Metro 2033
kniha od: Dmitry Glukhovsky

Arťom žije se svým pěstounem ve spletitém labyrintu moskevského metra, na jediném místě na světě, kde je lidstvo po jaderné válce schopné alespoň zčásti přežívat. Jednotlivá lidská společenství živoří v šachtách metra, kde co stanice, to zvláštní komunita, jakýsi mikrostát se všemi svými ctnostmi a nešvary, které známe z každodenního života na zemském povrchu. Arťom se nachází na stanici, která je sice pokládána za jedno z bezpečnějších míst v obrovské síti tunelů, avšak tuto jistotu narušuje temná moc, jež hrozí zničit nejen chlapcovo útočiště, ale celé metro. Mladík, jenž kdysi porušil jedno ze základních přikázání života v metru, je nucen – aby odčinil svou vinu – putovat od jedné stanice ke druhé, projít celým moskevským metrem až do poslední stanice, kde žijí v ideálním společenském zřízení kazatelé. Ti údajně vlastní záhadný předmět, který Arťom musí získat, aby zachránil metro před zkázou, jež hrozí nejen zevnitř podzemního mikrosvěta, ale proniká sem i z povrchu v podobě temných sil... Autor za tento román obdržel prestižní evropskou cenu ESFS Awards Eurocon 2007, jako nejlepší literární debut pro rok 2007. Román posloužil rovněž jako předloha k úspěšné počítačové hře Metro 2033 a hře Metro Last Light (2013).... celý text
Metro 1.
Žánr:
Literatura světová , Romány , Sci-fi
Vydáno: 2010 , Knižní klub
Originální název:
Метро 2033 (Metro 2033) , 2005
více info...
Komentáře (633)
Komentáře 633 Recenze 18


Tohle prostě nedám asi to není můj žánr ale už je to druhá kniha od autora co jsem nedočetl pro mě velká nuda a zklamání.


Zbytky lidské společnosti po ničivé jaderné válce jakž takž přežívají pouze v rozsáhlém labyrintu moskevského metra. Hlavním hrdinou je mladý Arťom, před kterým stojí nelehký úkol zachránit metro před totální zkázou, která mu reálně hrozí. Celkově jde o dobře napsaný a čtivý akční postapokalyptický sci-fi román i s určitým filozofickým přesahem.


(SPOILER) Nejlepší díl celé série líbí se mi, že Glukhovsky si s tím dal opravdu práci, všechny stanice ve skutečnosti existují a na každé to funguje trochu jinak některé jsou neutrální obchodníci v jiných vládnou komunisti a nacisti a jiné jsou opuštěné nebo dokonce prokleté. Hlavní postava Artyom žije se svým nevlastním otcem přezdívaný strýček Saša, který ho zachránil, když jeho stanici napadly krysy. Artyom má však dost života, který se furt opakuje to se však změní, když se jednoho dne objeví Hunter, který má svůj úkol a pověří Artyoma, že pokud se nevrátí musí se vydat do Polis a najít Mělnika. Nebudu, zde spoilerovat celý příběh, ale Artyom si toho během cesty zažije docela dost kniha má dost akčních scén a hodně filozofie a funguje to skvěle. Občas mi běhal i mráz po zádech jak autor skvělé zvládl atmosféru třeba během kapitoly, kdy se Artyom musí dostat na stanici a jediná cesta vede skrz povrch, kde je silná radiace avšak místní obyvatelé nemají nezvané návštěvníky rádi nebo návštěva knihovny a jejich obyvatel. Jediné co mě štve, že Glukhovsky nedokázal navázat následující dva díly do podobné podoby, kdy bojové scény byli téměř odstraněny a bylo přidáno ještě víc filozofování, ale zase na druhou stranu dal taky dalším autorům námět a začali vznikat knihy s podobnou tématikou a vzniklo jich docela dost u nás jsou však zatím přeloženy jen 2 Mramorový ráj a Ke Světlu. Kniha má skvělou atmosféru a obsah v ní je vyváženej, takže se nudit rozhodně nebudete pokud hledáte dobré scifi toto je jedno z nich a stojí za to si ho přečíst.


