Kouzelníkův únik z reality

Konfrontace stárnoucího profesionálně omrzelého iluzionisty se světem skutečných kouzel je rozhodně dobrý nápad. Autor zajímavě buduje atmosféru začarovaného lesa ukrytého kousek od hlavní silnice a střeženého bodrými stařečky s malinovou roládou, jenže člověk prostě dost brzo uhodne, že všechny peripetie skončí hrdinovým polepšením a přijetím new age mouder.

Naprosto skvělá kniha. Nic jsem nečekala, bylo to pro mě trochu překvapení, ale dostala jsem hrozně moc. Svižné, vtipné a originální vyprávění, úžasný styl psaní, sympatický remcal v hlavní roli, nadpřirozené bytosti, příroda, les... velmi zábavné a milé čtení s pozitivním vlivem na náladu. Jen je mi líto, že už jsem knihu dočetla a žádná další od autora na mě nečeká.

Podzimní překvapení od kamarádky protože Švédsko a magický realismus by mohla být kombinace pro mě. A taky ze jo. Dokonale zvláštní až bláznivý příběh, kde mě bavilo se dokonce i bát. Anton byl takovej sarkastickej kretén, že nešlo než mu fandit.

I přesto, že mi byl Anton, hlavní hrdina, dost nesympatický, příběh jako takový se mi líbil. Je to taková pohádka pro dospělé.

Spočiatku kverulantský hlavný hrdina a celá atmosféra príbehu akoby z oka vypadli protagonistke v Muž spí od Sibylle Bergovej. A nakoniec sa z toho vďakabohu vykľul skôr Fredrik Backman oslobodený od presladenej pozitivity, nikto sa tu nasilu „nerehabilitoval“ a láskavý humor vystriedal nepríjemný sarkazmus so štipkou Márquezovej šialenosti.
Mágia bola magická a realizmus realistický, ale zvlhnutú plesnivú sedačku by som teda naspäť fakt nechcela…

Magický realismus jsem si zamilovala, a tak jsem si užila i Kouzelníkův únik z reality. Anton sice nebyl zrovna dvakrát sympatický hlavní hrdina, ale jeho sarkasmus mě celkem bavil a jako člověk mi přišel naprosto reálný. Taková postava ze života, myslím, že každý kolem sebe máme někoho podobného.
Příběh není nijak zvlášť komplikovaný a chvílemi je celkem předvídatelný (obzvlášť přerod hlavního hrdiny), ale ničemu to nevadí.
Jedná se o velmi příjemnou oddechovku, která je velmi čtivá a příjemně uteče. Jako audiokniha je skvěle namluvená paní Vinklárkovou.

Kniha koupená naslepo, byla takovým milým a příjemným překvapením.
Jednoduchý příběh o egoistickém, realistickém kouzelníkovi co má pro všechno logické vysvětlení. No, pro všechno opravdu ne ... Sledovat cestu vývoje jeho, životem ošoupané, osobnosti v magickém lese bylo i vcelku úsměvné. Díky krátkým kapitolám kniha rychle ubývala na zbývajících stránkách a čtivě rozepsaný příběh tomu snadno napomáhal.

Tohle byla tak zvláštní a divná kniha, až byla geniální! Příběh je to úplně jednoduchý, taková pohádka odehrávající se ve Švédsku, v národním parku Tiveden, kde si nikdy nemůžete být jistí tím, na koho vlastně narazíte...
Obdivuju autorovu fantazii a humor. Kouzelník Anton, to byl takový morous, věčně nabručený hlavní hrdina, který by mohl někoho štvát, ale mě přišel parádní. Jeho sarkastické poznámky, to je něco co chcete. Magickým realismem jsem do čtení této knihy byla nepolíbena a vlastně ani nevím proč. Bylo to osvěžující, odpočinkové, plné divných tvorů a náhod - i když se říká, že náhody neexistují - a všelijakých zamotanic, kterým je lepší se rovnou zasmát a moc nad nimi nepřemýšlet. Zároveň musím říct, že překlad je dle mého skvělý a věřím, že přeložit některé zvláštní názvy tvorů a jejich jména, to musel být oříšek. Na Hnojanu zvanou Hnojču, lesní královnu, co věčně spí, na tu asi dlouho nezapomenu. Skvělý čtenářský zážitek a osvěžení.

Pokud chcete magický realismus, tak tady ho máte naservírovaný na stříbrném podnose. Atmosféra švédského Tivedenského národního parku čtenáře obklopuje svým tajemným kouzlem, který skrývá určitou dávku nebezpečí, podivnosti i nadpřirozena, počínaje u lesní královny Hnojany a končící u Uplakánka. Hlavní postava se vyvíjí, jak čtenář může předpokládat, ale přesto je to čtení zajímavé a na zamyšlení, jak moc nevyřešená minulost nás může stále ovlivňovat v přítomnosti.

