nemer

Přečtené 142



Přízraky domu Carrowů
? - říjen 2021
Přízraky domu Carrowů 2020, Darcy Coates

Podle mého názoru má série, minimálně tato kniha, výrazně sestupnou tendenci. Hodně řečí o ničem, mrazivá atmosféra také nikde. Čtení jsem považovala za nudné a únavné, byť snadné a rychlé (a není to kompliment). Jediné, o čem mne autorka přesvědčila, je její "orální fixace" (a také že stále nedisponuje dostatečnou šíří jazykových prostředků - to je samé olizování rtů, semknuté rty a zakousnuté jazyky, kam se jen podíváš... Postavy komunikují hlavně prostřednictvím rtů. Kdyby byl děj poutavější, přešla bych to, ovšem mé zaměření na stylistické aspekty textu svědčí o mnohém. Vzhledem k témuž nešvaru už i v předešlém titulu to začíná být trochu moc, čekala bych, že se autorka už vypsala. Bohužel text se podobá slohovému cvičení žáka základní školy) Na druhé straně u Darcy Coates krásně vidíme sílu marketingu, z brakového textu kategorie D- se stala (údajně) královna hororu (ze stylistického hlediska určitě :)


Duchové rodiny Folcroftů
? - září 2021
Duchové rodiny Folcroftů 2020, Darcy Coates

Variace na Perníkovou chaloupku pro odrostlejší čtenáře. Jeden z nejslabších příběhů Darcy Coates, osobně bych jej zařadila do kategorie pro čtenáře od 10 do 15 let. Pokud by Darcy neměla známé jméno, pochybuju, že by tento výtvor vůbec našel vydavatele. Sloh je velmi prostý a připomíná především literaturu pro dětské čtenáře (možná chtěla Darcy psát původně o upírech, opakované olizování a kousání se do rtů je v této knížce tak četné, až je hororové, podle mého názoru je to zřejmě nejstrašidelnější část vypravování :) Jedná se opravdu o velmi oddechovou četbu, nic víc nečekejte. P. S. Darcy píše brakovku první třídy, proč ji vůbec čtu? Připomíná Stopy hrůzy, populární četbu v dobách mého dětství. Ovšem ty tehdy vycházely jako kapesní paperback za pár korun. A obávám se, že kvalitativně bývaly některé příběhy mnohem propracovanější než čtivo od Darcy Coates :)


Jackie a Maria
? - srpen 2021
Jackie a Maria 2021, Gill Paul

Půjdu proti proudu. Velmi jednoduché, vyloženě oddechové čtení z kategorie "romány pro ženy" (s příměsí bulváru). Věřím, že ve skutečnosti byly nejen obě hlavní hrdinky mnohem zajímavějšími a komplikovanějšími osobnostmi, než jak je líčí autorka. Ohromný potenciál tématu podle mého názoru zůstal nevyužitý. Možná ke smůle autorky jsem současně četla Tokarczukovou - a že to je opravdu jiná liga. Překlad této knihy (a korektury) také nejsou nijak oslnivé. Zařazení do kategorie historie také nesedí (ano, je to román, ale i tak základní známá fakta by se ctít mohla, viz např. "late Marilyn Monroe" na oslavě 45. narozenin Kennedyho) Z milosti se dá knížka přežít jako nouzovka na dovolené, čte se velmi snadno, až moc, bohužel žádný velký a nezapomenutelný román se nekoná. Osobně hodnotím jako horší průměr (postavy jsou pojaty plytce až naivně, dialogy nepřesvědčivé atd.) Samozřejmě své čtenáře si kniha jistě najde, ale je to zkrátka čistokrevný "román pro ženy".


Šťastné hororové mládí
? - únor 2021
Šťastné hororové mládí 2018, V. U. Krejčí (pseudonym)

odpad!

Na můj vkus příliš bulvární forma a moře pravopisných chyb. Jako vystřižené z Blesku.


Smršť
? - říjen 2020
Smršť 2020, Jozef Karika

Mysticko-hororový příběh s kapkou filozofie v závěru. Zvládnuto za jeden večer a kus noci v podobě audioknihy. Jako doplněk bych doporučila dokumenty Eaglemana o mozku a lidském vnímání světa, který ani z čistě vědeckého pohledu není vůbec takový, jak se nám jeví.