Metro 2033 je velmi akční, dobrodružné a místy přímo děsivé. Nejedná se však pouze o nějaký plytký román, naopak, dokáže přijmout k zamyšlení prostřednictvím různých filozofických úvah, kterými se Arťom občas zaobírá. V průběhu četby mě zároveň nepřestávala ohromovat autorova fantazie a schopnost vykreslit postavy tak, aby mi na nich záleželo. Pokud bych však měla uvést nejsilnější stránku této knihy, je jí oblak tajemna, do kterého je zahalena, a který si zvládla udržet až do samotného konce, což se opravdu málokdy podaří! Velice poutavý čtivý příběh.


Kdysi jsem podobně hltal "Hlídky", takový ten magický a zároveň nepříjemně povědomý a blízký svět. Tak jen doufám, že Ghlukovskemu nehrábne stejně jako Lukjanenkovi.
Jsme v roce 2033, na povrchu se nedá vydržet a život zůstal ve stanicích metra pod Moskvou. Možná i v jiných městech, ale to se v Moskvě dneska už nedá zjistit. (Plzeň má smůlu, i když takové pivovarské podzemí... No nic. )
Hlavní hrdina Arťom, mimochodem vůbec nezávidím tomu kdo musel všema deseti celou knihu sázet, já když mám napsat "ť", trpím. a tady je tak desetkrát na stránce.. k věci. Hlavní hrdina Arťom se ocitá před úkolem. V první polovině knihy sledujeme klasickou "Odysseu" někoho, kdo byl nuceny opustit svůj domov a potkává nejrůznější subkultury, v části druhé už je potřeba nějakého většího cíle (něco jako posbírat pár siláků a jít hodit prsten do nějaké hory nebo co) načež v úplném závěru přichází...... Neřeknu vám to, přečtěte si to!
Funguje to skvěle. Dmitry má dar popisovat, ze stránek úplně kape tísnivá atmosféra uzavřených tunelů, trosek a zmutovaných živočichů. Potkáme se s drezinou s komunisty, se stanicí plnou nácků i kanibalů věřících v obřího červa.
Těším se na další díly a po závěru tohohle jsem zvědavý jaké vůbec budou.


Zaujímavé čítanie. Miestami je dej trochu rozťahaný a tým pádom trochu nezáživný, ale inak sa mi to páčilo.


Najskôr som prečítal knihu a keďže som aj hráč tak som si potom zapol aj hru... a po pár minútach ju so sklamaním vypol... Hra možno nie je zlá ale v nastavení myšlienok, ktoré som mal po prečítaní tejto knihy je prosto kniha neporovnateľne lepšia (+ má celkom dobrý preklad do slovenčiny). Má zaujímavý príbeh a fantastický svet, celkom dynamický dej sem-tam prešpikovaný filozofickými myšlienkami, postavami ktoré sa nemusia už viackrát na ďalších stránkach objaviť a veľké plus je, že kniha sa číta sama keďže chcete vedieť čo bude ďalej...


Skvěle napsána kniha. Je o mladíkovi co žije na jedné stanici metra a je to v podstatě jeho cely svět a nikdo mu kvůli jeho bezpečí nedovolí opustit svou domovskou stanici a z nějakého důvodu, který nechci zde říkat, musí projít celé metro. Potká se se spoustou lidi, každý člověk má svůj příběh a své názory a legendy o metru, které hlavnímu hrdinovi předává a ten se snaží z nich si vytvořit obrazu o pro něj tajemnému světu metra a světa na povrchu.
Metro se skládá ze spousty stanic, z nichž je každá naprosto jiná - jiný režim, úroveň žití, apod. Na cestě zažije spoustu dobrodružství i nebezpečí, o kterých se mu předtím ani nezdálo.
Zdálo se mi přehnané do jaké úrovně živočichové po radiaci zmutovali. Dle nějakých věci co jsem o tom četl, je to asi nemožné. Kde furt lidi berou všechno vybavení - kulky apod i po tak dlouhé době v metru. Vím co se píše v knize, ale k tak se mi to proste jeví nepravděpodobné. Nebo mi přijde divné kolik různých speciálních a rozdílných režimů by se v relativně malém Metru vytvořilo, ale chápu, že autor chtěl zde právě aplikovat nějaké své filozofické úvahy.
Rozhodně, ale knihu doporučuji. Má skvělý příběh i filozofický přesah. I když jsou pokračování celkem špatně hodnocené, uvažuji, že si přečtu i je.


