Hledání Aljašky

od:

Hledání Aljašky

Románový debut dnes už známého Johna Greena je strhujícím vyprávěním o dospívání a hledání sama sebe. Šestnáctiletý Miles, posedlý sbíráním posledních slov významných osobností a touhou hledat „velké Možná“, je spíše outsiderem mezi svými vrstevníky. Jeho život získá zcela novou podobu, když přejde na internátní školu Culver Creek. Zde se rychle spřátelí se svérázným spolubydlícím a okouzlující, naprosto nepředvídatelnou Aljaškou Youngovou. Okamžitě je vtažen do světa, kde se porušují školní pravidla, pořádají různé večírky i provokace. Miles ožívá v dennodenním kontaktu s novými kamarády a stále víc miluje fascinující Aljašku. A tak vývoj směřuje k okamžiku, kdy se všechno nečekaně navždy změní... Živý, naléhavý a nekonečně dojemný příběh. Americkou knihovnickou asociací byl zařazen mezi deset nejlepších knih pro dospívající....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/14_/144816/hledani-aljasky-IAD-144816.jpg 42582
Originální název:

Looking for Alaska (2005)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Knižní klub
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (506)

Přidat komentář
Malíček
včera

John Green. Tak jak se mi líbila kniha Hvězdy nám nepřaly, takové zklamání pro mě byla Aljaška. Bohužel. Možná jsem od příběhu čekala víc, nevím. Každopádně předvídavý děj, nesympatické postavy v čele právě se sebestřednou Aljaškou a celková jednoduchost příběhu. To je pro mě tahle knížka.
Snad jediným plusem jsou pro mě hlášky autora. Ty jsem si opravdu vychutnávala.

Mischellin
25. listopadu

Musím se přiznat, že jsem ji četla dřív, než Hvězdy. Kniha na mě působila... zajímavě. Strašně se mi líbí styl Johna Greena, a přestože tenhle typ knih není úplně moje kafe, jeho zápletky, postavy a hlášky jsem si poslední dobou vážně oblíbila. I přesto, že by spousta lidí řekla, že v téhle knize se v podstatě nic neděje, nebo že je zápletka celá klišovitá, je v ní obsažena pro mě naprosto nejdůležitější věc, co se týče knih - myšlenka. A o tom to celé je, vlastně všechny Greenovy knihy. A v tom je to kouzlo. Jen ne každý ho vidí...

Horalka5
22. listopadu

Místy mi to přišlo, jako bych znovu četla knihu "Ten, kdo stojí v koutě", ze které dle mého názoru autor celkem dost čerpal, ale i tak byla kniha taková milá a čtivá

MizNaďa
13. listopadu

Podle mě je Hledání Aljašky od Greena asi nejlepší:)

Hufendy
12. listopadu

Knížka se mi líbila od začátku až dokonce. Musím uznat, že tahle knížka předčila moje očekávání. Krásně se četla žádný složitá slova atd. Přišla mi zajímavější jak kniha Hvězdy nám nepřály. Mnohem lepší a tady bych ten bestseller nechala. Super. Určitě doporučuji

brijana
11. listopadu

Zajímavá kniha. I když ze začátku trochu nuda, ale neustále mě něco nutilo číst dál a zamýšlet se spolu s hlavním hrdinou nad velkým Možná.

Lisa123
20. října

Kniha se mi líbila, ale čekala jsem od ní asi trochu víc. Celý příběh je vlastně jen o přemýšlení nad tím, co se mohlo stát a proč se stalo to, co se stalo. Mám asi radši takové knihy, které mají začátek, děj a konec :) Jinak je ale kniha čtivá (autor používá i nespisovná slova).

medlovice
17. října

Nijak nezaujala. Není špatná ale není to kniha ke které se chci vracet nebo ji nemůžu odložit.Ani den poté. Neměl být na obalu místo sedmikrásky tulipán ?

Sixtinka144
15. října

Tak kde bych začala... O knize jsem věděla už dlouho- plánovala jsem si ji koupit už někdy v roce 2015. Vzhledem k tomu , že jsem přečetla dvě Greenovky ( Hvězdy nám nepřály a Papírová města) byla jsem trochu skeptická. Hvězdy nám nepřály byla celkem hezká a zajímavá kniha, ne nadarmo má John Green bestsellery. No bohužel mě nenadchla natolik abych si běžela pro ostatní knihy. Papírová města mě zklamali asi nejvíce. Hledání Aljašky pro mě bylo ale něco úplně jiného, děj mi ubíhal velice rychle, vzhledem k tomu ,že jsem knihu měla přečtenou do jednoho týdne. I když mi připomínala místy Papírová města, ale vylepšené a více reálné. Tuto knihu mohu směle doporučit a je zatím nejlepší co jsem z Greenovek četla. Dávám 4 hvězdy z 5.

