Opatství Northanger

11. června

Kdo četl typickou Pýchu a předsudek nebo Rozum a cit, bude překvapen. Mám dojem, že tohle psala zcela jiná autorka. Ze dvou důvodů:
1. Styl psaní je tolik odlišný a přesto stále velmi čtivý a mnohem vtipnější. Kniha je interaktivnější vůči čtenáři, protože autorka ho často oslovuje (=jedna ze změn oproti jejím starším knihám)
2. námět a zápletka - zcela upřímně můžu říct, že knížka není tak přímočará. A hlavní hrdinka nehledá za vším jen námluvy a svatbu. Vlastně o tom ani moc nepřemýšlí.

Určitě si tuto knihu přečtěte. Je vidět, že i autoři zrají a jsou lepší a lepší. ♥

19. května

Díky krásnému popisnému jazyku, lehkému příběhu i občasným vstupům autorky do příběhu (jak by asi měla vypadat tato románová hrdinka?), se dílo čte velmi hezky. Není to žádný dechberoucí příběh nebo složitá zápletka, ale příjemně oddechové čtení, které Vás přenese zpět do minulosti

2 17. května

Catherine je milá inteligentní dívka, pouze ke svému věku ještě dost nezralá, důvěřivá až naivní- také je to její první odjezd z domova. Ovšem sourozenci Thorpovi - John a Isabella mi lezli na nervy od samého začátku. Tolik falše, namyšlenosti a podlosti- ano lidé s čistým srdcem, jsou vůči takovýmto zprvu bezbranní, než si uvědomí co jsou zač. Líbí se mi, že Austenová, nemá pouze sebejisté a průbojné hrdinky, takových zase tak moc v reálu není a už vůbec né tehdy. Příběh je milý, poutavý, příjemný a opět končí ,,a žili šťastně”. :)

13 14. května

Trochu jiné než nejznámější romány Jane Austen. Příběh jednodušší, ale psaný hlavně ze začátku víc ironicky a občas možná až trochu jedovatě. Fakt je, že lidské povahy uměla Austenová popsat dokonale. Určitě stojí za přečtení.

4 10. dubna

Je to anglická klasika od velice uznávané autorky, přesto si myslím, že má tato autorka lepší díla.
Jedná se o vztahy v tehdejší společnosti, kdy se žena musí zcela podřídit muži, kdy morálka a čest nejsou jen prázdná slova. Přesto byla kniha napsána zvláštním stylem, a ne každý čtenář tomu rozumí.
Hlavní hrdinové jsou sympatičtí a na tu dobu příjemní a upřímní lidé, jejich příbuzní také a jejich protějšky - představují faleš v tehdejší společnosti.

01. dubna

Tato kniha je proste uzasna. Jakkoli mam rada Pychu a predsudek, Northanger ji predci. Ohromne vtipne, inteligentni, podano lehce a s duvtipem, ctive a zajimave. Tesim se na dalsi Austenovou.

3 25. března

Ach, ty roztomilé romantické doby Jane Austen, kdy dívky byly rozkošné, nevinné a dychtivě vyhlížely vhodného nápadníka, byvše ve společnost uvedeny v mondénních lázních.....a kdy muži byli MUŽI/rozuměno báječně mužní, s vhodnou kariérou, s vhodným majetkem a vhodná vizáž také není k zahození...../Vtipně ironický román této autorky/s trochu hořkým podtextem/opět nezklamal!

1 09.11.2017

V první půlce koncentrovaná ironie, moje cynická dušička byla na vrcholu blaha. Ve druhé spíš Catherinina naivita a já bych se nebála říct blbost, ale co. Pořád to bylo moc fajn.
PS: A napsal ten Tom Jones nakonec něco pořádného? :-D

08.11.2017

Naivnost hlavní hrdinky mi občas lezla na nervy, ale i tak se četlo kupodivu rychle :)

18.10.2017

Co se týče knih mé milé Jane Austenové, toto je spíše průměr. Jinak je ale kniha velmi milá, čtivá a oddechová, dá se říci. Opět skvěle vykreslené postavy, i když musím říct, že John Thorp mi skutečně lezl na nervy a kolikrát jsem u knihy nad jeho povahou a chováním přímo zuřila! Naopak Henry...ach, Henry. To byla láska na první pohled. Kdyby šlo dát 3,5 hvězd, tak jich dám přesně tolik. Ale vzhledem k možnostem dávám čtyři, ačkoli si myslím, že si tu čtvrtou hvězdu kniha skutečně zaslouží a nebudu ji tímto zbytečně nadhodnocovat.

