Hledání Aljašky

od:

Hledání Aljašky

Románový debut dnes už známého Johna Greena je strhujícím vyprávěním o dospívání a hledání sama sebe. Šestnáctiletý Miles, posedlý sbíráním posledních slov významných osobností a touhou hledat „velké Možná“, je spíše outsiderem mezi svými vrstevníky. Jeho život získá zcela novou podobu, když přejde na internátní školu Culver Creek. Zde se rychle spřátelí se svérázným spolubydlícím a okouzlující, naprosto nepředvídatelnou Aljaškou Youngovou. Okamžitě je vtažen do světa, kde se porušují školní pravidla, pořádají různé večírky i provokace. Miles ožívá v dennodenním kontaktu s novými kamarády a stále víc miluje fascinující Aljašku. A tak vývoj směřuje k okamžiku, kdy se všechno nečekaně navždy změní... Živý, naléhavý a nekonečně dojemný příběh. Americkou knihovnickou asociací byl zařazen mezi deset nejlepších knih pro dospívající....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/14_/144816/hledani-aljasky-IAD-144816.jpg 42785
Originální název:

Looking for Alaska (2005)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Knižní klub
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (542)

Přidat komentář
YA-girl
17. září

Za mě průměr. Puberťáci v knize mi přišli i na svůj věk až moc naivní (hloupí?) a Aljaška mi byla spíš protivná - a jak už níže psala Aterianna, taky to mám tak, že když mi není sympatická hlavní postava, už mě děj nedokáže tolik vtáhnout. Vzhledem k nápadu s číslováním kapitol mi začalo být i docela brzy jasné, co se semele, takže nenastal žádný "ááách moment". Ale jinak byla kniha čtivá a i přes vážnější téma pohodová, děj příjemně odplynul a občas se objevila myšlenka, nad kterou stálo za to se na chvilku pozastavit ;).

6839
27. srpna

Od Johna Greena je tato má nejoblíbenější, nevím jistě proč zrovna Hledání Aljašky. Ale utkvěla mi v hlavě nejpevněji.

bara0452
19. srpna

Nikdy jsem moc nechápala velký humbuk kolem autora Johna Greena. Snad každý v mém okolí četl "Papírová města" a byly z toho unešeni. Místo, aby mě to navnadilo knihu přečíst jsem se jí vyhýbala. Nakonec jsem šáhla po této knize a byla jsem mile překvapena. Nenáročná četba plná emocí a myšlenek, která mě příjemně překvapila. Mohu doporučit i starším čtenářům :)

Aterianna
10. srpna

Aljaška je moje první setkání s Greenem, v tém době velice populárním zejména díky Nepřejícím Hvězdám. Kniha mě utvrdila v jednom faktu, a o to v tom, že bez symaptie k hlavním postavě, nebo alespoň k té klíčové, vás děj knihy prostě nezasáhne a vy si vlastně neodnesete to, co jste měli. Mě jednoduše ona úžasná Aljaška od začátku moc nesedla. Nenašla jsem úplné pochopení pro očarovnání jejím přirozeným kouzlem. Ale tím nechci dílo schazovat. Mám v plánu se do Hledání ponořit znovu, snad tentokrát budu správně naladěná a zapojím své emoce k soucitu s hlavní postavou a celým příběhem.

Veruu95
29. července

Hodnotím průměrně. Od J. Greena jsem zatím četla dvě knihy, které mi přišly skvělé - Hvězdy nám nepřály a Papírová města. Poté jsem četla (nebo tedy zkoušela číst) Příliš mnoho Kateřin, což mě už tedy nechytlo. Tahle knížka je na tom u mě podobně. Nevím, čím to, ale četla se mi dost obtížně, občas jsem se musela i nutit. Postavy mi nijak k srdci nepřirostly, spíš naopak, moc jsem je nemusela. Příběh jako takový byl fajn, ale moc velký dojem na mě kniha bohužel neudělala.

Anet23
10. července

Knihu jsem přečetla za pár dní. Ubíhala svižně, rychle. Zvrat velký, nečekaný a ohromující. Hezký čtenářský zážitek.

TerezaJágrová
29. června

Já popravdě nevím,co k této knize napsat. Mně se moc líbila a teď se zamýšlím nad větou ,,Jdu hledat velké možná". Není to kniha u které dokážete předpovědět konec. Doporučuji.

StephenKingje
23. června

Hvězdy nám nepřály byla kniha, na kterou nikdy nezapomenu. Říkal jsem si že nic jiného, co John Green napsal, nemůže dosahovat ani po kolena geniality jeho mistrovského díla. Ale Hledání Aljašky mu dosáhlo až k očím. Sice stále tvrdím, že Hvězdy nám nepřály je Greenova nejlepší kniha, ale na to, že Hledání Aljašky je jeho debut, tak před Greenem smekám.

