nemer
přečtené 161
Smrtka
2018,
Neal Shusterman
Příběh je čtivý, autor dokázal obstojně vykreslit jednotlivé scény i postavy, dokáže dobře pracovat s psychologií (např. jména smrtek jsou s ohledem na fungování lidského mozku skvělý tah), nicméně podstatou se pořád zjevně jedná o čistokrevnou young adult. Právě místy zjednodušující pojetí a uspěchaný závěr dojem z knihy trochu kazí. Námět je jistě nesmírně zajímavý, ale zpracování není dokonalé. Na druhé straně musím ocenit autorův posun, protože Bez šance, navzdory poutavému námětu, jsem zhodnotila jako pro dospělé čtenáře prakticky nepřijatelné čtivo (nejvíc mi vadila stylistická nedotaženost). O Smrtce se to říct už nedá, naopak. K této knize je třeba přistupovat jako k lehce morbidní oddechovce, která popisuje osudy postmoderních katů, poeticky nazývaných Smrtky. Čeština je jazyk bohatý, proto mi vadí jeho devastace nevyužitím přechylování, kdy i osoba mužského pohlaví je ta smrtka, ačkoli v češtině máme i smrťáka. Možná jsem jen neporozuměla nové verzi politicko-jazykové korektnosti :) Přiznám se, že spojení typu smrtka Faraday mne hlavně ze začátku neskutečně iritovalo. Nakonec je však největším kamenem úrazu logika, pokud se jen trochu zamyslíte, příběh se okamžitě zbortí jako domeček z karet – v éře, kdy je "vše vyřešeno, rozluštěno a rozklíčováno“ a kdy lidstvo řídí AI, působí existence smrtko-katů až absurdně. Za daných okolností by nebylo třeba sahat po formě vraždění, kterou kniha předkládá, ale regulaci populace by dokázal řešit inteligentnější a humánnější systém (že mne jich napadá hned několik, ale zase bychom neměli knihu :) Jistá nedotaženost mne mrzí, ke konci autor ztrácí dech, ale snad se v dalších dílech dokáže ještě polepšit :) Ráda mu dám příležitost.... celý text
Láskou ji nespoutáš
2018,
Atticus (p)
odpad!
Esence banality a stupidity, nula poezie (ale hlavně že to má obrázky). Ne že by mne to v dnešní době překvapovalo. P. S. I na Písmákovi jsou k vidění mnohem lepší autoři.... celý text
Štěstí pro lidi
2018,
P. Z. Reizin
Slibný začátek i námět sráží podprůměrné až odfláknuté zpracování. Jsem fanoušek sci-fi, tohle mi připomíná prapodivnou telenovelu, která se vydává za sci-fi. Sci-fi by mělo být především inteligentní četbou, tento příběh je vším možným, ale intelekt tu ne a ne najít. Nejzajímavější je na knize bohužel obal a náměť. Za sebe nedoporučuji.... celý text
Zlodějka knih
2009,
Markus Zusak
odpad!
Bohužel mne tyto moderní pseudopříběhy neoslovují. Zřejmě určeno pro jinou cílovou skupinu. Pro mne je to bohužel slátanina, nedočteno, nelíbil se mi ani film, na ten jsem se také nedodívala. Nelíbí se mi ani současný módní trend "laskavých nacistů" a chudáků Němců. Ano, nic není černobílé, ale těch dobrých lidí moc nebylo na žádné straně. Maximálně škodili a udávali se ve velkém i "vlastní lidi" (příslušníci téhož národa, i "dobří" sousedé, Gestapo ve skutečnosti ani nestíhalo prošetřovat všechna udání atd.) V době války toho dobra z reálného historického pohledu nikde moc nebylo, literatura i film výrazně zkreslují - přikrášlují. Bohužel dnešní omladina zpravidla vůbec nezná dějiny, takže je možné předkládat jim naprosto cokoli. I když připustím, že je tato kniha určena hlavně dětem a mládeži, nevyhnu se srovnání třeba s Říkali mi Leni, to je silný příběh, ale tento? Kdepak.... celý text
Kladivo na čarodějnice
1963,
Václav Kaplický
Takřka povinná četba pro všechny pánbíčkáře, otázkou zůstává, co jsou schopni lidé s neurologickou poruchou z obsahu vůbec pobrat. Náboženství jakožto výplody chorých myslí bohužel vždy budou nejvíc přitahovat zase choré a psychopatické mozky. Máme štěstí, že aspoň tady už není rok 1680, ačkoli v mnoha částech světa podobné smýšlení stále trvá. Pro koho je četba náročná, téma není vskutku dobře stravitelné, vřele doporučuji přednes P. Rímského.... celý text
Jsou světla, která nevidíme
2015,
Anthony Doerr
Bohužel pro mne nevěrohodné. Do četby jsem se musela nutit, pak jsem přešla raději na audioknihu (nedočetla bych), válka je v podání autora popisována na můj vkus místy jako pohádková, ale se značnou dávkou sterility. To je asi nejvýstižnější termín - sterilita je přesně to, co mi na knize maximálně vadí a rušilo mne celou dobu při čtení i poslechu. Řemeslně je text zvládnutý dobře (i když jde spíše o experimentální psaní), ale to je vše. Od dobrých knih ovšem čekám víc, nikoli sterilní dokonalost, kniha musí mít duši, atmosféru. Tato je na můj vkus příliš vykalkulovaná, příliš umělá. Občas je jazyk možná poetický, ale když dva dělají totéž, může být výsledek velmi rozdílný. Katja Kettu volí sice také poetické jazykové prostředky, ale kontrastním