Babouš komentáře u knih

Knížka dokázala to, co se u mě ještě žádné knížce předtím nepovedlo – aby mi bylo do pláče a přitom se smál. Úplně jsem si po jejím dočtení uvědomil, jaký jsem šťastlivec a jak bychom si já, vy i ostatní zdraví lidé (ťuk, ťuk na dřevo!) měli víc vážit času, který nám hvězdy z názvu knihy přisoudily.
To taky z „čtení pro mládež“ dělá knihu, která nadchne kromě teenagerů i mnohem sečtělejší čtenáře. Znovu si dovolím citovat hlavní hrdinku: „Jenom jedna věc je totiž horší než šinout si to v šestnácti do kytek s rakovinou, a to je mít dítě, které si to šine do kytek s rakovinou.“
Jsem zkrátka hrozně rád, že se k nám John Green konečně dostává, a doufám jen, že český čtenář dostane příležitost přečíst si od něj i další knihy.

57 01.03.2013

Perfektní thriller. Taková ta kniha, ke které si sednete a čtete dál a dál, protože nutně potřebujete vědět, jak to bylo. Přečetl jsem ji za dva dny. Rád bych vypíchl pár věci: 1. hlavní hrdinka je alkoholička a dost možná psychicky labilní osoba, což je z autorčiny strany nejen skvělý nápad kvůli zachování tajemství, ale taky proto, že se o alkoholismu podle mě mluví hrozně málo na to, jak je to závažný jev. 2. výborně propracovaná zápletka, kdy čtenář první tři čtvrtiny knihy vůbec netuší, oč vlastně jde, co se tam stalo, ale stejně ho to zajímá. 3. skutečně hutná, voyeuristická atmosféra jako Hitchcockova Okna do dvora.

51 24.10.2015

Mozek Andyho Weira mě nepřestává překvapovat! I když jsem si po přečtení Marťana a Artemis myslel, že vím, co můžu čekat, Spasitel mě dostal. Kromě obvyklý nálože vědeckejch fakt, zajímavostí a bizárků tady na zábavným příběhu autor ukazuje, jaký trable by obnášelo cestování mimo sluneční soustavu nebo komunikace s mimozemskou civilizací. V hlavní roli sympaťák se smyslem pro humor, ironickejma hláškama a nekonečnou zásobou popkulturních narážek. I když sci-fi obvykle nečtete (jako já), Spasitele zhltnete nadsvětelnou rychlostí!

43 18.10.2021

Pokud jste četli Manžele odvedle a Někdo cizí v domě, Nevítaný host vás asi překvapí. Autorka totiž namísto dalšího thrilleru z rodinného prostředí napsala klasickou detektivku. A upřímně mi to asi sedlo ze všech jejích knih nejvíc. Hotel odříznutý sněhovou bouří od civilizace, deset hostů a někdo z nich je zřejmě vrah. Mám slabost pro příběhy v uzavřeném prostředí, kdy si čtenář láme hlavu nad tím, kdo by mohl mít motiv k vraždě. Není to sice nic nového - Agatha Christie podobné příběhy psala před sto lety - ale je to neodložitelné a Shari Lapena mi udělala obrovskou radost tím, jak šikovně tenhle specifický žánr zvládla.

41 31.08.2019

OMG! Výborná, boží kniha. V první polovině jsem si říkal: "Jako dobrý, ale proč z toho všichni tak šílí?" Ale pak se kniha přehoupla do druhé poloviny a já nestačil zírat. Autorka si se čtenáři chytře pohrává, postavy jsou geniálně promyšlené a konec velice originální. Pro mě zatím nejlepší kniha roku.

(A už se těším na film :))

40 25.08.2013

Málokdy se stane, že je kniha zároveň skvělým čtením, a přitom nadhazuje několik skutečně závažných otázek. Než jsem tě poznala od Jojo Moyesové takovou knihou je. Kromě sympatických postav a zápletky autorka nakusuje téma eutanazie a každodenního života vozíčkářů. Kromě toho je napsaná svižným tempem – přečetl jsem ji za čtyři dny. Doporučuji!