4 03.10.2017

Moc hezký příběh. Líbily se mi představy, které měla hrdinka.

3 22.09.2017

V tomhle díle jsem se neskutečně viděla. Austenová si nádherně dělá legraci z nás dospívajících dívek - neskutečně mě bavilo, jak Catherine rozebírala se svými přítelkyněmi šaty, muže, ale hlavně romány - do háje, vždyť přesně takhle se bavím já se svými kamarádkami! :D Nadčasové, miloučké, překypující ironií, inteligentní a čtivé, napsané bohatým jazykem a výborně přeložené... a nikdy nepřestanu pět ódy na autorčinu schopnost vytvářet dokonalé mužské hrdiny, i když je každý úplně jiný. Ano, pan Tilney je jedinečný, inteligentní, charismatický a jakými všemi krásnými výrazy ho popsala kuceju, můj nejoblíbenější fiktivní hrdina to sice nejspíš nebude, nicméně díky němu je čtrnáctá kapitola má úplně nejoblíbenější z celé knížky.
Jediné, co mi na knihách od Jane vadí, jsou konce, které bych zatím vždycky uvítala rozvinutější, ale myslím, že nemá cenu strhávat, protože jsem poslední dvě kapitoly odkládala, abych je nepřečetla moc rychle a mohla si knížku užít o něco dýl :)
Pýchu a předsudek kniha na místě mé nejoblíbenější od paní Austenové nenahradí - charaktery mi tu přišly o něco prvoplánovější - nicméně k příběhu se určitě jetě milionkrát vrátím.

31.07.2017

V tomto případě se mi víc líbil film, myslím že tam lépe vystihli kontrast hrdinčina "románového" světa s tím reálným, že tam lépe vystihli to, co snad chtěla sdělit autorka, a ono se to povedlo a vyznělo to i vtipněji...

20.07.2017

Nejkrásnější, nekouzelnější kniha miluji pana Tilneyho

6 22.04.2017

Pokaždé, když tuto knihu čtu, mám dojem, že se u jejího psaní musela paní Austen smíchy někdy popadat za břicho. Je to geniální, vtipné a má to své poselství - ovšem musí se číst mezi řádky, jinak by to také mohlo být jen naivní a nudné.. což ale naštěstí není a já paní Austenové opět velmi děkuji za toto jistě svérázné dílko.
To "kuceju" - i já se přidávám, aneb pan Tilney se stal i mou srdcovkou, do které má pan Darcy kousek delší cestu..
Romantika zde byla opravdu velmi naivní a přijde mi, že se jednalo spíše o takovou menší studii a satyru, než aby to vyloženě konkurovalo třeba Pýše a předsudku. Nicméně já se bavím a bavit se budu nadále, aneb opět jedna z knih, po níž sáhnu, kdykoliv se chci odreagovat, pobavit i si lehce snít.

1 23.02.2017

Tohle prostě nebyl můj styl.. :/

5 15.02.2017

Cožeto? To jsem snad jediná, kdo tu pěje ódy na Henryho Tilneyho? Úžasně vtipného, ironického a okouzlujícího mladíka s lehkým sebevědomým charakterem? Mě samotné se tomu nechce věřit, ale snad se mi zamlouval i více než pan Darcy, což je snad nemožné! Nicméně Catherine mě občas dost iritovala, chápu že paní Austenová má v oblibě naivní a důvěřivé nezkažené duše, ale tohle na mě bylo trochu příliš... Myslím, Henry by si zasloužil někoho trochu zajímavějšího, ale na druhou stranu chápu, že autorka tím něco zamýšlela...

14.01.2017

Velmi milé překvapení :) moc hezky se to čte :) hvězdičku snižuji za, dle mého názoru, málo romantiky mezi hlavní dvojicí :)

3 08.12.2016

Ha, konečně něco po Pýše a předsudku, co se od této autorky čte stejně dobře. Obzvlášť se mi líbí srovnávání hrdinky a její pragmatičnosti s románovými hrdinkami té doby. To je konečně ten humor, který otrocky opsaný v každé anotaci všeho, pod čím je Austenová podepsaná a co nejspíše pochází z této knihy.
Rozhodně si musím přečíst tu slavnou Záhadu Udolfa, která je zde několikrát zmiňována a díky jejíž četbě hrdinka jedinkrát opustí svoji pragmatičnost ve jménu touhy po romantice.