Kacule88
15. října

Green prostě žádnou knížku nedokáže pokazit.
Mně se líbila.

miska98
13. října

Napínavé, silné, dobře čtivé. Jen mi malinko vadí to "přesunutí" pointy doprostřed knihy, protože zbylá půlka - Potom - už prostě nemá šanci držet tempo první poloviny.

Ještě malé srovnání: Hledání Aljašky mi přišlo o něco horší než Hvězdy nám nepřály, ale v některých detailech vlastně dost podobné. Docela se bojím začít s další Greenovkou, protože zatím mám ten dojem, že se autor opakuje, alespoň co se stěžejních motivů týká. Funguje to, neříkám že ne. Jen je to škoda.

SemEl
08. října

Knihu jsem četla v angličtině. Příběh rozdělený na předtím a potom mě dost zaujal, když jsem ji prolistovávala v knihkupectví.
Green mě prostě baví. Je to čtivý, postavy jsou tak nějak reálný a poselství, co knížka nese mě dostalo. Kniha je plná krásných myšlenek, posledních slov a rozhodně to není oddychový čtení. Za mě jedna z nejlepších knih od Greena.

I go to seek Great perhaps.

alexijova
04. října

Hvězdy nám nepřály jsou naprosto bez diskuse Greenova nejlepší kniha.
A proč?
Ze všech jeho předešlých knih vybrala to nejlepší, čímž sice dala vzniknout světoznámému a znamenitému románu, ale své "starší sourozence" skoro právem odsunula do kouta.
S každou další Greenovou knihou přečtenou po Hvězdách jsem postupně ztrácela okouzlení jeho příběhy-najednou máte po těch pár metaforách, přirovnáních a prvotřídních citátech pocit, že je to dobrý, jo, to jo, ale, že už jste to přece tak nějak jednou četli. A vlastně nejednou.
Hledání Aljašky jsem přečetla hned, jak bylo k dostání (jako cílová adolescentní skupina jsem podlehla komerčnímu nátlaku), což znamená, že mě zklamalo nejméně. Jedná se o skvělou, více než nadprůměrnou prvotinu. A dobře napsaný, netuctový, pochopitelný young adult.

martina2704
03. října

Po několika letech jsem se vrátila ke Greenovi, ale nemůžu si pomoct, ale tahle knížka mi přišla prostě divná. Nemůžu říct, že by se mi nelíbila, ale rovněž asi nemám potřebu se k ní vracet. Vlastně všichni mi byli dost nesympatičtí a nedokázala jsem se s nimi ztotožnit. Důvod, proč Aljaška v půlce začala vyšilovat, mi byl hned jasný, takže druhou půlku jsem četla jen proto, abych knihu dočetla. Nápad s rozdělením knihy na před a po mi přijde zajímavý, vlastně asi jenom díky tomu jsem u knížky vydržela, neboť jsem chtěla vědět co těch "sto dní před" vlastně znamená.

Peti
29. září

Kniha z prostředí z internátní školy, prožitky dospívajících dětí. Kniha pro mě se smutným koncem, děsivé, jak prožitek z dětství ovlivňuje celý další život.

dee8767
29. září

Hned na začátek musím říct, že díky mé zvědavosti jsem se ochudila o ten správný požitek z knihy, protože jsem ze své kamarádky, a to i přes její várování, že si akorát čtení zkazím, dostala ten největší spoiler z celé knihy... Od té doby nesnáším spoilery!
Samozřejmě kniha je naprosto geniání. “Jdu hledat velké Možná,” patří k mým nejoblíbenějším citátům.
Bohužel i tak musím říct, že jsem měla větší očekávání. Od většiny jsem slýchávala, že to je nejlepší Greenovka, ale u mě prostě pořád vedou Hvězdy nám nepřály a Sněží, sněží.

Petula19
26. září

Přesně jak už tady někdo níže zmiňoval, nemohla jsem se zbavit pocitu, že čtu knížku o dvanáctiletých děckách, kteří se snaží být strašně cool a tak kouří, pijou. Knihu jsem přečetla docela s chutí, nicméně a v paměti mi asi dlouho nezůstane a vracet se k ní taky spíše nehodlám.

libor290
19. září

Absolutně skvělá kniha. Styl jakým autor píše a každým slovem Vás pohlcuje do světa Culver Creeku je nenapodobitelná.

