Na Větrné hůrce

13.06.2025

Věřím že je to klasika a krásný příběh ale nebyla jsem schopná se přelouskat tou starou řečí. Nedařilo se mi začíst, protože jsem se pořád soustředila abych pobrala o čem se to tam píše. Možná někdy o dovolené při více času a klidu jí dočtu.

08.06.2025

Tohle není román o lásce, to je román o nenávisti. Emily výborně vykresluje postavy a jejich pokřivené charaktery. Kromě vypravěčky tam snad není normální vůbec nikdo! Každý si buď nese nějakou bolest a ústrky z dětství, které ho natrvalo poznamenaly (včetně rozmazlované Kateřiny, co to je za život nesmět mimo zahradu?), nebo je naprosto nesnesitelný jako např. Josef.

26.05.2025

(SPOILER) Famózní psychologická studie toxických vztahů všeho druhu.
----------------------------
Slepice, tohle není červená knihovna, je to tragické psychologické drama, úkolem literatury NENÍ bejt z ní "hepy jak tři grepy". Jestli chcete růžový brejle, tak tohle prosím nečtěte, nekomentujte a nehodnoťte. Vemte si Rosakundu a držte pec. Ty kecy o tom, jak vás štve, jak je to ponurý a depresivní a jak vás štvou postavy... To fakt uráží mou víru v inteligenci lidstva.
----------------------------
Konec hlášení. Ulevila jsem si a můžu pokračovat.
Obdivuju vykreslení charakterů a fascinuje mě to, jak jsou vlastně nadčasové. V jejich počátcích by se mohl najít leckdo dnešní. Důvody a vývoj jejich úpadku jsou tak přirozené, ale zároveň nepůsobí nevyhnutelně. Vlastně to šlo všechno do kopru úplně hladce, že to ve výsledku ani nepůsobí tak šíleně vyšinutě, jak to je.
Líbí se mi i zapojení retrospektivy z fáze zbořeniště, což už od začátku jasně naznačuje, že to všechno dopadne blbě, ale svět si jede dál. A navíc ještě retrospektiva v restrospektivě! Mňam!
Fakt mě mrzí, že Emily nic jiného nenapsala, nepochybně by to byla další taková bomba. Zkoušela jsem číst od všech tří sester, ale tohle je o tři řády lepší než Jana Eyrová a o deset než Dvojí život Heleny Grahamové.
Závěrem ještě poznámka: Kate Bush. Kate Bush. Kate Bush. (To prostě rve vnitřnosti.)

Už léta odložená mezi nedočtené, to se fakt nedalo :(
Snažila jsem se hodně, ale nemohla jsem se do příběhu vůbec položit. Je otázka, jestli za to stojí, jsem rozpolcena z hodnocení 82 % a komentáře, že je to depresivní a ponuré. Ale možná až jestli někdy vyčerpám seznam cca 30 kousků "Chci si přečíst", přijde čas i pro druhé šance :D :')

12.05.2025

Tragické a ponuré čtení o lásce. I taková je láska.

08.04.2025

Dost depresivní čtení. Vše je temné, pochmurné, smutné. Příběh lásky, zrady a pomsty až za hrob. Při čtení nenarazíte na moc pozitivních myšlenek a skoro žádná z postav nevzbuzuje větší sympatie.

30.03.2025

(SPOILER) Dílo z pera této autorky je něco pro mě nečekaného. Kniha je temná, realistická a syrová. Ne. Tady nenajdete klasické hrdiny, kteří milují něžně a city opěvují zpěvem na mandolínu při měsíčku. Tady touha řeže až do morku kostí a láska je vášnivá až za hrob a jde ještě dál. V knize najdete tolik různorodých protikladů! A samotný děj nedává čtenáři mnoho pozitivních myšlenek. Autorka umně zpracovala pochmurnost a šeď slatin a vřesovišť do knihy, takže jen co se čtenář začte, už na něj začíná dýchat deprese a smutek a najednou ví, že kniha nikdy nedobude šťastného konce. I když, jak se to vezme...
Dostát společenským konvencím nebo se nechat vést srdcem. V té době bylo pro ženy vskutku těžké žít a ještě těžší přežít. Ostatně, Kateřina dala přednost konvencím před láskou a jak to s ní dopadlo?

