Charles Bukowski

Charles Bukowski podruhé.

Nápis na jeho náhrobku sděluje: "Don´t Try"
(Nesnaž se)

Citáty:
"Nemůžeš se pokoušet. Je to důležité, nesnažit se, ale čekat. A když se nic neděje, čekej dál. Je to jako štěnice vysoko na stěně. Čekáš, až přijde k tobě. A když se přiblíží dost blízko, plácneš rukou a máš ji."

"To, co je mimo nás, není zdaleka tak důležité, jako to, co je v nás.
I když s tím, co je mimo nás, musíme pochopitelně také žít."

"Báseň je způsob, jak zachránit duši před explozí."

"Bolesti mám plnou nádrž."

"Čím míň věříš v život, tím míň máš co ztratit."

"Co si takhle konečně přiznat, že nejdůležitější není pravda - mnohdy je důležitější nechat pravdu být."

"Nejlepší člověk je ten, který mně obdaří svojí nepřítomností."

"Přinesla jsi mi to. Až si to budeš brát, udělej to pomalu a hladce.
Udělej to, jako bych umíral ve spánku, místo v životě."

"Ženy odjakživa přitahuje lež. Natolik, že se za ni časem provdají."

"Láska usychá rychleji než sperma."

"Možná největší výdobytek člověka je jeho schopnost umírat."

"Umírám a přitom nemám žádnou nemoc.
Umírám na existenci tak chladnou, že nestojí za námahu."

"Smrt je vítězství.
Jsem mrtvý, mrtvý, MRTVÝ!"

Starý prasák a ochlasta s citlivou duší.

Líbí se mi, protože se nesnaží se nám Všem zalíbit. Nedělá ze sebe někoho lepšho, než je. Je prostě takový, jaký je. Odhaluje se nám úúplně, úplně do poslední nitky, donaha.
Svým vyjadřováním říká: "Jo. Sem ochlasta. Jsem kurevník a dělám si, co chci."
Občas se mi při čtení jeho knih udělá špatně, ale přesto mně jeho tvorba přitahuje.

Bukowski dokázal celý svět přesvědčit, že je Chinaski se vším všudy... Rváč, alkoholik, chlap, který vám ve vteřině přebere ženskou a pak filosofuje nad právě vysraným hovnem. Charles, ten milovník klasické hudby, dostihů a samoty, rozervaný introvert, to zkrátka dokázal za pomoci svého vypravěčského talentu, fantazie a té správné míry přesvědčivosti. Díky mu za to :)

Človek bitý životom, ochlasta, kurevník a vášnivý fanda dostihov? Možno áno, možno nie, závisí od pohladu.. Buk mal ťažký život, čo sa odrazilo v jeho tvorbe, možno aj preto si mnohokrát nekladie servítku pred ústa a nemazná sa s čitateľom rovnako, ako sa život nemaznal s ním samotným.

Svet patri tem co se neposerou uzasny autor povidek, basni, ze zivota.

Bud ho milujete nebo nenávidíte. Nic mezi tím.

Je zvláštne čítať komentáre o Bukowskom,.s údivom pozorovať ako ho ľudia vnímajú.Od všeobecne zažitých a prijatých klíšé, cez hlboký odpor k perverzite / ktorou sme sami priťahovaní /.Tiež ktosi hodnotí jeho dielo ako nudné a samotného spisovateľa ako nie príliš dobrého. Ktosi pozitívne vníma časť jeho diela, niekto sa hlási k Bukowskému ako k dobrému spoločníkovi z mladosti., ale teraz už "vyrástol".Samozrejme je tu aj pár kladných hodnotení. Mám pocit, že by bolo veľmi jedoduché všetky názory konfrontovať s úryvkami z jeho kníh. A verte mi starý Buk by z tých konfrontácií vždy vyšiel víťazne. Minimálne ako morálny víťaz, ale dovolím si tvrdiť, že by Vás na 99 percent usadil knokautom. A aj keď mám k hazardu hodne ďaleko, rozhodne by som si na starého pána vsadil a to aj keď je už pár rokov po smrti.Ľudia totiž v jeho knihách čítajú sami seba. Uznávam môžete pľuť na zrkadlo, ale vyhrať nad ním ? V skutočnosti len pohŕdate vlastným obrazom. Jasné môžete zrkadlo rozbiť, ale podľa ľudovej pranostiky Vám to prinesie 7 rokov nešťastia. Váš obraz sa však kvôli tomu nezmení. A Bukowský je zrkadlo. Zrkadlo Vašej duše a že zachytáva aj temnú stránku, nuž...Naozaj ho mám rád, milujem ho ako môže heterosexuál blížiaci sa k päťdesiatke milovať starého veľmi múdreho a života znalého chlapa. A ako spisovateľ a básnik je lepší ako si to o ňom my všetci myslíme. Lepší, ako nám vlastné ego dovolí priznať. Patrí k elite, spisovateľskej super triede a môžme mu vyčítať čokoľvek, len rozšírime jeho legendu a postavíme mu pomník.Patrí medzi mojich najobľúbenejších a mám ho v srdci kdesi spolu so Sándorom Máraim. Aj keď som medzi komentármi našiel aj veľmi pozitívne hlasy, nikto tu o pánovi Bukowskoskom nepísal čisto v superlatívoch. To ma motivovalo pridať koment. Každému kto chce a zaslúži si to, môžem všetky jeho knihy len odporučt! Teda ak je na môj názor niekto zvedavý...