Jasnej plnej počet hvězd. Post-apo moskevské metro, kde každá stanice je svůj vlastní svět, mi učarovalo se vší tou špínou a nechutností, kterou do toho Glukhovsky mnohdy dal. Poslední kapitola by zasloužila pozlatit.


(SPOILER)
Z pohledu návštěvníka města, v němž je metro, jsem považovala tento dopravní prostředek (když tedy pominu noční hodiny) v podstatě za záchranu. Když se ve velkoměstě ztratíte, ve chvíli, kdy najdete metro, jste zachráněni, neboť se zorientujete. Moskevské metro znám. Ale tady je koncept metra jako útočiště přeživších lidí. Na povrchu je radioaktivita a slunce všechno spálí, takže tam se žít nedá. Tedy alespoň lidé tam bez speciálních obleků nevydrží, leč jiné formy života, zpravidla zmutované, ano. Jednotlivé stanice moskevského metra mají svá lidská společenství, sousední stanice spolupracují nebo si jdou po krku. Utvářejí se aliance, okruh ovládá Hanza - obchodníci, vše protíná rudá trasa - stoupenci komunismu a jeho ideálů. Část je v područí Říše, už čtvrté v pořadí, no fašisti jsou všude. Prostě sociální vzorek na malé ploše. Hlavní hrdina je sirotek zachráněný před krysami, jejichž nápor zlikvidoval celou stanici. Dostane zvláštní úkol a k tomu, aby ho splnil, musí dorazit do jiné stanice. To, co by kdysi vlak zvládl během hodiny i za cenu několika přestupů, je mise na několik dní, kdy v tunelech číhá neznámé nehmotné nebezpečí a naprostá tma.
Zpočátku mi to přišlo jako zdlouhavé (znáte to, široká ruská duše a vzdálenosti na mnoho verst), ale je fakt, že postapokalyptické metro je velmi různorodé, jednotlivé stanice s jejich obyvateli dobře vykreslené, vše zároveň obestírá tajemství, každý má svůj mýtus a své historky a i cesta může být cíl. Tím cílem je poznání mladého hrdiny, jež však přichází pozdě. Knihu doplňují 2 plánky moskevského metra, současného i postapo..., tak jsem díky nim putovala metrem s Arťomem.


Už dlouho se mi nestalo, že bych nevěděla, co do hodnocení knihy napsat. Bylo rozhodně zajímavé sledovat život v metru i Arťomovo dobrodružství. Vyvrcholení děje je asi jiné, než by čtenář čekal. Přesto tempo knihy bylo, možná až moc, pozvolné a byl tam prostor pro vlastní představivost. Chvíli mi trvalo, než jsem se v moskevských linkách zorientovala. Díky moc za mapu! Přesto jsem před očima měla spíš něco jako stanice pražského metra, protože v tom moskevském jsem nikdy nebyla. A to mě právě mrzí, že nemám úplnou spojitost.
Metro 2033 rozhodně stojí za přečtení. Je to ukázka toho, co by se nám mohlo v blízké budoucnosti stát? Ač má druhý díl o dost nižší hodnocení, těším se na něj. Čtěme a buďme připraveni.