HODNOCENÍ:9,5/10

eliska8262
21. června

Námět knihy se mně osobně hrozně líbil. Váleček, který jde hledat své velké Možná, Aljaška a "jak se dostat z tohohle labyrintu". Spolu se svými kamarády pro mě vytvořili příběh na který nikdy nezapomenu.

caroline.aiko
18. června

"Jdu hledat velké možná." je podle mě jedna z vět, které by si měl každý z nás alespoň jednou za čas říct a něco se sebou udělat a zrovna Miles patří mezi těch pár lidí, co tu odvahu našli a šel si najít svoje "Velké možná". O knížce pořád básnila jedna z mých kamarádek a já už to pak nevydržela a koupila jsem si jí a rozhodně této investice nelituji. Příběh měl úžasný děj a rozhodně to byla jedna z knížek, které jsem prostě nemohla předvídat.. Četla se mi jedním dechem a pří velkém obratu jsem se i rozbrečela, což se mi zrovna u knížek často nestává. Dokonalá knížka, stojí za přečtení.

stolind
16. června

První polovina skvělá, druhá polovina rozvleklá a ne příliš atraktivní, začátek ale stojí za to, hlavní zvrat je trochu předvídatelný ale krásně vykreslené postavy to zachraňují. Přečteno jedním dechem, jak to u Greenovek bývá :)

Robinator
11. června

Kniha je moc pěkná , poutavá, má hezký příběh . Dlouho mě žádná kniha nezaujala ,jako tato

Ivka14
05. června

NEchápu jak to dokáže, ale vždy mě do děje tak vtáhne, že nevím kdy přestat, protože chci zjistit jak to dopadne. Kniha napínavá a jedna z mála , která dokáže rozbrečet :)

carmen0311
01. června

Za dva tři dny jsem měla přečteno. Knížka sice není nijak napínavá, ale oči se odtrhávaly špatně. Obrečela jsem, že knížka skončila společně s tim, co se stalo v části jménem POTOM. Knihu mám velice ráda a zařadila jsem je mezi nejlepší od Greena. (Papírová města mě vůbec nebavila a Hvězdy nám nepřály to je prostě srdcovka) za mě velmi dobré

Denisa153
31. května

Knížky od Greena prostě nejsou pro mě. I když tato nebyla zase úplně nejhorší.

Everose
30. května

Jakožto moje druhá Greenovka, v knize jsem našla zalíbení, ne takové jako v Příliš Mnoho Kateřin, ale za to větší než v Hvězdy Nám Nepřaly, jenž byla patřičné zklamání. Knížka zprvu překvapila, jak se náramně četla jedním dechem, avšak jak jsem se blížila k samému konci, nějak se mi to čtení mátlo a zdlouhávalo, a můžu tedy říct, že konec byl opravdu zvláštní. Nevím, ani si to popravdě moc nepamatuji, přece jenom je to nějaká doba, co jsem se na ní vrhla. V závěru tedy, kniha se mi líbila, četla se mi jedním dechem, no a až na ten konec, který nabral poněkud zdlouhavě matoucí spád, bych tuto knížku doporučila spíše jako letní oddychové čtení, které nenadchne ani neurazí.

Stydia
24. května

Stále jsem nepřišla Greenovi na chuť. Není to špatná kniha, ale připadá mi taková nemastná neslaná. Nijak zvlášť mě nezaujala.

DiaTess
17. května

Čekala jsme od toho víc. Green je skvělý spisovatel, ale mě prostě nesedí jeho postavy. Miles mi lezl ne nervy skoro půlku knihy a Aljašku jsem nemohla vystát. Je to typická young adult knížka, která asi není pro všechny. Poslední část knížky měla naštěstí rychlý spád a konečně taky nějaký děj, protože to se o dvou prvních třetinách říct nedalo. A nepochopila jsme konec, prostě ne. Řekla bych, že je to lepší průměr.

Magič
26. března

Knihy od Greena se čtou velmi rychle. Netušila jsem o čem bude příběh, ale je to jedna z těch knížek, kdy zůstanete na chvíli ležet s otevřenou pusou a nevěříte tomu rychlému zvratu. Je tam mnoho nezodpovězených otázek na které stejně nedostanete odpověď, což je docela škoda.

hana8062
19. března

Hledání Aljašky jsem tak trochu protrpěla. Young adult žánr mám ráda a obvykle mě strhne. Tahle knížka ale vůbec, četla jsem ji s přestávkami rok. Rok! Miles hledá své místo v kolektivu na internátu proslulém kanadskými vtípky a nachází tu postupně přátele i první lásky. Středoškolské trable hlavního hrdiny byly až trestuhodně teenagerovské, vtipu pomálu, akce či spád přišly až v poslední třetině. Dívčí element v příběhu zastupuje nevypočitatelná, labilní Aljaška, která mi byla z duše protivná i když měla dobrou náladu, natož pak ve svých slabších momentech, tam byla přímo k nesneseni. Všichni v knize ji milovali, ať už tajně či zjevně. Inu, já nikoli. Pro mě zatím nejslabší Greenova kniha, bohužel. 40%

