Rozum a cit

Hlavními hrdinkami jsou sestry Mariana a Elinor Dashwoodovy, které mají ještě malou sestru Margaret a staršího nevlastního bratra Johna. Na začátku románu zemře pan Daswood a paní Dashwoodová se i s dcerami musí odstěhovat z rodinného sídla, které připadlo nejstaršímu synovi. S omezenými prostředky se paní Dashwoodová a její dcery usadí v malém venkovském domku, kde Mariana i Elinor prožívají své první lásky i zklamání. Mariana se řídí především svými city a své starší sestře Elinor, která má racionálnější pohled na svět, vyčítá chlad a rezervovanost. Ale na konec zjistí, že rozum a cit se nemusí vylučovat,,,...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/85_/858/rozum-a-cit-t2u-858.jpg 4.31506
Originální název:

Sense and Sensibility (1811)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Rozmluvy
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (158)

Přidat komentář
Atuin
17. září

Název to je jen taková vějička. Austenová své postavy v žádném případě nerozkresluje černobíle a nezanechává ploché dojmy. Naopak. Každá postava má kousek z obojího a každá se musí čehosi ze sebe vzdát, aby obstála v návalu životních peripetií.
Plné humoru a ironie, prostě láska na celý život :-).

MirijamFrankl
14. září

Úžasný počin, napsaný s mimořádnou dávkou znalosti lidské duše, citlivým humorem a nenápadnou ironií. Líbily se mi výrazné postavy se složitou minulostí, postavy, které dělaly chyby, ale i spoustu dobrého, žádná nebyla pustě černobílá. Paní Austenové děkuji za vyjímečné dílo, jež mi rozšířilo obzory a rovněž za nanejvýš příjemné páteční odpoledne pod peřinou s knihou.

bigben
12. září

Klasika, o kterou jsem si rozšířila svoje literární vzdělání. Postavení žen v té době, pravidla chování a život na venkově i v Londýně.

JmenujiSeZuzla
05. září

Protože jsem četla Pýchu a Předsudek už jsem s tvorbou Jane Austenové měla zkušenost, takže jsem i věděla co od ní očekávat, protože Rozum a cit patří mezi další z její úžasné tvorby. Samotná anotace a obsah mne zaujal. Jane Austenová umí psát krásně až tak do hloubky věci. Dokáže z příběhu, zdánlivě zcela obyčejného, vyjádřit lidské vlastnosti takovým zajímavým metaforickým způsobem. Příběh pojednává o dvou sestrách, které jsou ve většině věcí naprosto rozdílné. Každá se v životě řídí jinak. Elinor rozumem a Mariana srdcem. V knize jsou vidět výhody i nevýhody obou možností a oběma dívkám se tento styl mnohokrát vyplatí, ale i nevyplatí. Co se mi moc líbilo, že tím čím si vším sestry projdou, se jejich postavy krásně vyvíjí. Celkově s postavami jsem problém neměla, spíše mne ale mrzelo, že charakteristiky a hlavně popisy postav šly v knize dost do pozadí. Kdyby tato kniha byla vydaná v dnešní době, tak bych řekla, že je slabá a že jsem očekávala víc. Ale tím, že tato kniha je opravdu z roku 1811 mě naprosto dostala její nadčasovost. To je věc, ve které je autorka přebornice a to je potřeba ocenit. Proč jinak by se dnes neřadila mezi největší světové spisovatelky. Mám ji moc ráda a je úžasné, že ji dodnes i mladí čtenáři stále vyhledávají. Kdybych měla porovnat Pýchu a předsudek s Rozumem a citem stále by u mě asi vítězila Pýcha a předsudek. Zdá se mi, že Rozum a cit je oproti Pýše takový zdlouhavý a na mě se tam odehrálo až moc zápletek, že jsem se po čase dokonce i ztratila ve jménech všech postav. Pýcha a předsudek má jednoduší příběh a možná i více dialogů, které knihu zpestří.

Tirisa
29. srpna

Jako vždy skvělá Austenová!

Julinka679
11. srpna

Za mě klasika, kterou by si měl přečíst snad každý :-)

Kniha i příběh jsou skvělé a já si jejich atmosféru naprosto užila. Jelikož je ale kniha starší a psána tedy starším jazykem je určena především pro dospělé čtenáře, kteří ji dokáží ocenit a pro které je příběh sester pochopitelnější a čtivější než pro mladého čtenáře.

Příběh Elinor, Mariany a všech ostatních byl nádherně vystavěn a popis tehdejší společnosti a jejího chování se nezdráhám označit za brilantní.
Bohužel mi chování sester přišlo až velmi vážné (což přisuzuji době) a jak již bylo v několika komentářích zmíněno, chyběla mi trocha humoru. Proto ubírám na svém hodnocení 1*.

