Krev na sněhu

4 včera

První kniha od autora, vybrala jsem si ji i z důvodu, že nemá moc stránek. Autor je známý, tak jsem si chtěla nějakou knížku od něj přečíst. No, nebylo to špatné, ale nějak zase nadšená jsem taky nebyla. Možná od autora ještě něco zkusím, tato knížka nepatří zrovna k jeho nejlépe hodnoceným. Jinak - zaujalo mě a překvapilo, jak splnil svoji zakázku ad.

2 10. července

Místy až tragikomická Nesbøho novela, jejíž hlavní hrdina nebo antihrdina(?) bude čtenáři, nejen ve finále příběhu, prostě sympatický až líto, i když je profesionálním zabijákem;-) který i děsí. Nejde o klasickou napínavou "jednodechovku," ale jako jednohubka z krimipera mistra oboru sedne jako chuť ještě na něco po vydatné večeři:-) Jemný až filosofický nádech mísící se s ironií osudu a hlavně věčným tématem - láskou - "nahradí" Nesbøův smysl pro detail ve skvělých Lovcích hlav a Harryho případech. Krev na sněhu klidně mohla vyjít společně s dvojkou v jedné knize, ale i tak by ji klidně sedlo šestákové "pulp" magazínové vydání á la Rodokaps. Zasloužené 4*, doporučuji, a do MHD na cestu do/z práce jako udělané;-)

25. června

Až na "podivný" konec téměř dokonalá novela.

1 20. června

První kniha od Nesba a ano. Zařadím ho k oblíbeným autorům. Velmi povedená povídka.

2 18. června

Velice povedená povídka mistra novodobých krimithrillerů, kterou bez problémů dočtete za pár hodin. Hlavní postava Krve na sněhu je Vrah s velkým V, avšak i tak jsem si ho celkem oblíbil. Ale souhlasím, že na pana HH to nemá.

HODNOCENÍ:8,9/10

2 14. června

Čtivá, krátká, jiná... Pohled do hlavy "záporáka", kterému ve finále fandíte, protože má i lidskost...konec předvídatelný a pro někoho možná nejasný...

2 09. června

Je to sice jiná Nesbovka, ale není to špatné podívat se na příběh i z druhé strany. Neočekávala jsem od toho styl psaní jako u v sérii s Harrym a rozhodně jsem nebyla zklamaná. Konec zajímavý!

zvykam tabak, dobra kniha

7 29. května

S odstupem času znovu Nesbo, jako audiočetba mi zněla příjemně.
Jak jiní jsou takoví jako Olav, komplikace z našich pohledů jsou jejich výhodou ?
Mám pocit, že je to autorova daň, za ty z drsné strany spektra jeho tvorby.
Ale jadrnost zde nechybí. ... Důkaz prohry pro protivníka je to, co mu můžete hodit pod nohy, má to čtyři kila a drží se to za vlasy.
Citát : " Vzpomněl jsem si na pavoučka - samce, který pochopil, že je moc pozdě."
Zákeřnost je pro příběhy kapkou z bylinek těch drogových.

3 21. května

Mě se líbila moc, vůbec nevadí, že je trochu jiná. Hlavní záporák není až tak hlavní a ani až tak záporák. Nic veselého.

3 11. května

Tak trochu jiný Nesbo. A vůbec ne horší, prostě jiný :-) Knížka se čte velmi dobře, hlavní postava je jednoduchá a místy mi jí bylo až líto. Konec se dal předvídat, Rybář vždy dostane to, co chce :-) Doporučuji!

2 29. dubna

Byla jsem dost překvapená, protože jsem čekala něco úplně jiného, ale tohle bylo mnohem lepší. Musím ale uznat, že je to jedna ze slabších knížek, ale i přes to se mi hodně líbila. Četla se mi skoro sama a stránky rychle ubývaly a pořád se tam něco dělo. Hlavní postava je simpatická a chvílemi ve mě vzbuzovala soucit. Dvakrát bych jí nečetla, ale byla dobrá.

3 21. dubna

Skvěle propracovaný pohled do hlavy vraha. Zpočátku jsem čekal sice trochu jiný konec, ale nakonec se dal částečně předvídat. Ale i tak knížka rozhodně nezklamala.

2 14. dubna

Jedná se o první knihu, kterou jsem od tohoto autora četl. Vybral jsem si ji z důvodu, že měla málo stran. Chtěl jsem nejprve poznat styl autora a posléze se rozhodnout, jestli si přečtu některou z jeho dalších knih.

Musím říci, že se mi kniha četla dobře. Námět knihy byl zajímavý, u knihy jsem se nenudil, bylo fajn, že hlavní hrdina četl také knihy. :)

Časem vyzkouším nějaké další knihy.

2 11. dubna

První kniha, kterou jsem od tohoto velmi známého autora četla.
A musím říct, že mě dost chytla. Děj byl zajímavý, stránky rychle ubývaly, pořád se něco dělo. V příběhu bylo dost nečekaných a velmi překvapujících zvratů. Když už jsem si myslela, že hrdina má vše jakž takž srovnané, BUM! Něco se stalo.
Pro mě rychlé, napínavé čtení.

27. března

Kniha se vlekla. Těšila jsem se na "klasického" Nesba plného napětí, ale knihu jsem otevírala jen proto, abych ji dočetla. Kdyby měla více než 150 stran, asi ji odložím. Nic se však nemění na tom, že Holeovky miluju - ale to už je jiný příběh :-) Za mě 3*.