Mr.Elmo
19. března

Kniha mě úplně neuchvátila, nejspíš kvůli rádoby velkým filosofickým otázkám, které zůstanou nezodpovězené... Už od gymplu nemám ráda filozofii... :D
Aljašku bych možná taky občas propleskla, ale pořád to byla zajímavější postava než Váleček. Nejvíce jsem si asi oblíbila Plukovníka a velmi zajímavou postavou byl Orel.

anibeni
18. března

Kniha nebyla úplně špatná, ale kapitoly "potom" mi přišly protahované a defacto o ničem... nevím, asi jsem čekala něco trochu jiného...

JitulHa
18. března

Hledání Aljašky bylo typicky johngreenovské, Zpočátku se mi to zdálo jako běžný příběh o někom, kdo není ve škole zrovna oblíbený, tak odejde do jiné. Tam se účastní všemožných lumpáren, nemluvě o přinejmenším trochu trhlé Aljašce, která převezme vládu nad jeho srdcem. A ono by to takové v podstatě i bylo, ale to by nebyl John Green, který píše naprosto (ne)obyčejně obyčejným způsobem, jakým to dokáže jen on. Pod povrchem, toho příběhu se totiž skrývali a říkali věci, u kterých jsem se musela zastavit a uvědomit si, že na nich vážně něco je. Autorovy knihy jsou pro mě důkazem toho, že příběhy mohou svým dějem znenadání překvapit.

ajka91
07. března

Pro mne zbytečná ztráta času. Děj celkem ubíhal, ale...Během první poloviny jsem si pořád říkala, jak autor, který má dvě děti může napsat takovou knihu, jednou si budou určitě jeho děti chtít přečíst knihy svého otce a budou se asi hodně divit, co to vlastně napsal. No dobře, to je autora věc. Co se týče druhé poloviny "potom", je to omýlání jen toho, co se vlastně stalo. Ani žádná postava mi nepřirostla k srdci. Knihu spíše doporučuji vyspělým filozoficky hloubajícím puberťákům, kteří nemají problém s nemravnými scény. Nicméně věřím, že tato kniha si svůj okruh čtenářů najde, pokud to není jen otázka autorova jména a jeho stoupajícího popularismu.

Cipori
27. února

Až na tu sexuální scénu se mi to líbilo. Vtipné, svižné a prodchnuté kamarádstvím, byť samotná Aljaška mi lezla na nervy.

Ažula
15. února

Tohle byla moje první Greenovka. Příběh jiný, než jsem zvyklá, ale měl hloubku. Byl dojemný a zvláštní. Ovšem jen v dobrém slova smyslu. Není to asi jen tak pro každého, ale pokud je to váš styl, je to krása.
Mně se knížka líbila, přestože si nejsem jistá, jestli mi sedla opravdu na celých 100%.
Pokud je to ale váš typ, doporučuji.

bara9550
12. února

Kniha mi nic nedala, ani nevzala.
Nebavila mě, utíkala rychle, ale bylo to fůrt to stejné dokolečka.
Nevím, co jiného k tomu napsat..
Pro mě naprosto předvídatelný děj.. Četla jsem jí a vracela jsem se k ní víc jak měsíc..

Nuda, nuda, nuda.

Nevnucuji můj názor a vkus někomu jinému, ale sama jsem vybírala v knihovně podle hodnocení a dala jsem na "červenou" knihu od Johna Greena. Nepomohlo.

Nic se neděje, ale asi už po něm nesáhnu.

Plážovýbarman
05. února

Kniha se příjemně a rychle četla ale v půlce knihy kdy k tomu došlo jsem si furt říkala že ne že se vrati.... A ono ne....

dia.riedl
04. února

To byla tak skvělá knížka! Konečně jsem dala Johnu Greenovi šanci a jsem ráda. Kniha má neskutečné tempo, je tak strašně čtivá, nedalo se od ní odtrhnout. Charakteristika postav je výborná. Moc se mi líbí že, že John Greene používá různé citace nebo spojitosti se skutečnými knihami, osobnostmi nebo událostmi..
Jediné, z čeho jsem trochu zmatená je, že se mi u dvou myšlenek stalo, že už jsem je prostě někde četla nebo slyšela, mám aspoň takový pocit...
Kniha mě jinak neskutečně překvapila a potěšila!

Kláraaa20
01. února

Přečetla jsem Papírová města, která se mi neuvěřitelně líbila a k Vánocům jsem dostala Hledání Aljašky a Příliš mnoho Kateřin, jako první jsem se rozhodla přečíst Aljašku a docela mě sklamala nedokázala jsem se do ní za číst a Aljaška mi přišla velice nesympatická. Nakonec jsem knihu dočetla, ale narozdíl od Papírových měst jí neplánuju číst znova.