Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů
kniha od: Annie Barrows , Mary Ann Shaffer
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/41267/bmid_spolek-pratel-krasne-literatury-a-b-GJW-41267.png
4.5
955
Je krátce po druhé světové válce a Juliet Ashtonová, úspěšná autorka humoristických esejů vydaných pod názvem Izzy Bickerstaff rukuje, se rozhlíží po námětu na novou knihu. Shodou okolností se prostřednictvím korespondence s jedním z jeho členů dozvídá o Spolku přátel krásné literatury a koláče z bramborových slupek, který během války založili obyvatelé okupovaného ostrova Guernsey, a jejich osudy ji natolik zaujmou, že se je rozhodne navštívit osobně. Juliet sama prožila válku v Londýně, kde neustále hrozilo bombardování, ale nikdy nepoznala přímý styk s nepřítelem a izolaci od okolního světa, jaké byli vystaveni ostrované. Guernsey má, tak jako celý svět, svoje podvodníčky, opilce a podivíny, dobráky, závistivce i hrdiny, a z jejich humorného i dojemného vyprávění začíná před Juliet vyvstávat živý obrázek společenství, kde v těžkých dobách krystalizují lidské povahy a osudy se proplétají zcela nečekaným způsobem. Kdy jindy by se mohlo stát, aby byl při tajných vepřových hodech založen čtenářský spolek, zvlášť když většina jeho členů jakživa nedržela v ruce jinou knihu než bibli? A co víc, aby noví čtenáři našli i v náročných knihách poselství, které je zaujme, a aby je četba podnítila k vášnivým diskusím na nejrůznější témata. Juliet se na ostrově dostane víc než srdečného přijetí a brzy se ukáže, že v novém prostředí dost možná najde víc než inspiraci pro svoji další knihu.... celý text
Literatura světová , Humor , Romány
Vydáno: 2009 , Knižní klub
Originální název:
The Guernsey Literary and Potato Peel Pie Society , 2008
více info...
Komentáře (312)
Komentáře 312 Recenze 5
Aby som dala prečítanej knihe všetky hviezdičky, musí ma naozaj veľmi zaujať. A to sa stalo. Zo začiatku som si musela zvyknúť na spôsob podania formou listov, viac postáv. Vojna a povojnové obdobie býva ťažká, smutná téma, ale podanie autoriek bolo pre mňa pohladením. Celou knihou sa prelína príjemný anglický humor, priateľstvo, porozumenie, láska k literatúre.
Už jsem četl knihu poskládanou jen z emailů a byla super. Tahle je poskládaná z dopisů, nejprve mi to přišlo nepřehledné a zmatečné, musel jsem se vždy kouknout kdo komu ten dopis píše, ale pak už jsem se zorientoval a bylo to skvělé. Nejen ta dopisní forma, ale i obsah - děj. A to nemluvím o těch místních a dobových zajímavostech, které jsem si průběžně dohledával na Wikipédii. Za mě jedna z nejlepších a nejzajímavějších knížek, které jsem letos četl.
Váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Kniha je to miloučká a pěkňoučká, ale po předchozí úchvatné četbě (kniha Dokud vás nenajdeme) mi prostě Spolek připadá místy nablblý. Zaujal mě popis ostrova Guernsey a jeho osudy během druhé světové války, zbytek byl ovšem trochu naivní. Některé postavy byly velmi zajímavé a svérázné, bavily mě, mám ale trochu výhrady právě k hlavní postavě Juliet, která měla být asi brilantně bystrá a svá, ale na mě chvílemi působila jako snadno ovlivnitelná slepice. Odpočinkové čtení, ale jak už tu někdo psal - nechápu, proč se kniha stala bestsellerem. (A taky nechápu, proč když na Databázi knih napíšu dlouhou pomlčku, tak se mi změní na spojovník, nebo rovnou úplně zmizí.)
Zajímavá knížka, neuměla bych ji žánrově zařadit. Dějiny německé okupace Guernsey - neznala jsem, super. Milostný příběh - průměr. Forma dopisů - skvělá. Lehce humorný tón mě bavil, ale on pod sebou schovával spoustu smutku. Při čtení mě hodně napadalo básníkovo "Na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal". 90 %.
Byla jsem trochu skeptická, jestli mě kniha psaná formou dopisů bude bavit. Ale jaké to byly dopisy! Jsem uchvácená. Někdy to bylo úsměvné, někdy smutné. Ale vždy tak mile lidské. Všechny postavy jako bych přímo viděla před očima. O druhé sv. válce je toho napsáno spousta, ale tohle je prostě jiné. Nezapadne to mezi ostatní knihy. Doporučuji.
