HHhH

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Je květen 1942 a výsadkáři Jozef Gabčík a Jan Kubiš se připravují na cíl operace Anthropoid: zabít Reinharda Heydricha, zastupujícího říšského protektora Protektorátu Čechy a Morava, „pražského kata“ a „blonďatou bestii“. Druhého nejvyššího muže v hierarchii SS provází šeptem pronášená tajemná zkratka HHhH: Himmlers Hirn heißt Heydrich – Himmlerův mozek se jmenuje Heydrich. Ne nadarmo – Heydrich totiž patří k hlavním organizátorům židovského holocaustu neboli Endlösungu... Strhující prvotina francouzského spisovatele Laurenta Bineta, který dlouho pobýval na Slovensku a v Česku, barvitě vykresluje okolnosti „nejodvážnějšího protinacistického činu v dějinách druhé světové války“ a novátorsky v něm zkoumá vztah mezi realitou a fikcí....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/47785/big_hhhh-mPg-47785.jpg 4.2418
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Argo
Originální název:

HHhH, 2010


více info...
Nahrávám...

Komentáře (99)

Kniha HHhH

lazarus
15. června

Nedočteno. Asi bych neměl hodnotit, ale po nesčetném množství kapitolek kde v další autor oznámí, že si to vymyslel a pokračuje zřejmě fakty, jsem to vzdal. Užitečnost v tomto stylu vyprávění nevidím žádnou. Jediné co mě napadá, že si pan mistr dělá ze čtenáře s prominutím prdel. Tuhle hru s ním hrát nehodlám. Že psát umí je jedna věc, ovšem skladba vyprávění mě přijde dokonale tragická.
Měl jsem za to, že půjde o něco ve stylu Do posledních sil od pana Doležala. Jeho příběhy neměli chybu.
Ale toto? Nikdy víc

TomHr
19. května

Podle anotací jsem očekával něco jiného, snad nové uchopení událostí ve stylu literární reportáže. Místo toho Binet přispěl do literatury faktu, kterou se pokusil obohatit o románově pojaté pasáže. Některá méně známá fakta, opomíjená jinými autory, jsou utopena v klišoidních úvahách: historické události versus fikce, role jednotlivce v toku historie a podobně. Přitom o pár stránek dál autor horuje proti používání zavedených klišé. Mimo jiné se též dozvíme, kolik toho autor přečetl, jaké výstavy a jaká restaurační zařízení a s jakými ženami navštívil...
Jeden bod dávám za informace, které skutečně nejsou popsány v jiných zdrojích. Druhý bod za několik dramaticky napsaných pasáží. Celkově je však kniha rozvleklá a místy se autor až neuroticky nimrá v nepodstatných detailech. Přitom ignoruje hlubší vhled do některých historických událostí a osobností, o jaký se snaží moderní literatura faktu. A tak i mírně poučený laik pozná stokrát opakovaná klišé (opět!).
Český čtenář může mít z knihy falešně uspokojivý pocit, neboť autor až nekriticky adoruje Prahu, Čechy a slovanské holky. Ale rádoby vtipné hlášky působí spíše trapně.


Cacolinka
28. dubna

Pro mě, jako ne úplně milovnici knih o historii, to byla zábavná četba. Ne že bych se o historii nezajímala, ale většina faktografických knih které jsem četla byly docela "suché". Zajímavý pohled cizince na naše dějiny. Připadalo mi, že je na strůjce atentátu víc hrdý jak leckterý Čech. :-)

jant02
29. března

Zajímavým způsobem napsaná kniha. Je to historický román, je to literatura faktu a zároveň je to esej o jedné z nejvýznamnějších událostí druhé světové války. Nejenže autor získané informace čtenáři nepředkládá jen jako pouhý výčet dat, on je přímo před ním pitvá, převrací, zkoumá je ze všech stran; neostýchá se některá nalezená „fakta“ zpochybnit, nebo rovnou zahodit. Někdy si autor se čtenářem tak trochu hraje, předhodí mu nějakou zaručenou informaci, aby ji po pár stranách vyvrátil. Je to takové přátelské šťouchnutí do žeber – měj se na pozoru, tady jsme na tenkém ledě, ne vše je stoprocentně ověřitelné. Dává nám možnost nahlédnout do své „kuchyně“, pozorovat, jak tato kniha vzniká; zároveň ji staví do kontextu s jinými díly zabývajícími se stejnou událostí. Přestože kniha pojednává o neradostné době, bylo radostí ji čist.
Vzhledem k tomu, že sám bych si knihu zřejmě nevybral, musím zmínit, jak jsem se k ní dostal. Naše městská knihovna každoročně v březnu v rámci měsíce čtenářů připravuje různé akce a letos kvůli těm všem omezením, která nám ztrpčují život, a z toho vyplývající nemožnosti pořádat přednášky a jiné akce, vymyslela toto: každý čtenář v březnu k půjčovaným knihám dostane překvapení (jednu knihu navíc – zabalenou do dárkového papíru). Bylo možno si vybrat z kategorií Čtení pro ženy, Čtení pro muže a Čtení pro náročného čtenáře. HHhH byla v posledně jmenované. Předzásobil jsem se na celý duben :-)

