Poslední výročí

od:

Poslední výročí

Sophii táhne na čtyřicet, a ačkoliv je taková optimistka, že podle své kamarádky Claire nevidí sklenici zpola, ale úplně plnou, už i ji začínají trochu znervózňovat biologické hodiny a nová známost je přitom v nedohlednu. Neudělala chybu, když tak lehkovážně pustila k vodě Thomase, nejhodnějšího muže, jakého kdy poznala? Sophie začíná mít pocit, že její život uvízl na mrtvém bodě, když jednoho dne zjistí, že jí Thomasova mazaná prateta z Ostrova počmáraných blahovičníků ve své závěti odkázala něco tak nečekaného, že tím Sophii jako pohádková kmotřička obrátí život úplně naruby. Grace je krásná ledová královna a má všechno, o čem kdy snila: manžela, který ji miluje, a čerstvě narozeného syna. Jak se s tím ale vypořádá, když vidí, jak se Sophie na oba toužebně dívá? Veronice se v životě nic nedaří a na všechny má dopal. Nejvíc na pratetu Connii za to, že umřela a že do své závěti zahrnula zrovna Sophii! Veronika je odhodlaná závěť napadnout a hnát celou „kauzu“ až před nejvyšší soud. A taky vyřešit záhadu Ostrova počmáraných blahovičníků a napsat o tom knihu!...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/33_/339692/posledni-vyroci-5AD-339692.png 3.8499
Originální název:

The Last Anniversary (2005)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Pro ženy
Vydáno:, Ikar (ČR)
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (157)

Přidat komentář
haski
12. července

Už jsem od Moriarty četla lepší knížky, ale nakonec se to dalo. Pěkně vykreslené postavy, jak je u ní zvykem. Tentokrát se dala záhada vyluštit celkem brzy, ale nač spěchat. Bylo takové lehké, letní čtení.

ladyka
05. července

Je mi to vážně líto, knížky LM mě baví, ale tuto (pro mě šestou) knihu v její třetině vzdávám.. Nemám sílu ani chuť číst dál. Přijde mi to bez šťávy, do dalšího čtení bych se musela hodně nutit.. Tudíž ani nehodnotím. Příběh není špatný, ale jeho podání mě prostě nebaví. Škoda.

stanza
27. června

Tak byla to trochu fuška.)) A to jsem si i ten rodokmen sepsala, abych se v rodinném propletenci neztrácela. Nakonec jsem, ale ráda že jsem to nevzdala a tajemství ostrova se dočkala a i se dobře pobavila.)
Liane Moriarty prostě psát umí.

alnahu
25. června

Na tuto knihu jsem se těšila, ale zklamala mě -nemohla jsem se do děje začíst. Příběh je vyprávěn z pohledu několika osob z minulosti a pak zase z přítomnosti ,měla jsem v tom docela pěkný chaos.

tatjana1737
08. června

Moje zatím poslední Moriarty, čtená v odstupu jednoho dne od "Šílených výčitek"...

Když jsem četla název a viděla obálku, první domněnka (mylná) byla, že půjde o výročí partnerské. A o nějakou brutální rodinnou / partnerskou krizi. V tomhle ohledu byl pro mne příběh příjemným překvapením. Kompoziční skladba příběhu byla i zde stejná (minulost / přítomnost - okamžik v minulosti, ke kterému se dostáváme v přítomnosti), ale tentokrát byl děj napsaný tak, že kdybych nečetla jiné autorčiny knížky, ani bych si toho nevšimla, nakolik byly pasáže z minulosti zakomponovány hladce do těch ze současnosti.

Zápletka tentokrát zaváněla tajemstvím, a kdybych měla říct, na jaké palčivé téma tentokrát Moriarty cílí, odpověděla bych, že tentokrát je to (nejen o poporodní depresi, ale především) o vztahu k dětem. A to v tom nejobecnějším slova smyslu - jak se nám změní život i uvažování jejich narozením, jak se k jejich vstupu do našeho života postavíme, jak je bezmezně milujeme, i když nejsou dokonalé, jak se o ně bojíme, i když jim někdy lásku dáváme najevo jinak, než by chtěly.

Postavy byly opět vykresleny tak uvěřitelně, že jsem si je ihned oblíbila (trochu problém jsem měla jen s Veronikou, samotnou Enigmou, ta mne spíše rozčilovala, a trochu i Thomasem - na začátku jsem čekala, že se o něm dozvím něco víc, ale byl spíš takovou plochou vedlejší figurkou, nemastnou a neslanou) a příběh mne chytil, takže se mi o Connie a Rose nejen zdálo, ale nakonec jsem knihu včera četla, když už všichni šli spát - a ejhle, odložila ji až ve dvě ráno. A na rozdíl od Grace jsem do těch dvou ráno na knihu tupě nezírala, ale opravdu ji aktivně četla ;-).

