Na Větrné hůrce

5 předevčírem

Větrná hůrka mě fascinuje a zároveň děsí. Myslím si, že mnoho z nás dává své temné stránky častěji najevo, než-li ty světlé. Autorka vše napsala bez obalu a dle mého názoru i reálně. Ráda se začtu do prostředí knihy.

5 17. srpna

Větrnou Hůrku doporučuje psychiatr Radkin Honzák jako názornou ukázku setkání psychopatů. Po přečtení s ním nelze než souhlasit.

7 17. srpna

Stále jsem se přemlouvala na nějakou úplně klasickou klasiku z povinné literatury a letos o prázdninách jsem padla na Větrnou Hůrku. Zprvu se mi zdál děj poněkud nestravitelný, ale pak jsem se začetla a propadla jsem mu. Kniha je tak plná přepjatých emocí, šílenství a krutosti, že by se dalo pochybovat, že bude čtivá, ale opak je pravdou - téměř jsem se nemohla odtrhnout. Je to jako když člověk čte o jiném vesmíru - žasne a nechápe a zároveň hrozně drží palce hlavním hrdinům, aby byl nakonec alespoň někdo, alespň trochu šťastný.

1 16. srpna

I když mě kniha nijak extra nestrhla, jsem ráda, že jsem si jí přečetla. Zajímavá, celkem drsná, nevšední kniha, kde čtenáře štvou všechny postavy. A věřím, že plno lidí jí ani nedočte celou. Hned po přečtení jsem si pustila filmové zpracování z roku 2009 a tam na mě hlavní postavy udělaly větší dojem, obzvlášť Heathcliff. Jen nevím, jestli by na mě nebyl film moc komplikovaný, pokud bych příběh neznala z knihy.

6 15. srpna

Romantiku čtu jednou za čas. Větrná hůrka čekala dlouho na seznamu a přišel na ní čas právě teď. Dělám to nerada, ale hrozně se mi to vleklo a do čtení jsem se nutila. Ač je to nádherně napsáno (přeloženo), krásně se to čte, styl sedí k příběhu, době,... tak mě to prostě většinu času nebavilo. Nechápala jsem postavy a jejich chování mi mnohdy přišlo absurdní... Musím uznat, že ač kniha neobsahuje mnoho popisných částí, dokázala jsem se vžít do prostředí a vše si představit. Jsem ráda, že jsem ji přečetla, ale moje oblíbená z ní nebude. Posledních pár stran bylo nádherných, ale celkově nemůžu dát víc než tři hvězdy.

SPOILERY!!
Nějak na mě bylo těch záhadných úmrtí "z lásky", nebo z čeho vlastně?? až moc. Nepřesvědčilo mě to...

3 15. srpna

Rychle jsem se začetla, ale nebyl tam nikdo, koho bych měla ráda. Jedno ale vím, ta zlomyslná pro mě byla rádoby "dobrosrdečná" Ellena. Vždycky všem zavařila a ještě to hrála na všechny strany. Hodně temné, žádný dívčí románek. Teď se chystám na nejmladší sestru Brontëových - Annu.

12. srpna

Čekala jsem červenou knihovnu, proto jsem knihu dlouho ani nechtěla číst, ale byla mi půjčena. Velice mile překvapila...

11 05. srpna

Kniha na mne velmi silně zapůsobila a musel jsem na ni hodně a dlouho myslet. Autorce se bezvadně podařilo zachytit atmosféru místa a charaktery postav. Dlouho před nástupem skandinávských hororů, tady můžeme sledovat popis krutostí, z kterých nás mrazí. Rozhodně však nutí přemýšlet a klást si otázky, co bych v dané situaci dělal já? Kniha si plně zaslouží titul "klasika".

4 01. srpna

Nejsem si úplně jistá jestli se mi kniha líbí nebo ne. Čte se to moc dobře, ale obsahuje tolik šílenosti a zvrácenosti, že prostě nevím jestli se mi to tohle dílo líbí...

3 25. července

Ze začátku to pro měl byl ne moc zajímavý příběh a většina postav se mi protivila, nicméně v průběhu mi začínaly být postavy čím dál tím víc sympatičtější. Málo o které knize řeknu, že bych si ji přečetla ráda znova, ale tahle to rozhodně bude.