Chudá přadlena
? - říjen 2020
Chudá přadlena 1953, Jarmila Glazarová

Knihu jsem četla jako dítě a již tenkrát jsem byla uchvácena. A mohu ji číst zas a znova a pořád bude mít své kouzlo - kouzlo zašlých časů a dávno ztraceného dětství. Děkuji Ti, babičko (ta mi tuto knihu darovala).


Iluminace
? - září 2020
Iluminace 2019, Mary Sharratt

Téma mi nemohlo být vzdálenější, ale literární um M. Sharrattové mne opět očaroval, zavrtal se mi pod kůži a obloudil mé smysly. Autorka má vskutku talent, v jejím podání postavy ožívají, jako by opravdu byly z masa a kostí právě tady a právě teď, příběhy se samy od sebe vyprávějí. Pokud nevyhledáváte plytké moderní čtivo, vřele doporučuji i Dcery čarodějného vrchu.


Zlomení andělé
? - květen 2020
Zlomení andělé 2018, Gemma Liviero

Spíše čtení pro ženy než historický román. Z tohoto období jsem četla působivější a věrohodnější příběhy, stylistika příliš neodpovídá vývojovému hledisku postav, všichni protagonisté hovoří "jedním hlasem" (obzvlášť rušivá je prezentace naprosto neodpovídajících duševních pochodů malého dítěte, děti nejsou malí dospělí). Spíše nedoporučuji, pokud tedy nehledáte sladkobolný a predikovatelný příběh.


Dracula
? - duben 2020
Dracula 1997, Bram Stoker

Před několika lety se mi zdál Drákula už poněkud vyčpělý a nudný. Jak jsem se mýlila. Po letech jsem se na jeho četbu vrhla v pokročilých nočních hodinách a musím ocenit atmosféru, kterou Stoker příběhu dokázal vdechnout. Přestože je kniha z 19. století, má stále co nabídnout. Poslední dobou začínám stále víc oceňovat tato prastará a poctivá díla, bohužel jsem asi přečetla nezdravě mnoho "moderní" (rychlokvašené) literatury - ta nemá zdaleka takovou sílu.


Morfeův gen
? - duben 2020
Morfeův gen 2019, Tibor Rode

Podle mého názoru velmi přeceňovaná brakovka, nic pro zběhlé čtenáře. Bohužel překlad je otřesný, většina textu by potřebovala přeformulovat, aby se přiblížil českému jazyku. Dobrý námět dostal na frak odbytým zpracováním.


Sestry Foxovy
? - březen 2020
Sestry Foxovy 2017, Lucie Hlavinková

Kniha není nejhorší, bohužel mi láme srdce nevyužitý potenciál fantastického námětu, atmosféra postupem slábne a slábne, až záhy zmizí úplně. Už na začátku se často opakují zbytečné vsuvky o pokroku, o němž se našim dědům nesnilo... Schází živoucí dialogy i duchařská atmosféra, kterou mnohdy oplývá i vyloženě braková literatura. Přála bych si, aby byla kniha psaná trochu ve stylu Zimních lidí a pracovalo se víc s atmosférou i dialogy (a vůbec nevidím překážku ve skutečnosti, že celé spiritistické hnutí bylo založeno na klamu). Tentokrát bych dokonce uvítala i časové úkroky (např. začátek v éře rozkvětu spiritismu kvůli navnazení čtenářů), neuškodilo by jiné členění kapitol, takto máme v podstatě více kapitol v jedné, mnohdy je text zvláštně osekaný, knížka mi připadá spíš jako rozpracovaný koncept než finální dílo (k tomu přispívá i nespočet gramatických chyb). Bohužel stylem vypravování příběh ztrácí na zajímavosti, s postupujícími stránkami je tento efekt čím dál patrnější. Myslím, že popisné pojednání dnešní čtenáři v beletrii nehledají. Možná si mohla dát autorka víc na čas ... (Dodatek: červenou knihovnou příběh Foxových není ani v knize Hlavinkové, nebyl jí ani ve skutečnosti. Osudy aktérů se rozhodně neubírají k happyendu a konce rodiny jsou neslavné.) 3,5 *


Nejsem živá
? - březen 2020
Nejsem živá 2019, A. Frasier (pseudonym)

Detektivové zůstávají zajímaví, ale příběh tentokrát za svým předchůdcem poněkud pokulhává, téměř se proměnil v americké Vraždy v Midsomeru. Ve srovnání s prvním dílem tu schází ona pověstná jiskra vzbuzující ve čtenáři touhu honem knihu zhltnout, zvlášť první část není zrovna nejzajímavější, vraždy mají ohromit počtem, ale jinak nezaujmou, příběh působí nevěrohodně. Titulu neprospěl ani časový odstup od vydání předchozího dílu. Tedy knihu hodnotím ve srovnání s prvním dílem jako podstatně horší, ale zase ne tak špatnou, že bych zcela zavrhla případnou četbu pokračování.