Za mne to byla "tak trochu jiná Moriarty". Příběh hladce plynul, nebyl plný zásadních zvratů, domněnky jsem si sice vytvářela (s kým že se to Sophie dá dohromady - s nešťastným Thomasem?), ale plynule mizely a v hlavě mi nezanechávaly nějakou trvalou stopu. Některé z motivů by si - tak jako v jiných knihách - zasloužily rozvést (třeba vztah Grace a Laury) a rozpracovat (Veroničin "obrat"), ale celkově jsem byla velmi spokojená. A tak jako u ostatních knih této autorky, chtěla bych nějaké pokračování, kde se o osudech postav dozvím něco dalšího a budu se k nim moci láskyplně vrátit jako ke starým přátelům.

P.S.: Těm, kteří uvažují, že teprve po knize sáhnou, doporučuji namalovat si hned při úvodních kapitolách rodinný rodokmen, aby se vyznali ve jménech a příbuzenských vazbách :-).

P.P.S.: Tak jak po přečtení všech knih od Moriarty uvažuji, že bych si narazila nějakého feš a sympatického a všestranně dokonalého Australana, tak tady poprvé jsem snad narazila na jednoho, co není dokonalý (manžel Ron). Ovšem i ten byl nakonec popsán tak, že působil lidsky a dojemně a získal si můj soucit... Chtěla bych mít stejný dar jako Moriarty umět vystihnout literární postavy tak, aby i ty negativní působily lidsky, se všemi svými dobrými i špatnými vlastnostmi. To je jedna z věcí, za kterou opravdu smekám.

Janinka.V
05. června

Knihy od Moriarty mám opravdu ráda, ale tato mě celkem zklamala. Začetla jsem se až do posledních cca 100 stran. Pro mě slabší kousek z jeji tvorby.

SimonaP
03. června

Knížka, i když je vlastně o ničem, se mi líbila. Baví mě styl, jakým je kniha vyprávěna, vykreslení jednotlivých postav, proplétání osudů.

Gabrinela
31. května

Námět této knihy mi připadal až trapně přitažený za vlasy. To, že by někde turisté jezdili ze zde popsaného důvodu hromadně na výlety, mi vůbec nesedělo. Myslela jsem, že toto by dokázali vymyslet tak akorát v Americe... Ale opět super postřehy ze vztahů, proto si i další knihu od L. Moriarty asi přečtu.

Jane417
29. května

"Poslední výročí" a L. Moriarty mě nezklamaly. Tragikomický román vypráví spletité osudy jedné rodiny a jejího tajemství. Děj má opravdu hodně postav, ale bát se toho počtu nemusíte. Po pár stránkách se zorientujete a pak už se jen bavíte. Proč, více jak před sedmdesáti lety, rodiče opustili svoje miminko a slehla se po nich zem? Co se s miminkem stalo, jak žilo a co dělá teď? Nečekejte thriller, i když to jím v anotaci asi trochu zavání. Jde o smutný, dojemný, ale i veselý příběh několika generací. Moriarty opět výborně a s lehkostí popisuje a řeší mezilidské vztahy tak, jak už je u ní zvykem. Ať se jedná o vztahy partnerské, rodičovské, sourozenecké nebo přátelské. V této knize hraje hodně velkou roli také otázka mateřského citu - mateřské lásky. Ne všechny postavy mi byly sympatické... stejně jako v životě. Přišel mi lehce natahovaný konec, ale jinak se mi vyprávění o lásce, všech druhů, hodně líbilo!

JancaKube
26. května

Čtivé, ovšem tahle kniha patří k těm slabším od téhle autorky.

Liggy
16. května

Pro mně zatím nejslabší dílo od této autorky, kterou mám jinak opravdu v oblibě.
Kniha se nečetla špatně, ale s porovnáním s jinými jejími díly to byla vlastně docela nuda až do závěru, který byl vcelku zajímavý, ale jinak nijak zvlášť dech beroucí.
Trochu jsem se ztrácela v postavách a především rodinných vazbách (což nemusí být nutně vinou autorky).

nicole1990
27. dubna

taková oddechová četba :-) hezky se to četlo hodnocení průměrné

Rou
20. dubna

Kniha se mi líbila, děj zajímavý od začátku do konce. Moc se mi líbilo prostředí, kde se děj odehrává. Pro mě je to takový střed od autorky, četla jsem od ní lepší i horší knížky než je tato.

Ivis01
11. dubna

Na začátku knihy jsem se trochu ztrácela v postavách,chvíli mi trvalo než jsem se do knihy začetla,zajímavý konec,hodnocení průměrné.

