Vilas1979 komentáře u knih

Překvapení roku! Skvělé, opravdu skvělé. Du-forma je velmi osvěžující a k tomuto tématu vyloženě pasuje. Joe je sympaťák dexterovského typu a nějakou tu vraždu mu prostě odpustíte. A navíc – čte knihy! Kdo stejně jako já po přečtení TY hledá něco podobného, doporučuji „Zatímco spíš“. Není to sice takhle dobré, ale pro uspokojení stalkerského já by to mělo stačit.

3 23.06.2015

Malevil, Malevil... Toto slovo mne provázelo celé dětství, matka mi říkávala: „Přečti si Malevil, to se ti bude líbit.“ A já ji nikdy neposlechl, znáte to, když vám někdo něco nutí, uděláte přesný opak. Našel jsem si k němu cestu až v dospělosti, a je to možná dobře, protože jako dítě bych ho zřejmě plně nedocenil. Malevil se mi četl strašně dobře, kdo z nás by nechtěl přežít apokalypsu ve sklepení středověkého hradu se svými nejlepšími kamarády z dětství? Velká škoda, že kniha není delší. Nejlepší postapo, jaké jsem četl (pravda, moc jich zatím nebylo).

5 22.06.2015

Tento typ literatury běžně nečtu, ale před Vánoci 2014 byl Kvítek prostě všude, takže ani já jsem nakonec neodolal. A nelituji, byl to příjemný odpočinek od všech těch detektivek, Faber je skvělý vypravěč a Viktor Janiš skvělý překladatel. Popisy prostředí jsou skutečně sugestivní, Faberova záliba dopodrobna popsat každičkou vůni, zápach, zvuk, barvu, představivost se rozjíždí na plné obrátky a najednou tam jste, jste ve viktoriánském Londýně a kráčíte jeho špinavými uličkami, navštěvujete ty nejhorší nevěstince a putiky. Bavilo mne to, hlavně první třetina knihy, díky za exkurzi.

7 22.06.2015

Kultovní kniha, která poměrně dost nečtivým způsobem popisuje snahu skupinky chlapců přežít na tropickém ostrově. Autor se snažil vytvořit nějakou situaci a příliš přitom nehleděl na detaily, v průběhu čtení se tedy vynořovaly všelijaké otazníky. Kde je vrak letadla? Pokud z něj nic nezbylo, jak je možné, že chlapci přežili? Je možné rozdělat oheň pomocí brýlí na dálku? Jak může deštný prales chytnout jak otep slámy? A další a další. Chápu, že to jsou naprosto nepodstatné detaily vedle toho, co se autor snažil sdělit a ano, je děsivé, v co se díky testosteronu změní dvanáctiletí chlapci, nicméně by to mělo být podáno trochu uvěřitelnějším a čtivějším způsobem. Naprostý souhlas s předchozím komentářem: pokud by místo chlapců byly dívky, přežili by všechny. Statistika je totiž neúprosná, 90% trestných činů páchají muži, ve válkách bojují muži, v politice jsou většinou muži, ve vedení korporací jsou většinou muži. Žijeme ve společnosti, které dominuje mužský prvek a tato kniha je jejím perfektním obrazem.

10 22.06.2015

Možná, že v každém z nás je malý kousek stalkera, a tento malý kousek touží po uspokojení, touží zkusit si to alespoň prostřednictvím knihy. Po Zatímco spíš jsem sáhl, protože jsem byl naprosto unesen knihou TY a hledal jsem něco podobného. Prvních pár stránek jsem k hlavnímu hrdinovi choval snad i sympatie a omlouval jeho drobné počáteční excesy, prostě další platonicky zamilovaný chlapík. Brzy však bylo jasné, že máme čest s regulérním psychopatem, se kterým se prostě není možné ztotožnit, samozřejmě pokud člověk není sám psychopat. Napínavé a čtivé, pokud se vám líbilo TY, doporučuji.

