Jane Austen

britská, 1775 - 1817

Související novinky

Čtenářská výzva 2023 v číslech

Čtenářská výzva 2023 v číslech
Zdravíme Vás v novém roce. Čtenářská výzva 2024 nám včera odstartovala, a tak je čas se podívat na pár čísel z výzvy loňské. Budeme se těšit na Vaše koment... celý text

Populární knihy

/ všech 22 knih

Nové komentáře u autorových knih

Watsonovi Watsonovi

Překladatel v doslovu píše, že "Oultonová dokázala plynule navázat a dodržet dobové reálie. Nezměnila se slovní zásoba ani používané výrazy, jediným viditelným rozdílem je výrazné zkrácení dialogů i popisů postav a událostí." S tím bohužel absolutně nemůžu souhlasit. Zkrácení dialogů a vůbec velká popisnost byla do očí bijící, ale pokulhávaly i zmíněné použité výrazy a slovní zásoba. Ostatně při čtení jsem odhadovala, kde asi bude onen předěl, kde končí Austenová a začíná Oultonová a jak jsem si po dočtení knihy ověřila, trefila jsem ho v rozmezí +- jedné kapitoly. Například ona slovní zásoba... Oultonová ráda používá označení "milenec", což jsem u Austenové v životě neviděla. Ta by mnohem spíš použila třeba slovo "nápadník". Nepřesvědčivě na mě působila také scéna s růží na plese. Opět absolutně "neaustenovský" styl vyznání lásky. Hrdinové Austenové nebývají ani takto patetičtí a ani tolik explicitní. U Oultonové se dále třeba pořád někdo někomu uklání, a to i v místech, kde to nemá valnou logiku. Z těchto a podobných míst je, byť v náznacích, patrné, že druhá autorka danou dobu nezažila, a patrně proto nedokáže nejrůznější společenské situace popisovat s takovou samozřejmou lehkostí, přirozeností a uvěřitelností, jako autorka, která se opírá o vlastní zkušenosti. A v neposlední řadě je třeba zmínit, že v pár místech druhá autorka Austenové mírně protiřečí. Např. dle Austen na začátku knihy "někteří Emmu měli za ztělesnění krásy, jiní ji nepovažovali za pohlednou". O pár kapitol dál, které již píše Oultonová, je ale Emma všemi obdivovaná jako ta nejkrásnější žena, za kterou se otočí všechny oči, když vejde do sálu. Našlo by se toho ještě víc, toto je to hlavní, co mě praštilo do očí. Do budoucna dám ještě šanci verzi dopsané neteří Austenové, která má lepší recenze a věřím, že by mohla působit přirozeněji i díky tomu, že zde bude menší věkový rozdíl mezi oběma autorkami.... celý text
rusalka123


Sídlo Mansfield Sídlo Mansfield

Miovníci Austenové mne asi ukamenují, ale i s přihlédnutím k době vzniku je to pro mne to jen docela dobře napsaná červená knihovna. Nepopuzuje mne, protože styl vyprávění je zvolen dobře a nečte se špatně, jen si (jako ostatně u všech Austenových děl) říkám, "proč?". Není to pro mne nuda- považuji to za dobré svědectví o době v níž knížka byla napsána, jen mi je trochu záhadou, co nabízela soudobým čtenářkám a čtenářům v praktikách vztahů své doby jistě dobře zorientovaných.... celý text
incognit


Pýcha a předsudek Pýcha a předsudek

Ač jsem se tentokrát pustila mimo známé vody a zalovila v jiném žánru, musím uznat, že mě to bavilo. Příběh je psaný tak, že jakmile se do něho člověk začte (nebo poslouchá), chce znát jeho konec, a to i když ten zná už skoro od začátku a to i bez spoilerů. Má své kouzlo, které čtenáře prostě upoutá. Co mě na celé knize však mrzelo, byly postavy. Devadesát procent z nich bych propleskla, kdybych se musela zdržovat v jejich přítomnosti, a nejspíš ne jen jednou za den, a i hlavní dva protagonisté mi občas neuvěřitelně lezli na nervy. Jejich "obrat" v osobnosti nebo chování mi nepřišel úplně přirozený. Spíše dosti násilný tak, aby vyhovoval záměru knihy pro (promiňte mi moderní pojem) hate to love zápletku. Přesto nelituju, že jsem se obohatila zas o jednu znalost "klasiky" a můžu ji vřele doporučit i dál.... celý text
Ailee



Emma Emma

Poslouchala jsem jako audioknihu a byl to krásný poslech, takový roztomilý, naivní příběh, až úsměvný, plný různých nedorozumění a hlavně nádherně namluvený Veronikou Khek Kubařovou.. Trochu mi to připomínalo jako kdybyste přišli k největší drbně z vesnice, která vás zatáhne k sobě na kafe a vykládá vám co se kde, kdy stalo, co si o tom myslí a jaké jsou její teorie. A samozřejmě, že za tu dobu stihne i spárovat jednu půlku vsi a druhou rozvést a zase napárovat... :D Prostě se nestačíte divit a jen kýváte na souhlas, ale zároveň se vám chce strašně rozesmát nad teoriemi, které spřádá... :D A nakonec zjistíte, že jste se docela pobavili ;-) Byla to krásná romantická klasika, a velmi, velmi podařený audio počin.. ... celý text
lilites


Rozum a cit Rozum a cit

Pěkný jazyk, příjemný exkurz do života určité společenské vrstvy v určité době, nakonec ne až tak vzdálený tomu, v čem žijeme dnes.
Streva