Šikmý kostel
únor - březen 2020
Šikmý kostel 2020, Karin Lednická

Karin Lednickou lze asi právem vnímat jako rodící se literární hvězdu. Na prvotinu působí příběh velmi vyzrále. Autorka má něco, co mnoha jiným autorům chybí - talent (slova Lednické nedrhnou, příběh odsýpá s určitou lehkostí, smutnému obsahu navzdory). U současných českých autorů, byť masově populárních, mi zpravidla překáží vydřenost a úpornost vypravování i směřování ke klasické telenovele. Samozřejmě i zde lze mnohdy příběh předvídat, zejména pokud jde o tragédie a katastrofy, ale snad je to stylem psaní, protože Šikmému kostelu to na kráse neubírá a možná paradoxně i prospívá. Autorka zhmotňuje postavy i prostředí svého románu vskutku bravurně. Čtenář se dokáže s hrdiny sžít, bez ohledu na historickou epochu, jejich věk či pohlaví, bát se o ně, soucítit s nimi. Takové protagonisty dokáže vytvořit pouze talentovaný autor. Přestože se považuji za odpůrkyni současné české tvorby, Šikmý kostel doporučuji. V knize najdete nejen řadu lidských příběhů, ale také kus zapomenuté české minulosti.


Geniální přítelkyně
? - březen 2020
Geniální přítelkyně 2016, Elena Ferrante

V této knize je zásadní atmosféra a styl vypravování. Protagonisté působí naprosto autenticky, tedy docela dobře chápu, proč při dnešní oblibě online života v záplavě sterilních instagramových a jiných účtů mnohé kniha neosloví. Osobně naopak přítomnost hrdinů z masa a kostí vítám a před talentovaným autorem smekám. Ať chceme nebo ne, nakonec jsme všichni pouhými smrtelníky z masa a kostí.


Meč osudu
? - únor 2020
Meč osudu 2016, Andrzej Sapkowski

Kam se hrabe Tolkien (podotýkám, že nemám ráda fantasy). Ale Sapkowski, to je jiná liga. Slovanské pohádky a mytologie v úžasné verzi pro dospělé, báječně na mne zapůsobilo i nářečí (za což asi vděčíme překladateli). Díky Zaklínačovi jsem měla možnost vrátit se do dětství. Jsou to takové pohádky pro dospělé, ale to vůbec Geraltovým příběhům neubírá na kráse, jsou překvapivě zdařilé a chcete-li, jsou i plné jinotajů. Vzhledem k mé velké nechuti k žánru fantasy jsem Sapkowskiho dílo dlouho opomíjela, což byla chyba. Pokud srovnám se soudobými (a děsivě populárními) převyprávěnými pohádkami ze sekce young adult, ty nesahají Zaklínači ani po kotníky, to je literární odpad. Sapkowski je naopak výborný vypravěč. S čistým svědomím Sapkowskiho povídky doporučuji i těm, kteří se žánru fantasy běžně vyhýbají (a možná spíše věkově pokročilejším, obávám se, že mladší generace už slovanskou mytologii vůbec nezná ... Ráda bych se mýlila)


Dcery čarodějného vrchu
červenec - září 2019
Dcery čarodějného vrchu 2019, Mary Sharratt

Překrásná kniha, přestože příběh je místy značně pohnutý. "Slovem i obsahem" se výrazně liší od většiny v současnosti vydáváných knih, takže ji nemohu nedoporučit. Autorka (nebo překladatel, který občas nepřekládá do češtiny přeložitelný text) volí i knižní jazykové prostředky a popisy prostředí živě povzbuzují obrazotvornost - při čtení jsem se velice snadno ocitla v 16. a 17. století v Lancashire v pendleských končinách. Původně jsem nevěřila, že by mne kniha mohla oslovit, ale opak je pravdou. Jen s obtížemi teď budu číst cokoli "moderního". Příběh (nejen) pendleské zažehnávačky Demdike a její vnučky Alizon se snadno dostane pod kůži a nějaký čas s vámi setrvá. (Ovšem netrpělivým a příležitostným čtenářům raději nedoporučuji.)


