Dobrodruhům

7 18. listopadu

To je jako když doma ukazuji fotky z dovolené. Já tam byla a při pohledu na fotky znovu vidím to místo, cítím slunce. Rodina vidí jen místa, které vypadají jako pozadí na monitoru. A občas tam stojím já. Tahle kniha je stejná. Autorka to bere letem světem, mluví o pocitech a místech, ale já se na to dokážu docela naladit . Dokážu se vžít do jejích pocitů. Znám ten pocit okouzlení i hrůzy v úplně cizí zemi. Kniha je napsaná zmateně, občas nevím ke komu mluví, ale chápu, že autorka není spisovatelka. Taky toho láskování by mohla ubrat. Na moje cynické srdce to působí falešně. Ale kniha je pěkná a jsem ráda, že jsem ji přečetla.

18. listopadu

"Zpátky do lesů, děcka, nebo nám hrábne!"
Láska je. :))

2 11. listopadu

Za mě celkem o ničem, bohužel

1 11. listopadu

Kniha není cestopis,ale spíš soubor myšlenek,postřehů a pocitů autorky.Celé pojetí knihy je zajímavé a zvláštní - vždyť i samotný název... Kniha je sice velká, ale místem se v ní nešetří, takže obsahově krátké víkendové čtení.

10 26. října

Tak takhle zvláštní knihu jsem snad ještě v ruce nedržela. Niterný deník i rozmanitý (netradiční) cestopis. Skvěle zvolený název, který v sobě spojuje obě polohy. Strhující. Iritující. Nemožné číst. Nemožné přestat číst. Dokonale příšerný jazyk a styl. Rafinovaně dokonalé postřehy. Klobouk dolů.

2 30. září

Kniha se mi líbila, není to klasický cestopis, spíše dojmy a pocity ze setkávání a cestování plus obyčejné věci ze života Terezy- je to prostě Terka a její život , pěkně napsané, já dávám 4 hvězdy plus 1 za krásné fotografie

7 23. září

Nevšední, autentické, vtipné... Moc se toho nedozvíme o místech, kudy Tereza cestovala, zato se toho dozvíme hodně o pocitech, které při tom prožívala. Takový online deník, kde se asi moc nerevidovalo, je to sázené za sebou tak, jak myšlenky přicházely a odcházely. Místy pubertální, místy dospělé, místy jsem se ztrácel a pak se zase našel... Obrovská a těžká kniha, která nemá začátek ani konec, a kde obracíte stránky rychlostí jedna za minutu, někdy i deset za pět vteřin (to ty velké fotografie). Od začátku do konce to vydá na večer až dva, podle toho, kdy jdete spát. Extra hvězdičku dávám za speciální ekologický papír a speciální fonty, na některých stránkách jsem čekal i vylisovanou kytku nebo hlínu... Prostě nevšední něco jako cestopis po prožitcích...