Audiokniha. Nevědel jsem že na dopisech se dá vystavět tak krásný a plynule působící příběh. Tématika druhé světové je nevyčerpatelná a pro příznivce téhle literatury je každá nová knížka s každým neotřelým námětem zajímavá a vítána. Sáhnul jsem po ní kvůli čtenářské výzvě - kniha dvou autorů - a nelituji toho.
Kniha je zařazena do žánru humor. Já bych ale neřekla, že kniha je přímo humorná. Je milá, úsměvná, místy hodně smutná. Celkově je úžasná a já ji mám moc ráda. Četla jsem ji asi podruhé, nebo po třetí.
Je to takový jiný pohled na druhou světovou válku. Zvláštní je forma psaní – dopisy, ale i na to se hned zvykne a ve čtení to neruší.
Krásná, milá kniha na kterou jsem se těšila tolik měsíců než se mi dostala do ruky. Ze začátku jsem se musela dopisům trochu naladit, ale postupem jsem si to ani jinak neuměla představit. Bylo to příjemné čtení.
Milá príjemná jednohubka. Bavil ma už aj film, a kniha takisto splnila presne tie víkendové, oddychové očakávania, ktoré som od nej mala!
Laskavá knížka, milý humor, skvělý literární spolek, vyprávění o druhé světové válce nenásilnou formou jakoby naokraj, ale prolíná se celou knížkou, pomalu poznáváme vlastnosti všech přátel ze spolku i lidí kolem hlavní postavy Juliet. Moc jsem si oblíbila Elizabeth, Kit a Dawseyho. Neotřelá forma vyprávění prostřednictvím dopisů mi naprosto vyhovovala. Moc doporučuji. 5*
Laskavost, nadeje, pratelstvi.
V knize je krasne zduraznene poselstvi, ze zivot si vzdy najde cestu, laskavost a lidskost jsou dulezite a vzdy nakonec vyjde slunce. V letosnim roce je to pro me opravdu dulezite si to pripominat.
Skvělá, skvělý příběh, postavy, popisy, vtip, Anglie... není potřeba dodávat víc...
Naneštěstí jsem viděla film dříve - než četla knihu :( což mě moc mrzí.
Moc se mi líbila dopisová forma - jen je smutné, že stejně jako v Austenovských románech ten romantický závěr proběhne tak nějak … strašně rychle.
Půvabný román plný lásky ke knihám, životu, přírodě, lidem. Musím říct, že jsem nečekala, že bude skoro celý text psaný formou dopisů, bylo to pro mě něco nového. Každopádně do sebe všechno celkem hezky zapadlo, byť mám pocit, že romantická linka nakonec hrála prim nad tou "románovou" a všechno se nakonec událo až příliš rychle. Co ale nemůžu knize upřít, je podání důkazu o tom, že i v časech hrůzy si lidé musí najít něco smysluplného, co jim dovolí důstojně žít. Je to téma aktuální i teď, není-liž pravda, a vlastně každodenní. Vždyť každý den nás opoušťí někdo z našich blízkých. Každopádně se mi moc líbí myšlenla literárního klubu, jak byl popisován v knize. Mám silnou touhu něco takového rozjet i v reálu.:-) 90%
Kdybych měla jedním slovem vyjádřit, jaká je tato kniha, bylo by to - uctivá.
Dej tvoří dopisy, většinou adresované nebo naopak psané hlavní hrdinkou Juliet. Ta žije v Anglii, v období těsně po druhé světové válce.
Písemná forma přímo vybízí ke zdvořilosti, která je Angličanům tak nějak vrozená.
Díky jazyku, formě vyjadřování i obsahu dopisů od jednotlivých pisatelů, si čtenář postupně utváří obraz hrdinů příběhu.
Nejsilnějším zážitkem pro všechny byla skončená okupace, a proto je ve většině dopisu zmiňované toto téma. Válka je popisována retrospektivně a přijatelným způsobem, a to i pro čtenáře mého typu, kteří se válečné literatuře vyhýbáme.
Ústřední linií jsou zážitky obyvatel Normanských ostrovů v teto komplikované době. Každý se snažil po svém bojovat proti Německu, hodně zesílila lidská soudržnost a vzájemná podpora. Všichni si víc než kdy jindy uvědomovali, ze nejvzácnější komoditou je holý život. I přes težké téma je kniha psaná lehce s občasnou laskavou a humornou nadsázkou.
(…Isola křepce přeskočila bednu s humry…)
Autorka poutavě popisuje přírodu tohoto zajímavého souostroví.
Mně se moc líbilo, jak lidé v teto težké době hledali a nacházeli útěchu v knihách a vzájemném sdílení svých čtenářských
zážitku.
