PetrazÚstí
komentáře u knih
Prokletý kraj
Michaela Klevisová
Výborně napsaná detektivka, víc asi netřeba dodávat. Tato autorka mě sice dlouho míjela, ale od přečtení její první knihy, patří mezi mé nejoblíbenější. Příběh mě okamžitě pohltil, děj je vystavěný takže ho hltáte stejně nadšeně, jako thriller v televizi.
Černočerné srdce
Robert Galbraith (p)
Takhle to dopadne, když má někdo dar psát. Vezmete do ruky knihu, která by vás jinak moc nezaujala, tématem, vlastně ničím. Pak začnete číst a odtrhnete se až po dvou stech stranách jen proto, abyste si došli na záchod. A pak čtete a čtete, dokud se nedostanete až nakonec.
Strhující děj, všechno do sebe hezky zapadá, nikde to nedrhne, prostě skvělé. Tleskám, paní Rowlingová.
Dědina
Petra Dvořáková
Kniha, která mě chytla a už nepustila. Líbily se mi jednotlivé dějové linky postav, stejně jako jejich mluva, která byla precizní, velmi dotažen á a bez chyb, na což jsem citlivá. Ze současné prózy je to určitě jedna z těch lepších věcí.
Pýcha a předsudek
Jane Austen
Až s věkem jsem pochopila sílu toho textu. Definice jemnosti a preciznosti.
Směšné lásky
Milan Kundera
Jedná z mých nejoblíbenějších Kunderových knih, je v ní všechno, přesto se o ní tolik nemluví, zastiňuje ji třeba Žert. Dovoluji si ale tvrdit, že tento jeho počin je jedním z nejlepších. Každá povídka je dokonale vybroušená.
Nesnesitelná lehkost bytí
Milan Kundera
Tohle je určitě jedna z nejlepších knih od českého autora, které na trhu jsou. Děj, postavy, atmosféra a především jazyk, jsou vynikající a znát by jí měl každý milovník literatury.
Hora mezi námi
Charles Martin
Skvělá a napínavá kniha a ten konec? Miluju konce tohoto typu, doporučuji vřele všem.
Rok kohouta
Tereza Boučková
Kniha mě vtáhla od první stránky, fascinující příběh mě bavil o to víc, když jsem zjistila, že, je to částečně podle skutečnosti.
Tiché roky
Alena Mornštajnová
Líbilo se mi to nenásilné propojení současnosti s minulostí. Postavy byly sice ploché a neprošly během příběhu žádným vývojem, takže působily spíš jako stroje, ale to nic nemění na tom, že se kniha čte dobře.
Chata ve Švýcarsku
Julie Caplin
Takhle série je prostě skvělá, oddychová, milá, zábavná, mám ji moc ráda. Chata ve Švýcarsku je moje nejoblíbenější kniha z této série, a to asi proto, že jsem tam nikdy nebyla, ale moc po tom toužím, proztím jsem si to užila alespoň prostředictvím těchto stránek, pila jsem horkou čokoládu a cítila kolem sebe obrovské útulno, nechala jsem plynout čas a taky jsem si koupila kuchařku tradičních švýcarských receptů. :-)
Historie včel
Maja Lunde
Krásná a dojemná kniha. Svíral mě pocit úzkosti. Velmi pravdivá ve všech ohledech.
Nejšťastnější muž na Zemi
Eddie Jaku (p)
Příběh jako takový je velice silný, to je nesporné. Ale že by mě četba knihy nějak bavila, se říct nedá, nejspíš za to může styl, jakým je psaná, který z ní dělá pardoxně nezáživnou četbu.
Symfonie o novém světě
Lenka Horňáková-Civade
Kniha se dobře čte, je dobře napsaná, přesto se nemůžu ubránit pocitu, že u nás poslední dobou vycházejí knihy, které jsem pořád o tomtéž. Chtěla bych se klidně podívat do 17. století nebo současnosti, ale té totality už je moc. Nehledě na to, ale byla tato kniha od paní Civade skvělá.
Désirée
Annemarie Selinko
K téhle knize se vracím, poprvé jsem ji četla asi ve třinácti. Výborně jé, že hrdinka v knize roste, dospívá, vyvíjí se, a tak jsem rostla s ní a prožívala různé věci, které se s tím, co prožila ona nedaly srovnávat, ale vše jsem si odžila se stejnou vášní, jako ona. Je to moje nejoblíbenější kniha, kterou si čtu stále dokola.
Co mě naučil tučňák
Tom Michell
Milá knížka, je spíš povrchní než hluboká, ale četla se mi dobře.
Hory zpívají
Nguyen Phan Que Mai
Nevěděla jsem toho o vietnamských dějinách mnoho. Zde je vše podáno velmi jemně, subtilně. Krásný román, četl se moc dobře, postavy se mi zdály uvěřitelné, stejně tak zápletky, což je pro mě v poslední době hlavní kritérium.
O psaní: Memoáry o řemesle
Stephen King
Toto je podle mě jediná kniha o psaní, která mi dává smysl. Napsal ji totiž jedinečný autor, jeden z nejúspěšnějších. A ať už se nám jeho knihy líbí nebo ne, má lidem co předat. Určitě jsou takové knihy přínosnější, než publikace autorů, kteří mají ke psaní stejně blízko, jako moje budoucí sekretářka nebo žák z deváté třídy. Protože psát umíme všchni, že? Literatura je ale to, co tvoří umělci, tedy lidé, které čtu, abych se obohatila nejen o poutavý příběh...
Opička na gumě
Eva Kollerová–Střihavková
Kniha o tom, že to mladí lidé nemají jednoduché, přestože je jim často předkládáno, že žijeme v nelepší době za celou lidskou historii. Poukazuje na přehršel možností, které my mladí máme a také na problémy člověka a soužití s přírodou. V tom se asi v současné próze vymyká.
Dravec
Marek Epstein
Moc se mi líbily ty tři tolik odlišné pohledy na jednu věc. Chytře napsané, hezký jazyk.
Rosemary má děťátko
Ira Levin
První a posledí kniha, u které jsem se opravdu bála. Skvěle napsané.