způsobem (možná má i lepší překladatele). Snad proto jsem byla schopná jejím příběhům uvěřit. Uvěřila jsem i Kirstin Hannahové Slavíka, ale Doerr se mi zkrátka nelíbí a jeho slovům nevěřím. Je to čistě můj subjektivní dojem, docela i chápu, že právě dnes může být tato strohost a sterilita řadou lidí dokonce preferovaná, ale podle mne utváří zásadní dojem z knihy - pro mne zkrátka nemá "duši", postrádá atmosféru, neběhá vám z ní mráz po zádech (ať už v dobrém nebo špatném smyslu). Nevidím důvod se k ní vracet. O válce jsou tu desítky nesrovnatelně lepších knih, ale chyběla jim reklamní kampaň. A ta dobrou knihu nedělá, nicméně prodává. Bohužel žijeme v době, kdy je nejdůležitější obal a nálepka "bestseller".... celý text
Slavík
2016,
Kristin Hannah
Tato kniha je pro mne důkazem, že klasické vyprávění, zejména pokud se týká tragičtějších údobí lidských dějin, hravě překonává moderní experimentální beletrii typu Světel, která nevidíme (hra se slovy sice může chvíli působit přitažlivě, ale nemyslím, že se stane nadčasovou) Slavík je příběh nadčasový a mimořádně zdařilý, až se mi ani nechce věřit, že kniha vznikla teprve nedávno. Je s podivem, jaká nekvalitní dílka jsou dnes propagována, a takový Slavík, stejně jako ženské válečné hrdinky, zůstává stát nenápadně v koutě, přestože je to příběh hodný pozornosti.... celý text
Bylo nás pět
1979,
Karel Poláček
Místy poutavé a připomínající vlastní dětství, místy nezáživné až běda. Seriál se mi (mj. také díky Hapkově hudbě) líbil určitě víc.
Žena v okně
2017,
A.J. Finn (p)
První polovina knihy je celkem nezáživná, rozvláčná a hlavní protagonistka nemá mé sympatie. V polovině se to láme, ačkoli je děj lehce predikovatelný a už to všechno někde bylo, příběh dostává spád a Anna si mě získává, i když je to hlavně soucit. Té ženské mi bylo neskutečně líto. (3 a půl *)... celý text
Medvědín
2017,
Fredrik Backman
Obrovské zklamání, neustálé omílání téhož rychle unaví, absentuje spád i zajímavé postavy. Vyprávění je poněkud plytké a unylé, připomíná mi to nekonečnou Ulici tv Nova. Nenacházím důvody, proč vůbec knihu dočítat. Tohle že napsal stvořitel Oveho?... celý text
Metro 2033
2010,
Dmitry Glukhovsky
Nebýt politických a jiných vsuvek mohla to být mnohem lepší knížka. Každopádně hvězdy zasluhuje za výborné vykreslení postapo atmosféry.
Rozum a cit
2008,
Jane Austen
Nemohu se ubránit dojmu, že Austenová je červená knihovna jako bič, nefalšovaná předchůdkyně telenovel, narozdíl od sester Bronteových toto je přímo rudá knihovna, pro mne nepříliš stravitelná. Dokonce si vůbec neumím představit, jak by něco takového mohli "pozřít" mužští čtenáři. Mně stačil Rozum a cit jednou a na doživotí :)... celý text
Na Větrné hůrce
2009,
Emily Brontë
Knihu jsem četla poprvé jako náctiletá, tehdy mne příliš neoslovila, vůbec "červená" knihovna (i když zde atypická) nikdy nebyly mým oblíbeným žánrem. Paradoxně s věkem mne Hůrka zaujala víc než tvorba sestry Charlotte, zvláště s ohledem na větší uvěřitelnost příběhu i atmosféru vřesovišť. Ani postavy dnes nevnímám veskrze tak negativně a černobíle, jak by lákalo člověka v mládí, ale nějak čtu víc mezi řádky... a těžko někoho soudit, většina lidských osudů je spíš výsledkem okolností, v nichž se lidé ocitají, prostředí, do něhož se bez vlastní vůle narodili, popř. genů, které si nevybrali, tedy spíš si kladu otázku - mohlo to být vůbec jinak?... celý text
Jana Eyrová
2006,
Charlotte Brontë
Knihu jsem četla poprvé v osmi letech, takže odpor vypěstovaný na základě povinné četby mne minul. Na druhé straně nejrůznější seriálová zpracování splnila skoro totéž, co u jiných povinná četba :) Dnes už mi dílo připadá poněkud překonané, zastaralé, dokonce až znehodnocené množstvím filmových a seriálových verzí, ale kvůli vzpomínkám na dětství (a tedy jisté dávce sentimentu) jsem schopná brát ho na milost.... celý text
Tajemný cizinec
1961,
Mark Twain (p)
Twain předběhl svou dobu. Perfektní a výstižné. Výjimečně tentokrát více oceňuji audioknihu - Satan v podání Rösnera je fantastický.
Kouzelníkův únik z reality
2017,
Lars Vasa Johansson
Fantastická pohádka pro dospělé. Často vykouzlí úsměv, ale umí být i dojemná. Ke kouzelníkům chovám celoživotně jistý odpor, podobně jako ke klaunům :) O to větším a příjemnějším překvapením pro mne byla knížka, do které se mi původně vůbec nechtělo. Teď Kouzelníka vřele doporučuji :)... celý text
Pensylvánský upír
2012,
David Wellington
Četla jsem před delší dobou jako oddechovku a "uspávanku", z děje si už skoro nic nepamatuji, ale kniha se četla dobře. Zkrátka lehčí žánr a v rámci žánru zřejmě nezklame. Pojetí upírů připomene horor 30 dní dlouhá noc.... celý text