Boženka2
08. dubna

Pro mě hezká, oddechová kniha, krásně vykreslené prostředí, zajímavá zápletka

Matita310
08. dubna

Musím říct, že mi chvíli trvalo, než jsem knize přišla na chuť, ale poté jsem se do knihy začetla a nemohla jsem přestat. Rozuzlení celého příběhu bylo velice překvapivě. Těším se, až si přečtu další knihy od této autorky.

Nela.Rob
05. dubna

Po Sedmilhářkách jsem čekala další čtivý příběh, který mě přivede na jiné myšlenky a který přečtu rychlostí blesku, ale bohužel. Jedná se o slabší kousek této autorky.

Danago
02. dubna

Příběh se odehrává na Ostrově počmáraných blahovičníků , kde žije jen omezená skupinka lidí. Sophii odkáže prateta jejího bývalého přítele na tomto ostrově svůj dům a obrátí jí tím život úplně naruby. Lidi na ostrově žijí již přes 70 let z jedné staré záhady a tato záhada se táhne celým příběhem.
Autorčin rukopis se v knížce nezapře. Je zde opět tajemství, které nám odhalí až ke konci příběhu, a knížce dodává to správné napětí. Někdy přemýšlím, kde autorka na ty nápady chodí. Knížka se mi líbila , velice dobře se četla. Ale určitě nepatří mezi nejlepší knížky od Liane Moriarty, ale ani mezi nejhorší. Já jsem rozhodně zklamaná nebyla.

Pajalada
15. března

Liane opět nezklamala. Čtivá oddechovka, která nezklame.

Leňulaaa
09. března

Na začátku knihy jsem se nedokázala vyznat v tolika postavách, ale postupně se to ujasnilo. Samotná zápletka byla zajímavá! Četla jsem s napětím abych tu záhadu rozluštila. Autorka má lepší knihy, ale i horší. Pro mě to byla příjemná oddechovka.

DracoMalfoy
08. března

Jestli zde lidé píší že je to nejslabší kniha autorky, mileráda si přečtu další díla, protože tohle mě fakt bavilo.

mariva
05. března

Tohle mi připadalo jako nejslabší autorčina kniha z těch, co jsem četla. Hodně dlouho to prostě bylo o ničem, pak snad v poslední třetině začaly některé věci dávat smysl, ale i tak to už moc nezachránilo.

andrea4468
27. února

Za mě velké zklamání :( Od této autorky mám přečtené všechny knihy a tato se nemohla rovnat ani jedné z nich. Žádné napětí aniočekávání, co se asi stane. Poprvné jsem měla pocit, že asi opravdu nedočtu. Dočetla jsem a kdybych to neudělala, o nic bych nepřišla...

nikol1774
24. února

Tak mám za sebou další knihu od této spisovatelky. Jako všechny její knihy i tato byla oddechovka, která vás nenadchne ani neurazí. Když se nad tím zamyslím, pro mě to byla asi úplně nejlepší kniha z těch co jsem od ní četla. Postavy mi byly sympatické, všechno bylo dokonale promyšlené a děj má jednoznačně nejlepší.

adida
23. února

Kniha mě moc nenadchla.

kikies
22. února

Kniha se čte velice dobře. To co, chválím u Moriarty většinou, nechybělo ani tady - postupné odkrývání záhady, složité lidské osudy, přesto naprosto obyčejní lidé, pestré a bohatě vykreslené postavy, mezilidské vztahy... Ale celkově to je jeden ze slabších kousků této autorky. Nejsem si jistá, čím to přesně je - možná je ten příběh moc přitažený za vlasy, možná mu tam chybí něco z autorčiných běžně používaných ingrediencí zaručujících čtenářský úspěch.... nevím... ale cítím, že to prostě nemá tu sílu, co obvykle.

babsi66
21. února

Klasická Moriarty - reálně vykreslené postavy, pro jejichž živé verze byste ve svém okolí určitě nemuseli chodit daleko, nějaké to tajemství, trocha ztřeštěnosti, nějaká ta lovestory. Jo a celé se to dobře čte. Což určitě není málo, ale zbytečně od toho nečekejte víc.

iška
12. února

Pro mne nepatří mezi nejlepší autorčiny tituly, ale číst se to dalo.

Danca196
05. února

Sice mi nepřišla tak dobrá jako Sedmilhářky, ale překvapilo mě, že neskončila happy endem.

kudrdlinka
02. února

Knížka má zajímavou zápletku s tajemstvím, které nás provází vlastně celou dobu. Jeho odhalení mě pak trochu zklamalo, asi jsem čekala něco překvapivého, pikantnějšího. Postav je v knize sice hodně, ale postupně se mi celkem dařilo se v nich orientovat. Nejvíc mi byla sympatická Sophie a fandila jsem i Margie. Docela mi vadily ty krátké kapitoly, ve kterých nebylo jasné o kom vlastně jsou. Knížka mě ale úplně nestrhla, o čemž svědčí to jak jsem ji dlouho četla.