Pán much

Již klasický příběh chlapců z britské internátní školy, kteří se ocitnou na opuštěném ostrově. Hra na Robinsony se však brzy změní v boj všech proti všem, v němž je hlavní předností síla, autorita a schopnost šířit strach. Kniha se obrací ke stále aktuální otázce: Je civilizace v našem chování opravdu tak silně zakořeněna, jak si namlouváme? Nebo jsme stále jen příslušníky smečky?...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/36_/3645/pan-much-ZHu-3645.jpg 4.21767
Originální název:

Lord of the Flies (1954)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Maťa
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (254)

Přidat komentář
esfinge
16. dubna

Krasny smutny pribeh, ktery nuti k zamysleni. Detske zlo je silene...

CharlesWard
08. dubna

Nepochopil jsem obludu. Nabízí se otázka: Pokud civilizovaného člověku umístíte mimo civilizaci, zůstane civilizovaným?

monika9313
04. dubna

Konec překvapil, ale čekala jsem víc.

MadMan
28. března

Super knížka, která s lehkostí dětských her popisuje zlo skryté v lidské duši. Vše se odehrává na idylickém pustém ostrově a vše děsivé působí naivně nevinně.

PWM
24. března

Výjimečná kniha, kde při přílišné orientaci na děj a stoupající napětí je možné přehlédnout symboliku a význam postav, míst i jednotlivých symbolů. Pán much bývá poněkud mylně doporučován jako kniha pro děti a mládež, k čemuž svádí „osazenstvo“ ostrova.

Nicméně děti v příběhu nejsou proto, aby byla tato prazvláštní „robinsonáda“ čtivější pro mládež, ale aby autor díky „nasazení“ nevinných dětí a jejich jednání zdůraznit hrůzy, kterých jsme schopni. A ještě více zaútočil na naše přebujelé ego.

Díky tomu se není možné dále vymlouvat na již dávno zkažené dospělé, kteří jednají na základě předchozích špatných zkušeností a jsou jen černými ovcemi v bílém stádu. Zlo se objevuje v nás a z nás čerpá svou sílu - z našich činů a rozhodnutí. Hranice mezi lidskostí a nelidskostí, mezi demokracií a tyranií, mezi logickým uvažováním a úpadkem ducha, mezi civilizací a barbarstvím je nesmírně tenká a lze ji velmi lehce překročit. I když úpadek začíná nevinně, pomalu se přidávají další a zlo se stává přijatelnějším pro širší okruh lidí, kteří se postupně přidávají. Kruh se uzavírá. Zlo se stává normou ve světě. Dobro bude poraženo, zadupáno a zavražděno.

thorir
24. března

Jak tenký je závoj civilizace? Je člověk ve své podstatě dobrý? Je civilizace to, co způsobuje zkaženost světa? Otázky, které rozdělují. Golding ve svém příběhu ukazuje, že závoj civilizace tenký je a navíc nijak pevně nedrží. Jak si stojí Goldingova vize v dnešním světě? Od napsání románu uplynulo již několik desetiletí, byl napsán v době, kdy ještě velká část obyvatel západu věřila ve vlastní civilizovanost, je zřejmé, že kniha ve své době musela způsobit poprask. Od té doby se mnohé změnilo, nicméně zdá se, že víra v to, že člověk je v zásadě dobrý a, že civilizace je to co kazí duši člověka a vyvolává všemožné násilí, není ten správný. Naopak, zdá se, že až vláda zákona, rozuměj násilí, je to co drží člověka na uzdě a snižuje míru násilností. Je to možná smutné, určitě totalitní, ale je to zřejmě tak.

Stojí kniha i dnes za přečtení? Domnívám se, že ano. Možná vám, stejně jako mě, nikdo z protagonistů nepřiroste k srdci – nejvíce se snaží Ralph, Čuňas a Simon – dělají základní chyby, Ralph se nechová jako vůdce a každí kdo má základní zkušenost s vedením lidí to hned vidí. Jediný Čuňas představuje racionální pohled. Dokonce jsem při přemýšlení o textu dával Ralphovi, samozřejmě zcela neoprávněně, vinu za eskalaci situace. Jenže, tak jednoduché to není, v nedokonalosti protagonistů je právě kouzlo, jsou to všechno děti, maximálně 12 let.

Čímž v žádném případě netvrdím, že dospělí by podobný zážitek zvládli lépe. Historie nás přesvědčuje o opaku. Největší masakry v dějinách samozřejmě nespáchali děti. Stres, strach a pud sebezáchovy zábrany uvolní velice rychle. Je na nás co dovolíme, je na nás jak se zachováme. Rád bych dodal „bez ohledu na okolnosti“ nicméně, právě okolnosti často rozhodují bez nás. Kniha, byť fikce, si zaslouží být čtena jako varování, jako připomínka mnoha masakrů v minulosti.

Dijkstra
27. února

Jediná kniha kterou jsem přečetl z povinné četby k maturitě - v době, kdy jsem nečetl. To už něco znamená.

