Pítrs85 komentáře u knih

Vůbec první setkání s Jo Nesboeho, resp. s jeho hlavní postavou Harry Holem a po přečtení Netopýřího muže můžu prohlásit jediné- je to dobré, je to tak dobré, jak jdou legendy o tomto slavném norském spisovateli. Pokud po mírně pomalejším rozjezdu přistoupíte na jeho hru, dočkáte se nejen napínavého krimi thrilleru, ale i menšího průvodce po krásném kontinentu, co se Austrálie zove (všechny ty legendy o domorodých obyvatelích příběh dobře osvěžují, byť někdy jsou našroubované krapet na sílu). Pořád jsem si říkal, kdy to začne být drsné a temné, jak mě o příbězích Holea vyprávěli známí, no stačila první sklenička whiskey a už to jelo šupem dolů... s Harrym. Konec je správně přitaženej za vlasy, já se při čtení ale velmi bavil, druhá polovina přečtená víceméně na jeden nádech, což je vždycky známka dobrého příběhu. Těším se na další (a další a další) příběhy norského detektiva.

8 05.05.2022

Mrazivé, depresivní, bezvýchodné, romantické, drsné, krásné... dá se použít spousta jmen, kterak stěžejní román George Orwella pojmenovat, co jde z něj ale cítit nejvíce, jsou dvě události, které jím při psaní 1984 otřásly asi nejvíce- druhá světová válka a její dvě ideologie- na jedné straně fašismus, na druhé straně komunismus, a taky blížící se Orwellova smrt. Ta kniha vám totiž vážně nic nedaruje, nešetří vás, semele a vyplivne. Tak jako všechny revoluce a hnutí. No a závěr... co napsat k závěru... Válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla. A nezapomeňte- Velký bratr se dívá.

25 05.05.2022

Jsem asi jeden z mála, kdo začal s Murakamiho dílem právě knížkou "O čem mluvím, když mluvím o běhání", a volba to nebyla zrovna dvakrát šťastná. Pevně věřím, že jeho romány "Norské dřevo" nebo "Kafka na pobřeží" mohou být poutavé, nebo alespoň čtivé, ale jeho "skoromemoáry", kde Murakami popisuje svá léta v běhu, mě osobně moc neoslovila. Haruki je určitě hrozně fajn člověk, se střízlivým pohledem na život, navíc svým životním stylem zcela rozbíjí představu o typickém spisovateli, který není v cigaretovém kouři a se sklenkou vína v ruce ani vidět, naopak, současný spisovatel nemá daleko od manažera firmy nebo i třeba vrcholového sportovce- i od něj se chce prvotřídní výkon. A ty Murakami min. na poli běžeckém odvádí vskutku dokonalé. Přesto hodnotím průměrnými třemi hvězdičkami, pokud jste však nadšený maratonec, triatlonista anebo ultramaratonec, hvězdičku si s klidným svědomím přidejte :-)

1 05.05.2022

Ze začátku se mi Adamsův styl zdál hrozně překotný, jako kdyby házel bez ladu a skladu na papír myšlenky, které ho zrovna napadly a ani moc nerozmýšlel, jestli se mu hodí do konceptu. Jenže po chvilce jsem tomu jeho bláznivému vesmíru přišel na chuť natolik, že zbytek knížky už jsem doslova zhltl a hlavně- se opravdu bavil. Samozřejmě vede depresivní robot Marvin, ale všechny postavičky jsou správné charaktery (čti jeden větší blázen než druhý). Zkrátka jak jsem nedávno v seriálovém světě propadl Doctor Who, tak v tom knižním si mě omotal kolem prstu Arthur a spol.

10 04.05.2022

Ještě lepší než první díl, toliko hlášek, absurdních situací, originálních nápadů, hlubokomyslných myšlenek... ano je to agitace (a ano, dívám se tvým směrem ;-). Douglas Adams si mě po dvou knížkách, co jsem od něj dosud přečetl, naprosto lehce omotal kolem prstu a já už se teď nemůžu dočkat, až se začtu do jeho dalších extrémně záživných příběhů. Tak nezapomeňte- don't panic! a ručník s sebou ;-)