7 23. července

Knížka se mi líbila a jsem ráda že jsem se k ní nakonec i dostala. Možná mě nadchla i z toho důvodů že není samá kytička a pusinka, ale je to celkem depresivní počtení kde není snad ani jediná kladná vlastnost.
Je to převážně knížka o nenávisti, sobeckosti, chladnokrevnosti, rozmazlenosti a špatné výchově.
Děj se odehrává na Větrné hůrce a na Drozdově a není zahlcená zbytečně moc místy ani postavami což umožnilo autorce vykreslit postavy i děj, které byly důležité.
Nakonec jsem většinu postav i litovala dokonce i samotného Heathcliffa.
Filmové zpracování jsem sice zatím neviděla, ale určitě si ho zkouknu
K závěru asi jen dodám, že by byla škoda si knihu nepřečíst. :)

8 23. července

V minulosti jsem začal číst tuto knihu, ale knihu jsem nedočetl, poněvadž jsem dal přednost jiné knize. Po letech jsem se rozhodl, že se ke knize vrátím a začnu ji číst od samotného počátku a udělal jsem velmi dobře, poněvadž kniha se mi moc líbila. Autorka měla nepochybně talent, škoda však, že napsala pouze tuto knihu.

Kniha je velmi obsáhlá, ale myslím si, že stojí za přečtení. Zpočátku jsem četl pomaleji, více jsem se soustředil na text, abych se dostatečně zorientoval v knize. Tento román mne zaujal hned na počátku, takže přestože měla kniha hodně stran, přečetl jsem knihu poměrně rychle.

V knize se vyskytují romantické prvky, takže je spíše určená pro dívky a ženy, nalézají se v ní také realistické prvky i prvky nadpřirozena. Líbily se mi i různé roztržky mezi dětmi, tak jak to je reálné mezi všemi sourozenci, líbilo se mi místo, kde se děj odehrával (Větrná Hůrka, Drozdov), líbilo se mi vylíčení romantických pasáží, které z jednoho hlediska můžou některým čtenářům připadat zdlouhavé, ale z druhého hlediska si přijdou na své čtenáři, kteří mají rádi romantiku.

Je to román o lásce a nenávisti a na příkladu hlavní postavy - Heathcliffa můžeme pozorovat, kam až může člověka přivést láska... Myslím si, že můžou existovat chlapci (muži), patrně jich není mnoho, kteří se zamilují do dívky (ženy), a tato láska přetrvá po celý život. Je to jejich láska do konce života a nikoho jiného nechtějí, nedovedli by si představit život po boku jiné ženy. A pokud by se přihodilo, že by láska jejich života zemřela, s největší pravděpodobností by za určitý čas také zemřeli smutkem a žalem. Pokud by si jejich milovaná našla jiného muže, tito muži budou po celý život nešťastní a moc se trápit a nic na světě je už nebude nikdy těšit. Tak by to samozřejmě nemělo být a tito chlapci (muži) by si měli uvědomit, že jejich život by měl pokračovat dál, neměli by zahořknout a trápit se, poněvadž je to cesta do pekel. Měli by přijmout skutečnost a podle ní se zařídit. Ale už dost mého rozumování. :) :) :)

Heathcliff miloval Kateřinu, ale bohužel nebylo mu souzeno, aby žili společně, a proto se rozhodl, že bude škodit a trápit jiné lidi, aby nebyli šťastní, aby trpěli tak, jako on, což je hodně smutné. Po dočtení knihy jsem si řekl, jak by se jeho život vyvíjel, kdyby měl vedle svého boku Kateřinu, se kterou by usínal ve společném loži a se kterou by také přivítal ráno. Rozhodně by z něho byl podle mého názoru lepší člověk, který by miloval nejen Kateřinu, ale i ostatní lidi kolem sebe, který byl nebyl zatrpklý a nenáviděl celý svět, ale naopak by se na jeho tváři objevil úsměv a měl by radost ze života. Jenže bohužel byl zaslepený láskou, vliv samozřejmě na jeho charakter mělo i prostředí, ve kterém vyrůstal a jak se k němu chovali ostatní.

O závěru knihy přemýšlím v tom smyslu, že v chování Heathcliffa nastaly určité změny, a stále se dotazuji, čím byly způsobeny. Konec knihy byl pro mě z jedné stránky smutný, zároveň se mi však líbil a dopadl podle mého očekávání.

Také jsem viděl film, který byl natočený v roce 1992. Ve filmu nejsou zachyceny všechny události tak jako v knize. Každopádně film se mi líbil.

