Jsou světla, která nevidíme

od:

Jsou světla, která nevidíme
ekniha

Marie-Laure prožívá s milujícím otcem spokojené dětství v Paříži. Život ji však postaví před první těžkou zkoušku, když v raném věku oslepne. Tehdy ještě netuší, že má před sebou další, mnohem obtížnější zkoušky. Němci obsazují Paříž a Marie s otcem jsou nuceni uprchnout, musejí opustit své dosavadní jistoty a vydat se za nejasnou vidinou bezpečného útočiště. Je ale možné najít takové místo v rozbouřené Evropě? Zvláště když s sebou Mariin otec nese nebezpečné tajemství? V německé hornické kolonii vyrůstá sirotek Werner, toužící po jiném osudu, než jaký mu byl předurčen. Chce přijít na kloub všem záhadám, které jej obklopují, fascinuje jej věda, technika. Jeho přirozený talent a samozřejmost, s níž je schopen opravit každé rádio, nezůstanou nepovšimnuty. Zajistí mu místo na elitní vojenské akademii pro Hitlerjugend – stane se z něj specialista na odhalování odbojových aktivit. Werner, který si je stále více vědom nelidských důsledků své inteligence, se nakonec při pátrání po odbojářích dostává i do Saint-Malo. Blíží se chvíle osudového setkání.....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/26_/264561/jsou-svetla-ktera-nevidime-IIY-264561.jpg 4.42220
Originální název:

All the Light We Cannot See (2014)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Válečné
Formáty eknihy:EPUB, MOBI
Vydáno:, MOBA (Moravská bastei)
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (625)

Přidat komentář
biairicia
16. dubna

Je pro mě hrozně těžké tuto knihu zhodnotit... Příběh je krásný, ale...Osudy dvou odvážných lidí, které se na krátkou, ale silnou chvíli propletou. Je to hrozně silné a zároveň tomu něco děsně chybí. K jistým věcem by chtěl čtenář vědět víc, ale místo toho dostane pár kapitol o ničem. Chvílema jsem měla nutkání knihu odložit a pak jsem ji zas chvílema odložit prostě nemohla. Konec mě trochu zklamal, nebylo ho úplně třeba. Možná by to bylo lepší bez něj a nebo zkrátka uchopit jinak. Musím se na to pak podívat s odstupem.

Beruska18
14. dubna

Krásná kniha, zaujala mě od první stránky a naprosto mě vtáhla do děje. Zachycuje životy dvou mladých lidí v době 2. světové války a to jak ji prožívali, vnímali a hlavně jak zasáhla do jejich životů.

helča5
08. dubna

Na tuto knihu mě upozornila naše paní knihovnice a nelitovala jsem.Marie-Laure je neskutečně statečná dívka,mnozí z nás vidících by si z ní mohli vzít příklad,neměla lehký život,ale prala se s ním,stejně tak jako Werner.kniha ukazuje zvěrstva války a statečnost lidí,dobře se četla,doporučuji.

EleanorJane
07. dubna

Krásný příběh. Nevím co více tady napsat...

Olous1
06. dubna

Velice pěkný válečný román, který stojí za přečtení. Příběh Marie-Laure a sirotka Wernera mě velice zaujal.Moc hezky napsané. ..doporučuji.

Nela.Rob
05. dubna

Jak jsem tak pročítla předchozí komentáře, není co více dodat. Naprosto skvělá knížka!! Neskutečně propracovaný děj, který mě váthl a nepustil až do poslední stránky. Má představivost pracovala na plné obrátky. Knížka si cenu zasloužila, všem vřele doporučuji.

JaKa1974
03. dubna

Krásná kniha, prostě krásná, hned jsem si hledala na internetu informace o Saint-Malo. Celou dobu, co jsem knihu četla, jsem si představovala, jak to asi skončí, tajně jsem doufala ve šťastný konec, dopadlo to jinak, zatlačila jsem slzu. Ale to je život a je vidět, že kniha je o skutečném životě za války.

Katherine66
02. dubna

Tato kniha mě dostala od samotného začátku. Nejsem čtenářem válečných románů, ale tato mi vzala dech. Když jsem si knihu objednala těšila jsem na ni jako dítě na Vánoce. Byla jsem nadšená když jsem ji držela poprvé v ruce. Příběh dvou lidí, který osud6 spojil a zase odpojil mě zaujal hlavně kvůli stylu psaní a jak si autor pohrával se slovy. Uznávám, že začátek a průběh knihy byl pro mě osobně více zajímavější než samotný závěr knihy. Kniha zanechává ve mě mnoho otázek, které mi kniha zanechala v hlavě po přečtení. Jediné co mi vadilo na knize je nepřeložené neměcké a francouzké věty, kterým jsem nerozuměla a při překládání nějaké časti mi to zabralo čas až jsem cizí slova vynechávala, ale určitě bych si ji s odstupem času přečetla znova.

lentila
01. dubna

Skvostný příběh na pozadí druhé světové války.Kniha se mi velmi líbila - od začátku do konce. Láká k návštěvě Francie a Saint-Malo.