Knihu rozpracovala první z autorek a když nebyla schopna to dokončit, úlohy se ujala její neteř a knihu dopsala. Myslím si, ze nejsilnějším motivem k tomu byla úcta k práci starší generace.
Po právu se stalo toto nevšední literární dílo knižním bestsellerem.
Toto byl kouzelný čtenářský zážitek. Jsem nesmírně ráda, že jsem překonala obavy z podivného názvu a mohla se seznámit s obyvateli Guernsey. Popisy hrůzy 2.sv.v. války se střídají s láskyplným, laskavým humorem, kdy jsem se několikrát přistihla s připitomělým úsměvem na tváři. Jsem si jistá, že jsem se na ostrov nevydala naposledy. Určitě doporučím a jednou si taky určitě koupím.
Já jsem byla tak zvědavá.....krásná hodnocení....a pak jsem byla zklamaná, prokousala jsem se sice, ale pořád jsem vyhlížela konec a možná bych byla ještě zase zvědavá, jak dopadlo zfilmování, pro srovnání....ale mě kniha neoslovila, lituji. Můj názor.
I když knížka není vždy o veselých věcech, četl jsem ji s úsměvem. Je taková milá a laskavá. Dlouho jsem si u knížky tak pěkně neodpočinul. Moc pěkné. Doporučuji.
Nanejvýš uspokojivé.
Prvotní překvapení, tedy forma, jakou je knížka psaná (korespondence), vystřídalo nadšení z hřejivého, dojímavého, vtipného, ale hlavně krásného děje, odehrávajícím se v ráji na zemi, ostrůvku Guernsey. Knížka, která peklo druhé světové války ukazuje ne jako chladnou statistiku, ale jako životní příběhy všech, kterých se tato hrůzná událost dotkla (Nikdy jsem se nezamyslel nad tím, že i němečtí vojáci prožívali krušné chvíle nejen tím, že jsou zrovna na frontě, ale i tím, že musí přemýšlet, co se zrovna děje s jejich rodinami doma, ve zdevastovaném Německu. Slovy jedné z postav knížky: "Nerozlišuju, kdo tu válku začal..."). Úžasné, úžasné čtení.
Krásné, místy bolestné čtení. Ale tak strašně moc lidské. V některých chvílích jsem se u čtení usmívala, jinde mi úplně zatrnulo v představě svého syna ve válce..
Forma dopisů překvapila, ale postupem času zjistíte, že to byl vlastně báječný nápad. Lidé dopisům svěří svoje city i pocity a díky různým odesílatelům i adresátům existuje tolik úhlů pohledu.
" Všichni se těšíme, až Vás budeme moct u nás přivítat. Zmínila jste se, že před odjezdem z Londýna musíte dodělat nějaké recenze, ale to vůbec nevadí, přijeďte kdy chcete, u nás budete vítaným hostem kdykoli. Cesta letadlem je samozřejmě rychlejší a pohodlnější než plavba poštovní lodí ( Clovis Fossey mě požádal, abych Vám vyřídila, že letušky podávají cestujícím gin, kdežto na lodi nedostanete nic ), ale v případě, že netrpíte mořskou nemocí, bych Vám doporučila, abyste si počkala na odpolední trajekt z Weymouthu. Guernsey je nejkrásnější při pohledu z oceánu - buď při západu slunce, nebo před bouřkou, kdy nebe pokrývají zlatě podsvícené černé mraky, popřípadě za mlhy, kdy ostrov jen matně vystupuje z oparu. Přesně tak jsem poprvé uviděla Guernsey já, když jsem sem dorazila jako novopečená nevěsta.
Se srdečným pozdravem,
Amélie "
Ve čtečce jsem si našla knihu s tímto zvláštním názvem a začala číst. Nevěděla jsem do čeho jdua tak mě v první řadě zaskočilo,že se jedná o formu dopisů. Doufala jsem,že snad jde jen o začátek,protože mě tento způsob moc nenadchl.
Přemýšlela jsem, jestli pokračovat dál .Když jsem viděla na Databázi knih takto vysoké hodnocení,rozhodla jsem se knize dát šanci. Na formu jsem si brzy zvykla,přesto jsem to viděla tak na 4 *.
Když jsem dnes knihu dočetla,lituji,že má tak málo stránek. Myslím,že to vypovídá o všem.
Ano i přes dobu,ve které se příběh odehrává, je to pohlazení po duši,jak píše Bedka.
Pohladenie po dusi aj ked kniha pojednava o vojne a okupacii. Mile, dojemne. Forma listov ma velmi bavila. Pre mna velke prekvapenie a velmi prijemne.
