Poštovní úřad

od:


KoupitKoupit eknihu

Poštovní úřad je první román amerického spisovatele Charlese Bukowského vydaný v roce 1971. Bukowski pracoval dlouhou dobu na poště a na sklonku podzimu 1969 byl vedením upozorněn, že bude propuštěn kvůli častým absencím. Ačkoli sám tvrdil, že odešel dobrovolně, aby se mohl věnovat psaní, poštovní záznamy vypovídají něco jiného. Poštovní úřad je prošpikován spoustou dialogů – po vzoru Fanteho a Hemingwaye. Konkrétně od Johna Fanteho převzal nápad rozdělit román do velmi krátkých kapitol. I když celek nemusí působit soudržným dojmem, způsob, jakým je popsáno nezáživné rutinní zaměstnání, kterým si projde zřejmě každý, je velmi přesvědčivý. Navíc jsou eskapády Henryho Chinaskiho – hlavní postavy příběhu - podtrhnuty sardonickým humorem, což románu dodává potřebné odlehčení a udržuje čtenáře v tempu. Nechybí ani postelové téma, u Zápisků starého prasáka se Bukowski naučil, že sex u čtenářů boduje....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/17_/1781/postovni-urad-c4x-1781.jpg 4.2688
Orig. název:

Post Office (1971)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Pragma
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (70)

Přidat komentář
Alex_Jura
08. prosince

Za mě nejoblíbenější Bukowski. Předtím i potom jsem od něj leccos četla, ale tohle je něčím jiné... syrové, nahé, svým způsobem bezbranné. Hank byl celá středoškolská léta moje platonická láska. Ale doma bych ho mít nechtěla :.)

Lymril
26. listopadu

Je to syrový. Strašně syrový. Jestli máte rádi pořádně propečené maso se stovkou příchutí, tak ruce od Bukowského pryč. Jestli ale máte chuť na něco pořádně nechutného, primitivního, syrového a špinavého, pak je ta nejlepší volba.

Dela111
20. listopadu

Odborník na knihy Charlese Bukowskiho nejsem, ale už po přečtení první vím, že autora jistě nikdy nikdo neobvinil z toho, že byl puritán...
Úžasné literární dílo v tomto nevidím, ovšem nemůžu popřít, že autor dokázal nezáživnou až ubíjející práci popsat skutečně svérázným způsobem. Nejvíc mě pobavily různé vyhlášky a vytýkací dopisy ředitelství pošt. Nádherná byrokratická lahůdka... Život Chinaskiho mimo práci netřeba komentovat...
Charles Bukowski byl prostě svůj...
3,5*

Mruskulka
22. října

Prostě Bukowski. Příběh Chinaskiho mě pohltil a líbilo se.

s.macuska
30. září

Moje první kniha od Bukowského a asi zatím jeho tvorbu nedokážu docenit... Nebylo to ani napínavé, pro mě ani vtipné a hlavní postava mi je vyloženě nesympatická. Nicméně, čte se svižně - do tramvaje dobré :)

JoSvob
15. září

Pozdejsi tvorba me zaujala vic. Monotonni prace i zivot chlapa, ktery si jej vsak takovy zvolil. Jako prvotina to neni spatne, ale jak uz jsem psala, kvalit Sunkoveho narezu nebo Skvaru se to nepriblizuje.

jelad
27. srpna

„Takže i na to mrdání došlo. Vymrdával s náma Jonstone.“ A s Jonstonem celá pošta, celý systém a celá společnost. Bukowského služba na poště jako antikatarze - zanášení, zabředávání a zaboření do odlidštěnosti a nesmyslných byrokratických rituálů. Cesta do blázince a na samé dno, pouť k sebeponížení a zmasakrování sebe sama. Poštovní úřad se stal pro Henryho Chinaskiho - Bukowského - místem fyzického přežívání, zároveň ale vnitřního odumírání. I tento proces autor nicméně dokáže popsat s pouze Bukowskému vlastní „obscénní“ grácií, ležérností a nekončícím cynismem. Na hledání smyslu života a lásky už nezbývá čas, když je potřeba tíživou realitu den co den utápět v panáku whiskey s vodou. Ačkoliv se může zdát, že Chinaski vnitřně rezignuje, jeho rebelství a „držkařství“ je povznášející. Lidi přejetí bytím, panákovstvím, formalitami a malostí pod maskou důležitosti jej milují a chápou. Mluví jim z duše. Přestože jeho řeči, schované za černým humorem, víc než bolí.
Hank Chinaski - to je největší hrdina ze všech antihrdinů.