Hvězdičky neuděluji, kdo chce hodnocení, nechť čte dál.
Hru jsem nehrál, tudíž bych ovlivněný být neměl, nicméně o skutečnosti, že hra existuje, jsem věděl a nevím, nakolik jsem si mohl sám vsugerovat pocit, že realita je obrácená. Tedy že kniha vznikla podle videohry. Většina knihy na mě působila epizodicky, neprovázaně, každá ze stanic byl pomyslný vedlejší úkol, který jen tříštil hlavní příběh (který není nijak převratný). Fašouni, sektáři, komáři, ďáblové, nový druh... Motivů je příliš mnoho na příliš malém prostoru a otevírají mnoho otázek, jenže ty vždy tak nějak vyšumí do ztracena.
Korunu všemu nasazuje hlavní postava Arťoma, který je... Nijaký. Za celou knihu jsem k němu nepocítil jedinou sympatii, antipatii, prostě tam jen byl, aby se mohl děj sunout dál. Pocitu výše zmíněné videohry nahrává i fokalizace, která je fixována na Arťoma. Jakákoliv interakce s jinými postavami navíc působí nepřirozeně, až jsem měl pocit, že čtu špatně napsaný scénář. Mému špatnému dojmu z knihy nepomohly ani Arťomovy snové prožitky, protože málokterý autor mi dokáže snové, horečnaté nebo halucinační stavy podat příjemně. A Glukhovskymu se to nepovedlo.
Nejsem žádný zastánce ani aplikátor feministické literární kritiky, ale neodpustím si rýpnutí, že Dimovi někam zmizeli ženské postavy... Abych zakončil pozitivně, musím říct, že atmosféru stísněného, zatuchlého, nepřátelského postapo metra vystihl autor dobře.


(SPOILER) Nápad skvělej, hrozně rád bych si přečetl nějakou poutavou knihu (spíš sérii) z prostředí post-apo metra. To však tahle teda není. Svět je vybudovanej celkem solidně, nicméně stejně to působí tak trochu prázdně. Spousta stanic byla opuštěných, jednotlivé komunity byly příliš stereotypní a ploché, stejně jako většina postav. Nevyhovovalo mi časté snění hlavního hrdiny, stejně jako všudypřítomné mýtické náměty. Trochu asi chápu, co chtěl autor říct "šokujícím" zvratem, a že vztah lidí a ďáblů má symbolizovat ten mezi "východem" a "západem" ale že by to na mě nějak zapůsobilo se říct nedá. Jelikož mi dalo práci dočíst i první díl, do dalších se radši pouštět nebudu, přesto jsem rád, že jsem si otevřel bránu do světa post-apo. Četl jsem vydání z roku 2022, které obsahovalo několik chyb a samotný překlad byl místy trochu divný.


Metro 2033 je vynikajúca post-apo kniha vďaka ktorej som si obľúbil Glukhovskeho tvorbu. Ak máte radi počítačové hry, tak rozhodne odporúčam aj hry z tohto sveta. Hlavne prvé dva diely Metro 2033 a Metro Last Light. Najlepšie je si prečítať najprv knihy, pretože napríklad mňa osobne to potom neuveriteľne vtiahlo do samotného sveta počas hrania. Hra sama o sebe vám zas toľko toho o svete Metra neprezradí.


Ve skvěle barvitém prostředí prochází skoro neschopný Arťom, kterého pořád někdo, nebo něco zachraňuje až do závěrečného twistu. Rušilo mě až příliš časté meditování a filozofování.


Četl jsem celou trilogii i dohrál celou trilogii. A tohle se prostě musí hrát, ne si o tom číst, navíc jsou ty knihy nesnesitelně nudné!


Tuhle knihu mi doporučil bratr, když jsem se ho zeptala, jakou knihu, kterou má doma, je jeho nejoblíbenější. Metro má takovou tu správnou, ruskou, ponurou atmosféru, i když mě stejně zaráželo, jak je možné, že pod zemí dokážou všichni přežít. Líbilo se mi, že Arťom prošel správným hrdinským vývojem - z nevyzrálého kluka na někoho, kdo se uměl postavit osudu (byl-li to vůbec osud). Místy mi přišlo, že to hraničilo s fantasy a člověk si nebyl jistý, jestli jde o magii, nebo prostě čistou mutaci.