Tohle bylo překvapení. Nic jsem od toho nečekala, rozjezd pomalý, ale pak člověk naskočí a je to jízda až do konce. Typ knihy, kdy je vám líto, že už končí a vy musíte z jejího světa pryč.
Formát dopisů byl nezvyklý a tak chvíli trvalo než mi šlo čtení bez vnímání rozdílu, ale pak to šlo jako po másle:o) Už proto, že je to nádherný příběh, úžasné i hrozné charaktery, doba války i naděje, doba útrap i nadhledu. Doporučuji číst bez velkých pauz. No, stejně to jinak nevydržíte:o) Stručně - život popsaný Paní spisovatelkou!! Taková škoda, avšak tato hvězdná knižní kometa zůstane v srdci.
Je to takova ta kniha, co byste zhltli za jeden vecer, ale cim jste starsi, tim vice si ji setrite, aby vam nebylo lito, ze uz nemate co cist.
Drsne osudy se prolinaji se skvelym anglickym humorem.
Ja nadsena jsem.
Možná pro tu zvláštní formu vyprávění se mi tentokrát víc líbilo filmové zpracování ...
Nejdřív bylo trochu těžké se začíst, protože forma románu v dopisech, ačkoliv ne neznámá, mi nesedla a hlavně: zkraje se zdá, že "to bude nuda". Na konci jsem si pak představila všechny mnou přečtené knihy jako pyramidu: dole jsou ty méně zajímavé, čím dál víc nahoru ty lepší. No... tahle asi není na úplné špici, ale má tam opravdu hodně blízko... :-)
Přemýšlela jsem, co o knize říct, abych ji charakterizovala co nejlíp. Když se děj rozvine, začne to být všechno úplně "iné kafé". Některé dopisy... Ne! Nikoliv! Všechny dopisy jsou moc zajímavé, vtipné, některé smutné - jako sám život! Děj plyne zdánlivě pomalu, zlehka, jak široká pomalá řeka, ale pod klidnou vodou jsou těžké nánosy, hrozivé víry, skrývají se tam vzpomínky všeho druhu...
Kniha je to naprosto úžasná! A subtilní, rozkošná, velice nenápadná romance, která se tu vyskytne, jí dodává tu nejlepší, nejsladší třešinku na dortu.
Když někdo napíše, že je to plytce napsaná romanťárna a konec je kýčovitý a přeslazený, tak soudím, že některé čtenářky by měly vyhledávat literaturu, kde není nikdy hezký konec, kde se postavy věší, vrhají z mostu do vody a tonou, navzájem se vraždí, znásilňují a všeobecně se tam všichni nenávidí!
A teď to hlavní: věděla jsem, vzpomínka však dávno zasutá, že anglická država Normanské ostrovy byla okupována Němci. Tento román mi ale přinesl hodně užitečných informací a navíc jsem si vyhledala něco málo dalšího. Celkem dobrý, i když oproti knize suše informativní, je dvoudílný článek na stoplusjednicka.cz: Německá okupace Normanských ostrovů: Hitlerův kousek Británie.
Doporučuji, nemá to chybu! :-)
P. S. Doplním, že tento příběh byl zfilmován, což jsem doteď nevěděla. Jsem ale moc ráda, že jsem přečetla knihu dřív, než jsem zhlédla film. Prostřednictvím dopisů mi postavy byly bližší, poznala jsem je líp. Přesto je film velmi hezký a protože předpokládám, že se natáčelo na Guernsey, musím konstatovat, že tam je nádherně! Svět je prostě krásný :-) .
lapagerie : Tak dá se s vaším komentářem souhlasit, ale bestseller vzniká z jiných důvodů, myslím že z důvodů prodeje knihy po vydání ( vydáních), že to ani nemusí souviset s tím je li to nějaké veledílo, spíše že se to obecně líbí a prodává. Dá se s tím souhlasit i nesouhlasit, ale nedá se s tím nic dělat.
Taková milá knížka s vtipným názvem. Žádné velké drama, děj příjemně plyne. Forma dopisů je nápaditá, nijak mě nerušila. Dočetla jsem, vrátím do knihovny, udělám si puntík do čtenářské výzvy. Ale bestseller? Jako proč?
Štítky knihy
koncentrační tábory Anglie druhá světová válka (1939–1945) přátelství dopisy zfilmováno okupace sirotci o knihách romány v dopisech, epistolární romány
Kniha Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů je v
| Právě čtených | 9x |
| Přečtených | 1 242x |
| Čtenářské výzvě | 445x |
| Doporučených | 190x |
| Knihotéce | 307x |
| Chystám se číst | 674x |
| Chci si koupit | 107x |
| dalších seznamech | 21x |