Bukowski je v klidu, ale osobně mi od něj sedí víc povídky, delší prózy mi připadají poměrně zdlouhavé a prázdné, viz. zrovna Poštovní úřad...I když k některým částem se rád vracím :)

geniálně prostý autor, který podstatně určil a definoval formu mého dospívání. Když mi bylo 14, přistoupil ke mně otec se slovy: "Už máš na to věk, tak čti," a daroval mi knihu Všechny řitě světa i ta má. Zpočátku jsem byl zaskočen, ale pak se v surrealistické perverznosti Bukowského díla začal neskutečně vyžívat. Jeho nejsilnější momenty dle mě patří k tomu, když se pustí do žánru sci.fi. "Nitroždímačka," "Tudy se nejde do ráje," a koneckonců i "Láska za 17,50," jasně překročily Bukowského stín, převážně pornografického autora. "Tak mám spíchnout rychlovku za litr nebo vyrazit na dostihy? Zas budu psát o orgiích, které skončí mordem všech zúčastněných....Ale jak chtějí, mně to radost nedělá..."

Miluju Bukowského! Jeho styl psaní je mi nesmírně blízký. Dá se říct, že on a Irovský (takový český Bukowski) jsou mí nejoblíbenější spisovatelé, které jsem doposud četl.

Jeden z najdôležitejších spisovateľov, ktorý otvára ľuďom oči. Jeho poviedky a básne sú urážlivé, preto je kontroverzný a mnohými nenávidený. Kto však pochopí vo co gou, začne jeho slová milovať...

Tento autor mi hýbe žlučí. Je nechutný, ale naprosto jsem mu propadla. Hlavně jeho veršům. Některé básně je lepší ponechat bez komentáře, ale ten osobitý styl musí být oceněn! V anotaci jedné sbírky básní jsem se dočetla, že "z básní dýchá klid a umění vychutnat si život." Tak tyto slova ve spojení s básněmi Bukowského mě celkem rozesmálo.
Pro milovníky tohoto básníka přikládám odkaz videa z youtube.com, kde Bukowski předčítá své básně publiku. Sám tvrdí, že básně píše, ale pak už je nečte. K těmto sezením ho přesvědčil finanční obnos, který za ně dostávál.
I když neovládáte jazyk anglický, tak si možná rádi povšimnete vystupování Bukowského na veřejnosti. Cigareta musí hořet a diváci ho povzbuzují v pití alkoholu. Takže je to spíše o poslouchání opileckých řečí.
Toto chování mi přijde naprosto nemístné, nevkusné a nepřijatelné. Přesto se k jeho veršům neustále vrácím. Prostě jsem jim podlehla!
https://www.youtube.com/watch?v=QB6IyLTvB7M

Myslim, ze jeho muzete bud milovat nebo nenavidet :) uprimne mne do jiste miry fascinuje. Hrde se hlasim ke skupine dychtivych ctenaru jeho ,,del,, doporucit muzu, ale cestu si k nemu uz musi najit kazdy sam...mne dostal svou basnickou sbirkou láska je pes

Bukowski je jako rána pěstí na solar, kterou si občas každej zaslouží. Osobně mi víc sedí rozhovory s ním, než jeho samotné dílo. Neřekl bych, že je to nijak zvlášť dobrý spisovatel, ale není to pozér. Psal to, co žil, a to není málo, ale řekl bych, že kvalita dost kolísá. Do konce jsem přečetl jen tři knížky a všechny tři jen z povinosti. Děj se většinou točí kolem pár klasických autorových témat jako srdcerváčství, práce, ženský, dostihy, šméčka a levárny, chlast a různý podoby sexu a magoření.

