Tyhle fragmenty

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Každá situace může být přelomová… Člověk vyrůstá v rodině, se kterou se chtě nechtě musí nějak sžít. Pak ho smete puberta a nepřekonatelné výzvy prvních lásek, následuje série dalších více či spíše méně šťastných vztahů, spousta takzvaně „běžných problémů“, až se jakžtakž bez újmy dokodrcá k remcavému stáří. A v průběhu toho všeho se nepřetržitě snaží zavděčit rodičům, které si vlastně nevybral. Roční období se střídají a životy běží. Povídková sbírka Biancy Bellové zachycuje právě tyto fragmenty lidských osudů. Jsou to výseky jednotlivých životních příběhů, v nichž jsou často ony osudy obsaženy vlastně kompletně — dívka na koupališti zažije přelomovou situaci, podobně zásadní je pro jinou ženu setkání dohodnuté přes Tinder, jednomu muži zase zemře dobrý přítel, jiný se vydává číst na literární festival, stará básnířka vede v pečovatelském domě rozhovor s mladým novinářem a v nehostinných Sudetech zase jeden hrázný vzpomíná na dívku, která mu pootočila svět. Z hromad nostalgie a melancholie však Bianca Bellová umí vyhrábnout i dávku zvláštní naděje. Naděje, že to jsou všechno vážně jen fragmenty a svět se nepřestává točit dál…...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/463410/big_tyhle-fragmenty-D59-463410.jpg 3.8133
Nahrávám...

Komentáře (39)

Kniha Tyhle fragmenty

MinervaB
07. května

Ačkoliv povídkové knihy nijak zvlášť nevyhledávám, tak si občas ke mě “samy” najdou cestu. Tady jsem se konkrétně nechala nalákat jednou povídkou Samozřejmě, že se podívala. To jak mi povídku někdo vyprávěl ale bylo mnohem záživnější, než když jsem ji sama četla. Možná to bylo tím, že jsem už příběh znala a tak na mě příběh nezapůsobil tak, jak měl, ale ani ostatní povídky to nespravily a nevyvolaly tu radost ze čtení. Ačkoliv obdivuju všechny, kdo dokážou nějakou povídku (nebo cokoliv) napsat, tak nějakou chvíli zase po žádných povídkách bohužel nesáhnu, zdá se že to není můj šálek kávy.

V knize najdete poměrně krátkých 18 povídek. A já vám teď po dočtení knihy před asi 14 dny nedokážu říct, o čem většina povídek byla. Bylo to zvláštní, ačkoliv některé povídky působily smutně či nějak pochmurně, tak se jim nepodařilo ve mě vyvolat téměř žádné pocity. Atmosféra povídek mě úplně minula. A i když je námět téhle knihy pěkný a vlastně nám říká, že náš život utváří spousta těhle každodenních fragmentů, tak mě čtení hrozně nebavilo. Možná si povídky přečíst takhle v různých sbornících jak vycházely, tak by mě třeba chytly, ale takhle ne. A co mi teda vadilo, tak nevím proč, ale nějaké povídky na mě působily sexisticky. Kdybych neměla ráda nedočtené knihy, tak knihu odložím.

Určitě se nebudu (minimálně v nejbližší době) pouštět do dalších autorčiných knih. Její psaní mi nesedlo. To že povídky byly povětšinou nějaké ponuré nebo melancholické mi vůbec nevadilo, ale styl psaní není nic pro mě. Bohužel.

monushka
07. května

Mé seznámení se s touto autorkou. Povídky se mi líbily a těším se na další autorčinu knihu.


Pítrs85
05. května

Po třetí knížce od Bellové, co jsem přečetl, už je to jasné- mám dalšího autora, na jehož knížkách jsem závislý! I Tyhle fragmenty jsou totiž zatraceně dobré čtení, soubor povídek, kde není jedna jediná, která by mě nebavila, naopak, těžko vybírat, která mě zaujala nejvíc. Tentokráte ne tolik poetické (avšak depka je to zase solidní), o to víc s nadhledem a lehkým perem. Zase jednou kniha, ke které se budu vracet opakovaně.

Maky78
24. dubna

Jedna z povídek jako by byla přímo z mého života.
Toto je nejlepší kniha autorky. Břitký humor, u některých povídek překvapivé vyústění.

ZÓNA
18. dubna

Když uvedu, že bych povídky Biancy Bellové chtěl číst na pokračování, nevyjádřím přesněji nepojmenovaný pocit, který ve mně vyvolávají.
Jednoduchost s jakou vás každá povídka obejme je mimo náš časoprostor. Vytrhne vás z úvah, podvolíte se jí a netrpělivě čtete o životě, o jeho nuancích a nesplněných snech.
Paní Bellová používá barvitý jazyk. Přizpůsobuje svoje vyprávění jednotlivým charakterům a postavám, prokládá slova vtipem, sarkasmem i smutným cynismem.
Často jsem se během čtení smál a vnímal lidskou stránku psaného slova.
Nebudu zde vyzdvihovat jednotlivé povídky, protože ani jedna si nezaslouží stát nad ostatními. Každá má svoji sílu, myšlenku a směr.
Každá povídka sděluje. Jste jí vždy hozeni někam, odkud nechcete zpět. Tak si vás dokáže podmanit situace, postavy, nebo nálada textu.
Jakoby Bianca Bellová byla čarodějnice. A její slova kouzelným lektvarem.
Substanci zná pouze ona...
Měla by si nechat patentovat...

evelýny
17. dubna

Osmnáct krátkých povídek, osmnáct fragmentů, střípků, dílků, kousků. Zkrátka osmnáct neúplných příběhů, které konečná pointa dovedla k úplnosti.
Některé zaujmou překvapivým vyústěním, některé jakoby vypadly z mozaiky zrovna toho vašeho života, a některé na pochopení musí ještě chvíli počkat.

Překvapivé, k zamyšlení, tesklivé, toužebné, paradoxní, melancholické, přesto nadějné.
A tak tedy čtěte a nesuďte tak přísně. Možná právě teď i na vás čeká osudový fragment, který ten váš život trochu pootočí.

Život je změna.

P.S.: Schopnost změny je měřítkem inteligence (Albert Einstein)

Audiokniha: kolektivní interpretace osmnácti profesionálů dokonalá, procítěná, bravurní

jejda.majda
16. dubna

Snad nejlepší povídky, jaké jsem kdy v životě četla. Celkově povídky moc nevyhledávám, protože mi téměř vždy přijdou takové prázdné a moc rychlé. Čtení knihy Tyhle fragmenty jsem si ale doslova užívala. Bellová bez problému zvládne na pár stránkách popsat zásadní životní situace takovým způsobem, že vás na konci každé povídky skoro až mrazí. Těším se na její další knihy!

Gabi13
19. března

Boží. Povídky, které šokují, překvapí nebo nutí k zamyšlení. Četla jsem na jarní dovolené a bylo to ono. Sedlo mi to bylo to moc fajn.

1