3 18.06.2015

Nečekal jsem vůbec nic a dostal jsem příjemnou detektivku na jedno odpoledne. Četlo se to dobře, Nesbo prostě psát umí, zápletka samozřejmě není nikterak propracovaná, na tak málo stránkách to ani nejde, ale mně to bavilo. Těžko říct, pro koho je kniha určená, skalní fanoušci budou pravděpodobně zklamáni, a kdo od Nesboa zatím nic nečetl, budou od dalšího čtení spíše odrazeni.

1 18.06.2015

Kristina Ohlsson, dočetl jsem se o ní, že to je Nesbo v sukních. Nu, pokud to znamená, že její prvotina je podobně slabá jako Nesbův Netopýr a pak už jde kvalita jen nahoru, pak se máme na co těšit. Jenže zatímco Netopýr, všobecně považovaný za nejslabší ze série s Harry Holem, je solidní, lehce nadprůměrná severská krimi, prvotina Ohlssonové je hodně špatná, skoro tak špatná jako první Mankell nebo Seghers. Hlavní postavy vyšetřovatelů mi byly od počátku nesympatické, připadaly mi nudné, nezajímavé, ploché, ačkoliv nás autorka poctivě až srdceryvně seznámila s jejich minulostí. Vyšetřovací tým vede Alex Recht, údajně zkušený kriminalista dopouštějící se však chyb jako naprostý amatér, když zarputile ignoruje Fredriku, civilní výpomoc, která jako jediná alespoň trochu používá mozek. Trio dotváří sexistický a sebelítostivý nevěrník Peder. Přílliš mi nesedl ani způsob vypravování, rozhodně bych neřekl, že má kniha spád, autorčina záliba převyprávět vše, co se stalo mi zakrátko lezla krkem. Například se dozvíme, že jeden z detektivů jede vyslechnout příbuzné oběti, střih, detektiv míří zpět na stanici a autorka nám převypráví jak probíhal výslech. Žádné vtažení do děje, nic takového. Detektivové většinu knihy postrádali jakoukoliv invenci, oni případ neřeší, s vyjímkou Fredriky nepřemýšlí, respektive přemýšlí, ale nic je nenapadá, oni jen čekají, co řekne laborka, zda jim nepomůže veřejnost či deus ex machina v podobě experta na profily zločinců od FBI, který je náhodou ve městě. Copak nemají svého Stala Auneho? Autorka se v poděkování pyšní prací u policie, ale vůbec to není znát. Nu, možná, že typická práce u policie je skutečně nudná jako tato kniha a já jsem trošku zmlsaný lehce přehnanými holeovkami či keplerovkami. A ten závěr? Dvacet stránek před koncem najednou odhalení, stejně jako u Vrahů bez tváře od Mankella, postava, která se v celé knize vůbec neobjevila, vlastně ji vůbec neznáme. Aha, tak tenhle to byl, to by mně tedy vůbec nenapadlo! Jak by taky mohlo. Špatná detektivka, čtenář si přeci musí lámat hlavu společně s detektivy, přemýšlet nad okruhem podezřelých, ale tady nic takového není, detektivové prostě od začátku do konce tápou, Ohlssonová se to snaží ještě nakonci narychlo napravit, že by to mohl být někdo, koho známe, ale překvapení se nekoná, Nelly si může oddechnout a nám všem spadl kámen ze srdce. Závěrem musím zmínit, že tolik ubrečených detektivů, svědků a dalších postav, to se jen tak nevidí, autorka asi musela být ve zvlášním rozpoložení když to psala. Dvě hvězdičky a víc ani ťuk, je mi líto a doufám, že v dalších dílech se Nesbo v sukních trošku pochlapí.

3 18.06.2015

Na Stalkera jsem se hodně těšil, bohužel kvalit předchozích dílů nedosahuje. Joony Linny si zde moc neužijeme, místo něj nastupuje pro mne nesympatická vyšetřovatelka Margot a hodně prostoru dostane i Erik Maria Bark a jeho kostlivci ve skříni hlásící se o slovo. Odhalení identity vraha sto stránek před koncem, jistě, velké překvapení, toto asi nikdo nečekal, nicméně těch posledních sto stránek jsem vyloženě přetrpěl, pasáž ve sklepě je snad to nejnudnější, co jsem od této dvojice četl. Cliffhanger v poslední větě výsledný dojem nijak nezachránil, jen navnadil na další díl. Čtyři hvězdičky s odřenýma ušima.