I tak se ale těším na četbu dalších knih od Austenové :-)

Mirka2778
10. srpna

Chybí mi v ní trocha humoru. Slečny Daswoodovy se berou tak přehnaně vážně. Ale možná to jen záměrná nadsázka, abychom pak mohli ocenit jejich proměnu. Ale nejen jejich, ale celého ansámblu postav.
Tak nějak se se všemi na začátku potkáváme v krajních mezích, aby se situace postupně uklidňovaly a vyjasňovaly.
Protože je knížka výborná, začíná mě mrzet, že jako první jsem četla Pýchu. Teď jsem každou další knížkou Jane Austenové tak trochu zklamaná.

Alma-Nacida
02. srpna

Asi tak po 25. letech jsem si přečetla mou oblíbenou (kdysi) knihu, a jo, pořád je to pravda. Když neječíte a neválíte se po podlaze, všichni kolem si myslí, že nic necítíte. ;-) Ale před těmi lety jsem si tolik neuvědomovala, jak jsem ráda, že žiju dnes. :)

vendysantos
27. července

Skvělá kniha od úžasné a ironické Jane Austenové, mé oblíbené spisovatelky :) Ano, má shodné znaky s Pýchou a předsudkem, ale to je právě to pozitivní. Pokud vás zajímá život devatenáctého století, jsou knihy tohoto typu ideální.

Chesterton
21. června

Romantika jak má být, život jak být nemá ? V podobě audioknihy jsem se nechala unášet jemným humorem a náhledem do minulosti. Rysy červené knihovny tam budou:) poučení lze dohledat. Knihu bych nedala.

Andi
19. června

Nejslabší dílo, které jsem od autorky četla. Připadalo mi, že neví kudy kam, co s dějem, jak rozuzlit příběh, jak zamotat vztahy a hlavně, jak vymyslet, aby to dopadlo dobře. (Sestrám jsem přesto fandila a doufala v pořádný happyend)
Nakonec se J.A. jakžtakž něco sesmolit podařilo a zas taková hrůza to nebyla.

Denisa153
31. května

Krasný román z prostředí vyšší vrstvy v 19. století. Líbila se mi postava Elinor, která se postupně ukazuje jako neuvěřitelně silná žena se schopností milovat.
Román nám ukazuje obraz společnosti v 19. století a jejich starosti jako jsou kdo si koho vezme a kolik budou mít peněz.

110022
27. května

Odpočinkové čtení z devatenáctého století, které stálo za to. Byl to krásný zážitek.

pip11
26. dubna

Tento příběh je odlišny od Pýchy a předsudku. Není ani horší ani lepší, je jiný. Byl hluboký a krásný, prožívané pocity byly věrně vyobrazeny. Veškeré to zoufalství, naděje, smiřování se s realitou, je tak skutečné…
Rozhodně je to krásná kniha a příjemně strávený čas.

ZNellyZ
07. dubna

Kdybych předtím nečetla Pýchu a Předsudek, odložila bych tuhle knihu, tak v půlce. Vůbec mě nebavila a připadá mi, že to vůbec nebyla kniha stejné autorky. Nudné, protáhlé, bez většího děje, konec pro mě moc urychlený. Já osobně bych se ke knize, už nevrátila.

lenka.vydrysek
01. března

jako vždy super

Francesca14
25. ledna

Jediné co mi na knize vadilo, bylo, že trvalo nějaký čas, než jsem se do ní opravdu začetla. Když už jsem se ale do příběhu dostala, tak mě bavil. Nepohltil mě až tak zoufale, abych kvůli němu měla potíže soustředit se na svět okolo, ale rozhodně byl krásný. Oblíbila jsem si hlavní hrdinku a celkem i Mariannu, jako vždy se mi líbilo prostředí Anglie na začátku 19. století i styl vyprávění. Mám ráda autorčin humor, kolikrát mě kniha pobavila a byla jsem děsně zvědavá, jak to dopadne. Dala bych 4,5 hvězdičky, nějak se v poslední době nemůžu smířit jen s pětihvězdičkovým hodnocením.

Sajdak
21. ledna

Celý příběh se mi zdál opravdu krásný. Líbilo se mi, jak se postavy během děje vyvíjely, jejich zajímavé osudy a kritika společnosti, kdy nakonec vyhrál příznivý osud pro hlavní hrdiny. Kniha byla pro mě velmi čtivá a oddechová. Řekla bych ideální pro špatné počasí. Od Jane Austenové jsem kdysi dávno četla také Pýchu a Předsudek ve zkrácené anglické verzi a tak si myslím, že její knihy si byly v hlavních motivech velmi podobné. To je možná důvod, proč po další knize od této autorky sáhnu zase za pár let, aby mě četba příliš nenudila.

Rea1307
18. ledna

Pýchu a předsudek, jsem měla přečtenou za necelý týden, tuhle knihu jsem četla dva týdny. Postavy byly sympatické, děj zajímavý, styl Austenové čtivý.. Ale přece jen, na Pýchu a předsudek to nemá. Rozhodně vás nechci zrazovat od čtení, možná budete mít jiný názor a kniha se vám bude zdát lepší, mě ale oslovila méně.

klaramal
02. ledna

Od Austenové jsem četla jako první Pýchu a Předsudek s tím, že se mi velmi líbila. To samé ale bohužel nemohu říct a této její knize. Nějak jsem se do děje nemohla začíst a přišlo mi to velmi podobné jako Pýcha a Předsudek. Možná, že kdybych četla jako první právě R&C, psala bych to samé teď o Pýše a Předsudku, ale nevím:) Každopádně to ale asi patří k těm knihám, které by si člověk měl přečíst:)

amejzlík
29.12.2017

Moc krásná kniha, ale nemohu se ubránit dojmu, že autorka si nevěděla rady s tím jak má dílo ukončit. Pýcha a předsudek byl podle mne daleko lepší.