40 11.06.2013

Vypadá to, že Liane Moriarty si oblíbila scénář, kdy nastolí nějaké tajemství - např. v tomto případě "co se stalo na té grilovačce?" a pak postupně odhaluje další a další detaily, z nichž si v hlavě skládáte obraz toho, co se stalo - v tomto případě jsou důsledkem oné grilovačky myšlenky na rozvod, pošramocené přátelství a strach, že se účastníci potkají s dalšími lidmi, kteří tam toho osudového odpoledne byli. Geniální. Bodejť by to nevyužívala, když to tak dobře funguje. Stejně jako ostatní knihy Liane Moriarty úžasný mix dramatu, tajemství, humoru i laskavosti - jako skutečný život.

37 21.11.2017

Číst Sedmilhářky je jako nahlížet pod pokličku všech špinavých tajemství lidí z naší ulice. Proto je to tak návykové. A proto je to tak dobré. Autorka totiž kromě pikantností píše i o běžných problémech a skrze jednání svých hrdinek ukazuje, jak je v některých situacích lepší mlčet a v některých naopak mluvit. Řekl bych, že minimálně stejně dobré jako Na co Alice zapomněla a rozhodně lepší než Manželovo tajemství.

35 06.09.2015

Opět skvělé. Lapena prostě nikdy nezklame! Tentokrát je to míň psychothriller a víc klasická detektivka, kde si celou dobu lámete hlavu s tím, kdo je vrah. Motiv totiž měli všichni. Vyšetřovatelům taky lžou všichni. A temná tajemství mají taky všichni. Takže jsem celou dobu měnil svoje tipy a v hlavě mi to úplně šrotovalo. Takové literární sudoku. Rozuzlení jsem neodhadl a ten úplný závěr s tou koupí domu mě dostal :) Shari Lapena umí psát!

34 17.06.2022

Nic tady není, jak se zdá. Colleen šikovně dostává čtenáře tam, kam chce, a zejména v druhé půlce to nabere děsivý spád. V rámci tvorby Colleen Hooverové je Pravda, nebo lež mimořádná kniha. Autorka opustila svůj žánr young adult/romantiky, ale zároveň i sem některé znaky těchto žánrů zakomponovala. Důležitost téhle knihy spočívá podle mě v tom, že pravidelné čtenáře CoHo může nalákat na tvorbu Shari Lapeny, Gillian Flynnové a dalších mistrů thrilleru, a naopak čtenáře napětí seznámí s vynikajícím stylem knih Colleen Hooverové, takže třeba dostanou chuť od autorky vyzkoušet i další knihy.

34 08.06.2020

Kdo v poslední době hledal pronájem v Praze za přijatelnou cenu, může mi potvrdit, že tohle téma by vydalo na thriller samo o sobě. Autorka měla v rukávu pár překvapení a zvratů, konec rozhodně neuhádnete (je to fakt psycho!). Jedinou výtku mám k překladu, protože pokud jedna z hrdinek během dovádění s pořádkumilovným architektem vykřikne „Oh, daddy!“, v angličtině to zní ještě jakž takž přijatelně, ale „Ach, taťko!“ je prostě úchylné.

33 05.09.2017

Mnohem "modernější" než všechny předchozí autorovy knihy a podle mě možná dosud nejlepší. Namísto středověku se tentokrát podíváme do 19. století. A ta atmosféra Vídně, valčíků, prvních aut a bzučící elektřiny je zachycena na jedničku! Případ trošku ve stylu Jacka Rozparovače, který ukazuje, jak moderní kriminalistika usnadnila chytání vrahů.

32 01.08.2022

Tohle byla pecka! Pro mě nejnapínavější thriller roku (neříkám nejlepší, říkám nejnapínavější, protože autorka vás fakt umí vtáhnout do děje hned od první stránky). Ale je duben, takže se to stejně ještě třicetkrát změní. Zápletka je geniálně jednoduchá - dvě zoufalé ženy si na letišti vymění letenky, aby utekly před svou minulostí. Ale pak jedno z těch letadel spadne a zatímco jedna žena je prohlášena za mrtvou, druhá uvízne s totožností někoho, kdo neřekl všechno... Nadzvukové tempo a pár momentů, ze kterých mi spadla brada - jako když letadlo prudce klesne.