„Ve městě jsem potkal Betty.
‚Onehdy jsem tě viděla s tou krávou. to není ženská pro tebe.‘
‚To není žádná.‘“

„Ještě nějakou dobu jsme nasávali a potom jsme šli do postele, ale nebylo to jako kdysi, to ani nikdy není - byl tam odstup, hodně se toho přihodilo. Koukal jsem, jak odchází do koupelny, a viděl všechny ty vrásky a faldy na prdeli. Chudák holka. Fakt chudák holka. Joyce měla pevnou postavu, byl to kus ženský - bylo ji za co chytnout a bylo to fajn. S Betty to už tak fajn nebylo. Bylo to smutný - moc moc smutný. Když se vrátila, už nám nebylo ani do smíchu, sni do zpěvu, a ani hádat se nám nechtělo. Jenom jsme potmě popíjeli a pokuřovali, a když jsme šli spát, nepoložil jsem si na ni nohy ani ona na mě, jak jsme kdysi měli ve zvyku. Ve spánku jsme se ani nedotkli.
Život nás vzal oba na hůl.“

„Cítil jsem se úplně stejně jako předtím. Ale věděl jsem, že na mě brzo dolehne taková ta nemoc z dekomprese, jako když se příliš rychle vynoříte z hloubky na hladinu. Byl jsem jak ti posraní papoušci do Joyce. Po životě stráveným v kleci jsem našel skulinu a vzal roha - vystřelil jsem vzhůru do nebe. Do nebe?“

JancaMia
12. července

Krásný syrově napsaný román , který se čte tak krásně svižně že se nemůžete odtrhnout za mě lepší než šunkový nářez.

iveta83
05. května

Po Sunkovem narezu druhy roman, ktery jsem od Bukowskeho cetla.
Uz samotne tema me zaujalo - psat o praci na poste, navic kdyz autorem je opilec, ktery ma vsechno na haku.
Z obsahu knizky jde jasne poznat, ze Bukowski se na poste necitil dobre. Pri cteni urcitych pasazi (problemy s nadrizenymi, neustale prescasy a unava, tezko splnitelne vyzadovane normy...) se mi honilo hlavou, jestli to mel Chinaski vubec zapotrebi? Pokud vystridal desitky zamestnani, proc zustal tak dlouho prave v praci, ktera ho fyzicky i psychicky nicila nejvic?
Jindy jsem neprilis nerozumela jeho vztahu k zenam a tomu, ze se sebou v urcitych situacich nechaval zametat. Mohla za to snad potreba nezustat sam?
K Bukowskemu mi vzdy vic sedely povidky a basne, ale jako romanova prvotina si predevsim za ctivost a dekadentni tematiku, ktera me proste bavi, ctyri hvezdicky zaslouzi.

Shindo
23. dubna

Jeden z prvých Bukovych románov, ktoré som čítal. Sám som niekedy robil doručovateľa a takisto nemám rád poštu, no takto drsné som to nemal ani náhodou. K tomu pre Buka typické kurvy, chlast, dostihy a neustále pády na hubu.

Hotovson
12. dubna

Knížka o tom, jak týpek dělá 11 let na poště, má tam všechno na háku a mezitim chlastá, sází na koně a klátí ženský.

Nějakym zvrhlym způsobem se mi to líbilo. Proč, to si nedovedu vysvětlit.

Acamar
24. února

Návrat k Bukowskemu po letech, tentokrát ještě nečtený první román...jako obvykle jsem se pobavila jeho syrově přímočarým a neuctivým stylem, kdy nic a nikoho nebere vážně a s ničím si nedělá těžkou hlavu. Tomu se nedá nezávidět:)
Vzpomínky na jednu životní etapu, práci pro poštovní úřad i soukromý život tradičně plný pití, sázení, sexu a podivných existencí a těžko uvěřitelných příhod...pro mne trochu zvláštní, "dynamika", chvíli se zanoří do nějaké epizody, rozvine, nečekaně utne a poskočí bez nějakého plynulého propojení o pár týdnů, měsíců či let dále...
Nicméně mi to trochu nasadilo brouka do hlavy ohledně stylu psaní, zdá se mi jiný než si jej z dřívějška pamatuji. Nevím, zda je to tím, že jde o první román, překladatelem nebo mou pamětí...nezbývá než vylovit jiného Bukowskeho a srovnat.