(SPOILER)
No, jak bych to řekl. Nebylo to špatné, určitě čtivé a zajímavé prostředí. Začátek trochu těžkopádný a cestování mezi stanicemi bylo živější a čtivější. Zároveň jsem si pořád připadal, že autor jede podle kopíráků a jen mění stanice a jména. Arťom přijde na novou stanici, chvilku klid a pak se něco pos*re. A když se situace uklidní, tak se dostane na další novou stanici a opět se něco pos*re. Svým způsobem je to na konci vysvětleno. Ale po druhé, třetí stanici už to ztrácí šmrnc.
Každopádně do dalších dílů se pustím.
3,5*


Tak tohle mě nadchlo. Asi nejvíce oceňuji atmosféru příběhu. Kniha vyvolává pocity strachu, stísněnosti a beznaděje, také proto jsem ji musel často odkládat a trochu nabrat dech. :)
Vize lidské společnosti, která se skrývá v podzemím komplexu moskevského metra po jaderné katastrofě, která učinila povrch planety neobyvatelným, je dokonalá. Ani tyto zbytky lidstva se po apokalypse nedokázaly sjednotit, a tak se na jednotlivých zastávkách vytvořily různé komunity, které mezi sebou spíše bojují. Tyto komunity jsou odrazem ideologických postojů naší společnosti, takže se zde setkáme s komunisty, trockisty, fašisty, různými sektáři a tak podobně. Sledovat, jak taková společenství fungují v konturách podzemního metra, je fakt podívaná. Autor má na tohle dobrý vyprávěcí styl, že si vše při čtení dokážete krásně vizualizovat.
Slabší stránkou díla jsou postavy. Většina důležitých vedlejší postav působí spíše jako nějaké archetypální vzory. Jsou strašně ploché a nechápete například jejich motivaci pomáhat hlavnímu hrdinovi. Jedinou více do hloubky prokreslenou postavou je hlavní postava Arťom. S ním se dokážete jako čtenáři sžít a bát se o jeho osud.


Nejsem vůbec fanoušek postapokalyptické science fiction. Vážně ne. Ale tohle mi přišlo fakt skvělý. Kombinace Nonstopu od Briana W. Aldisse (to, jak se hlavní postava postupně přesouvá uzavřeným, pro čtenáře neznámým světem) s mesiáštvím Duny (díky kterému funguje i to, že se hlavní hrdina vždy zachrání tak nějak na poslední chvíli a sám si může klást otázku: Jsem vyvolený?). Četl jsem i ty pokračování, ale to už je nuda. Tam už autor ničím nepřekvapil.


Myslím, že tohle je nově nalezený styl. A přitom to je na první pohled fakt jednoduchý. Prostě se něco stane jako jinde, akorát, že se děj v podstatě celý přesune do metra. Stísněné, celkem i teoreticky reálné. No a samozřejmě celá společnost zatížená různými úchylkama přesune do podzemí. A k tomu hlavní hrdnia, který vlastně neví co a jak dělá, ale prožívá neuvěřitelnou cestu. Je to fakt dobrý.


tenhle díl je prostě klasa, příběh pro každého, mysterie, napětí, postava do které se každý vžije, tolik zajímavých prvků, ale hlavně; má to ku*va hlavu a patu.. kdo to nečet či neposlouchal přichází o hodně


(SPOILER)
Celá myšlenka Metra je dobrá, včetně městských států a opakujících se událostí a hnutí lidstva (komunisté, nacisté, sektáři...), touhy po zachování života, apod.
Nicméně zpracování mi úplně nesedlo. Postavy (kromě Arťoma) ploché, než se s nimi člověk seznámí, už umírají. A s jejich smrtí se autor (snad kromě smrti Olega) dokáže vypořádat v jednom odstavci...
Zaujala mě Polis, Knihovna, Metro 2 a metro pod Kremlem, jinak to byla docela nuda (asi jako cestování metrem).
A závěr zajímavý, smutný.