mosem
18.12.2020

Kniha, u které jsem dospěl k závěru, že je určena zejména "nečeskému" čtenáři. A vychází z toho, že ten o Heydrichovi, o Protektorátu, o Háchovi a atentátu ví asi tolik, jako běžný Čech o Vichistické Francii, o Pétainovi, nebo o Operaci Exporter. Proto je zde spousta informací, který díky filmům, populárním článkům, pořadům v televizi a rozhlase má většina z nás (přinejmenším 30+) zažité a jsou spíše opakováním. Nicméně pro zahraničního čtenáře je takový exkurs poměrně nezbytný. Kniha však obsahuje i řadu nových, zajímavých informací, někdy hypotéz, někdy se dostává trošičku do úrovně domovní drbny. Česko-moravsko-slovenské hrdiny neidealizuje, a někdy je podává způsobem, který by u českého autora vyvolal přinejmenším nesouhlas, v horším případě by se stal zcela společensky neakceptovatelným. Je nepochybně čtivá, a lze očekávat, že čtenář bude na tuhle malou "sněhovou kouli" nabalovat další a další informace. Což je počin, který se ne každému autorovi podaří. Pokud chcete na tuto dějinnou událost naší historie poněkud jiný pohled, jistě si ji přečtěte.

MilanCFC
12.06.2020

Ohledně operace Anthropoid toho mám přečteno už poměrně hodně, ale vždycky, opravdu vždycky když je popisováno dění v kostele a kryptě, to několikahodinové odolávání stonásobné přesile, tak se mi tají dech. A tak nějak tuším, že v tom tady nejsem ani zdaleka sám. Dále je mi vždycky nesmírně sympatické, když se této naší události věnuje člověk ze zahraničí (ať už jde o knihu nebo film). A obzvlášť, když tak činí s takovým nasazením, takovým obdivem a takovou vášní, kterou v této knize pan Binet předvedl. Tak bychom to měli vnímat my všichni. Dílo podal podivuhodným, originálním a čtivým způsobem.

saxik07
11.05.2020

Výborná kniha!! Jednoduše, stroze, ale velmi přesně popsaný život Reinharda Heydricha. Skvěle se mi četla, je to, za poslední dobu, jedna z nejlepších knih, kterou jsem měla v ruce.

Pozde
23.05.2020

Znáte to - sedíte v kině nebo v divadle, je konec a všichni ještě pár vzácných vteřin sedí ve strnulém úžase se zatajeným dechem a s vědomím, že právě prožili něco výjimečného. Stejný pocit jsem měla, když jsem dočetla poslední kapitolu. Taky mi vystydlo kafe, protože jsem na něj úplně zapomněla (a to se mi nestává skoro nikdy). Někteří spisovatelé píší literaturu, někteří publikují čtivo. Každé má svoje místo a účel, ale tohle byla teda zatraceně TA LITERATURA. Cítila jsem tu neodbytnost myšlenek, které vás nenechají ani vyspat a řídí skoro celý váš život, vaše rozhodování, váš čas. Tu oddanost tématu a opravdovost. Žádný trapný business. Téma je zpracováno skvěle a poctivě. Dnes je 23. května a mám narozeniny. Je mi mnohem víc, než bylo těm klukům a jejich mnoha pomocníkům, když jim bylo odebráno právo na další (a) svobodný život. Za čtyři dny bude výročí atentátu na Heydricha. Mám pocit velkého vděku a zodpovědnosti k tomu, co nám tu naši předci zanechali (a ano - také čeho nebo koho nás zbavili). Ještě ke všemu jsem se narodila v Pardubicích v ulici pojmenované po jednom z výsadkářů a asi kilometr od místa, kde má památník a kam jsme si se školkou chodili hrát...
No a jako obvykle u takto výjimečných knížek - díky odkazům a zmínkám v knize jsem opět neodolala a rozšířila svoji knihovnu o další tituly a potvrdila si svoji teorii o linearitě literatury - čím více čtu, tím více vím, co jsem ještě nečetla a mám potřebu to přečíst. Pořád čekám, že se ta nekonečná přímka jednou začne někde zaoblovat či zakřivovat (omlouvám se, ve fyzice a matice plavu) a jednoho dne se spojí v jeden obrovský kruh nebo aspoň tu zatracenou spirálu. Zatím teda nic :o).

1