Pítrs85
komentáře u knih
… stačilo jen říct Jáchymov
Anna Strnadová
Až zase někdy někdo bude tvrdit, jak se nám tu za komunistů krásně žilo, vrazte mu do ruky tuto knihu, aby si připomněl, jak to tenkrát vážně bylo. Těžko něco dodávat, člověku je při čtení smutno, těžko, skoro se až stydí, že lidé, kteří jsou stejné národnosti jako on, byli něčeho takového schopni (a snad si to i užívali). Nikdy více.
Za svobodu
Dalibor Vácha
Není to nic převratného, ale zatraceně dobře se to čte, a to i přes všechny ty hektolitry krve, utrhané údy a vyhřezlé vnitřnosti. Dalibor Vácha ví, jak psát záživně a nebojí se nás o tom přesvědčovat. Někomu by možná mohly vadit často se měnící časové roviny, ale podle mě je odlehčení těch zákopových hrůz v podobě románku hlavního hrdiny se zrzavou femme fatale velice dobrý nápad. Takže Vácha napotřetí (po M+B+M a Smrt na kůru) a opět velice dobré. Těším se na jeho scífka, co mě čekají příště- Šedá a Rudá.
Čurda z Hlíny: Tři dokumentární povídky z protektorátu
Miloš Doležal
Knih přímo či nepřímo se dotýkajících operace Anthropoid jsem přečetl už více, ale až s Čurdou z Hlíny jsem se konečně dozvěděl, jak to bylo s tímto zrádcem dál, tudíž vrchol knihy není ani atentát na Řezníka z Prahy, ani "souboj o kostel v Resslově ulici", ale poprava Karla Čurdy. Neméně zajímavé jsou i další dva osudy kolaborantů, kterým se tu autor věnuje. Tudíž za mě spokojenost, včetně moc pěkného designu knihy.
HHhH
Laurent Binet
Zvláštní knížka, určena spíše zahraničním čtenářům, které by tato dějinná událost mohla zajímat. Pokud ale o operaci Anthropoid víte víc, než že o tom nedávno natočili film 's tím hercem z Padesáti odstínů šedi', tak HHhH nejspíš odmávnete. O Gabčíkovi, Kubišovi a hlavně o Řezníkovi z Prahy existuje určitě mnoho lepších knih.
Tyhle fragmenty
Bianca Bellová
Po třetí knížce od Bellové, co jsem přečetl, už je to jasné- mám dalšího autora, na jehož knížkách jsem závislý! I Tyhle fragmenty jsou totiž zatraceně dobré čtení, soubor povídek, kde není jedna jediná, která by mě nebavila, naopak, těžko vybírat, která mě zaujala nejvíc. Tentokráte ne tolik poetické (avšak depka je to zase solidní), o to víc s nadhledem a lehkým perem. Zase jednou kniha, ke které se budu vracet opakovaně.
Audrey Hepburnová
Barry Paris
Nejlepší biografie o této výjimečné herečce, která je u nás k dostání. Psána poutavě, nebulvární formou, přestože se kromě filmové kariéry věnuje i hereččinu soukromí. Na jejím začátku, při dětství Audrey, jsem měl mrazení v zádech, při jejím konci mi zase ukápla slza. Pro fanoušky povinnost.
Audrey Hepburn: intimní životopis
Diana Maychick
Narozdíl od biografie od Barryho Parise je tato psána docela v bulvárním stylu, až to chvílemi vypadá, že si nějaké pasáže autorka malinko přibarvila. I tak, samozřejmě hlavně díky tomu, že je to životopis právě o Audrey, se četla jedním dechem a i když pro mě už nepřinesla moc nových zajímavostí anebo poznatků, určitě se k ní ještě v budoucnu vrátím.
Hlavně nespadnout
Stephen Foster
Pro mě snad ještě čtivější než slavnější Hornbyho Fotbalová horečka, knížka, ve které by se měl najít každý fotbalový fanoušek a vidět, že opravdové fandění není o tom přát jen těm nejsilnějším a nejslavnějším, ale že mnohem zajímavější fotbalový svět se odehrává o pár pater níž. Knížka psaná s notnou dávkou sarkasmu, ale hlavně s vtipem a nadhledem. Škoda, že už se od autora žádných dalších postřehů z jeho fanouškovské kariéry nedočkáme...
Harry Potter: Filmová kouzla
Brian Sibley
Asi nejkomplexnější průvodce světem Harryho Pottera, který kromě spousty zajímavostí a informací "behind the scene" obsahuje vtipné a trefné doplňky jako je Pobertův plánek anebo seznam věcí, které si Harry musel obstarat před nástupem do prvního ročníku- zkrátka různé propriety tolik známé jak z knížek, tak hlavně z filmů. Jedna z nejlépe graficky vyvedených knih v mé osobní knihovně.
Faktótum
Charles Bukowski
Můj nejoblíbenější Bukowski a jelikož už jde poslední dobou tento autor tak nějak mimo mě, jedna z mála jeho knížek, u které mám šanci, že se k ní někdy v budoucnu ještě vrátím. Nihilismus a sebemrskačství nebylo nikdy vtipnější.
Snídaně u Tiffanyho
Truman Capote
Velice chytře napsaná povídka o konzumní společnosti a povrchnosti, Capote tyto lidi nijak zvlášť nekritizuje, spíš předhazuje svůj pohled, ze kterého si každý vezme to své. Holly totiž není prvoplánově plochá a jednoduchá postava, naopak a právě vykreslení jejího charakteru je asi největší devízou Breakfast at Tiffany's. Knížku hlavně nesrovnávat s filmem, který se této předlohy drží až překvapivě volně.