Kdybych vytvářela slovníkové heslo "feel good" kniha, Johansson by se k němu perfektně hodil jako ilustrativní příklad.
Kouzelníkův únik je magickorealistický bildungsroman s dobrým koncem plným roztomilých postav a postaviček, vtipných příhod, hřejivého poselství, který funguje naprosto ve všech rovinách - navíc ho máme v opravdu velice zdařilém překladu (klubčuníci si našli místo v mém každodenním slovníku).
Pokud si chcete přečíst něco, co stejně měrou intelekt neurazí jako nezatíží, je vaše hledání u cíle: Antonův příběh vás určitě nezklame.

Ego, sebectvo, žiarlivosť, zatrpknutosť, honba za peniazmi na úkor lásky či rodiny. Takto by sa dal charakterizovať život 45- ročného osamelého profesionálneho kúzelníka Antona. Až do jedného dňa keď narazil (doslova) na červený gauč a ocitol sa v kúzelnom lese v Tividene.
Magické bytosti, veľa piškotovej rolády, humor, sarkazmus. Príbeh o nachádzaní samého seba. O tom, že čloovek nemôže uviaznuť v minulosti, pretože nedokáže žiť v prítomnosti. A najmä, o tom, že peniaze naozaj nie sú všetko.

Žádné náročné čtení, spíš taková pohádka pro dospělé s originálním příběhem a milým humorem.
I když se jedná o klasický příběh, kdy se hlavní postava potýká s různými nástrahami a jeho největší úkol je změnit sám sebe, je to vlastně neokoukané a neotřele pojaté.
Pokud máte náladu na něco milého, co obsahuje toulání se po magickém lese, určitě doporučuju tento únik z reality

Taká Dickensova Vianočná pohádka prenesená do súčasného Švédska. Čítalo sa to dobre, trošku to bolo priehľadné, ale na také relax počteníčko, keď nič zložité riešiť nechcete, veľmi fajn.

Často mi vadí, když kniha míchá žánry, které k sobě moc nejdou. Tady je ale ta žánrová směska tak přesně vybalancovaná, že jsem se s radostí nechal unášet. Úvodní představení nesnesitelného lúzra Antona je podáno se správnou dávkou severského humoru, takže se dá snadno překonat. A v okamžiku, kdy se Anton dostane do pratchetovského Tivedenu s jeho postavičkami už jdete za autorem jako hypnotizovaní. Do toho Antonovy flashbacky do dětství a mládí, neočekávaně se objevující a zase mizející Jorma se svým questem, trošinku lehké romantiky, občas myšlenky, které člověka donutí zamyslet se i nad svým životem...
Pro mě lahůdka.

Tak trochu pohádka pro dospělé s klasickým motivem hrdiny bojujícího s nástrahami, jehož největším úkolem je nakonec změnit sám sebe, skvěle vybalancovává humorné a vážnější motivy. Pokud máte chuť na malý únik z reality, mohu ji jen doporučit. K velmi slušně vymyšlené a zpracované zápletce přidává dvě velká pozitiva. Jednak je to velmi originální svět lesa Tividen, kterému vládne královna Hnojana, laškovně zvaná Hnojča, a který obývají bytosti jako jinotvorka, noční klepáč, klubčuníci nebo uplakánek. A pak je tu výborně napsaný hlavní hrdina, trochu sobecký otravný životní ztroskotanec utápějící se v malicherných konfliktech, kterého autor líčí tak, že ho na jednu stranu nesnášíte a na druhou litujete a nakonec se s ním jen neradi loučíte... Ani ostatní postavy nejsou špatné, ale kouzelník Anton je v mých očích zastiňuje. Tahle kniha se mi s jinými asi nikdy nepoplete.

Když jsem knížku začala číst, tak jsem vůbec neměla představu, o čem má vlastně být. Nechala jsem se tedy překvapit. Vůbec mě nenapadlo, že knížka bude napsaná tak čtivě a ani mě nenapadlo ji odložit. Úžasný les, úžasní obyvatelé lesa. A nakonec musím říct, že to byl úžasný zážitek prožívat všechna ta dobrodružství v Kouzelném lese spolu s Antonem.

Kvôli tejto knihe som bola celý deň rozbitá, lebo som ju nedokázala odložiť a čítala celú noc.

Počátek knížky a těžká nesympatie k hlavní postavě mě daly trochu zabrat, ale rozhodně to stálo za to. Příběh je příjemně vystavěný, má spád, humor ale hlavně je skvělý co se týče zamyšlení a vlastní sebereflexe. Některým lidem bych to doporučila jako povinnou literaturu :) Za mě příjemné překvapení.

Kniha mě vážně bavila... Anton byl hrozný... Ingrod mě hodně pobavila... :D