Metro 2034

Metro som nikdy nehral a knihám som sa vždy nejako vyhýbal, lebo ma tá téma moc nebrala, aj keď príbeh spravil dosť veľký ošiaľ medzi čitateľmi. Ku knihám som sa dostal vďaka Vianociam, kde ma čakali pod stromčekom, a tak som sa rozhodol ponoriť do Moskovského metra po jadrovej vojne.

Nápad nie je zlý, no autor má dosť obmedzené možnosti, hlavne ma mrzí, že nie je viac pasáží, kde sa cestuje po povrchu neznámej a nebezpečnej Moskvy.

Druhý príbeh sa odohráva okolo nášho známeho Huntera a jeho spoločníka Homéra. Spolu sa snažia zistiť, prečo sa nevrátila karavána, no pri cestách metrom spoznávajú mladú dievčinu Sašu. Už pri prvej knihe mi tu stále čosi chýba. Druhá časť sa mi zdala slabšia a beriem to len ako predohru k veľkému finále, no s metrom si dám na chvíľu pauzu.

Kniha mě zklamala, přestože jsem byla varována ohledně poklesu kvality. Myslím, že hlavním problémem je, že následujeme postavy, na kterých nám nezáleží a za celý příběh nemáme důvod si k nim vytvořit vztah. Prostředí metra je stále zajímavé a konec knihy se mi celkem líbil, ale je to dost málo.

17.12.2025

Za mě celkem zklamání, nedosahuje kvalit prvního dílu. Změna interpreta nepomohla, ne že by byl špatný ale prostě mi hlas z prvního dílu seděl víc.

Děj se táhl a neodsýpal tak dobře jako první díl. Uvidíme co dílu třetí

O poznání slabší druhý díl.

Z metra jakoby mávnutím kouzelného proutku téměř vymizely všemožné frakce a já musím uznat, že ač jejich počet v prvním díle převyšoval jistou uvěřitelnost, jejich zápolení tvořilo čtenářský "hnací motor" první knihy, jenž se zde téměř vytratil. Přitom pocit stěží uvěřitelného světa zůstal.

V druhém dílu jsem i ztratil schopnost k jakékoliv z hlavních postav víc přilnout. Možná na tom má velký podíl jejich někdy dost pochybná motivace v konání, těžko říct, ale Arťomko mi prostě chyběl víc, než bych po přečtení prvního dílu dokázal připustit.

Častá zamyšlení, jež tuto knihu provází snad více než tu předchozí, už také nepřináší ten správný filozofický rozměr. Nejspíš je to autorovou možná až přehnanou snahou o větší hloubku, kterou se mi nějak nepodařilo zachytit.

Jediné co zbylo z kladů, je tísnivá atmosféra, jež samotná na dobré hodnocení nestačí.

Tak snad díl třetí...

Recenzi dávám na trilogii jako celek.

Metro je čtivé, napínavé a hlavně velmi originální. Putování Arťoma podzemím působí jako přenesení do zcela jiného světa – plného temnoty, lidské naděje i morálního odpadu.

Baví mě rozmanitost jednotlivých stanic: komunistická linka, technokraté, obchodní stanice a mnoho dalších. Ta pestrost prostředí je úchvatná a dává příběhu zvláštní sílu.

Celou trilogii si určitě znovu připomenu i po letech.

Podle častých negativních recenzích jsem moc nevěděla, co mám očekávat, ale nakonec jsem byla překvapena. Druhý díl rozhodně nenahradil první, tento není tak spektakulární jako Metro 2033, ale i tak se mi to líbilo. Hlavní postava mi byla sympatická a i příběh se mi zdál zajímavý. Mohu doporučit.

Moc se mi do druhého dílu, po neslaném nemastném prvním, nechtělo a bohužel to dopadlo podobně. Pasivního Arťoma nahradila nesourodá dvojice H+H a místy to vypadalo, že by to mohlo být úspěšnější, no postupem času se zase začalo filozofovat o houně a akce opět prachbídně málo, lehce to zvednul konec, ale těžko říct, jestli najdu odvahu a chuť pustit se do třetího kousku. Celé to nadšení kolem Metra upřímně moc nechápu, špíš tuším, že je to spíš vyvolané následnou úspěšnou počítačovou hrou, ale u mě zklamání proti velkým očekáváním, s odřenýma ušima průměr - 50 %

METRO 2034 bylo v porovnání s prvním dílem jiné. Bohužel z velké části vymizelo to čtivé, co jsem si užíval v první knížce. Hlavní postavy Homér, Hunter, Saša, Leonid a Váňa prožívaly jejich životy v postapokalyptickém světě, ale já necítil již tolik tu tísnivou atmosféru uzavřených společenstev na jednotlivých stanicích. Bude to hlavně tím, že autor k popisu života zvolil malinko jiný styl. Škoda, že se nedostavilo to mravenčení ani při záchraně lidí na stanici Tulskaja. Nevím, zda dám ještě šanci roku 2035.