Růže bílá, černý les
? - srpen 2019
Růže bílá, černý les 2019, Eoin Dempsey

Vzhledem k enormnímu množství gramatických a stylistických chyb tuto knihu v češtině rozhodně nedoporučuji (hodiny opakovaně "odbyly" tu 11, tu 6, o chybějících koncovkách a všelijakých patvarech nemluvě) Překladatel podle mého názoru nemůže být Čech. Byl-li tu korektor, pak nemám slov. Kniha je postavená pouze na reklamní kampani a líbivé obálce, vhodná max. pro náctileté a češtiny a historie neznalé čtenáře, ostatním nedoporučuji. V rámci žánru i historické éry máme k dispozici nesrovnatelně lepší autory a věrohodnější příběhy.


Případ G
? - červen 2019
Případ G 2019, Håkan Nesser

Nesser opět dokazuje, jak skvělým spisovatelem je. Jen mne trochu mrzí, že Verlangen se svým stylem humoru nepobyl v knize o trochu déle :) Případ G je dalším netradičním detektivním příběhem (s pořádnou dávkou ironie), a právě proto vřele doporučuji.


Šelma
? - červen 2019
Šelma 2018, Andrew Mayne

Nejprve velice čtivé, poutavé, nadějné - hlavní protagonista působivý vědec, s nímž bych se v mnohém mohla ztotožnit ( "Jsem radši, když se oslovení doktor nechává jenom lékařům. Ušetřím ho své tirády o lidech s usmolenými doktoráty z pedagogiky nebo psychologie, s nimiž jsem se v akademickém prostředí setkal. Nezvládli by test z přírodopisu pro pátý ročník základní školy, a přesto trvají na tom, aby byli oslovováni se stejnou úctou jako primář onkologie ve fakultní nemocnici.") Bohužel postupně děj začně pozbývat věrohodnosti (jsem si vědoma, že se ve skutečném životě dějí i mnohem méně uvěřitelné věci, než jsou ke čtení v této knize, ale o to v beletrii nejde, ta by měla udržovat určitou hladinu uvěřitelnosti) Od druhé poloviny děj místy nabírá až parodický ráz a nejsem si jistá, že šlo o autorův záměr. Tedy začátek a první třetina knihy 5 hvězdiček, další část výrazný pokles. Potenciál námětu nebyl zcela využit, z autora zřejmě druhý Thilliez nebude, vědy nám v druhé části hodně ubylo, zato přibyla céčková akce. Na druhé straně celá kniha se čte prakticky sama a vskutku rychle. Vřele doporučuji i příležitostným čtenářům (mimochodem od bestsellerových edic nic moc dobrého neočekávám, s ohledem na tuto skutečnost kniha rozhodně není špatná, spíš naopak)


Zlomené duše
? - červen 2019
Zlomené duše 2018, Simone St. James

Bohužel dojem z knihy mi trochu kazí uspěchaný závěr, ne příliš věrohodná linka s novinářkou ... a vůbec hloupé chování řady postav (zejména ke konci) srovnatelné s béčkovými filmy libovolné komerční tv. Více mne oslovovala linka z minulosti, tudíž mne trochu mrzí, že nebyla zpracována víc do hloubky, v této knize je všechno tak na 50 - 75%, ale k dokonalosti mnohé chybí. Nicméně jako nenáročné zpestření na jedno či dvě odpoledne lze knihu doporučit, nedovedu si ale představit, že bych knížku ještě někdy četla znovu. Zajímavostí je poněkud nevýstižný název, nechci spoilerovat, ale ve výsledku dívky z Idlewildu byly všechno možné, jen ne zlomené.


Zimní lidé
? - červen 2019
Zimní lidé 2017, Jennifer McMahon

Zimní lidé jsou spíše temnou pohádkou než klasickým horrorem, střídání časových rovin mi tentokrát nevadilo a začíst se mi nedařilo pouze v první kapitole. Pokud jde o příběh, spatřuji silnou inspiraci Řbitovem zvířátek, na rozdíl od něj však vyprávění není tolik depresivní a díky určité "pohádkovosti" je i mnohem čtivější. Náročnějšímu čtenáři bych pak jako alternativu Zimních lidí doporučila knihu Nebudete se bát ničeho zlého.