21.03.2025

Doporučuju

17.03.2025

Emily Brontëová, mladší a neméně talentovaná sestra Charlotte Brontëové, za svůj krátký život stihla napsat pouze jeden román, který se však zařadil mezi nejznámější díla klasické anglické literatury. Ponurá atmosféra větrných severoanglických blat a vřesovišť, fascinující a bolestná výprava do hlubokých temnot lidské duše, přehlídka těch nejhorších lidských vlastností a (sebe)destruktivních tendencí.. Tragický příběh lásky až za hrob, která dokázala překonat i smrt.

01.03.2025

Tragicky příběh o tom, jak do mrtě zkazíte život svůj i svých blízkých, pokud žijete na místě, kde ženy a nemajetní mají zhruba tak práva zvířat, a zároveň se rozhodnete nevzít si někoho, kdo si na vás činí nárok z důvodu silného vnitřního vzájemného pouta, tzv. lásky, a jeho pocit neštěstí a zhrzení se projeví jako vůle po pomstě. Dílo je zaslouženě slavné. Charaktery v něm nejsou banální, a přesto mají vnitřní uvěřitelnost. To se týká i ústředního vztahu. Kdo by vlastně nechtěl mít tak blízkou duši, že je s ní ta vaše úplně prostoupená, přičemž zároveň vám ta druhá bytost připadá přitažlivá? To je sen. A v tomhle případě noční můra, protože symbióza naplněná spoustou společných zážitků a souznění se kvůli sociální nerovnosti násilně roztrhla. Někdo by měl napsat verzi, v níž se Katka s Heathcliffem vezmou.

Ukázka:

Největší muka mého života byla muka, kterými trpěl Heathcliff, znala jsem je a prožívala je s ním od malička. Podstatou života je mi on. Kdyby všechno ostatní propadlo zkáze a jen on tu zůstal, žila bych i já. Kdyby tu ale zůstalo všechno ostatní a jen jeho stihl zmar, svět by se mi proměnil v úplnou cizotu, neměla bych tu co dělat. Moje láska k Lintonovi je jako list v lese - čas jí zeslabí, to vím, tak jako zima ochudí stromy... Ale má láska k Heathcliffovi je jako ty věčné skály pod lesem ne oku pro radost, ale podklad života. Já jsem Heathcliff, Nelly! Stále, stále je v duchu se mnou. Ne proto, že by se mi tolik líbil, já se ani sama sobě často nelíbím, ale protože sama moje bytost je on.

20.02.2025

Já jsem tuhle knížku měla v ruce už třeba pětkrát, pokaždý jsem začala číst, pokaždý odložila. Teď jsem se kvůli pokutě v knihovně bála tam jít :D A už jsem neměla doma jinou knížku, kterou bych nečetla, tak jsme po Větrné hůrce sáhla a... Přečetla jsem ji asi za čtyři dny a musím říct, že je to zas něco, co se mi hodně zarylo pod kůži a když jsem zrovna nečetla, na knížku jsem myslela a zdálo se mi o ní... Tolik rozporů, který v člověku vyvolává, takový to jak cítíte hroznej soucit a za chvíli se stydíte, že soucítíte s někym tak brutálním a becitným... Navíc vykreslení těch vřesovišť, tý krajiny, nálady, úžasný. A já mám tak celkově v příbězích slabost pro postavy, který prahnou po sebezničení.

Pokúšala som sa ju čítať, fakt som sa k tomu nútila, ale vôbec ma nechytila. Postavy aj dej mi prišli dosť nezáživné. Možno sa k nej niekedy vrátim.

06.02.2025

Knížka, které jsem se delší dobu vyhýbala. Měla jsem z ní upřímně strach. Teď po přečtení nechápu proč. Četla se snadno. I pár dní po přečtení jí mám stále v hlavě.
V pár komentářích bylo psáno, jak se ztráceli v postavách a jejich příbuzenství. Myslím, že kdo to četl pozorně s užíval si čtení, se ztratit nemohl. Vše je dřív či později jasně vysvětleno.

Kniha z anglického venkova ve zkratce o dokonalé pomstě. Ve skutečnosti, dle mého názoru, je jen a pouze o trýznivé hluboké lásce.

Určitě všem doporučuji přečíst!