9 25.05.2015

Začátek byl tedy hodně nudný, místy jsem se ztrácel kdo je kdo a musel přelistovávat zpět. Pak se to trochu rozjede, ale kvalit předchozích dílů Marco dle mého nedosahuje.

2 08.05.2015

Byl jsem zvědavý, co na Johnu Greenovi všichni vidí a sáhnul jsem po této knize. Na pět hvězdiček to asi nebylo, ale líbilo se mi to, inteligentní dialogy mezi hlavními hrdiny jsem si vyloženě užíval. Občas to vypadá, jako by se vesmír dožadoval pozornosti - za to velký dík. Občas mi to také tak připadá.

1 08.05.2015

Kniha měla pár slabších míst, ale jako celek se mi líbila. Jak tu kdosi trefně poznamenal a i mne to během čtení napadalo - švédské Gran Torino. A ten film já hodně můžu. Ove mi byl velmi sympatický a jeho "No, prosim." jsem si celkem rychle osvojil.

10 08.05.2015

Psychopatů je prý v populaci zhruba jedno procento. Tato kniha je sondou do duše jednoho z nich, má-li ovšem takovýto člověk duši. Robert Lang je bezpochyby narušená osobnost a snad i oběť výchovy svého otce. Spíše než provaz by si zasloužil pobyt v psychiatrické léčebně. Spolu s Jiskrou života od Remarquea by tako kniha měla být povinnou četbou. Abychom nikdy nezapomněli.

12 08.05.2015

Zklamání, vysoké hodnocení této knihy nechápu. Občas jsem si nebyl jist zda nečtu slovník česko-italských frází. Neskutečně mne ta itaština vzápětí přeložená do češtiny iritovala. Asi všichni chápeme, že v Itálii se mluví italsky, ale tohle bylo prostě zbytečné. Nicméně jako seznámení s dílem a životem Dante Alighieriho skrzva Roberta Langdona dobré: Nejtemnější místa v pekle jsou vyhrazena těm, kdo v časech mravní krize zachovávají neutralitu. Hodně nadčasové...

2 28.04.2015

Velmi příjemné překvapení! Jediná chyba této knihy je, že je příliš krátká. Za mne asi nejlepší kniha, kterou jsem v roce 2014 četl.

6 28.04.2015

Četl jsem během vánočních svátků a jo, na mne to docela fungovalo. Taková trošku netypická detektivka odehrávající se v pro mne sympatickém prostředí Laponska: sobi, sníh a led, venku mínus 20 stupňů a jeden tajemný bubínek. Proč ne... oceňoval jsem časové údaje o východu a západu slunce, které mi pomáhali uvědomit si, při jakém světle nebo spíš pološeru až tmě se celá kniha odehrává...

3 28.04.2015

Velké zklamání, přitom nápad je to docela slibný a zajímavý (i když se spoustou otazníků), ale zpracování je takové neslané, nemastné. Měl jsem dojem jakoby se tam skoro nic nedělo a většinu času hrdinové jen chodí po točitých schodech desítky pater buď nahoru nebo dolů. Film podle této knihy si vůbec nedovedu představit. Koho Silo zklamalo stejně jako mne a je to jeho první postapo, zkuste Malevil od Merleho, Silo mu nesahá ani po kotníky.

10 28.04.2015

Začíná to být trošku stereotypní, opět jedná záchrana světa na poslední chvíli, ale tak jako čte se to pořád dobře. Dobrý mix a člověk se zase dozvěděl něco nového. O magnetech v konečcích prstů budu rozhodně přemýšlet ;)

1 30.12.2014

Výborný díl, bavilo mne to.

30.12.2014

Velmi dobrý díl, zprvu jsem byl trošku skeptický, ale nakonec mne to pohltilo. A to odhalení na konci, no jsem zvědav na další dily, začíná to být hodně zajímavé.

2 25.11.2014

Jo tak tenhle díl byl dobrý, zajímavé téma, líbilo se mi to.

25.11.2014