Slavík

9 15. září

Líbí se mi téma odboje jako takového, kdy každý se může nadvládě bránit jiným způsobem. Není nutné se vrhat hlavou do rukou nacistů a zachraňovat spadlé letce. Vnitřní boje hrdinů a hlavních postav byly hezky propracované. Je pro mě skutečně velmi uvěřitelné, že to takto probíhalo, někdy Vás zahchránila náhoda, někdy projev emocí, sounáležitosti. Co se líbilo mně byl citát na konci knihy, kdy Vivien říká "Historky jsou pro muže, ženy jdou dál". Připomnělo mi to, jak jsou ženy vlastně vnitřně natolik silné, že o tom nemusí ani nikde vytrubovat. Skvělá kniha.

8 07. září

Madame Metla si zaslouží ***** za naprosto výstižné hodnocení :-) Slavík je krásný román o podobách lásky, odvaze a statečnosti, vině a odpuštění, bytostném lidském dobru a nelidském zlu ...Závěr se přes slzy četl opravdu těžko...jsem ráda, že mne tato kniha neminula.

45 01. září

Pokud bych měla zodpovědět otázku, co mě napadne, když se řekne Francie v době 2. světové války, okamžitě by mi naskočil britský sitcom “Haló, haló!” Patřil k těm několika klenotům, které mě po kruté životní ztrátě přesvědčily, že mě přece jen neopustila schopnost smát se. “Slavík” sice obsahuje určité shodné prvky, tedy (logicky) francouzské občany, německé okupanty, gestapáky, odbojáře, spojenecké letce atd., ovšem pro legraci v tomto románu žádné místo není. Prim hrají vztahy, především různé podoby lásky - mezi muži a ženami, rodiči a dětmi, mezi sestrami...
Jako svobodné mládě bez závazků bych jistě obdivovala kurážnou Isabelle a s napětím sledovala její cestu aktivního odporu. V současném věku pro mě byl mnohem silnější a věrohodnější příběh Vianne, její méně dobrodružné “obyčejnější” oběti při snaze za každou cenu ochránit to, co snad všechny matky (hodné toho titulu) milují nejvíce: své děti.
“Slavík” je oslavou (nejen) ženské odvahy, mementem nelidské doby a zároveň výbornou připomínkou, ať nevěříme fanaticky prosazovaným ideologiím - mají sklon končit krvavými konflikty, totalitou, nesvobodou. A nad civilizovanou Evropou jako by se zase smrákalo, tentokrát ve jménu utopických superhumánních vizí, hrubě ignorujících realitu.
V nejvyšším hodnocení mi brání poněkud hollywoodské pomrkávání sladkobolně uslzenýma očima. Také mě iritovalo pár nedomyšleností; autorka například při nacistickém pinožení zcela ignorovala přítomnost a skvělý čich německých ovčáků. 80-85%

21 26. srpna

Knihu chápu jako poklonu ženám. Ženám, které musely čelit útrapám války samy bez svých mužů. Musely se prát o sebe, své děti, čest i o právo žít. A o lásku. i když ta je v knize přítomna vlastně neustále. Ať už v podobě lásky mateřské, sourozenecké, rodičovské či milenecké.
Kniha je čtivá, autorka je dobrá vypravěčka. Oceňuji schopnost, napínat své čtenáře až do konce a přimět ho domýšlet se, která z postav je vlastně hlavní vypravěčkou příběhu.
Slavík je krásná kniha o krutých časech.

9 18. srpna

Dvě sestry, každá s jinými zkušenostmi, jedna odstrkovaná, druhá milovaná, po smrti matky zůstávají s otcem, který je zavrhnul. Začíná 2.světová válka, a příběh obou děvčat se vyvíjí pro každou jinak. Děj knihy se promítá v těchto dvou rovinách, a sice vyprávěním jedné z nich, zpětné po padesáti letech. Kniha je psaná poutavě, doplňuje naše historické znalosti podané ženským pohledem, a nenechá vás v klidu do posledni stránky. Zaslouží si plný počet.

3 05. srpna

Tomuto zanru se vetsinou vyhybam, nedokazu ho cist,tuto knihu jsem si vzala proste jen tak...byla smutna,vesela,tezka (cetba) a tak emotivni...cloveka hned napadne,jaka to byla tezka doba a zda by ji dokazal prezit s trochou zdraveho rozumu... byla to bomba avsak v tuto chvili musim rict,ze zanr mam na rok vybran a musim si od nej vylozene odpocinout. Plakala jsem pri cteni a nejen jednou...

14 16. července

Kniha je krásná, skvěle napsaná, hned jsem se začetla. Obě sestry mi byly sympatické a těžko říct, kdo byl největší hrdina. Obě....Všichni... Určitě si od autorky ještě něco přečtu.