Soumrak

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

V Moskvě se dějí podivuhodné věci. Anonymní zadavatel požádá překladatele Dmitrije Alexejeviče, aby přeložil do ruštiny deník španělského conquistadora ze 16. století. Dmitrij se domnívá, že půjde o ryzí rutinu, ale bizarní události popsané v historickém textu se náhle stávají součástí jeho vlastní reality. Je vtažen do víru neuvěřitelných událostí, které mu mají pomoci rozluštit proroctví a nahlédnout do budoucnosti – možná za cenu vlastního života. Začíná dramatický závod s časem......celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/146585/big_soumrak-Tak-146585.jpg 3.7389
Žánr:
Literatura světová, Horory, Romány

Vydáno: , Knižní klub
Originální název:

Сумерки (Suměrki), 2007


více info...
Nahrávám...

Komentáře (104)

Kniha Soumrak

Blondhombre
07. září

Úžasná kniha. Přečteno za pár dní. Učebnicový příklad magického realismu. Chvílemi má člověk pocit, že čte Murakamiho. Osamělý průměrný muž, pes místo kočky, vaření jídla a poslouchání hudby, prolínání snu a skutečnosti, závěr odehrávající se mimo realitu. Určitě si ji přečtu vícekrát.

nhima
20. července

Velké zklamání... Téma dobývání Yucatanu mě dost lákalo, příběh autor podává v menších dávkách a hezky to napíná, to jo... A navíc můj oblíbený žánr - HOROR... ALE!

Pomalu po každé kapitole následoval překladatelův výčet otázek, co se asi stalo dál, co se asi stalo předtím, všechny možné i nemožné scénáře, které si čtenář podle mě dokázal domyslet a nebylo nutné tím knihu natáhnout na dvojnásobný rozsah a ještě k tomu čtenáře unudit k smrti. Chápu, že část toho obsahu byla důležitá, ale spousty odboček k nesouvisejícím tématům a zdlouhavé až kýčovité popisy příběh strašně zabíjely... Ještě u žádné knihy jsem tak neusínal, jako když jsem četl tyto pasáže hned po přeložení každé kapitoly. Uznávám, že některé hororové okamžiky se tu mihly a vážně stály za to. Ale v celkovém rozsahu se to naředilo na velmi slabý odvárek hororu a spíš než to, to vyznělo jako nějaké historicko - fantastický román s apokalyptickými prvky. A právě ty náznaky apokalypsy vygradovaly v naprostou nereálnost a ztratily na uvěřitelnosti - tím u mě šly další hvězdy dolů.

Tak jsem si ještě říkal, že to zachrání závěr (a to jak příběhu conquistadora nebo dokonce knihy samotné)... Měl jsem dvě rozdílné teorie, jakým směrem se to bude k závěru ubírat a jak to celé dopadne. A vlastně s oběma bych byl dost spokojený a hodnotil bych je velmi dobře, i když by tím pádem pro mě byly předvídatelné... Ale autor opravdu překvapil!!! Bohužel v negativním slova smyslu. Přišla mi vážně škoda, že kvůli takovému závěru, jaký autor předvedl, bylo nutné knihu provázat tolika nudnými odbočkami.

Kdybych si odmyslel, že kniha měla být románem a hororem a hodnotil její filosofické myšlenky, asi bych utrousil ještě nějakou tu hvězdičku - některé myšlenky nebyly špatné, ale bohužel jsem tou dobou byl otrávený okolním obsahem a těšil se až to utrpení budu mít za sebou, že jsem si to ani nevychutnal naplno...


jan0223
22. června

Soumrak mě osobně hodně překvapil, začátek je takový vláčný a říkal jsem si co se z toho vyklube. A opravdu vyklubalo ...... Začátek pomalu, klidně a nenápadně vtahuje do příběhu aby čtenáře naprosto zahltilo střídáním současnosti, že minulostí a tajemna. Do toho se zapletou mystické všehoschopné bytosti a celý ten smrtící koktejl je chrstnut na čtenáře, který se pomalu utápí v příběhu který přesahuje jeho chápání.
Musím říci že kniha je psaná geniálně a nepustila mě ani na chvíli z příběhu, který jsem emotivně a příbehově plně prožíval s postavami, o možnosti se volně nadechnout nemůže být ani řeč, protože celou knihu jsem přečetl se zatajeným dechem. A konec je pojat hodně abstraktně a nechá na čtenáři aby kniha končila podle jeho uvážení.
Pokud se podívám na knihu jako celek tak v příběhu se skrývá daleko hlubší myšlenka než se zdá a ne všichni ji dokážou pochopit. Za mě naprosto bomba . Ale chápu že ne pro každýho to může být ten správný šálek čaje.