Bílé město
? - květen 2019
Bílé město 2017, Karolina Ramqvist

Severské podivno, tentokrát plné deprese. Kniha se mi nelíbila, od začátku do konce na mne svou atmosférou i obsahem působila ryze negativně. Jak mi jinde severské podivno nevadí, tady nastupuje opačný efekt. Z četby nemám vůbec dobrý pocit, v žádném směru. Gangsterovu přítelkyni jsem nečetla, číst ani nebudu. Doporučuji pouze v případě, že si chcete "užívat" nihilistickou atmosféru a tísnivý pocit. Nejsem čtenář romantických story, ale tady té deprese bylo už i na mne příliš. Hlavní hrdinka je člověku protivná, ačkoli ji asi nelze z ničeho vinit, pravděpodobně lze její jednání vysvětlit traumatizací a totální rezignací, možná právě proto je knížka tak strašná, v budoucnu se k ní rozhodně vracet nebudu. I v těch nejhorších příbězích o lidské krutosti, utrpení a neštěstí zpravidla najdete něco, alespoň záblesk naděje, ale tady? Strohost vypravování atmosféru zmaru ještě umocňuje.


Někdo blízký
? - duben 2019
Někdo blízký 2018, Cara Hunter

Citově vydírající a nepřesvědčivý příběh (zejména závěr), který z mého pohledu dorazily naprosto zbytečné pasáže z online světa. Vycpávky, které použijete, když Vám psaní nejde zrovna nejlépe. Z psychologického hlediska slátanina. Této autorce se příště obloukem vyhnu.


Duch domu Ashburnů
? - duben 2019
Duch domu Ashburnů 2019, Darcy Coates

Kniha zpočátku budí dojem jakési podivné Young Adult literatury, nikoli thrilleru nebo snad hororu, ale v druhé polovině se dostává k duchařině ne nepodobné Stopám hrůzy a děj začne konečně odsýpat. Je to sice béčkový horror v knižní verzi, ale to se u tohoto titulu dalo očekávat, je to odpočinková četba, pokud Vám tedy duchové či doslova mrtví vylézající z hrobů nenahánějí panickou hrůzu :-) Mně nevadí, protože na ně stejně jako hlavní hrdinka nevěřím. Knížka mě, navzdory x výhradám (včetně místy neohrabaného překladu), vrátila do dětství a připomněla mi o něco dospělejší verzi žánru, který jsem kdysi mívala ve velké oblibě. Dokonce jsem se začala těšit, že bych si v blízké době mohla přečíst zase něco podobného. Pokud Vám nevadí svéhlavé kočky, sem tam nějaký duch a mladá žena, která je nucena bojovat o svou existenci, a hlavně pokud nehledáte velesložitou látku k přemýšlení, mohu knihu s čistým svědomím doporučit.


WHOLE30 – průvodce zdravotním restartem, který vám přinese svobodu v jídle
? - duben 2019
WHOLE30 – průvodce zdravotním restartem, který vám přinese svobodu v jídle 2015, Dallas Hartwig

odpad!

Celý slavný program Whole je neskutečně vykonstruovaný nesmysl, absolutně neodpovídající vědeckým poznatkům. Ovšem další výborný návod, jak se stát anorektikem či anorektičkou. Tyto šílenosti se "zakázanými" a "povolenými" potravinami nelze doporučit ani psovi.


Léčba informací
? - březen 2019
Léčba informací 2018, Marie Vilánková

odpad!

Děsivá snůška manipulativních nesmyslů, kterým mohou uvěřit snad jen lidé s nulovým přírodovědným vzděláním. I slavná spolupracující fa Joalis, která prodává "výborné" kapičky - alkohol ředěný vodou , byly provedeny (i medializovány) rozbory této "léčby", účinné látky nula. Jako byznys ovšem skvělé, zkrátka člověk zůstává mentálně stále v době kamenné.