SmallLucia
12. září

První polovina byla skvělá, druhá ale už zaostávala. I přesto dávám 4 hvězdy.

pedroK
04. září

Kniha je rpzdělena na dvě části..předtím a potom. Předtím je vše zábavné, zajímavé, pro hlavního hrdinu i čtenáře nové. Pak se stane věc. A už nic není jako dřív. Pokud se jiným čtenářům zdá, že to jaksi ztratilo jiskru, pak je to právě tím, co se stalo. Ta událost prostě zdánlivě zastavila životy hrdinů a oni museli hledat, jak jít dál v novém..Aljaška je vykreslena s přesvědčivými skoro manio-depresívními rysy, kterými dostává své okolí do neustálého překvapení. Tempo obou částí knihy je právě tímto chováním dáno. Četla jsem s chutí. Zajímal mne konec a byl překvapivě "plný". Já bych knihu doporučila, ale je třeba se nad ní zamyslet, pak pochopíte její význam a doceníte, není to úplně oddychová četba jako Dick Francis.

Pamima
31. srpna

Kniha byla v první části Předtím taková méně zajímavá. Ve druhé části Potom byl už děj o něco zábavnější. No, že bych se smála a hltala každou další stránku to ne, hlavně potom, co se stala Ta věc. Knížka byla takový průměr.

KnihomolkaMari
30. července

Ano, Aljaška byla zvláštní postavou. Byla na mne až moc nepříjemná. A upřímně? Nedokázala bych se s ní bavit. Měla chmurný charakter ale zároveň mě zaujala její tajemností. Kniha byla průměrná. Líbila se mi rozhodně část "předtím", v druhé části "potom" byl sice nemilý/dojemný zvrat ale už to nebylo ono, děj se ztratil a autor tam vše rozpytvával, jen aby to něčím dokončil. Konec mne příjemně překvapil, po nudném čtení přišlo konečně něco smysluplného. Ale celkově, doopravdy nevím co si o tom všem mám myslet. Píše se, že je to nejlepší kniha Greena, ale když ona byla taková nemastná neslaná, tak jaké budou ty další. Myslím, že kniha špatná nebyla, ale na nějaké pokračování ve čtení autorových dalších knih to nevidím.

p.pavlina
28. července

Kniha byla jednu chvíli trochu nudná. Ale i tak jsem ji přečetla a ke konci se rozjela a zaujala. Určitě to není ani první ani poslední kniha, kterou od tohoto autora čtu.

Romžiry
10. července

Kniha se pěkně četla, ale autor má i lepší.

asperula
04. července

John Green má velice zajímavý a pro mě nový styl psaní. Hrozně dobře se čte a jsem z něj nadšená. I smutné věci umí podat tak, že se nad tím usmívam, i když je mi do breku. Určitě si od něj přečtu další knížky.

evka33
03. července

No, upřímně nevím, co si mám o knize myslet. Zkoušela jsem ji číst dvakrát a podruhé jsem ji konečně dočetla do konce. Stejně jako většina Greenovek je čtivá, člověk se do ní nemusí nutit, ale bylo to jako bych pořád na něco čekala o ono to nepřišlo. Nemohla jsem si pomoct, ale Aljaška mi byla od začátku až do konce nesympatická a nejsympatičtější postavou pro mě byl Chip. Myslím, že za přečtení ale rozhodně stojí a každý by si měl svůj názor na tuto knihu vytvořit sám...

Mikky01
29. června

Většina lidí píše že "Hvězdy nám nepřály" je mnohem lepší kniha, než tato. Četl jsem obě dvě, sice je mezi nimi rozdíl ale i tak se mi obě dvě moc líbily. John Green je můj velmi oblíbený autor, který dokáže psát o smrti, radosti a lásce. Líbila se mi, bavila mě a prožíval jsem jí s hlavními hrdiny. Rozhodně mohu jen a jen doporučit.

anuska0898
09. června

Jedna z mých nejoblíbenějších letních knih, ke kterým se každoročně ráda vracím!

MadamC
05. června

Tato kniha mě bavila, ale John Green má lepší :).

MíšaK.
02. června

Krásná kniha. Označení kapitol mě neskutečně nadchlo. Byla jsem strašně zvědavá, co se stane. Nemůžu si pomoct, ale pořád jsem žila v domnění, jako by hlavním postavám bylo tak 12 a ne o tolik víc. Nevím, čím to.