(SPOILER) Už jsem to kdysi četl, tak jsem věděl do čeho jdu. Že to není ta pecka jako první díl. Ale mám postapo období a připravuju se na třetí knihu, kterou jsem ještě nečetl. Arťoma tady nehledejte (byť tady je). Velký příběh tu máme, riziko epidemie, ale nějak tomu celou knihu nevěřím a nedávám tomu váhu. Hlavní linka je propletena dialogy Homéra, Sašy a později Leonida, které tomu dají punc filozofie, ale pořád to není to pravé radioaktivní záření. Co jsem si však dost užil byla bonusová kapitola nakonci. To byl super příběh. Jak se Váňa z vesnice do Moskvy dostal. Doufám, že se o jeho příběhu dozvíme víc v další knize. Nebo se Arťom ve stylu Metro Exodus vydá na povrch? No jsem napnutý!

Tak jsem se odhodlala přečíst druhý díl a musím říct, že úroveň šla dolů :-( Vlastně mi druhý díl nějak proti prvnímu vůbec nic navíc nepřinesl a táhl se a nějak mě vůbec nedostal do děje. Asi nejhorší bylo, že mi na konci vlastně bylo jedno jak to s těmi všemi lidmi dopadne. Myslím, že třetí díl, i po přečtení komentářů tady, číst ani nezkusím. Přitom první díl měl fakt potenciál... Škoda

Autor: Dmitrij Glukhovsky

Počet stran: 344

Děj: Druhý díl apokalyptické série s sebou přináší další dobrodružství z moskevského metra. Tentokrát se dostáváme do stanice Tulská, kde propukla epidemie smrtelné nevyléčitelné choroby. Obyvatelé nedaleké stanice Sevastopolská vysílají svého nejlepšího bojovníka Huntera s pomocníkem, který si říká Homér, aby celou situaci vyřešil...
----
Začátek byl tak strašný, že jsem se do čtení musela nutit. Podobně jako u prvního dílu byl začátek poměrně nezáživný a zmatený. Navíc mě zklamalo to, že přímo nenavazoval na první díl, který skončil poměrně otevřeně - Arťom, hlavní hrdina z prvního dílu, se v knize objevil až za polovinou knihy. O to víc ze začátku klesala moje motivace ke čtení.
Pak děj překvapivě nabral na obrátkách a druhá čtvrtina byla dost napínavá. A za polovinou už to šlo rychle, podobně jako u prvního dílu. No a konec mě zničil snad ještě víc než u předchozího dílu...

Jestli něco oceňuju, tak je to ženská hlavní hrdinka. Ze začátku mě sice trochu mrzelo, jak ji autor vykreslil (jako "hloupou malou holčičku"), ale později se karta obrátila a mně došlo, že přesně takhle bývají ženy často vnímány navzdory jejich schopnostem - a to autor vykreslil dokonale.

V knize nechyběla ani romantická linka. Sice nebyla tak výrazná jako v jiných knihách, ale v kombinaci s drsným prostředím Metra byla skvělá. Vztahy se postupně vyvíjely a nakonec to dopadlo úplně jinak než jsem čekala.

Příběh byl hodně psychologický. Hodně zaměřený na pocity, emoce a myšlenky všech třech hlavních postav, přičemž se v knize nepravidelně střídaly jejich pohledy (v er formě). To bylo chvílemi celkem matoucí, obzvlášť ke konci. Navíc se skoky mezi postavami šly ruku v ruce i skoky v čase - často retrospektiva - což na jednoduchosti příběhu nepřidalo. Na druhou stranu mu to dodávalo autenticitu a jedinečnost, ale někdy to bylo matoucí a člověk se musel dost soustředit.

Četlo se to pomalu, ale určitě to stálo za to a těším se na poslední třetí díl.

Jde opravdu o zajímavý příběh, který má mnoho svých much jako předchozí díl.
Na začátku mě překvapilo, že vyprávění není o Arťomovi, ale o Homérovi, Hunterovi a později i o Saše.
Arťom má zde asi 10 stránek skrz celou knihou.
Pan Glukhovsky se snaží přisypávat do příběhu filosofii ohledně lidské zvrácenosti a tak, proto se mi kniha četla velice z těžka (jako u 1 dílu) a tentokrát k tomu přidal 4 úhle vyprávění naráz.
Bylo to roztahané a místy jsem ani už nevěděl, o čem jsem četl.
Asi 80 stránek mi zabralo, než jsem se začetl a bohužel poslední kapitolu jsem trošku prospal, i když jsem se na ni nejvíce těšil.
K čtení tohoto dílu nepotřebujete mít přečtený první díl.
Doporučuji těm, kterým se první díl hodně líbil. Těm, co se líbil s výhradami, tak doporučuji s rozvahou a asi pro zbytek to bude stejné, jako první díl. Jen s méně akcemi a prozkoumáváním.