1 04.05.2022

Vzhledem k tomu, že mi je prostředí spisovatelů určitě bližší než prostředí modelek (kde se detektiv Strike pohyboval v předchozí Volání kukačky), bavil mě jeho případ v Hedvábníkovi ještě mnohem víc. Ostatně ona i Rowlingová, ehm pardon, vlastně Galbraith jako kdyby našel cestu, kterou se chce ve svých moderních detektivkách vydat, Hedvábník, i když je to taky ukecaná knížka o 500+ normostranách, odsýpá svižněji, bez zbytečných a rušivých odboček. Navíc novodobí Sherlock a Watson (tedy Strike a Robin) jsou dvojice, u které není potíž si je oblíbit (i když se pořád nemůžu zbavit dojmu, že tam kde je Cormoran charakterem druhý Harry Potter (tedy nejen výjimečný, ale i opuštěný), je pak Robin druhá Hermiona (nadprůměrně inteligentní, ke svému partnerovi za všech okolností loajální, přesto, i když i tady okolnosti na to sem tam narážejí, vztahové zápletce imunní). Ale to je jen takový můj malý postřeh :-) No a co dodat k zápletce, přestože je knížka vyloženě střední proud, chytne vás tak, že jí budete jen stěží odkládat. Ostatně jako všechna ostatní díla momentálně asi nejpopulárnější spisovatelky.

5 04.05.2022

Přibylo filozofování, ubylo humoru. Ale pořád je to super knížka, myslím, že svojí zabitou matraci začnu brát s větším respektem, co kdyby chtěla náhodou flurovat nebo dokonce glurlovat ;-)

3 04.05.2022

Těžko něco dodávat k takto zásadní literatuře, jakou je Tolkienova Středozem. Tak snad tu jen poděkuju svému předčítači, bez kterého by mě ta knížka bavila asi zpoloviny tolik, jako mě bavila takhle :-)

1 04.05.2022

Moc se mi líbí ten fakt, že oba dva díly od sebe dělí cca třicet let, ten Levinův popis let šedesátých a poté let devadesátých, kniha je tak nejenom mrazivým hororem, ale i trefně nahlíží, jak se žilo tehdy a jak... no teď už taky tehdy, ale jinak teď :-) Druhý díl je jiný, Levine už si nehraje s tolika odkazy, je přímočařejší, zkrátka jako doby samotné, tam, kde byly šedesátky lenivé, je konec milénia bláznivý a rychlý. Co se mi ale líbilo nejvíc, je opět popis charakterů, a to hlavně, a jak jinak, samotné Rosemary. Závěr knížky už mi pak běžel před očima jako film, stejně tak jako myšlenka, jestli je to všechno jenom iluze anebo fakt. Tam, kde jsem Rosemary má ďěťátko přišel na chuť až na třetí pokus, mi její Syn sedl hned od začátku. Oba díly tak můžu doporučit a to nejenom fanouškům hororů.

1 04.05.2022

Čtyři hvězdy, ale s frfláním, že ty poslední kapitoly, kdy je Péťa Bajza nemocný a zdají se mu sny o Indii, už tolik nebavily. Jenže to čtení předtím... už dlouho jsem se u knížky takhle od srdce nezasmál, jazyk, kterým tu Poláček ke čtenáři promlouvá, to jedno velký pohlazení, asi takové jako když jste malí, máte spálu a u vaší postele sedí maminka a hladí vás po čele... nebo tak nějak :-) Knížka, kterou by měl přečíst asi fakt každý bibliofil. A chválím i její seriálovou podobu, která atmosféru z knížky vystihuje naprosto dokonale.

12 04.05.2022

Jurský park- film je pro mě osobně srdeční záležitost, jeden z prvních filmů, na kterých jsem byl jako malej kluk v kině. A po návratu domů začala ta správná dino-mánie, figurky, mikiny, encyklopedie o dinosaurech atd. Když tu kdysi nově otevřeli videopůjčovnu, byla VHSka JP zase pro změnu jednou z prvních, kterou jsem si půjčil. Zkrátka tenhle film mě provázel celým mým dětstvím. Ke knížce jsem se dostal až s odstupem víc jak dekády a... dostalo mě to skoro stejně jako tenkrát, Crichton stvořil krásný dobrodružný napínavý příběh, svět dinosaurů, no naštěstí se nespokojil jen s brakovým dějem, o tom, jak lidé utíkají a tyranosauři je požírají, on jde totiž ještě mnohem dál- ke kritice dnešní společnosti, o tom, jak lehce se dají zneužít ničící prostředky, když je člověk multimilionář a hlavně o tom, jak rádi si lidé hrají na bohy...