Citáty z knihy, které mne zaujaly:

Leckdo si třeba pomyslí, že je obyčejný domýšlivec, ale to je naprostý omyl. Já ho chápu, tuším v něm spřízněnou duši: ta jeho upjatost pramení z toho, že nedovede či nechce odhalovat své pravé city, že se ostýchá projevů vzájemné náklonnosti.

Zlé srdce zohyzdí sebekrásnější obličej víc, než kdyby byl od přírody nehezký.

Kdyby všechno ostatní propadlo zkáze a jen on tu zůstal, žila bych i já, kdyby tu ale zůstalo všechno ostatní a on zahynul, svět by se mi proměnil v úplnou cizinu - neměla bych tu co dělat. Moje láska k Lintonovi je jako list v lese - čas ji zeslabí, to vím, tak jako v zimě opadají stromy. Ale má láska k Heathcliffovi je jako ty věčné skály pod lesem - ne oku pro radost, ale podstata života.

Tyran smí deptat otroka, ale otrok se nesmí protivit - může jen drtit ty pod sebou.

Zrada a násilí jsou dvousečné zbraně - kdo k nim sáhne, poraní víc sebe než nepřítele.

Jen zloba a zpupnost chce k Božím trestům přidávat lidské!

… víte, ono je snadné praštit člověka přes hlavu, ale napínat mu pomaličku nervy na skřipec, to vyžaduje velkou chladnokrevnost!

5 23. července

Překvapilo mě, jak E. Bronteová dokázala věrně vykreslit charakter postav. Jejich zaslepenost, naivitu, slabost, domýšlivost a zejména krutost. Hlavní postavy se nechaly smýkat osudem a nedokázaly se vzepřít tyranovi, který pro ně, ale i pro sebe připravil peklo, aby se pomstil za nešťastnou a nenaplněnou lásku.

3 22. července

Před 4 lety jsem knihu otevřela, ale nedostala jsem se ani k třetí kapitole. Nyní jsem ji otevřela znovu na základě čtenářské výzvy a nelituji. Vážně úžasná kniha. Autorka báječně popsala jak okolí, tak děj. Také vyobrazila charakteristiku postav.

7 21. července

Neuvěřitelná kniha, která ve mně zanechala velmi hluboký dojem a to i přes to, že zde nebyla jediná sympatická postava. Kladu si otázku, kde se v hlavě Emily Brontëové vzalo tolik zla, které vložila do života jednotlivých postav?

21. července

Kniha mne bavila a nakonec jsem ráda, že příběh dopadnul tak, jak jsem si to přála.

2 15. července

Tato kniha nebyla to pravé pro mě. Miluju Jane Austen, ale tahle kniha od E. Bronte byla pro mě zklamáním. Četla jsem ji poprvé asi v šestnácti, teď jsem se k ní vrátila nejen kvůli čtenářské výzvě, chtěla jsem vědět, zda bude znát nějaký rozdíl mezi těmi lety, co uběhly od prvního čtení. Stejně jako píše Salonka - pořád jsem z toho příběhu zklamaná.

13 14. července

Búrlivé výšiny som prvýkrát čítala asi ako pätnásťročná. Neuchvátili ma, navyše som mala chaos v menách (resp. postavách) a príbuzenstvách – do dnešných čias vo mne zostali len tieto dva dojmy, viac nič. Preto som sa už dávnejšie rozhodla, že im niekedy opäť dám šancu ... a tak som na jar poblúdila na slatinách mojich poličiek s knihami a zo zvedavosti navštívila takmer zabudnutých známych.

S potešením konštatujem, že som si poněkud upresnila svoju vágnu spomienku na toto dielo, ale s poľutovaním dodávam, že to bolo utrpenie. Príbeh, ktorý sa točí výlučne okolo sadistov, masochistov, egoistov, bláznov alebo hlupákov (tieto diagnózy sa vyskytujú jednotlivo i v kombinácii), ma rozčuľuje a nepáči sa mi.
Vlastne ani veľmi neviem, ako E. Bronteová píše. Nedokázala som jej spisovateľské schopnosti vnímať s nadhľadom, tak nepríjemný dojem vo mne zanechali všetky postavy a ich konanie. Do istej miery som ochotná uznať, že táto strelená story nebola vyrozprávaná úplne zle – hoci mám na dôvažok podozrenie, že som natrafila na nepodarený preklad (edícia Svetová knižnica SME, preklad Magda Žáryová). Uf. Vo výsledku nad Výšinami zažínam konečné dve hviezdičky a holt nemôžem ich odporúčať.