12.06.2025

Obzvlášť po prvním díle Metra by mě nikdo nedonutil jít do papírové knihy, ale audioknihu jsem byl ochotný zkousnout. Tu si tentokrát rozdělili Alexej Pyško, který četl kapitoly z pohledu Homéra, a Eva Josefíková, která zaprodala svůj hlas mladé dívce Saše. Oba četli dobře, ale lepší by bylo, kdyby ta kniha za to stála. Moc teda nestála.

Že se vrátil Hunter, to mi udělalo radost a těšil jsem se, až z něho udělají pořádného borce a že mu konečně koukneme pod ruky v jeho dobrodružstvích. To se ale nestalo. Jeho potenciál byl absolutně potopený na dno, zakopaný do nehlubších tunelů a zahrnutý nudnou směsí kapitol.

Vůbec mě nezajímaly osudy ani psaníchtivého Homéra, ani osamělé naivní Sašy. Bylo to totiž psané tak odtažitě a neosobně, že mi byl jedno nejen jejich osud, ale i osud všech. Že tam tentokrát šlo o nějakou smrtící nákazu, to by ještě nebyl ten problém, ale to zakomponování do děje bylo strnule chabé až ochablé.

Opět milión stanic a stejně tak jmen, ve kterých jsem měl zmatek jak slépka, co ponořila hlavu do kýble s vyjetým olejem. Když se tam mluvilo o "veliteli", nikdy jsem nevěděl, o koho přesně se jedná. Styl psaní se mi vůbec nezamlouval a obsahoval tolik nudných pasáží, že být to molitan, vyrobím z toho žíněnku velikosti tělocvičny.

Kromě toho, že se tam pořád filozofovalo o ničem nebo se popisovaly nezajímavé události, jsem si všiml, že spisovatel se pořád na něco ptá. Konkrétně už nevím, ale bylo to jak něco ve stylu "Dokáže člověk ještě vůbec rozeznat rozdíl mezi kunou a kartáčkem na zuby?" nebo "Je možné, že smrkat v tunelu dělá ozvěnu, ale nikdo to neslyšel?" nebo "Byl to orgasmus nebo poluce nebo jen sen, v kterém měl poluci?". Dost mi to lezlo na nervy.

Ani nevím, jestli se mám pouštět do závěrečného dílu, když vidím, jak to s touto sérií je. Chtělo by to holt trošku to téma vzít za správný konec a pořádně to Metro vyždímat.

Výborné pokračování, které na metro pohlíží z trochu jiného úhlu, hlubšího a ne zrovna lichotivějšího. Autor vás v podstatě táhne do hlubin zmaru, který nastal, když se civilizace rozpadla a začala pod zemí budovat novou. Příběh je opět dobře vystavěn.

I když už je to 5 let, co jsem četla první díl ze série, tak ho mám pořád v paměti. A musím říct, že v mých očích se mu dvojka směle vyrovná. Možná ho dokonce i o trochu předčí. Máme zde nové hlavní hrdiny. Mě ta filozofická část zrovna asi bavila a zaujala, to úsilí, jak se mezi lidmi udržet být pořád člověkem a nechovat se jako zvíře. Snaha několika jedinců zabránit další katastrofě a zabíjení se zdá proti tomu, co se už lidstvu stalo nicotná. Ale přece se snaží. A i když vše nedopadlo podle mých představ, tak to stálo za to.

Metro 2034 je pro mě jednoznačně nejslabší díl celé série. Začátek působil slibně – beznadějná situace na stanici, zajímavá postava Homéra, který měl potenciál. Bohužel se příběh brzy zvrhl do až příliš filozofického vyprávění, které mě osobně nebavilo.

Proc si pridelavat praci s vytvarenim postapokalyptickeho sveta v metru, kdyz chci jen pseudofilozoficky tlachat? Metro 2034 mi prisla celou dobu jako uplne zbytecne kniha, napsana na objednavku, ale bez jakehokoliv napadu co by se v ni vlastne mohlo odehravat. Postavy otravne, dej veskrze zadny

Bohužel, ale celé kouzlo a atmosféra prvního dílu, je v tomhle kusu nenávratně v p .. pryč. Autor očividně tápal a tak jde jen o neustálé nudné popisování čehosi co ve výsledku nemá ani hlavu ani patu.

První díl Metra jsem si zamilovala a byla jsem z něj naprosto odvařená, proto jsem z pokračování tak moc rozpolcená. Na jednu stranu to byl návrat do toho světa (a že je ten svět vážně hodně zajímavý), ale postavy mě nijak neoslovily a příběh se trochu táhnul. Spíše než děj plný akce, jako to bylo u předchozího dílu, tu bylo více filozofování. Homér ani Saša mě moc nezaujaly, Hunter byl také takový nevýrazný. Leonid mě vytáčel už od chvíle, co se v příběhu objevil. Jsem ráda, že se tu objevil i Arťom a Melnik. Něco dít se začalo až zhruba posledních sto stran před koncem. Konec mě hodně překvapil.