12 04.05.2022

Moc se mi líbí, že Harris napsal Červeného draka v jiném stylu než svoje asi nejznámější dílko, Mlčení jehňátek. Tam, kde jsou Jehňátka taková chladná a odtažitá, je Červený drak chvílemi až dojemný. Překvapilo mě, jak málo prostoru tu dostává legendární postava doktora kanibala Hannibala, ale tento příběh není o něm, ale o Francisi Dolarhydeovi, sériovém vrahovi, který se chce stát Červeným drakem a právě jeho proměnu z Králíčka Zubáčka v mocného Draka sledujeme- a jak už je u Harrise očividně zvykem, i tady se dostaneme do teorie vyšetřování a i tady (stejně jako v Mlčení) to všechno vyznívá nejen věrohodně, ale hlavně hrozně čtivě. Přesně takto má vypadat napínavý krimi thriller.

5 04.05.2022

Sbohem a díky za ryby už jde trochu jinou cestou než předchozí díly, příběh už je takový více komornější, ale to nic neubírá na tom hlavním- na humoru, jak tomu Adamsovi přijdete na chuť, jak pochopíte, že ty věčné odbočky od příběhu, ty nikdy nekončící okecávačky jsou vlastně hrozně nutné, tak si jeho pětidílnou trilogii zamilujete. A třeba takoví delfíni už nikdy nebudou stejní jako dřív. A teď bych prosil minutu ticha za nejlepšího robota ve vesmíru ;-)

2 04.05.2022

Klasickej Chuck, na Poštovní úřad jsem se chystal dlouho a po jeho přečtení určitě nejsem zklamanej, přestože kvalit Bukowského nejlepšího románu (Faktótum) určitě nedosahuje. Ale narozdíl od takového Hollywoodu anebo Kapitán odešel na oběd... tu je Henry Chinaski ještě ve formě, i když prací na poště skoro polomrtvej :-) Psát o obyčejných věcech tak zábavně umí asi fakt jenom ten Bukowski...

3 04.05.2022

Gaimana mám moc rád, na Pratchetta jsem se chystal několik let (když jsem na něj slyšel ze všech stran samou chválu), tudíž jsem šel do Dobrých znamení s velkým očekáváním, bohužel mi však knížka přišla zdlouhavá, ukecaná (ukecaná tak nějak o ničem) a hlavně nudná. Gaimana jsem v tom nepoznal víceméně vůbec, tohle je čistý Pratchett a po Stráže! Stráže! a tomto už asi můžu nadobro říct, že jeho humor a styl není nic pro mě (to takový Douglas Adams je taky velmi ukecaný, přelétává z jednoho tématu k druhému, ale u jeho Stopařova průvodce jsem se skutečně bavil). A co dodat ke knížce samotné...? Příběh jako takový by mohl být zajímavý, konečný boj doba se zlem a příchod armagedonu, to vše samozřejmě v humorném podání, jenže ty postavy... a to provedení... Svoje čtenáře si to samozřejmě najde, ale mě to teda obešlo obloukem a byl jsem vděčen za každou přečtenou stránku- že už se blíží konec, tedy ne konec světa, ale konec knížky... :-)

4 04.05.2022

Chápu, že pro spoustu krimi harcovníků je Hypnotizér slabá limonáda, ze které nestoupají bublinky, ale klišé, nelogičnost a taková ta hollywoodská omáčka (ten konec! Gosh). Ale pokud jste toho všeho fanoušci, netrpělivě očekáváte dalšího Nesba (nebo Nesboho, nebo jak se ten chlapík skloňuje :-), Olsena už máte komplet a každého 9. listopadu zapalujete svíčku za Larssona, bude se vám Hypnotizér od manželů 'Keplerovic' líbit. Páč je to tam všechno, včetně skvěle popsané čarokrásné švédské krajiny. Mi se na tom asi nejvíc líbilo ono prolínání více dějů, navíc dobře napsaných, páč se v tom člověk neztrácí. Mám jen dvě výhrady- té červené knihovny mohlo být méně a šťávy v baterkách mobilů více :-) A jak už to tak u Skandinávců bývá, i tady je hlavní hrdina, v tomto případě detektiv Joona Linna (to jméno!), velkej sympoš. Jen ta Simona, Ódine na nebesích, nebo kde to lítáš, takové ženské bych nejradši... a o tom, milí a drazí čtenáři, zase někdy příště ;-)