6 12. července

Na knihu jsem narazila náhodou - byla zmíněna v jiné knize (Stmívání 2: Nový měsíc). Ze zvědavost jsem do ní nakoukla a opravdu mě překvapilo, jak mě příběh vzal. Knihu jsem poprvé četla před několika lety, ráda se k ní ale stále vracím. Je to velmi pozoruhodný příběh, protože není psán stereotypně, jako v jiných knihách, kde se do sebe hlavní postavy zamilují a vše je perfektní. Tato kniha naopak ukazuje, jak i krutý člověk může cítit lásku, avšak kvůli své sebestřednosti a sobeckosti ji nechá odejít.

2 11. července

Od knihy jsem čekala hodně a popravdě musím uznat, že jsem byla lehce zklamaná. Kniha se mi líbila, byla čtivá a příběh rychle ubíhal, stejně mi v ní ale něco chybělo. Možná postava, kterou bych si mohla oblíbit? Všechny byli tak nějak pokřivené, temné a i když se v nich náhodou trošku dobra objevilo, rychle ho zase zabili. Pokud má ale člověk chuť na pesimistické čtení je tahle kniha ideální.

2 11. července

Na to, jak je to vychvalovaná klasika, mi to přislo dost nudné. První půlku knihy jsem se musela do četní vyloženě nutit, konec už byl lepší. Jedna hvězda navíc za happyend.

3 07. července

Ponuré a depresivní dílo. Ke knize se vracet nebudu.

4 07. července

Klasický, překrásný příběh, který by si měla přečíst snad každá žena. Miluju tu atmosféru, dialogy mezi hlavními hrdiny, zvraty... Ráda se k této knize vracím :)

3 05. července

Doufala jsem, že objevím další skvělou klasiku, která mne uchvátí a přivede k zamyšlení. Bohužel, opak byl pravdou. Kniha mě nebavila. Styl, kterým je napsaná, je zdlouhavý a nudný. Pokud se budete snažit najít nějakou kladnou postavu, selžete na plné čáře. Všichni nenávidí všechny a mnohdy i bez jediného důvodu. Ke čtení jsem se pokaždé nutila s nadějí, že dřív nebo později najdu něco k zamyšlení, ale to se také nestalo. Za mě jedna z nejhorších knih vůbec.

5 02. července

po prečítaní knihy a zhliadnutí filmu musím napísať, že kniha je proste úžasná..! prečo ma počas školy väčšinou nebavilo čítať povinné čítanie??
romantika, vášeň, dej, napätie, zlosť, hrdosť a veľa veľa ďalších dobrých i zlých emócií...
vábivá príroda a neodolateľné Búrlivé výšiny... :)
som zvedavá na dielo, ktoré rozpráva o tom, ako Heatcliff strávil tie tri roky, čo bol preč.. snáď budem mať aspoň také dobré pocity z tej knihy ako z tejto prvej..

1 02. července

Další klasické dílo z povinné četby úspěšně za mnou. Kniha se mi do ruky dostala zcela náhodou, ale nelituji toho. Autorka skvěle popsala hlavní postavy z psychologického hlediska a jejich pohnutky. Dílo je na můj vkus moc dlouhé, kratší pasáže by knize neuškodily. Rozhodně to nebyla ztráta času.

5 29. června

Pro mě nejkrásnější knížka. Získala si mé srdce již před pár lety, když sem ji četla k maturitě (ano, vytáhla jsem si jí při maturitní zkoušce). Když jsem ji četla poprvé, byla jsem celkem zmatená z postav, ale zároveň mě nadchla a věděla jsem, že ji nečtu naposledy. Příběh Katky a Heatcliffa mě okouzlil. Jeho nenávist, ale hlavně nesmrtelná láska ❤ A ta obálka je naprosto nádherná

1 26. června

Kniha se dala číst,ale znám lepší klasické díla. Na mě to bylo až moc zdlouhavé a hlavně postava Heatcliffa byla až moc deprimující. Konec se pak četl jedním dechem.

4 21. června

Bohužel musím přiznat že jsem celou knihu přečetla jen s velkým sebezapřením. Postavy byly až přehnané. Většina z nich se mi protivila. Knihu jsem nakonec ale dočetla a mám z ní rozporuplné pocity. Marně se snažím přijít na postavu, kterou bych si v knize oblíbila. Bohužel mě nenapadá ani jedna, včetně Nelly. Za pár let se ke knize třeba vrátím a uvidím jestli se můj názor změní nebo ne.