Poslední Laponec

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Nejlepší francouzská detektivka roku 2013, dekorovaná i dalšími 15 žánrovými cenami. Zima je v Laponsku studená a tvrdá. Vesnice Kautokeino se chystá na představení starého šamanského bubnu, darovaného jedním francouzským vědcem. Velkou událost zmaří krádež. V minulosti bylo zničeno mnoho takových bubnů v boji proti pohanství. Nebo to provedli laponští separatisté, aby se o nich mluvilo? Případ se dál zamotává smrtí pasáka sobů. Policejní vyšetřovatelé Klemet Nango a Nina Nansenová jsou přesvědčeni, že krádež a smrt spolu souvisejí. Co se stalo během dávné francouzské expedice do těchto končin? Proč tehdy vědci dostali šamanský buben a co tím dárce naznačoval? Napoví to tradiční píseň joik? Co do vsi přinese francouzský geolog? Uprostřed nádherné přírodní scenérie a silných postav odhalujeme jak limity moderního života, tak i tradice lidí bojujících za kulturní přežití. Vynikající thriller napsaný přímočarým a živým stylem, navíc autorem, který dobře zná problematiku území, jež popisuje....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/218889/big_posledni-laponec-bag-218889.jpg 3.8240
Série:

Klemet Nango a Nina Nansenová 1.


Žánr:
Literatura světová, Detektivky, krimi, Romány

Vydáno: , Panteon
Originální název:

Le dernier Lapon, 2012


více info...
Nahrávám...

Komentáře (76)

Kniha Poslední Laponec

xxiixxi
21. srpna

Audiokniha:
Pro mě velmi exotické prostředí Laponska a místních obyvatel, sobů, polární záře a polární noci. Musím říct, že mne to hodně nalákalo se tam někdy podívat a zažít to. Jako audiokniha to mělo perfektní atmosféru, krásný přednes i hudbu. Poslouchala jsem audioknihu spíše jako kulisu, takže nemohu úplně hodnotit vyšetřování a zvraty, ale samotná zápletka na mě neudělala ani tak velký dojem jako spíše celková atmosféra místa, takže to bude asi to hlavní, co si zapamatuji :-) Pro tu atmosféru každopádně stojí za přečtení.

trudoš
21. června

Nádherně zachycená krajinomalba Laponska, ale zajímavého dění pomálu. Což je podle mě asi největší slabina knihy – ukradený bubínek a mrtvý pastevec není na čtyři sta padesát stran žádné velké terno. Docela mi navíc vadilo, že je příběh rozdělený do dvou linií, z nichž ta, která sleduje osudy zajatce není příliš šťastně vygradovaná. Lépe řečeno, vše mezi začátkem a koncem působí jako manýristická výplň. Tedy, ne, že by linka s vyšetřováním policistů hýřila zvraty, až si dokonce myslím, že by se celá zápletka obešla klidně bez nich, jen by příběh ztratil na objemu. Jako kdyby napsat knihu o polovičním rozsahu byla pro moderního autora ztráta drahocenného času.
Postavy jsou ovšem vykresleny parádně, jen kdyby dostaly zajímavější scénář a nebály se interakce. Obzvláště u drženého Laponce jsem úplně nepochopil jeho vyčkávací taktiku, která ve finále neměla jinačí smysl, než děj natáhnout na maximum. I s málem muziky se dá odehrát velký koncert, tady byl však výsledek bohužel přesně opačný.


tami1
16. června

Taková trochu staromódní detektivka, ve které netečou potoky krve a není plná akčních scén. Přesto se mi líbila. Nadchlo mě prostředí Laponska a historie a zvyky Sámů. Je to svérázný kus země, který své obyvatele nijak nehýčká a kde přežijí jen ti nejodolnější.