Leeeza3
31. března

Nádherná kniha! Jsem ráda, že se mi dostala do rukou.

kristynkal
30. března

Na knihu jsem se tesila ale prozatim odlozila. Ne ze zklamani, ale myslim, ze na tuto knihu a toto tema musi byt i clovek v urcitem rozpolozeni. Z toho co jsem přečetla je kniha moc pekna a urcite ji nekdy chci docist, ale asi to u me chce svuj cas :)

Dagros
30. března

Nemohla jsem se dočkat až si knížku přečtu a jsem z ní nadšená. Je tak krásně napsaná, moc hezky se čte. Příběh o nevidomé dívce, který je zasazený do kontextu 2. světové války se mi moc líbí. Všechny ty promyšlené detaily, modely domečků... je to něco úžasného. Knížka mě vtáhla nejen do 2. světové války, ale také jsem se při čtení vžila do nevidomé dívky Marie-Laury. Podle mě rozhodně stojí za přečtení.

helusa2
28. března

Krásná kniha. Cituplná. Pro mě byl velmi zajímavý pohled Wernera jako Němce na válku... Mnohokrát jsem byla během knihy dojatá. Velmi čtivě psáno, vyhovovaly mi krátké kapitoly. Za mě plný počet!

SuperSojka
28. března

Kniha není špatná, jazyk není špatný, pomalu se rozvíjející příběh není špatný, ale...je tam prostě jakési "ale". A ten konec to kazí. Myslím, že dobrá kniha se dá poznat i podle toho, jak začíná a jak končí, podle prvních a posledních stran. Někdy už podle prvního odstavce a věty, jakým způsobem vás chce vtáhnout do příběhu. Tady je začátek nadějný, ale konec je prostě zvláštní, něco mi na něm vadí. A podle komentářů sleduji, že v tom nejsem sama. Každopádně i tak jsem si trochu poplakala. Není to vcelku špatná kniha, ale Pulitzerovu cenu bych tomu nedala. Každopádně já o tom moc nerozhoduji, že? ;-)

Marylaa
26. března

Dojem z této knihy mi trochu pokazil konec, asi bych byla ráda, pokud by zůstal otevřenější. Takhle jsem měla dojem jakoby se autor nedokázal s postavami rozloučit a prostě musel vědět (a sdělit to čtenářům) jak to se všemi co přežili bylo dál, a nakonec to bylo takové natahované (a to ta kniha je i tak hodně tlustá).

miuk
26. března

Zajímavý příběh, velmi čtivé, pro mě příjemné překvapení.

nemer
23. března

Bohužel pro mne nevěrohodné. Do četby jsem se musela nutit, pak jsem přešla raději na audioknihu (nedočetla bych), válka je v podání autora popisována na můj vkus místy jako pohádková, ale se značnou dávkou sterility. To je asi nejvýstižnější termín - sterilita je přesně to, co mi na knize maximálně vadí a rušilo mne celou dobu při čtení i poslechu. Řemeslně je text zvládnutý dobře (i když jde spíše o experimentální psaní), ale to je vše. Od dobrých knih ovšem čekám víc, nikoli sterilní dokonalost, kniha musí mít duši, atmosféru. Tato je na můj vkus příliš vykalkulovaná, příliš umělá. Občas je jazyk možná poetický, ale když dva dělají totéž, může být výsledek velmi rozdílný. Katja Kettu volí sice také poetické jazykové prostředky, ale kontrastním způsobem (možná má i lepší překladatele). Snad proto jsem byla schopná jejím příběhům uvěřit. Uvěřila jsem i Kirstin Hannahové Slavíka, ale Doerr se mi zkrátka nelíbí a jeho slovům nevěřím. Je to čistě můj subjektivní dojem, docela i chápu, že právě dnes může být tato strohost a sterilita řadou lidí dokonce preferovaná, ale podle mne utváří zásadní dojem z knihy - pro mne zkrátka nemá "duši", postrádá atmosféru, neběhá vám z ní mráz po zádech (ať už v dobrém nebo špatném smyslu). Nevidím důvod se k ní vracet. O válce jsou tu desítky nesrovnatelně lepších knih, ale chyběla jim reklamní kampaň. A ta dobrou knihu nedělá, nicméně prodává. Bohužel žijeme v době, kdy je nejdůležitější obal a nálepka "bestseller".

leny.wood
22. března

Kniha jako celek se mi líbila, ale... Vadilo mi, že nerozumím cizojazyčným větám, zdržoval mě jejich překlad. Ocenila bych připojený rejstřík vč. správné výslovnosti, aby prožitek ze čtení vynikl. Krátké kapitoly super, četlo se svižně, autorův styl se mi líbil, příběh rovněž (až na ten konec, k němu mám jisté výhrady). 3, 5 hvězdy.