Myslím, že Bukowski je do velké míry proslulý díky svému vypravěčskému talentu, kdy dokázal pohotově odpovědět a s neuvěřitelným nadhledem glosovat prakticky cokoliv (i to o čem věděl houbelec) a vytvořit dojem "zenového mistra" usazeného v gauči s lahváčem, který má odpověď a recept na všechno. Z jeho odpovědí není nikdy úplně jasné, jestli to, co je řečeno, je myšleno vážně, nebo se jedná o prdel. Každopádně občas mě dokážou jeho výroky rozesmát, proto se k němu čas od času vracím. Ale jinak jsou jeho romány a povídky často jen spousta nudný vaty. Stačí vzít prakticky jakoukoliv knížku a začíst se kdekoliv a přečíst deset, dvacet stránek a už víte o čem to celý bude.

Jednou za čas je holt dobrý dostat jednu pěkně na solar, ale srdcovka to pro mě není.

V jedné putyce jsem se ptal týpka, jestli četl Bukowskýho a on na to : " Jasně, to jsou ty prasečinky. " To záleží na tom, na co se člověk při četbě zaměří. Pro mě výborná literatura, kterou jen tak něco nepřejebe.

Revolution sounds very romantic, you know, but it ain't. it's blood and guts and madness; it's little kids killed who get in the way, it's little kids who don't understand what the fuck is going on. it's your whore, your wife ripped in the belly with a bayonet and then raped in the a** while you watch. it's men torturing men who used to laugh at Mickey Mouse cartoons.

CHARLES BUKOWSKI, Notes of a Dirty Old Man

Buď ho nenávidíte, nebo ho milujete. Tento autor si mě získal již první napsanou stránkou knihy "Někdy jste tak sami, až to prostě dává smysl" (básně). Na jeho stylu psaní je něco tak úžasného, že vás to nutí číst dál a dál a najednou držíte v rukou jen dočtenou knihu - to je docela smutné, protože při čtení tohoto autora máte skvělý pocit. Humor, sex, alkohol, psaní, dostihy, ženské nohy, na něž se rád dívá, čtení před studenty (ano, bývá při tom opilý), brilantní názory na život, spousta koček - to jsou věci, které v jeho tvorbě najdeme a které nás zavedou do jeho zajímavého světa.

Baví mě.

“Já už brzo umřu a z těch dětí bude za pár let půlka sedět u textových editorů a psát neuvěřitelné sračky.”

V dobách mého sladce nerozvážného a zběsilého mládí byl mým oblíbencem, mou láskou.

Líbí se mi, jak se s věcmi nepáře a bez servítek řekne pěkně od srdce, co si o nich myslí.

Nemyslím si, že musí platit provařená hláška "Bukowskeho buď milujete nebo nenávidíte". Já k němu mám ambivalentní vztah. Některá díla, pasáže či myšlenky mi příjdou takřka geniální. Baví mě jeho ironické a kousavé komentáře k různým stránkám života. Taky to, že dokáže hodně neotřele popsat mnohdy triviální skutečnosti o kterých by "střízlivý" člověk nikdy nemluvil, nepsal... Na druhou stranu, někdy je mi z něho skoro zle (fyzicky, morálně...). Každopádně kvůli těm několika perlám, co z jeho knížek vždy vypadnou se oplatí prohrabat tu hromadu ... hnoje kolem :-)

Tenhle chlap byl zvíře a to velký! Jeho knihy mám ráda, jeho styl psaní mě baví.
A že je to vulgární a pohled na svět drsný?
Kdo z nás se tak občas necítí, kdo znás nemluví vulgárně a kdo z nás se nerad napije ...