Krkavec15
21. února

Popis hlavního hrdiny na obalu knížky jakožto cynický antihrdina odpovídá mnohému :D. Zajímalo by mě, jak moc je kniha inspirována autorovým životem :D :D. Knížka se četla sama.

bertrand
18. ledna

Co máme dělat my ubozí lůzři, bez vzdělání, bez známostí, bez zastání, bez vyhlídek do budoucnosti? Každej si o nás otře špinavý ruce, děláme nejhorší hoknu a pro šéfy jsme míň než kus hovna u silnice. Jenom bezejmenný ksichty, který je třeba pořádně vyždímat než odpadnou. Když umíráme můžeme bejt vděčný, když nám daji deku.
Jo, máme moc pohnout světem a žít podle svýho, jak nám věčně říkají, ale nejni na to čas a pak ani chuť...padáme na hubu, udržujeme zdání, že žijeme...
Chinaski tohle vnímal a zažil a našel únikovou cestu - v chlastu, děvkách a psaní, dostizích. No nějaký způsob úniku to rozhodně byl. Rozhodně aspoň pro něho. Někdo je hippie, někdo Chinaski. Někdo je zpívá mantry někdo sází na hajtry.
My čteme ty jeho knihy, a tím vlastně taky unikáme...aspoň na chvíli... díky Hanku, ty misogynskej debile, seš jeden z nás...

DavCnuk
06. ledna

Žádná velká mrdačka tohle přečíst.

morte
26.12.2017

Svižně napsaná kniha sestávající z životních příběhů chlapa, co se s tím nemazlil. Poutavé popisy prostých krás života. Trefně také ukazuje snahu společnosti svázat člověka pomocí zaměstnání. V mnoha ohledech jsem hlavního hrdinu chápal. I když člověka práce baví, vždy je dobré mít možnost otočit se na patě a hrdě odkráčet nejbližšími dveřmi.

evindel
20.11.2017

Čítalo sa to samo. Aj banálne situácie sú podané nezameniteľným Bukowského humorom a štýlom, ktorý skrátka baví za každých okolností.

Sygi
08.11.2017

Chápu, že někdo nad Bukowskiho tvorbou mávne rukou s tím, že děj nemá zásadní zvraty ani pojednání. O tom však Bukowski je. O životě a strastech chudého člověka, který se ke všemu vždy nevinně nachomýtne, pokrčí rameny a jde si otevřít další pivo. Za mě paráda.

bruntal
30.10.2017

Můj první Bukowski a velmi příjemné překvapení. Jak podotkla Ali88 - čtivé, ze života a do MHD ideální. Zvlášť pokud vám přes rameno občas někdo nakoukne a přečte si tu správnou větu. Výraz takového člověka - k nezaplacení ;)

Ali88
23.10.2017

Pro mě první seznámení s Bukowskim a jelikož jsem to měla jako četbu do MHD, tak mi moc vyhovovalo členění textu. Bylo to čtivé, ze života a občas dost vtipné! :) Takže spokojenost po všech stránkách :)

Zikus
20.08.2017

První půlka, kde Buk popisuje roznášení letáků atd. je výborná. Pak to začalo trošku slábnout. I tak je to ale super čtivá záležitost na odreagování.

Plážovýbarman
19.08.2017

Poštovní úřad je ukázka nejenom života kde se převážně pije, vsází a užívá ale i debilních vedoucí, které snad každý z nás někdy v práci zažil.

rabor
13.08.2017

Přiznávám se, bavilo mě to zvláště proto, že tuto knihu jsem celou přečetl ve své pracovní době. Ne, že bych měl takovou práci, kde není co dělat, práce bylo všude okolo mě plno. Nedělám sice na poště, ale ono existuje určitá skupina zaměstnání, ve kterých pracuje většina z nás, a svou povahou jsou víceméně shodná. A ani to púlstoletí času na tom nic nezměnilo. Proto varuji všechny z vás, co mají svúj život nalajnovaný pro prúchod strukturami společnosti až k ředitelování zeměkoule, laxnost této literatury by mohla trvale poškodit vaše ambice i životní hodnoty.