Terror
? - březen 2019
Terror 2007, Dan Simmons

Život je možná ubohý, ošklivý, krutý a krátký, ale... možná to všechno může něco vyvážit. Abyste se dozvěděli, jak skončí v podání Dana Simmonse osudy kapitána Croziera a dalších členů posádky neslavně proslulých lodí Erebus a Terror, bude třeba sáhnout po knize. Popř. po audioverzi, četla/slyšela jsem obojí a přikláním se spíše k audioknize, která tentokrát nabízí přidanou hodnotu zejména díky jednomu z hlavních interpretů. Styl vypravování odpovídá námětu, neznat datum vydání, klidně by knížka mohla vzniknout před sto nebo více lety :) Není to jen obyčejné vyprávění, člověk se i něco dozví (kurděje jsou nesmírně poutavá a škaredá nemoc :) , ale autor v závěru čtenáře i potěší. Osobně bych publikaci zařadila do sekce dobrodružná literatura, horror to věru není a není to naštěstí ani žádná rychlokvašená slátanina, jak by podle anotace (nebo dostupnosti titulu v Levných knihách) mohlo možná vyznívat. Mohu doporučit i v případě, kdy jste o Franklinově výpravě četli a znáte dostupná fakta - v příběhu figuruje také hodně autorovy fantazie a invence (příběh je jiný než z pera novinářů a oficiálních analýz), ale také je zde patrná autorova pečlivá studijní práce. Sice eskymáckou mytologii bych i oželela, místy je děj příliš rozvleklý, na druhé straně pro někoho mohou být poutavé právě tyto aspekty příběhu. Terror není kniha odpovídající rychlostylu konce 20. a 21. století, spíše jako by se skutečně vynořila ze století devatenáctého, v němž se příběh odehrává (a v tomto případě dodává na autenticitě, na druhé straně moderního mladého ne/čtenáře autor může snadno a rychle odradit). Vřele doporučuji ke čtení/poslechu zejména za dlouhých zimních večerů.


Chodí pešek okolo
? - leden 2019
Chodí pešek okolo 2018, Eva Límanová


Hastrman
? - prosinec 2018
Hastrman 2001, Miloš Urban

Filmová verze pro mne byla zajímavější a stravitelnější. Kniha = koncentrovaná nuda.


Hana
srpen 2017 - prosinec 2018
Hana 2017, Alena Mornštajnová

Hana mohla být skvělá kniha, ale bohužel přerod do typicky ženské románové linie mne utvrdil znovu v tom, že čeští autoři nejsou pro mne vhodný žánr, zvlášť ne ti současní. Pokud by zůstalo u Miřina dětství a u Hany, budiž, ale ten zbytek ... Řadu rozsáhlých úseků jsem dočítala se sebezapřením (a asi 50 x knihu odložila a věnovala se něčemu jinému) Vracet se k H. nebudu. H jako hype, asi tak. Na druhé straně Mornštajnová se po řemeslné stránce zlepšuje, její předešlé knihy jsem hodnotila jako odpad, za mne byly nečitelné. Navzdory výraznému autorčinu pokroku bezbřehé a všeobecné nadšení z Hany nesdílím, knize (příběhu) hodně chybí, mnohé zase přebývá. Jsem už zkrátka rozmazlený čtenář :)


Manželka mezi námi
říjen - prosinec 2018
Manželka mezi námi 2018, Sarah Pekkanen

Začátek dobrý, postupně horší a horší. Výsledkem je neuvěřitelný příběh až slátanina. Hodnotím s časovým odstupem (hned po přečtení by hodnocení bylo zřejmě ještě nižší než nyní), protože jsem na knihu "zapomněla" (to také hovoří samo za sebe) B. A. Paris jsem původně vložila dost nízké skóre (typově velmi podobné příběhy), ale po srovnání s touto autorkou zvyšuji hodnocení B. A. Paris.


Kaktus
? - prosinec 2018
Kaktus 2018, Sarah Haywood

Nebýt kouzelného hlasu Dany Černé, audioknihu bych nedoposlouchala (a číst bych ji nedočetla ani do třetiny). Rozvláčné, nudné a plytké ... Příběh mne rozhodně nepřesvědčil, že život začíná ve 45. Spíš že je vše otázkou (ne)štěstí a je jedno, kolik vám je let. Hlavní protagonisté si mé sympatie nezískali, snad jen ty kaktusy beru na milost :)