2 26. března

Ze začátku mě příběh hodně nadchl a líbilo se mi, jak je to jednoduchý krátký příběh. Bylo to rychlý, nic nechybělo. Popis pro představivost byl taky dostačující a hlavně je to kraťoučký, takže jsem dala po dobu tří dnů každý den 50 stránek a užívala jsem si to čtení. Bohužel mě zklamal konec, bylo to pro mě zmatenější a chvíli mi trvalo pochopit to. Chápu, že mi můžete říkat, že to bylo jasně napsaný a měl to být překvapivý konec, ale mě to trochu mátlo, že jde vlastně o to, co má v hlavě on a o to, co je skutečnost. Za mě ale rozhodně dobrý počtení k nedělnímu kafi, pokud máte čas ty 2 hodinky na plný zátah, já měla každý den jen příležitostně čas různě při cestování. :)

3 23. března

Skvělá kniha! Moc se mi líbil styl psaní a hlavní postava mi byla velice sympatická. Souhlasím, že je to úplně něco jiného, než knihy s HH, ale určitě se k ní v budoucnu vrátím!

22. března

Něco mezi Červenou knihovnou a Drsnou školou ze 30. let, včetně naivity a šablonovitosti zápletky.

3 21. března

Nebylo to spatne. Cetlo se to dobre, ale podruhe bych to cist nemusela :)
Od severske krimi bych asi cekala trosku vic napeti, tohle mi prislo ve stylu "nenadchne - neurazi".

13. března

[audiokniha]
Od Jo Nesbø moje první kniha. A ač je jeho styl psaní neotřelý a krásně se i poslouchá, příběh byl banální a šablonovitý. Od začátku jsem věděla, jak skončí a autor k tomuto uvědomění házel i nadbytečné nápovědy. Hlavní hrdina byl ale sympaťák, který vzbuzoval soucit.

1 11. března

Taky se mi líbilo. Smutný konec, ale překvapivý. Taková delší povídka.

2 07. března

Trochu jiný Nesbo bez Harryho, ale dobře čtivý, a vyprávění hlavního hrdiny z pozice vlastní osoby bylo zajímavé a bavilo mě víc než knihy s HH.

2 28. února

Zajímavě psaná kniha. Zaujala mě schizofrenie hlavní postavy (nebo snad autora), která dala konci knihy úplně jiný rozměr, než jsem očekával. Těším se na druhý díl.

2 14. února

Má první kniha od tolik vychvalovaného autora. Hezky se četla a ačkoliv bych určitě našla pár chyb tak si nechci kazit první dojem.

3 13. února

Krátké, svižné, příjemné čtení na jeden nebo dva večery. Ale pro mě tohle není kniha, kterou bych ve své knihovně potřebovala, nebo se k ní dokonce vracela.

2 11. února

Popsala bych knihu jako jednohubku na vecer ;-)

3 05. února

Ze tří knih od Nesba, které jsem zatím četl, mě tahle zaujala nejvíc. Na 150 stranách není takový prostor pro skvělé popisy, které se mi líbily v Levhartovi a Policii, na druhou stranu Olav je zajímavější postava něž Harry Hole, a jeho styl "dyslektického" vyprávění má něco do sebe. A hlavně - příběh má spád, obsahuje zvraty, ale je naprosto logický a uvěřitelný!

28. ledna

Krev na sněhu – Půlnoční slunce (Krev na sněhu II). Trochu jiný Nesbo, nebo jiný styl, tak nevím je to záměr, anebo to vyhrabali z pozůstalosti odumřelých šuplíků.

Každopádně příběh je přímočarý, bez velkých zvratů, veletočů či složitých zápletek, na které jsme u autora již zvyklí. Hlavní hrdina není žádný superman, nakonec Nesbo ho představil hned na úvod knihy, která má jen něco přes sto stran, a konec je příběh až netypicky uzavřený, i když má svoji poetiku.

Na druhé straně je to příběh člověka, kterému osud rozdal špatné karty hned při jeho narození, a špatný list mu chodil dále. Povídání děje v první osobě, ústy hlavního hrdiny, jeho osud jenom umocňuje, a tak máte možnost nahlédnout do duše „likvidátora“, který bez mrknutí oka odpraví své soky a přitom složitě přemýšlí o osudu jejich rodin.

Příběh hlavního hrdiny Vás však uchopí a Vy se stáváte jeho „fanouškem“ i když jeho počínání lze jen odsoudit. Postupně vnikáte do jeho světa, do jeho myšlení a svým způsobem ho chápete. Postava, na kterou „její práce“ jaksi zbyla, žijící v hluboké samotě, a přitom toužící po normálním životě. Až naivně lidsky důvěřivý v oblastech vztahů, profesionál jen ve své erudici, nakonec zůstává ve svém světě i se svým pracně vytvořeným sdělením sám . . .

Žádná nová pecka, příjemné počtení, svým rozsahem netradičně krátké. Pro mne lepší 3 hvězdy.

PS – Pokud začnete, tak jako já, nejdříve druhým dílem – Půlnoční slunce, a hned v úvodu jste pochopili, že se jedná o druhý díl, kde hlavní hrdina, na útěku, na Vás mluví v první osobě a proto si vytvoříte závěr, že se musíte vrátit nejdříve k dílu prvnímu, abyste se o hlavní postavě dověděli více, jste správně, ikdyž . . .