Vždy, když jedu metrem, si představuji Arťoma s náboji v kapse a s puškou ve zpocených, roztřesených rukách. Záhadné dunění z potrubí, které značí temnotu... a ta se blíží... cítíš ji i ty za sebou. Tak utíkej!
První díl Metra se mi při čtení hodně líbil. Stále se něco děje, příhody jsou svižné, atmosféra výživná, vyvrcholení je parádní. Ale po rozležení děje v hlavě po dočtení jsem přišel na zajímavou věc. Každá stanice je jako krátká povídka, která má svůj začátek, konec, a příběh. Ono to při čtení funguje náramně - "hej kámo, další stanice, tahle je zaplavená, paráda. Lidi tu nemají co žrát, hustý, co se tady asi stane..." a pak "cože, tady se kradou děti? A co se to pohybuje ve stínech...". Jenže při pohledu na dílo jako celek je to spíše negativum. Každá vedlejší postava je totiž absolutně plochá, protože přechází z jednoho příběhu (z jedné stanice) do druhé a z mého pohledu si nenese vůbec nic. Je to jako hrát hru, ve které řešíte v každé epizodě nějaké jiné rébusy (to jsou jednotlivé stanice), ve kterých vám občas pomůže nápověda se jménem vedlejší postavy. Za mě osobně tedy lehká oddychovka s pronikavou atmosférou.


Výborná postapokalyptická kniha, nejvíce mne oslovila z toho důvodu, že se jedná v podstatě o popis společnosti a o to, jak se nově utváří uskupení ať už politické či naboženské. Tím jak hlavní hrdina putuje metrem poznává čtenař různé kouty metra a jejich vládu, smýšlení, politiku, celkově kulturu. Kniha se mi moc líbila po Asimově Nadaci řadím mezi top scifi.


Bylo pro mě obtížné sledovat děj. Často jsem se ztrácela a musela jsem se v knize vracet.


Nejdřív k těm pozitivům. Atmosféra podzemního světa po jaderné katastrofě byla znázorněna skvěle. Hrál jsem původně hry, ale ke knize jsem si našel cestu až teď. Líbí se, že autor má cit pro popis objektů a dokáže u vás vyvolat přesný vizuální dojem a že ten v této knize není zrovna moc pozitivní. Neustále se něco děje, strach a otázky přibývají, jenže to už se paradoxně dostáváme k těm negativům.
Všechny postavy mi přišly naprosto nevýrazné, ploché figurky jejichž osud mi byl naprosto putna, to se týká i samotného Arťoma, a to je docela zásadní problém. Nemluvě o krutém světě, kde každý bojuje na svém písečku, ale zrovna Arťomovi pomáhá kdekdo, což v kontextu příběhu působí zvláštně. Skvělé pasáže se střídaly s těmi nudnými a musím říct, že samotný konec, který je otevřený, mě příliš nezaujal. I tak se ale vrhnu na další dva díly a uvidíme. Jsem spíše skeptik, ale může mě to jen překvapit.
PS: Četl jsem vydání z roku 2019 a tolik gramatických chyb a překlepů jsem snad ještě v žádné knize neviděl.


Pomalé, nezáživné, nudné a nemyslím si že moc reálné. Pokud pražské metro nedokázalo zastavit vodu, pochybuju, že by se moskevskému podařilo zastavit radioaktivní vzduchu... Námět zajímavej, ale to zpracování...


Začátek dobrý ale pak se to celé nějak táhlo vlastně cela kniha se táhla stanicemi a nic víc čekal jsem akce. A artomova mise taky jedno velký hov… nevím zda jit do zbylých dvou dílu……. Dříve jsem četl něco podného od howey myslím ze to byla trilogie silo atd ale to mělo aspoň nějaký děj ale metro mi přišlo takový prázdný


Skvělá kniha. Svět Metra mě vtáhl a veškeré události, které se hlavní postavě staly jsem prožíval s ní. Doporučuji i audioknihu. Naprosto skvělé!