Trnitá řeč
? - listopad 2018
Trnitá řeč 2018, Leigh Bardugo

Z knihy mám lehce rozporuplné pocity. Je to spíš soubor horrorů, rozhodně ne pohádek pro děti, ale psaných poměrně primitivním jazykem, určeným pro mladšího čtenáře, stejně tak ilustrace, jejichž infantilizovaná podoba mne moc neoslovila (jedinou výjimkou je obálka). Pokud by kniha byla stylisticky propracovanější (možná i lépe přeložená, těžko říct, originál jsem v rukou neměla) a rovnou určena pro dospělého čtenáře, hodnotila bych ji asi lépe. Některé "pohádky" jsou lepší, jiné horší, ale vzhledem k depresivnímu vyznění většiny z nich asi nebude důvod se ke knize vracet. Typické "severské" příběhy, lehce dekadentní a spíš se špatným koncem, možná jde o návrat ke kořenům, však naše pohádky nebyly v původním vyzněním o nic lepší, byly to také pořádné horrory :-) Ale možná je tu i generační rozdíl, taková Marja Morevna a Kostěj Nesmrtelný měli větší sílu, i pokud jde o ilustrace a celkové zpracování vůbec. Za sebe bych dospělým čtenářům raději doporučila Nesmrtelný příběh C. M. Valenteové.


Kniha psychologie
? - říjen 2018
Kniha psychologie 2014, Nigel C. Benson

Hezký křídový papír i členění, ale obsahově horší - mnoho nepřesností a chyb. Pro povrchní orientaci použitelná.


Štvanec
srpen - září 2018
Štvanec 2018, Michael Robotham

Velmi osvěžující krimi-thriller okořeněný prvky románu. Přestože jsem v polovině odhadla další vývoj i závěr knihy, čtenářskému zážitku to na kráse nijak neubralo. Text je čtivý, místy možná připomíná scénář k béčkovému filmu, ale tato kniha je rozhodně lepší než sledování televize. Přestože lze na pozadí najít i určitou filozofickou hloubku a životní moudrost, rozhodně je to kniha oddechová. Čte se sama a nutno podotknout, že se snad jedná o zatím Robothamovo nejlepší dílo. Doufám, že Štvancem autor příběhy psychologa O. definitivně opouští a bude čeřit zase jiné vody. Zásadní výtka směřuje k obrovskému množství překlepů a chyb v e-knize, to snad nemohlo projít korekturou. Zajímalo by mne, jestli je na tom tištěná kniha lépe.


Nejsem mrtvá
? - září 2018
Nejsem mrtvá 2018, A. Frasier (pseudonym)

Začátek a první část knihy velmi slibná, konec aspoň na mne trochu uspěchaný a předvídatelný. Na druhé straně všechny drobné nešvary vyvažují sympatičtí detektivové, ryšavý kocour a ve výsledku, navzdory traumatickým zážitkům většiny postav, i optimistické vyznění knihy. Ráda si přečtu další díl.


Cesta
červenec 2015 - srpen 2018
Cesta 2008, Cormac McCarthy


Robokalypsa
listopad 2014 - srpen 2018
Robokalypsa 2013, Daniel Howard Wilson

Kniha není vůbec špatná, leč navzdory veškerým kladům a zajímavým myšlenkám trpí místy syndromem "určeno pro náctiletého čtenáře" (konečně primárně to má asi být román pro náctileté). Zřejmě proto jsem ještě nedočetla a netrpím obsesí "nutno číst a neodkládat". Filmové zpracování ale působí slibně.


V pasti lží
? - srpen 2018
V pasti lží 2018, B. A. Paris (pseudonym)

Opět jednorázová oddechovka na léto, z tohoto pohledu plní svůj účel skvěle. Začala jsem jako audioknihu, ale urychleně jsem přešla na čtení, přece jen to čtení u thrillerů odsýpá líp, audio je z mého pohledu v tomto případě unylé a nebavilo mě. Sice rozuzlení lze vytušit brzy, ale příběh je čtivý a stejně se potřebujete přesvědčit na vlastní oči, kam směřuje autor. Jako napínavou relaxační četbu mohu doporučit, zabaví a pobaví - pokud hledáte něco náročnějšího, líbit se Vám nebude. Tři a půl *


Za zavřenými dveřmi
? - červenec 2018
Za zavřenými dveřmi 2017, B. A. Paris (pseudonym)

Pro mne celkem predikovatelné drama, ale oceňuji zařazení postavy Millie, díky níž se příběh odlišuje od desítek podobných, které zaplavily knižní trh. Chování hlavní postavy mi často připadalo víc než hloupé, příběh místy silně nevěrohodný, ale jako celek kniha funguje dobře. Vracet se k ní sice nebudu, ale jako jednorázovou, čtivou psychodramatickou oddechovku mohu doporučit.


1