Aristocrat
24. dubna

Kdo čeká druhé Metro, nebo něco ve svižném stylu Kotlety či běžných pre-apo, apo, či post-apo povídek a děl (ale zas tak moc jsem jich zatím nečetl), ten se nedočká.

Kniha skutečně plyne ve velmi volném tempu a po většinu času přináší čtenáři pocit stejný, jaký prožívá hlavní postava - totiž má více otázek, než na které dostává odpověď.

Samotný konec mi k celkové povaze tohoto díla a jeho spíše filozofické povaze (kterou se autor, dle mého názoru, snaží čtenáři předat více, než jen nevšední příběh jednoho překladatele) neskutečně hodí.

horvis
26. února

Tuto knihu bohužel většina lidí (soudě dle komentářů) vůbec nepochopila, o čem to vlastně je. Bych to napsal, ale tím bych vše prozradil. Navíc je to asi 8 let co jsem to četl.
Zkusím to přečíst ještě jednou, abych to sem pak mohl napsat exaktně, pro všechny ty, kteří většinu textu považovali za jakousi vatu (jednoznačně nepochopili podstatu příběhu).

AndulinaU
23. ledna

První část knihy se dost vlekla. V podstatě celá kniha je jen vyprávění a deník, chybí mi více rozhovorů, které by více udrželi pozornost a kniha lépe plynula. První polovinu jsem četla opravdu dlouho. Naopak posledních 100 stran mě opravdu chytlo a byla jsem napnutá, co bude dál, ale ten konec? Pro mě velké zklamání. Po přečtení této knihy jsem si uvědomila, že vlastně konce všech Glukhovskyho knížek, co jsem četla, si vlastně nepamatuji, protože mi prostě jeho konce nesedí.

V knize se prolínají různé světy - fantasy, Mayové, současná Moskva. Musím říct, že takovouhle knihu jsem četla asi poprvé, není to zrovna moje oblíbená četba, ale Metra jsem měla fakt ráda a Soumrak jsem dostala jako dárek. Když jsem knihu otevřela, vůbec nic jsem o ní nevěděla a sama bych si ji nevybrala. No a rozhodně ji už ani znovu číst nebudu ;)

Selve
28.12.2020

Tuto knihu jsem přečetl jedním dechem. Dokonce mě osobně bavila snad více, jak Metro, které mne k tomuto autoru dovedlo (později jsem koupil snad všechny knihy od D. Glukhovského). Osobně se mi líbí prolnutí fantasy prvků do reálného světa a doslova jsem hltal stránku po stránce. Opět nemohu jinak, než doporučit ;)

OdvaznyMladyMuz
11. ledna

Soumrak působí jako jeden z mnoha dílů kresleného seriálu Scooby-Doo. Autor nám servíruje záhadu za záhadou, napětí se však nachází někde v bodu nula a nakonec vám představí šokující odhalení, které působí vlastně trochu trapně. Konečné rozuzlení je totiž rozpačité podobně, jako by autor na konci napsal, že se to všechno odehrálo ve snu hlavního hrdiny. Kde mi proplatí čas a peníze věnované Soumraku? Zkusím se zeptat v kanceláři prezidenta republiky, tam prý mají nějaké konexe s Ruskem.

Soumrak je příběh ruského překladatele, kterému se do rukou dostal záhadný rukopis španělského conquistadora z 16. století. Překladatele rukopis pohltí natolik, že se k jeho povaze ťulpase přidá i bujná fantazie hraničící s halucinováním. A tak jsem měl občas pocit, že mi frajer popíjející čůčo na hlaváku vykládá o svém životním tripu. Ne, milé děti, drogy jsou špatné a tak se vysvětlení nachází poněkud jinde. A je o fous blbější, než kdyby hlavní hrdina fetoval.

Celá kniha je psána naivně a čtenářovu pozornost udržuje dost nevyváženě. Přitom Glukhovsky píše docela dobrý a zajímavý věci. Jen tomu snad vždycky něco chybí. Knihu hodnotím jako vyřešení zapeklitého a absolutně neděsivého případu, během něhož brejlatá Velma dělá chytrou, Shaggy se roztřeseně skrývá za jejím oranžovým svetrem, Scooby-Doo vydává ty svoje pazvuky a myslí na hot dog, zrzka natřásá šátkem a blonďák odhalí tvář zlotřilého ducha. Pod maskou se nakonec neskrývá nikdo jiný než Jiřina Bohdalová.

1