Pablo7
01.07.2017

Výborná čtivá a vtipná kniha. Popis práce na poště prokládaný chlastáním, šukáním, sázením na koníčky. Tyto témata se u Bukowského opakují. Fascinuje mě zvláštní odstup autora od ostatních osob. Jakoby se ho nic nedotklo a skutečně ho nezasáhne ani rozvod, smrt bývalé přítelkyně.

Carnifex
29.06.2017

''Byla to jedna z nejlepších šukaček, co jsem kdy zažil. Se šploucháním vody v pozadí, za zvuků zvedajícího se a klesajícího přílivu. Potom jsem se s ní odvalil. ,,Ježíšikriste!'' vydechl jsem. ,,Ježíšikriste!'' Ani nevím čím to, že se do do toho vždycky nasere Ježíš.''

Radous
18.06.2017

Ke knize jsem přišel víceméně náhodou a to po zhlédnutí filmové verze jednoho z Bukowského zbylých próz. Náhodně jsem tedy zvolil Poštovní úřad a rozhodně to byl vynikající tah. Vskutku jedinečná věc. Extrémně čtivá a dost brutální (či by se hodilo napsat brutálně vtipná?) záležitost. Jak já bych si přál mít tu odvahu/povahu a mít celej svět tak hluboko v zádi. Věřím, že rozhodně ne všichni se s hlavním (anti?)hrdinou ztotožní, já jsem ale jeho styl žral. No zrovna ne nutně bych ale musel bejt alkáč. Určitě si najdu čas na další knihu od tohoto člověka.

Marián27
13.04.2017

Bukowského som začal čítať niekedy na strednej škole. Pokračoval som keď som školu skončil a hladal si prácu a čítal som ho aj vtedy keď som sa zamestnal. A môžem povedať že ma dosť jeho knihy vtedy ovplivnili. :) Potom som mal dlhšiu pauzu a čítal som iních autorov a teraz po rokoch som sa k nemu vrátil a znova si prečítal Poštovní úrad. Treba hneď povedať že Bukowski nieje autor pre každého!!!! Nie každý si jeho knihy dokáže vychutnať keď žije "americký sen". Ako tu už písali mnohí, človek musí mať niečo za sebou, poznať život z odvrátenej strany, teda niečo odžité, niečo samozrejme aj odpité, niečo odpracocané v mizerne platených zamestnaniach, nejaké potrhlé ženské pomilované a je aj jasné že ranná "kocovina" mu nesmie byť cudzia:). Ano, Bukowski a teda jeho alter ego Chinaski nazýva veci správnymi názvami a popri tom drie na pošte, chlastá, miluje sa so ženami, kašle na šéfov, nadáva, chodí na dostihy a všetko to je opísané tak skvelo a vtipne že sa niekedy rehocete ako "šílenec". Kniha je občas aj smutná ale väčšinou Chinaski hláškuje a zažíva také absurdné príhody že človeku až ostáva rozum stáť. Aj keď kniha má svoje roky je až k neuvereniu aká je aktuálna aj teraz. A český jazyk dodáva celému tomu parádnu šťavu. Som spokojný že knihu som si znovu prečítal a užil som si ju viac ako vtedy keď som ju čítal ako študent.
Česť Buhowskému!!!

katushah
24.03.2017

Já mám mnoho známých, kteří pracují na poště, takže mi tato knížka je velice blízká. Je vtipná, stručná, jednoduchá. Nic extra náročného, pobaví a to je hlavní, proč číst Bukowského, hlavně pro zábavu! :)

MartAn1996
16.01.2017

Žádný hlubokomyslný řeči od toho nečekejte. Bukowski píše tak, jak svět vidí. Nic víc, nic míň. Je to pro mě jedna z mála knih, která popisuje život alkoholika a člověka kterej svou práci takřka nenávidí, naprosto s geniálním humorem.

RichardvonT.
12.01.2017

1) Četl jsem Bukowského a proto jsem šel k poště.
2) Nejznámější pošťáci na světě jsou Petr Bezruč a Charles Bukowski.
3) Koně moc nemusím, ale četl jsem Bukowského a tak jsem šel jednou s přítelkyní na dostihy do Světlé Hory na Bruntálsku, pil přitom pivo a měl vsazeno na první a druhé místo. Bylo to skvělé.
4) A toho Bukowského už si přečtěte sakra sami.