06.02.2025

Klasika z anglického venkova, která nikdy neomrzí. Určitě se k ní zase někdy vrátím

20.01.2025

Klasika. Nelehké, ale návykové čtení. Ten mráz a beznaděj jsem cítil ještě dlouho po odložení knihy...

17.01.2025

Tato kniha patří mezi mé oblíbené, a díky čtenářské výzvě jsem se k ní opět po letech vrátila. Je to poutavé čtení, plné napětí..

14.01.2025

Ze tří sester Brontëových je Emily ta nejtišší, nejniternější a taky především nejtemnější. A když mluvím o temnotě, tak skutečně temné. Větrná hůrka je místo bouří nejbrutálněji projevovaných temných vášní a zlých vlastností. Jen tu a tam prosvětlovaných záblesky jemnějších potlačovaných citů. Místo, kde vládne naprostý zmar a rozklad lidských povah. Když jsem četl tuhle knihu prvně, naprosto mě odrovnala brutální a ohromující pomstychtivost Heathcliffova (a stále z mého pohledu nemá moc literárních konkurencí). Při druhém čtení jsem zahlídl i jemnější nuance, jakkoli stále tápu v "jednoduché" provázanosti rodů Lintonů a Earnshawů.

"Náhodný kolemjdoucí" Lockwood (jeho goticko-duchařská první noc na Hůrce stojí za pozornost) je stále spíš jen takovou vypravěčskou berličkou. Autorčiným vedením se v něj velmi rychle změní čtenář sám, a tak jeho očima sledujeme vyprávění služebné Nely, víc než přímé svědkyně toho, co se v obou domech za posledních třicet let dělo. A že toho nebylo málo!

Vedle Heatcliffa opovržení jednoznačně zasluhuje Hindley (Branwell Brontë jak malovaný). Čtenář docela rychle pochopí důvody, proč je jedním ze strůjců zla v díle rozvedeném. Jeho alkoholický výstup s Haretonem si moc nezadá s Heatcliffovým týráním Isabely. Přitom Hareton je jednou z nejpolitováníhodnějších postav celého příběhu. Zároveň nejsympatičtějších a taky jedna z mála, která to vše ustála bez větších následků. Stejně jako mladší Kateřina, která s každým dalším rokem nabírala mých sympatií. Podobně jako její matka, jádro všeho. Poslední sympatickou postavou byl Edgar, Heatcliffův nepřítel číslo jedna a sok. Snad jediný, který v sobě skrýval více dobrých vlastností než těch špatných. Za což je nutno poděkovat i služebné Nely a jejímu vyprávění.

Nemůžu si pomoct, je obrovská škoda, že Emily nestihla napsat více děl. I tak po ní zbyl ten patrně nejdrsnější a nejtemnější román 19. století, který jsem četl. Snad jen Poutník Melmoth by mohl stát vedle a Heathcliffa plácat po ramenou . Román, který dodnes dovede zatřást čtenářem a zcela pohltit, oslovit a podivně přitahovat jakousi zvráceností lidské psychiky. A to nesmíme opomenout, že to byla její prvotina.

12.01.2025

Miluji nenávidět tuhle knihu. Tak by se dal shrnout můj vztah k tomuhle dílku.

Připomněla jsem si jej teď při poslechu písničky Wuthering Heights od skupiny Angra, kde jejich bývalý člen Andre Matos geniálně zpívá Heathcliffovi. Nejlepší je televizní verze z roku 1993. Kdo neviděl ať zkoukne. Zpěv super, nehledě na to, že je to sranda.

Jeden z mála románů, kde se mi protivily snad všechny postavy, jejich jednání a pohnutky. Takže mi bylo celkem jedno, jak to s nimi dopadne. Nehledě na ústrky a neradostné dětství by Heathcliff potřeboval občas nakopat a jeho Kateřina studenou sprchu. Přesto nemůžu na knihu zanevřít kvůli popisům krásné přírody blat a čtivému slohu autorky.

06.01.2025

Knihu jsem poslechla do letošní výzvy a zvolila jsem zkrácenou verzi. Možná to bylo dobře, protože bych asi 15 hodin deprese nedala :o) Nicméně se mi příběh líbil a určitě se k ní vrátím a poslechnu si celou. Když jsem koukala o kolik je kniha zkrácena, tak logicky mi v těch 12ti hodinách muselo dost ujít a buď se mi bude líbit stejně nebo se přidám k těm, které zklamala :o)