Bílá paní
22. února

Jedno z nejzdařilejších podobenství o charakterové (či možná spíše pudové) podstatě člověka. Povinná četba pro všechny, co jsou toho názoru, že je člověk pán tvorstva.

kacenka72
19. února

Zajímavé téma, které na dobu svého vzniku bylo dobře pojaté. Popis skupinové dynamiky je velmi jasně vidět - až jsem si chvílemi vzpomínala na Zimbardův vězeňský experiment... stačí se schovat za pomalovaný obličej a mít pocit, že někdo schvaluje mé jednání a člověk je schopen téměř všeho. Myslím, že v dnešní době stále aktuální k zamyšlení - jak málo stačí k tomu, abychom začali perzekuovat lidi, jen proto, že jsou jiní nebo proto, že ostatní to mají za "normu"...
Co se týče literárního zpracování - tam za mě trochu pokulhává. Některé dialogy byly slabší, opakovaly se a celkové vykreslení postav bylo mělké... ocenila bych jít víc do hloubky. Celkově 3,5*

Markéta137
25. ledna

Prostě Rychlé šípy na ostrově. Nakonec se jim to teda trochu vymkne, ale happy end nechybí. Slabé tři hvězdy.

kackamy
25. ledna

Poutavé, to se musí uznat. Kniha se mi četla moc dobře. Chápu ale, proč někomu přijde nestravitelná. Některé situace byly celkem zvláštní, i vzhledem k tomu, že aktéři byly děti, a snad všechny postavy kromě Ralpha mě v průběhu knihy štvaly.. i když Ralph vlastně občas taky..

Isew
23. ledna

Pokud se v krizových situacích chovají "zvířecky" dospělí, proč očekávat, že by děti měly být jiné. Každý člověk je jiný a na stresovou situaci reaguje jinak. Problém je v tom, když se poměrně slušní lidé dají strhnout davem. Vůdci, kteří touží po moci, penězích , pomstě nebo v tomto případě po krvi, jsou vždy nebezpeční. Beletristicky popsané to, co se píše v mnoha sociologických knížkách o skupinové dynamice. Tak drsný konec jsem ale přece jen nečekala.

burianek
22. ledna

Dostal jsem letos k vánocům od syna a tak jsem to musel přečíst. Bohužel se potvrdilo přesně to, co jsem očekával. V mém věku a po všech životních zkušenostech můžu jen potvrdit to, co se autor pokoušel zřejmě sdělit. Myslím tím lidskou podstatu. Tu zvířecí.
Styl, jakým je kniha napsaná, mě ale opravdu lezl na nervy. Nemůžu se zbavit dojmu, že se většina postav chovala jako hlupáci bez mozku. Lastura, Obluda, Náčelník a Čuňas - to je asi tak všechno, co mi zůstalo v hlavě. Možná, že s odstupem času budu hodnotit pozitivněji, těsně po přečtení dávám 1.

Andrée
19. ledna

K tomuhle dílu jsem se dostala díky čtenářské výzvě a jsem ráda, že jsem si rozšířila obzor o jednu klasiku.

Bavilo mě to, šokovalo mě to.

Autor velice důsledně popsal, jak dokážou být děti kruté (nejen děti).
Jak se lidé dokáží chovat jak stádo tupých ovcí (a to opravdu nechci urážet žádné ovce). Lidský úpadek popsaný na 267 stránkách.

emzaak
15. ledna

VĚDĚLI JSTE, že děj je zasazen do budoucnosti?
1. vydání, Naše vojsko 1968.

svitim
04. ledna

Myšlenka dobrá, bohužel to zpracování.....
Spousta dialogů, které si jsou navíc velmi podobné ( spor o lasturu). Vůbec mi nepřišlo, že by chlapci byli že začátku nějak moc civilizovaní, ihned ze sebe odhodili veškeré oblečení, mrňouskové se rozprchli do lesa a chovali se, jakoby se nic nestalo.
Žádný postupný vývoj postav, spíš mi přišlo, že si vzali nějakou halucinogenní rostlinku....
A ten závěr? To jako vážně?

Ketesh
26.12.2017

Kniha mě velice zklamala i když mi došlo, co za pomoci těch příšerných souvětí chtěl autor říci. Kniha se mi četla velmi těžko a nemám v úmyslu se k ni v dohledné době vůbec vracet. Navíc mi vrtá hlavou, jak něco takové může být součástí povinné četby pro děti na prvním stupni. Vždyť i já jsem z té knihy měla husí kůži.