Moje první Austinová v životě. Dlouho jsem se nemohla odhodlat, protože jsem se bála, že to bude na můj vkus příliš "červenoknihovní". Dílo ženy-autorky z počátku 19. století je něco, co v české literatuře nemáme.

21.07.2016

Dějově nebyl román špatný, určitá míra naivit se dala čekat, ale to, co občas ukazovala hlavní hrdinka, bylo moc. I ostatní charaktery byly někdy mimo. Ve srovnání s ostatními díly autorky, mi opatství přišlo slabší.

04.07.2016

Moc hezky vyprávěná kniha se skvělou atmosférou.
Ale někdy mne vážně štvala Catherine,která byla naivnější než jedenáctiletá slečna.

24.06.2016

První Janin román, paradoxně vydaný až po její smrti. Austenovic vtip, ironie a silná, otevřená kritika tehdejších společenských konvencí je naprosto nesmrtelná a už v tomto románě (původně pojmenovaný "Susan") je ten potenciál znát. Přes několik komických momentů, Janinu ladnou volbu slov a projev, kdy si čtenáře vede (což se mi líbilo už u Bronteovic Jany Eyrové), narážky na madam Radcliffe, kterou si budu muset přečíst, mysl zcela nezkušené Catherine a až odvážné ironizování lidských typů tehdejší společnosti musím přiznat, že zápletka a chvílemi až statický děj mě příliš nenadchlo, abych hodnotil s větším nadšením.

3 13.05.2016

Tentokráte mi přišlo, jako by autorka byla mnohem více ironická a kritická ke společnosti, než v jiných knihách. Vypsala se z nějaké obzvlášť hořké zkušenosti ? Kdo ví.
Samozřejmě nechybí krása slova, romantický příběh, dokonce nechala hrdinku opět šťastně zvítězit, ale za tím vším jsem vnímala určitou tíhu, únavu a bolest. Budu si muset najít, v jakém období života tato kniha vznikla.
Přesto, nebo právě proto, je to znovu úžasné čtení.
...........
" Nechme na kriticích, ať si po libosti znectívají výtvory fantazie a nad každým novým románem mlátí prázdnou slámu o škvárech , pod nimiž teď úpí tiskařské stroje. Buďme si navzájem oporou, vždyť se nám ubližuje. Třebaže naše výplody poskytly lidem větší bohatství nelíčeného potěšení než díla kteréhokoli jiného literárního souručenství na světě , žádné snažení není vystaveno takovému opovržení jako romanopisectví."

19.04.2016

Komu připadají knihy Jane Austenové nudné a naivní, doporučuji knihy Jo Nesboa. :) Mně osobně poklid společenských románů Jane Austenové spolehlivě pohladí po duši, a to speciálně v případě, že jsem zcela vyčerpaná jakoukoli knihou zmíněného severského grafomana. :) Opatství Northanger není Pýcha a předsudek, snad je to i nudné a naivní, ale přesto se mi to líbilo.

1 12.04.2016

Nudné a naivní. Žádný děj.

6 21.03.2016

Po Pýše a předsudku váhám mezi Northangerem a Emmou, která že si vybojuje 2. místo v "Top Austen" a nejspíš to přeci jen bude to opatství. Emma je knížka také milá, ale je spíš ironicky laskavá, zatímco tato kniha z pera velké Jane je ironická přímo jedovatě a to já nemůžu neocenit.

Jednou jsem četla o vzpomínkách jejích příbuzných, kteří popisovali, jak Jane často sedávala ve společnosti v koutě, dělala si poznámky z rozhovorů kolem sebe a tiše se u toho pochichtávala. A přesně takový duch pobavení se nese i celou touto knihou.

2 23.02.2016

Moce se mi kniha líbila a věřím tomu, že to nebude poprvé ani naposled, co jsem ji četla. Z počátku nebyla pro mě moc přitažlivá ale postupem čtení si mě získala. Moc mě bavilo číst rozhovory tehdejší doby. Nejroztomilejší slovo "vyčinila jsem si". To mě fakt dostalo. Nevím, proč si dnes říkáme musím si vynadat. Vyčinit je lepší. Austenová nezklamala a dokonce mě nadchla pro čtení Záhad Udolfa, o kterých tam často píše. Nejsympatičtější postavou mi byl Henry. Až jsem si nakonci říkala, jestli ho není škoda, když se dal dohromady s Cathrine ale láska je láska. Stejně jsem v ní nedoufala.

1 26.01.2016

Kniha je sice jedna z naivnějších, často je asi také předvídatelná, ale jinak skvěle napsaná a čtivá.