Jako nápad s metrem dobrej, ale zpracování nemastný neslaný. Spoluhráči k Arťomovi vždycky přistoupili a pak zase vystoupili (nebo spíš teda umřeli), aby mu bez nějaké jiné logiky pomohli k dalšímu postupu metrem... Nelogické, nedotažené, nudné, bez nějaké větší přidané hodnoty. Škoda.


Neuvěřitelně reálný kousek. Arťom -hlavní hrdina je nucen putovat skrz jednotlivé stanice moskevského metra a je to sakra jízda a jsi s ním na sto procent.
Honí tě krysy, 'ďáblové', mutanti, hlasy mrtvých a co teprv to nejhorší nebezpečí. Ano tušíte správně, lidi.
On člověk když přežije jadernou katastrofu a schová se pod zem nemá asi jaksi v povaze žít v klidu a míru a harmonii. A smutné je, že hlavně tyto části mi přišly nejvíc uvěřitelné.
Takže tu máme za tu dobu dvaceti let ukrývání v podzemí: války, mocenské boje, opět vzestup nacismu i komunismu, satanisty, víru ve Velkého červa...atd.
Neskutečně poutavě popsané, nedočkavě odhaluješ zákonitosti tohoto podzemního světa a najednou je konec.
A já osobně ihned propadla kouzlu knihy. Opravdu hned.
A atmosféra je neskutečně pohlcující a drtivě klaustrofobická. Jsi s něma v podzemí pohlcen úzkostmi a úplně jinak se pak člověk dívá na oblohu, na světlo...
Tento svět tvořený jen spletitými stanicemi obrovského moskevského metra je geniální.
Jak děj nabírá na obrátkách, situace se přiostřují, kumulují na sebe a nestíháš sledovat do čeho se Arťom ještě namočí a stíhá se o tebe otírat ještě morbidní humor, mystično dokonce přibývá a konec ti už odkrývá obrysy a pak ti dojde jak jsi vedle a rozseká tě napadrť.
"V čem je smysl takového života? Přežívat ze dne na den, trpět ten strašný hnus a ponižování, prodávat vlastní děti, pojídat mech-proč?"
"V čem?" odpověděl Ulman. " A proč vlastně žiješ ty?" odfrkl.


Jelikož jsem knihu poslouchal jako audio, neustále jsem na jistém vyhledávaci musel hledat mapu metra a obrázky stanic. Načtena je super. S odstupem času (už jsem slyšel všechny) musím uznat, že první díl byl asi nejlepší. Člověka to vtáhne do děje a podrobně popisuje zřízení, hierarchii a následně putování ...nebylo to špatné.


Moje první apokalyptická kniha. Ze všech stran jsem slyšela samou chválu. Přítel byl zažraný do počítačové hry Metro a tak mi to nedalo. Rozhodně mě moc zaujal celý námět. Život v metru, jednotlivá společenství, divnolidi a celkový systém, jak to v metru funguje. Za mě velký palec nahoru autorovi.
Trošku mi ale vadilo, že v knize bylo věnováno až moc prostoru politice. Myslela jsem si, že se budu trošku bát ale to se úplně nestalo. Nicméně pro mě vydařená startovní kniha v této kategorii, mám v plánu i druhý díl.


tomuto žánru, postapo, sci-fi, utopie moc neholduji, naposledy jsem četl a mám v knihovně podobnou knihu od Kurta Faldbakkena- Bídné roky. Přečetl jsem na doporučení kamaráda Metro 2033 je docela depresivní kniha a doufám, že se autorovi šílené vize nenaplní jako se naplnili některé vize v knihách J. Verne, dnešní svět k tomu spěje.
Štítky knihy
Rusko Moskva putování budoucnost podzemí metro tma mutanti radiace postapokalyptické romány
Kniha Metro 2033 je v
Právě čtených | 142x |
Přečtených | 4 542x |
Čtenářské výzvě | 635x |
Doporučených | 372x |
Knihotéce | 1 272x |
Chystám se číst | 1 225x |
Chci si koupit | 262x |
dalších seznamech | 27x |