32 14.04.2021

Pořád váhám, jestli je to moje nejoblíbenější kniha od Shari Lapeny, ale nakonec asi pořád těsně vede Nevítaný host. Každopádně Jeden z nás je takový ten příběh, u kterého si lámete hlavu, ale autorka vás stejně převeze. A takové thrillery mám nejradši (protože není nic horšího než thriller, u kterého tušíte, jak dopadne). Perfektní postavy, každá se svým tajemstvím, a postupné skládání střípků toho, co se v té nóbl ulici vlastně stalo. Neodložitelné!

32 21.05.2020

Johna Greena jsem si zamiloval už díky knize Hvězdy nám nepřály. Ta se mi osobně líbila o něco víc, ale myslím, že není fér to porovnávat. Hledání Aljašky je přece jenom o pět let starší (a autor tedy měl o pět let méně zkušeností) a navíc jsou hrdinové obou knih v úplně jiné situaci. U obou knih jsem ale měl po dočtení dvě otázky:

1. Proč neznám tak výjimečné lidi, jako jsou v Greenových knihách?
2. Kdy od Johna Greena česky vyjde něco dalšího?

Sympatičtí hrdinové, poutavý příběh... Každý by podle mě měl zkusit něco od Greena!

32 09.11.2013

Naprostý souhlas s předchozími komentáři. Nočního ptáka i Vnitřní hlas jsem si moc užil, ale Klikatá cesta tuhle sérii posouvá na jinou úroveň. Příběh nemá výplňkovité kapitoly, pořád sviští dopředu. Sympaťáka Frosta Eastona chcete domů i s kocourem - nebo líp, chcete se přestěhovat k němu do mlžného San Franciska. Díky tomu, že je hlavní hrdina samotář, tuhle sérii můžete číst v libovolném pořadí - nemá parťáka, nemá kolegy. Je to jenom on, kocour a bratr. A i když autor odkazuje na události předchozích knih, pokaždé je vysvětlí, takže pokud začnete touhle knihou, i tak si čtení užijete. A uvidíte, že pak budete nutně potřebovat ty předchozí :)

31 27.04.2020

Jak už bylo zmíněno v některých recenzích, je tady opravdu hodně postav, ale jeden z důvodů, proč je Liane Moriarty možná nejlepší spisovatelka současnosti, je, že každičkou z těch postav dokáže vykreslit tak živě a sympaticky, že se vám nepletou - ba naopak to je jako číst si ztřeštěný příběh vaší vlastní rodiny nebo přátel. Konec eskaluje v šílenou kolizi všech dějových linek, která mě moc bavila.

31 09.05.2017

Kniha, která vás dostane do transu. Nemyslím ani tak tou psychedelickou obálkou jako spíš po dějové stránce. Autorka nabízí svěží pohled na lidské vztahy, protože nic takového tady ještě nebylo: máme tady hypnotizérku Ellen a pohledného zeměměřiče Patricka, kteří spolu chodí, ale je tady problém - Patricka pronásleduje jeho bývalá přítelkyně Saskia. A Ellen, ačkoliv jí mozek říká, že by ji měla nenávidět, s ní soucítí - Saskia jí je vlastně celkem sympatická! Je to jakýsi pohled na stalking z druhé strany, protože nic není černobílé (kromě starých filmů). Moriarty jako obvykle píše lehce, s nadhledem a vtipem i o vážných tématech.

31 26.02.2016

Jeden dům, dva manželé a spousta lží. Extrémně čtivý thriller, který obrací naruby představu šťastného manželství a ukazuje, že věřit nemůžete ani lidem, kteří vám jsou nejbližší. Podobně jako u Manželů odvedle si budete lámat hlavu, kdo z manželů je větší intrikář. Konec je propracovanější a lepší než u autorčiny prvotiny. Prosím, řekněte někdo Fincherovi, ať to zfilmuje!

30 05.02.2018

Jméno Jojo Moyesová se během pár let změnilo ze zcela neznámého na značku kvality. Kupující u jejích knih zkrátka ví, že může čekat jemně vykreslené charaktery, zajímavé zápletky a humorné i citlivé momenty v různém množství. A ačkoliv za její nejlepší knihy stále považuji Než jsem tě poznala a Dívka, již jsi tu zanechal, Jeden plus jedna jsem přelouskal s chutí, ač zdaleka nejsem cílová skupina.

30 01.06.2016