Když někdo řekne, že je Bukowski špatný spisovatel, nebo jakýkoliv jiný negativní názor na něj, je mi to osobně úplně ukradený. S takovým člověkem se prostě o Bukowskim nebudu bavit a je to. Nemělo by to totiž cenu. Bukowski se nikdy nesnažil nikoho šokovat, ač se mu to v životě často stávalo. Nicméně nic z toho, co napsal, nepsal pro potřebu šokovat, a už vůbec ne nějaké puberťáky. Psal to, co žil, někdy to jen trochu poupravil (a Škvár je jiná kategorie). Jestli má někdo jeho syrovou upřímnost za pózu pro puberťáky, je to jeho věc, já to nikomu neberu a přesvědčovat ho o opaku nebudu.

Bukowski nade vše milující svou dceru. Bukowski, který jediný přijde za umírající Jane do nemocnice, kde je s ní až do konce, protože je to jediná žena, kterou kdy opravdu miloval, ať byla jakákoliv... Kdo je schopen vidět víc než chlast, ženský, dostihy (píšu ženský, protože děvek jako prostitutek bylo minimum), ten uvidí Bukowskiho jako citlivého člověka uvězněného ve velmi hrubé skořápce. To všechno v jeho textech je. Jaký byl on, takové jsou jeho texty. To se nedá říct o mnoha spisovatelích. Někomu to vadí, tak to šmahem odsoudí, ale to je Hankovi i mně a spoustě dalších u prdele.

Nikdy mi neseděl, vadila mi u něho ta ostentativní sprostota. Ale o to mu šlo, věděl, že to dost lidí přiláká.

Jako olivy. Milujete nebo nenávidíte.

Líbí se mi jeho (sebe)ironie.

Elegán s mluvou záchodové mísy, miluju jeho poezii a povídky.

Idol mého mládí, který mi pořád má co říct, i když už pomalu vyrůstám z té fascinace a prohlížím všechny ty jeho triky a vidím, kdo to v podstatě byl. S žádnou jinou literaturou jsem si ale nerozuměl a dodnes nerozumím lépe. Nic mě nebaví číst víc, než jeho knihy. Nehledě na všechny ty útrapy a cynismus byl Buk neskonalej srandista, to předně, u ničeho jsem neměl tak vážnej ksicht, současně jako jsem se u toho chlámal jak magor. Nejdokonalejší ovšem je, jak jen díky literatuře, kterou psal, dokázal tenhle v jádru citlivý člověk o sobě rozšířit naprostý fámy. Fabulant první třídy, co předběhl dobu a nachytal lidi, protože byli prostě blbí. Všechno to nafoukl a dodnes se věří, že ohnul tisíce ženskejch a prolil ledvinama galony chlastu, plícema mraky kuřiva, mlátě ve dvě v noci do psacího stroje, jako kdyby hrál na piáno, poslouchaje přitom Mahlera, zatímco psal o bolesti, čtyřech stěnách a samotě. Chce to trochu číst mezi řádky. To je podle mě chyba většiny lidí, co ho čtou, že jsou příliš krátkozrací a povrchní v tom názoru na něj. Buď se jim zalíbí to, že psal o tom, co si oni celou dobu pouze myslí, ale neřeknou, tudíž jim imponuje a je pro ně 'frajer', nebo (většinou ženy) ho jednoduše odsoudí za všechny ty sexuální prupovídky a narážky, jako 'prase', v obou případech je to docela škoda, protože Bukowski je značně sofistikovanější, mnohovrstevnatější - a jde to z toho psaní vycítit. Kdybych občas neměl pocit, že jsem se těma jeho kecama přežral, asi bych nečetl nic jinýho, protože se to v hodně zásadních bodech shoduje s mou vlastní životní cestou (rád používám slovo "straight" jednat s někým přímo, říct, co si myslíte, nechci se ohánět slovy pravda nebo upřímnost, na to jsou tu všichni ostatní, nemusíte být pravdiví ani upřímní, jen musíte s lidma jednat přímo / straight), ačkoliv, start mého života měl přeci jen optimističtější nádech - ale je mi jasné, že i tak to Buk přitáhl za vlasy, kde mohl. A tohle všechno vím ne proto, že bych to někde vyčetl, nebo našel, ale protože si umím dát souvislosti dohromady a vím, jak moc si spisovatelé umí vymýšlet ze sebemenšího podnětu. Hank byl pašák! Inspirující! Svůj! A já vím proč... proto rád říkám, že mu zkrátka rozumím... i když bychom si v reálu rozmlátili hubu.