2 04.05.2022

Harry Hole podruhé a o něco lépe než v Netopýrovi. Jestli byl první díl této série teprve rozjezdový (byť ne špatný), řekl bych, že Švábi už ukazují, co se dá od tohoto norského spisovatele, jehož jméno se nikdy nenaučím skloňovat, asi tak čekat- příběh je dobře zamotaný, jeden twist střídá druhý, Harry správně drsnej a na první pohled nezúčastněnej, a závěr? Podobně přestřelenej jak v Netopýrovi, ale to už asi do tohoto světa tak nějak patří. Velkým plusem bylo skvěle popsané prostředí thajské metropole, včetně neustále se potícího a vařícího se Holea a taky několikrát zmíněný nejlepší klub na světě- Manchester United (a ano, ať se to Ibsenovi, Dahlovi, Ullmanové, Amundsenovi anebo i tomu Nesbomu líbí anebo ne, nejslavnějším Norem je bývalá hvězda United Ole Gunnar Solskjaer ;-). Za mě tedy o něco větší spokojenost než minule, těšing na třetí díl, tahle série mě dostala tak, jak jsem předpokládal, Nesbo je šéf.

3 04.05.2022

Nesbo potřetí a opět lépe než posledně, Červenka potvrdila stoupající kvalitu příběhů Harryho Holea a Jo se každou další knížkou překonává, uvidíme, jestli zůstane tenhle stav až do poslední části (pokud ano, tak Policie musí být neskutečná bomba :-). Jestli byli Netopýr a Švábi hlavně na konci až zbytečně hollywoodsky přeplácaný, tady se Nesbo už přeci jen drží při zemi (celkem). Navíc velkým plusem tu jsou dvě dějové, vzájemně se prolínající linky, jedna ze současnosti a druhá ze druhé světové, aby na konci do sebe vše pěkně zapadlo. Harry sám je tu takovej zabržděnější, moc nechlastá, ba co víc, i docela poslouchá své nadřízené autority. Nesbo třetím dílem jen a jen potvrdil, že i když má velkou konkurenci (třeba v Olsenovi), tak na poli severských detektivek je on prostě špička, minimálně mně se do vkusu trefil maximálně.

3 04.05.2022

Chvíli to trvá, než tomuhle šťavnatému pomeranči přijdete na chuť, má docela fest tvrdou slupku, ale jak se mu dostanete na dužinu, už si budete pomlaskávat, na občasné pecky nehledě. Co mě, kromě skvělé kritiky západní vyspělé civilizace, dostalo, je ten legendární slovník týnů (skvělá práce překladatele Ladislava Šenkyříka), po všech těch frendících, babooshkách, čajinách, brotcích a bajatech, či po všem tom blbání jsem se přistihl, že bych tak snad chtěl mluvit taky, skvělá alternativa ke světu nudných dospělých a čuděsných lidí. No chtěl jsem tak napsat i tenhle koment, ale uvědomil jsem si, že by to byl jeden velkej fizís, takže polibte mi šáry a přečtěte si toto zásadní dílo dvacátého století taky. Anebo se podívejte na film Stanleyho Kubricka, protože jak je Bog nade mnou, zase se jednou stal zázrak, kde film lepší než kniha (hlavně ten ve filmu pozměněný konec má větší grády). Ale Alexe si zamilujete brzo, páč ten bračny je fuckt bolšáckej.

7 04.05.2022

Choose life. Choose a job. Choose a career. Choose a family, Choose a fucking big television, Choose washing machines, cars, compact disc players, and electrical tin openers. Choose good health, low cholesterol and dental insurance. Choose fixed-interest mortgage repayments. Choose a starter home. Choose your friends. Choose leisure wear and matching luggage. Choose a three piece suite on hire purchase in a range of fucking fabrics. Choose DIY and wondering who you are on a Sunday morning. Choose sitting on that couch watching mind-numbing sprit-crushing game shows, stuffing fucking junk food into your mouth. Choose rotting away at the end of it all, pishing you last in a miserable home, nothing more than an embarrassment to the selfish, fucked-up brats you have spawned to replace yourself. Choose your future. Choose life.But who would I want to do a thing like that? I chose not to choose life: I chose something else. And the reasons? There are no reasons. Who need reasons when you've got heroin? Jedna z nejlepších knížek, co jsem kdy četl, co víc dodat.

4 04.05.2022