VikJones
16.12.2017

Jedna z mych nejoblibenejsich knih. Priznavam, dnes uz je trochu prezita a neaktualni.
Goldingova metafora na spolecnost, jeji vrstvy a zpusob jak se lide ve spolecnosti meni v zavislosti na tom, kde na jejim zebricku se usadi, se ale nemeni a (bohuzel) bude aktualni vzdy.
Skvele temne a kriticke nahlednuti do lidske duse

RimmerCZ
15.12.2017

Zajímavý (byť ne originální) námět. Chápu, co chtěl autori říci a souhlasím s ním. Celkové podání mi však nepřišlo nejlepší, nějak jsem do knihy pořádně nepronikl. Ačkoli vývoj v poslední části mě velmi upoutal a dočetl jsem jedním dechem, celkový dojem z formy není valný, ač obsahu dávám 5 hvězd.

ketík20
11.12.2017

Velmi zajímavá kniha, kterou bych si asi sama od sebe nepřečetla, kdybych ji nemusela přečíst kvůli zápočtu, a navíc v angličtině. Nejvíce mě zaujal vývoj postav, kdy se ze slušně vychovaných a nevinných chlapců stali bezohlední barbaři, kteří nemají zábrany zabíjet.

Paobratil
15.11.2017

Skřípal jsem zubama vztekem a bezmocí nad osudem Čuňase a málem i Ralpha. Jak nenechat vyhrát agresi, násilí? Jak přežít díky rozumu a spolupráci?

Placi
15.11.2017

Zákony džungle převálcují lidskost a není se čemu divit. Stačí si například připomenout zdokumentované skutečnosti při výpadku elektřiny v New Yorku z roku 1977, kdy se v "nejcivilizovanějším" městě světa uchýlili lidé k rabování, žhářství a násilí. Lidé jsou pak více podobni zvířatům. Téma knihy je bezesporu zajímavé, autor čerpal z mnohaleté práce s mladistvými. Autorův styl psaní mi však nesedl.

flurr
10.11.2017

no tak to byla jízda. kombinace knihy, audioknihy a pdfka v mobilu = dvoudenní pohlcení Pánem much. a super: krásně vykreslená atmosféra, líčení přírody, ostrova, divočiny, uvěřitelné a dobře vystižené charaktery postav, jednoduše a smysluplně, zároveň z nich autor vytáhl to nejpodstatnější a ukázal jednotlivé typické role. ani na chvilku jsem u knihy nepochybovala, že by měla dostat méně než pět z pěti hvězd - ryzí topka.

dia.riedl
05.11.2017

Velmi působivý příběh a napínavý konec

micha-ella
26.10.2017

Takhle to vypadá i v politice!

Manyna
12.10.2017

Hodně dlouho mi trvalo než jsem se dokázala vůbec začíst. První půlka totiž nepatří k nejzáživnějším, ale druhá půlka je naprosto perfektní. Krásný psychologický posun postav.

Kamys
04.10.2017

Čekala jsem... čekala jsem asi trochu něco jiného. Je pravda, jak píšou někteří ostatní recenzenti, že knížka je asi určena mladšímu publiku. Taky mi možná nesedl překlad (Heda Kovályová), měla jsem problém si popisné části představit, jazyk mě rušil.
I kvůli tomu jsem se snad do dvou třetin s knížkou trápila a četla ji jen kvůli knižní výzvě (kniha se zvířetem v názvu). Finálovou třetinu pak ale jedním dechem.
Ze ztroskotání na rajském ostrově se noční můra stává jen velmi pomalu a nenápadně. Stejně jako si hlavní hrdina jen tak mimoděk uvědomuje, jak špinaví všichni po čase jsou a kolik z civilizačních nánosů už ztratili jen na vzhledu. Popis chování dětí se mi zdá velmi realistický - není možné čekat, že se budou, vzhledem k věku, chovat nějak "rozumně", okamžitý užitek a zábava nutně musí převážit nad dlouhodobým nudným plánováním záchrany.
Ze závěrečných scén mrazí a jsou v dokonalém kontrastu s tím pozvolným začátkem. Asi chápu, proč knížka patří ke světové klasice.

Dimas
25.09.2017

Dočteno s velkou námahou. Ostrov jsem si představila velmi barvitě, ale příběh mě ani trochu nezaujal.

soukroma
24.09.2017

Tohle rozhodně není čtení na dobrou noc! Zatímco v první půli mě celkem nudil foglarovsky laděný příběh skupiny chlapců, kterým na ostrově nic moc ke štěstí vlastně nechybělo (a dospělí nejméně), pak se vše (zákonitě?) zvrtlo do hororově hrůzného šílenství davu, který typicky vedlo jen několik málo skutečně psychotických jedinců toužících po krvi. Jenže přeživší alespoň měl kdo zachránit, doslova i přeneseně...
(Jediný úsměv u mě vyvolalo zdůrazňování anglického smyslu pro pořádek).

Lejdus
24.09.2017

Zpočátku mne kniha nebavila a odkládala jsem její dočtení. Zvrat byl tak v polovině knihy, kdy byl děj konečně pro mne zajímavý. Tato kniha bývá většinou doporučována pro děti/mládež, já bych to však dětem nedoporučovala :D Hrůznost změn osobností během pobytu na ostrově a co vše dokážou vykonat..