Nedovedu si představit, že bych čtyřicet dní neviděla slunce. A ty teploty! Brr - ještě teď je mi zima.

mulderka
07. června

Když francouzský autor píše thriller z prostředí Laponska, jehož celá zápletka stojí a padá se znalostí laponské /pardon sámské/ kultury a tradice... tak výsledek může dopadnout doslova všelijak.
Já osobně to vidím tak na průměr /a možná půl hvězdy navrch/. Detektivně-partnerská dvojice od "sobí policie", pochybné praktiky nadnárodních společností, snažících se využít nerostné bohatství v chráněných oblastech, záhada šamanského bubnu a vše ostatní kolem... to je až přemíra informací o věcech, o nichž většina světa ví absolutní minimum, a rozhodně se nedá vměstnat do jedné, i když 460stránkové knížky. Která by měla být taky trochu dějová a napínavá.
Zato jsme se příliš nedověděli o detektivech Klemetovi a Nině. Škoda, podle náznaků se zdá, že v dřívějším životě napůl sámského policisty se skrývá nejedno tajemství. O ně se zatím není ochoten podělit s Ninou a bohužel ani s námi čtenáři. Oba by si od svého "stvořitele" zasloužili pořádnou transfúzi krve do svých papírových žil. Tak ráda bych s nimi chtěla víc sympatizovat!
Tak třeba v případném dalším pokračování.
PS. Někomu o pár odstavců níže se stýskalo po romantickém jiskření mezi K. a N. Za sebe pevně a rozhodně prohlašuji: chválabohu, že se žádné nekonalo, neb podle mě je to zhouba pro žánr, a co teprve hned v prvním dílu!!!

SputnikV
26. května

za mne naprosto zvláštní kniha, dozvíme se hodne o Laponcích, o tamním prostředí, o rasismu v Norsku (hodně jiným radí), o starých zvycích, jako detektivka to taky vcelku jde. Jen mne zarazilo, že autem straženého soba vzal jeho majitel do náručí... já myslel, že je to veliké zvíře a do náruče by se nevešlo.

alekis
13. dubna

SPOILER
Tato kniha mě velice silně oslovila. Prostředí, lidé, způsob života... i ta krimi linka byla neobvyklá, vyšetřuje se ukradený šamanský buben a uříznuté uši jednoho propíchnutého chlapíka. A také jiné věci, spousta toho vyjde najevo... a úchylný padouch to dostane sežrat!
Způsob psaní mi vyhovoval, všechno jde lineárně od začátku ke konci, poslední dobou jsem četla vícero knih, kde je to samý přeskok v čase... a tohle bylo takové odpočinkové.
Nemyslím si, že by všem čtenářům vyhovovalo právě toto téma, rovněž lokalita, kde se příběh odehrává a celkově způsob psaní autora. To je ostatně vidět i na hodnocení. Proti gustu žádný dišputát, ale kdo se chce víc zamyslet a o hodně víc poučit o neobvyklých věcech, nám dosti vzdálených, možná se rád začte.
Na okraj: jakožto romantická duše doufala jsem v romantický vztah, co se vyvine mezi Klemetem a Ninou... Krom toho, že se Klemet mimořádně opil, pak políbil Ninu a dostal facku, se ale nic romantického nepřihodilo...
A ještě popaměti drobná citace: Oteplilo se... bylo jen mínus sedmnáct stupňů... :-)

Evišťátko
28. února

Je dobré,pokud už na začátku se nepřistupuje ke knize coby k severskému thrilleru,protože tím není. Ne v tom duchu na jaký jsme si u severských krimi zvykli.Pro mě je Poslední Laponec detektivní román z prostředí sámské kultury. A ač je mi na hony vzdálená,jistou paralelu s naší kulturou tam vidím, alespoň co se zemědělství týče. Ztráta tradic na úkor zisků, pohrdání menšinami, ekologie..to všechno tam je. Cením si každé knihy ,která mě donutí přemýšlet,dozvědět se zase něco nového a tou pro mě Poslední Laponec je.

Marplet
25.11.2020

Líbila se mi. Bylo to zajímavé z hlediska prostředí, jinak průměrná detektivka, která se dobře četla.

1