Metro 2034

02.01.2012

Nebylo to tak špatné. Každopádně unesen jako u prvního dílu jsem zdaleka nebyl. A "velkorománová zápletka" byla trochu toporná.

12.12.2011

Gluchovskij bohužel nepotvrdil svůj úspěch z prvního dílu. Celá kniha působí dojmem, že se mu ji vlasntě nijak zvlášť nechtělo psát. Křečovité formulace, popisy popisů, děje v knize vesměs neprobíhají, je nám pouze předkládán popis toho, co se právě děje. Kromě bezkrevnosti a podivně amatérského slohu z knihy sálají dva nedostatky: a) autor chce vlastně psát jiný žánr, než do kterého se prvním dílem navezl, b) autor zvolil nevhodnou formu.
V knize se rozhodně vyskytne pár mouder, která stojí za pozornost, ale jsou pronášena v nevhodnou chvíli, zabalená do vesměs nepadnoucích okolností, a především se ztrácejí v balastu. Aby se Metro 2034 udrželo na úrovni svého předchůdce, mělo být povídkou nebo kratičkou novelou. Na třech stech stránek to při tomhle materiálu nemůže fungovat.
Už v prvním dílu jsem nebyl nijak nadšen nezničitelnými monstry, jaká se dvacet let po katastrofě stačila vyvinout, ani paranormálními jevy, ale postapokalyptické kulisy byly využity natolik dobře, že se na to dalo zapomenout. V dílu druhém je to tím horší, že se autorova fantasie vyčerpala a okolní svět se postav týká jen povrchně – jako by se zhmotňoval pouze když se to hodí, ale sám o sobě vlastně neexistuje.
Podezírám Gluchovského, že tuto svou knihu psal ne z vnitřního popudu, ale protože musel. Je to znát až příliš. Nedoporučuji.

21.11.2011

Souhlasím s Aildrin. Taky jsem se těšil!
Ač jsem velký fanda žánru post apo, tato kniha zapadne do šedivého balastu nevýznamných knih. Jako pokračování úspěšného prvního dílu postrádá dvě základní věci:
1. nerozvíjí předchozí díl
nebo
2. nepřichází s ničím novým

Ad1)to je velká škoda, protože bylo zatraceně na čem stavět. Stačilo jen rozvíjet původní příběh, nasadit na něj novou zápletku a všechno by šlapalo jako dobře namazané soukolí. Každého přece zajímalo na konci jedničky, co bude s Arťomem po vyhlazení The Dark ones.

Ad2) nový děj nikterak nepohltí. Celý příběh se zdá tak omšelý jako sedačka v obýváku mojí babičky. Atmosféra odfláknutá a to na rozdíl od jedničky dost výrazně. Namísto toho zaměření se na chatrně splácané postavy - sebepohlcující monstra s krvavými rukami, kteří se rozhodnou na stará kolena sepsat knihu! Co to mělo být? Ta přesvědčivost byla právě v tom pragmatismu, jednosuchosti, navrácení se opět ke kořenům lidství, boj o přežití a proti nelítostným šelmám, ať už lidem nebo příšerám. Z Huntera vyrobil mašinu na zabíjení, která se ztrácí sama v sobě a začíná mít výčitky svědomí. Příběh ztratil veškerou reálnost, hned od začátku víte, že Huntera nikdo nezastaví, že přesně ví co chce udělat a dosáhne toho. Tenhle týpek prostě bez mrknutí oka zabije deset strážných s kalašnikovama jenom svýma holýma rukama.:))

Na druhou stranu se to přečíst dalo, ale všechno uteklo tak rychle, že to vlastně ani nezačalo bavit. Kouzlo první série bylo v tajemnosti, napětí a atmosféře, která tady chybí. Glukhovski měl k dispozici vytvořený dokonalý post-nukleární svět s anomáliemi, tajemnými artefakty, radiací a spoustou příšer. Nechápu proč nic z toho nevyužil!!

Dávám 40%