Claudius
16.12.2017

Neubráním se srovnání s Pýchou a předsudkem hned v úvodu - Rozum a cit je rozhodně slabší z této dvojce. Zatímco Elizabeth v Pýše a předsudku často mění prostředí, objevují se nové postavy a v ději je hned několik zvratů, v Rozumu a citu jakoby se toho moc nedělo. Prostředí se změní sotva dvakrát, zvraty jsou očekávané a po celou dobu si musíme vystačit s postavami, které poznáme na začátku.
Neberte mě špatně, je to dobrá kniha, užil jsem si ji, jen prostě ne tak dobrá, jako Pýcha. Prostředí předviktoriánské Anglie je velmi zajímavé, Elinor i Mariannu si zamilujete, paní Dashwoodová je po paní Benettové dokonale rozumná dáma. Jen mi přišlo, že se vše po celý příběh jen měnilo k horšímu, aby se na konci vše zázračně vyřešilo ve smyslu deus ex machina.

PavlínaAlžběta
03.12.2017

Pro věčného romantika a milovníka historie a to především 19. století je tato kniha pokladem a klasikou. Příběh dvou sester Elinor (rozum) a Marianny (cit) je znám i ve filmové podobě, který jsem ale nikdy neviděla a ani po tom netoužím. Dvě charakterově rozdílné sestry a přesto se milující prožívají svůj příběh lásek, životního zklamání a nových nadějí, poznávání okolí, smetánky, zábav, které mnohdy byly spíše nucenou zábavou spousty nového v jejich životech. Do příběhu vás velmi lehce vtáhnou a s fantazií jsem si představovala každý koutek krajiny, domů a vznešených sídel, vzhledy všech hrdinů a hrdinek, nemohla jsme se dočkat jak děj bude pokračovat. Jane Austenová má v mé knihovně čestné místo s dalšími romány a ráda se k ním vracím.

kytarka
30.11.2017

Takové nahlédnutí jak fungovalo namlouvání žen před 200 lety. A také ukázka toho, že opravdu zdání klame. Nicméně bych se v budoucnu se knize nevracela. Takový obyčejný příběh, ze začátku jsem se nemohla začíst, už jsem si myslela, že knihu odložím, nakonec jsem však dočetla. Pěkná, ale pro mne nic moc.

Lessana
23.11.2017

Romantická záležitosť, na ktorú som sa dlho chystala, ale vždy bola, zrejme vzhľadom na podobne "postihnutých", v knižnici vypožičaná. Minule som ju tam ale zbadala, a hneď som si ju "uchmatla" :).
Oproti iným dielam Austenovej, ktoré poznám (Pýcha a predsudok, Emma), mi siahodlhé popisy v tomto akosi nevoňali. Boli príliš na úkor deja a často akoby samoúčelne vložené, aby bola kniha "stranovo početnejšia". Príbeh neoplýva ani dokonalými dialógmi (práve naopak - únavne dlhými a obsahovo skúpymi), ani nápaditou zápletkou (skôr ťažko uveriteľným konaním postáv), ani všeplatnými prehláseniami postáv, ani humorom či iróniou, ba ani množstvom sympatických, typologicky vykreslených postavičiek, na aké sme u autorky zvyknutí. Zo slov daných na papier nebolo cítiť lásku a nadšenie, len mechanické písanie. Preto to na toľkých miestach tak hlasno škrípe.

iveta3689
23.11.2017

Není to můj šálek čaje, tento žánr obvykle nečtu a není mi blízký. Knihu jsem přečetla, abych si doplnila další klasické dílo a nakonec to nebylo tak špatné. Není to tak červená knihovna, jak jsem se bála :)

Lexand
08.11.2017

to nemer: Tady mužský čtenář a obdivovatel J.A.

nemer
25.10.2017

Nemohu se ubránit dojmu, že Austenová je červená knihovna jako bič, nefalšovaná předchůdkyně telenovel, narozdíl od sester Bronteových toto je přímo rudá knihovna, pro mne nepříliš stravitelná. Dokonce si vůbec neumím představit, jak by něco takového mohli "pozřít" mužští čtenáři. Mně stačil Rozum a cit jednou a na doživotí :)

Nelasp
08.10.2017

Oproti Pýše a předsudku obšírnější kniha, krásně napsané, dokonale vykreslené charaktery postav. Jedna z mých oblíbených knih.

nickys
03.10.2017

Krásně napsaná kniha, která je ale o něco slabší než např. pýcha a předsudek. Navíc mě neskutečně štvala Mariana.