Mlčení jehňátek
Thomas Harris
Film viděn o něco dřív než jsem se začetl do Harrisova románu a srovnávat se to tedy moc nedá, přestože film patří mezi top ve svém žánru, knížka je ještě mnohem napínavější, poutavější a vůbec víc strhující, závěr doslova zhltnut jak jatýrka na víně kanibalem Hannibalem. Přestože je tu spousta odborných výrazů, kniha nemá šanci nudit, už jen pro ten skvělý nápad, kdy si FBI hraje s hlavní hrdinkou, psychopat Jame Gumb s FBI a doktor Hannibal Lecter úplně se všemi.
Zlodějka knih
Markus Zusak
Nezvyklý vypravěčský styl nemusí sednout každému, já jsem však hltal každé slovo, které Markusi Zusakovi přišlo namysl. Zkrátka nejlepší knížka co jsem kdy četl, amen.
Jak být dobrý
Nick Hornby
Pravděpodobně nejvtipnější román Nicka Hornbyho, možná trochu paradoxně, jelikož jízlivé a životem malinko zdrblé vypravěče/hlavní hrdiny, které známe z jeho předchozích povídek, nahradila žena-vypravěčka. Cynické, sarkastické, sem tam smutné, ale hlavně velmi zábavné, tak, jak to umí napsat jen sám Nick. Návod na to "Jak být dobrý" jsem sice nejspíš nenašel (Anebo to vězí jednoduše v tom, být sám sebou, přijímat život takový, jaký je a hlavně se z toho všeho nezbláznit?), ale pobavil jsem se vskutku kvalitně.
Dopisy Johna Lennona
John Lennon
Jakožto velký fanoušek The Beatles mám radost z každé publikace pojednávající o této nejslavnější kapele všech dob, o to větší z každé, která je OPRAVDU od samotných Brouků. Dopisy (a pohlednice a vzkazy), které ve svém životě John napsal, ukazují, jak moc zajímavou a komplikovanou osobností tenhle muzikant byl. Přestože jsem měl chvílemi skoro až voayeurský pocit (některá z těch psaní jsou docela osobní), jsem rád, že jsem mohl Johna vidět a 'poznat' zase z jiné stránky.
John Lennon - Ilustrovaná biografie
Gareth Thomas
Knížka plná fotografií Johna Lennona, Yoko Ono, dalších členů Beatles a vůbec lidí, kteří měli tu čest, že se mohli ocitnout v blízkosti tohoto hudebního génia. Ke každé fotce krátký popisek, v závěru knihy pak časově chronologický přehled nejdůležitějších událostí v Johnově životě. To vše na kvalitním křídovém papíru. Povedené, ovšem díky své "šířce" přečteno za den...
U2 - Ilustrovaná biografie
Martin Andersen
Pro všechny fanoušky této legendární irské čtveřice víceméně nutnost, přestože se z knížky moc nových informací zřejmě nedozvědí, tak ona "zkratkovitost" v doprovodu krásných fotek, jakýsi průřez dosavadní kariérou U2, má taky něco do sebe. Člověk se tak alespoň ve zkratce dozví, jak se ze čtyř normálních kluků můžou stát, díky vlastní píli, štěstím na ty správné lidi a asi dalším miliónům okolností, světové superhvězdy.
Deník Anny Frankové
Anne Frank
Anna Franková byla úžasné mladé děvče. Anna Franková byla citlivá, s velikým talentem na psaní. Anna Franková mohla být skvělá novinářka anebo ještě lépe spisovatelka. To by však nesměla svůj krátký život prožít za německé okupace za druhé světové války... Z vět, které pro další a další generace Anna zanechala, nejenom mrazí, ale dokáží i vykouzlit úsměv na tváři, tu jejich naivitou, jindy zase díky tomu, jaká Anna prostě byla. Samotný závěr a doslov (věta "Tady deník Anny končí.") pak opravdu dojímají, jak krutý a absurdní osud tuto úžasnou dívku potkal...
Nekonečno vítá ohleduplné řidiče
Rob Grant
Není to tak vtipné jako legendární seriálová předloha, ale pokud máte Red Dwarf pořádně nakoukaného a při každé větě si k jednotlivým postavám přiřazujete obličeje herců, hned je to zase o něco větší bžunda (hlavně výrazivo mistra Chrise Barrieho). Překvapila sprostá mluva, ale jak to tady tak čtu, tak to je spíše problém překladatele a v knížce to působí docela rušivě (Rimmer přeci sprostě nemluví a slovo "kurva" by nevyslovil snad nikdy). Ale jinak spokojenost, především s poslední částí, která v seriálu nikdy nebyla.
Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů
Mary Ann Shaffer
Prvotní překvapení, tedy forma, jakou je knížka psaná (korespondence), vystřídalo nadšení z hřejivého, dojímavého, vtipného, ale hlavně krásného děje, odehrávajícím se v ráji na zemi, ostrůvku Guernsey. Knížka, která peklo druhé světové války ukazuje ne jako chladnou statistiku, ale jako životní příběhy všech, kterých se tato hrůzná událost dotkla (Nikdy jsem se nezamyslel nad tím, že i němečtí vojáci prožívali krušné chvíle nejen tím, že jsou zrovna na frontě, ale i tím, že musí přemýšlet, co se zrovna děje s jejich rodinami doma, ve zdevastovaném Německu. Slovy jedné z postav knížky: "Nerozlišuju, kdo tu válku začal..."). Úžasné, úžasné čtení.