Zolympie
21. března

Válečné romány jsem nikdy nevyhledávala, ale tento se mi moc líbí.

Petra186
16. března

Výborná knížka, je pravda, že jsem si v půlce knihy říkala, proč je to tak zdlouhavé, ale díky tomu jsem si více přiblížila válku a vše kolem. Překvapivý, velmi překvapivý konec.

JessieEx
14. března

Válečné romány mám i nemám ráda. Přijde mi to trochu jako rouhačství oživovat znova ty hrůzy, miliony zničených životů a dávat duši novým fiktivním postavám, které to musí prožívat. Přesto, když se nad to trochu povznesu, jsou to úžasné knihy (což je právě trochu paradox). Jinak tomu není ani u tohoto románu. Je to především precizně napsaný příběh dvou mladých lidí, vedoucí k letmému setkání. Znova musím obdivovat nejen sloh ale i vědomosti sympatického Anthonyho Doerra - i když je zřejmé i zde na tomto románu, že má blíže k povídkové formě. Na tuto knížku jen tak nezapomenu...

ritz
14. března

Velmi zajímavý příběh dvou naprosto odlišných osudů, které se v jeden moment střetnou a zase se bohužel rozejdou.

OldřichHanton
10. března

Jsou světla která nevidíme je příběh dvou mladých lidí, do jejichž dospívání vstoupila válka. Každému z nich jinak, ale oběma brutálně.
Už po pár desítkách stran jsem musel uznat, že tento román dostal Pulitzerovu cenu oprávněně. Knížka se čte velmi lehce, příběh je promyšlený a všechny dějové linky do sebe hezky zapadnou.
Přesto však nedávám absolutní hodnocení. Kniha je totiž určena spíše mladším čtenářům. Nejen věk hlavních hrdinů, ale i celkové vyznění trochu připomíná žánr young adult. Dalším problémem je, že v dnešní době je už strašně těžké napsat něco originálního o Válce. Kdo někdy četl Laskavé bohyně, pro toho to bude jenom čajíček.

dzeta
10. března

Podle ohlasů jsem čekala velký zážitek ,ale nakonec je vše jinak. Příběh pěkný, zajímavá myšlenka. Více jak polovinu knihy, jsem se do čtení nutila. Za mě docela zklamání a moc mi nesedla.

ladyka
08. března

Bohatý dojemný příběh. Vybroušený jak onen ukrývaný diamant, vypilovaný jak modely měst, které pro dceru vyráběl Mariin otec. Místy až magický, popisy mě nerušily,naopak plasticky dovozovaly atmosféru. Má obava, že čtení bude náročné (Pulitzerova cena),byla naprosto zbytečná. Kniha se mi četla lehce, ale zároveň mě hluboce dojímala. Vše do sebe zapadalo - tedy až na ten konec,ten mi přišel takový trochu doztracena, ale na kráse knihy neubral. Stále mám v hlavě: "Copak nechcete žít, než umřete?"

Iveta22
07. března

Velmi čtivě napsáno, přestože je děj zasazený do 2. světové války a kniha je docela smutná, jednoznačně dle mého, nejlepší kniha autora. Jeho ostatní knihy nedosahují takové výše.

Marekh
07. března

Autor psal tuto knihu 10 let. Kniha má hodně kapitol, ale jsou krátké, takže se celkem dobře četla. Kniha má 2 dějové linie, které se časem spojí do jedné dějové linie. U některých částí jsem se bohužel musel nutit do čtení. V knize se také dočteme o diamantu, který je nazýván Moře plamenů.

Děj se odehrává během 2. světové války a také v roce 1974 a v roce 2014. Autor přeskakuje z minulosti do přítomnosti.

Myslím si, že kniha za přečtení stojí, jen čtenář musí mít asi s knihou větší trpělivost. Podle mého názoru pokud by kniha byla kratší, jen by to knize prospělo.

michaela2338
06. března

Knihu jsem četla v originále. Anthony Doerr je jedinečný vypravěč. Pro mě zcela výjimečná kniha.

FrankCastle
06. března

Hmmm, Pulitzer říkáte, za co že? Linie nevidomého děvčete mě nudila, to junge aus NAPOLA už na tom byl o chlup lépe, ale stejně to drhlo. Vlastně jsem celou dobu čekal na něco, co nepřišlo a když, tak v notně okleštěné podobě. Ale každý ať si udělá názor sám. Za mě průměr.

Grety
02. března

Líbilo se mi to, byla tam spousta sympatických postav, trocha surové válečné reality. Okolo se vznášelo takové lehké tajemno. Zkuste.