Směšné lásky přehled

09.04.2025

(SPOILER) Povídky jsou excelentní, každá je jiná, ovšem jedno mají společné: vždy je tam touha po milenkách a ta touha vždy zůstane nevyplněna. Zde je celá má recenze na jednotlivé sešity:

PRVNÍ SEŠIT: Vskutku pozoruhodné melancholické anekdoty. Po přečtení více než 50 knih jsem došel k základnímu poznání že příběhy jsou v podstatě to stejné, mění se doba, mění se rychlost věcí ale jedno se nemění a to jest smýšlení člověka. A tady je to vidět nejlépe. Všechny tyto tři anekdoty se podobají jako vejce vejci, ale ne dějem, ani postavami ale tématikou. Muž má pokaždé ten samý pud po ženě. Tady je to téma ženy nedostupné, což může s mužem dělat všelijaké věci, i takové které by za normálních okolnostech neudělal, (nejvýrazněji je to vidět v povídce Nikdo se nebude smát) ale stejně to přijde vniveč a proto jsou tyto lásky po ženách (jak již napovídá název souboru), směšné. Genialita Kunderova díla nabírá u mne nových oprátek.
DRUHÝ SEŠIT: Další tři povedené povídky od mého velice oblíbeného Kundery. Mě nejvíce seděl Zvěstovatel (tato povídka nakonec v kompletním souboru není) a velice slavná povídka Falešný autostop. U Zvěstovatele jsem se dokázal vcítit do tématu, tedy špatně užitých chvil, jen kvůli jednomu znamení, tedy konkrétně v Třískovi. A jak vypravěč uvažoval, ve skutečnosti nemáme smůlu když dané znamení skutečně vidíme, (události po vidění toho znamení záleží na okolnostech), ve skutečnosti to dělá nejzajímavější orgán v lidském těle a to jest mozek. Toto je velice zajímavé téma a ještě zajímavější je téma v povídce Falešný autostop, téma mě velice blízké, a to je psychologická proměna člověka po určitých událostech (nejlepší příklad za všechny: Karel Kopfrkingl - Spalovač mrtvol), a tady je krásně vidět kdy se (pro mě docela zvláštní) hra zvrhne, a všechno je zcela jinak a mladík již svou dívčinu nemiluje a považuje ji za děvku. Nejvíce mne zarazila poslední věta této povídky: Bylo ještě před nimi třináct dnů dovolené. Co dělali těch třináct dní, smířili se? Nebo to bylo jejich nejhorších třináct dní v jejich životě? Pravou pravdu se nikdy nedozvíme, ale hledání pravdy je jedno z témat literatury které mne fascinuje a dává mi smysl do života.
TŘETÍ SEŠIT: Tak toto tedy byl poslední sešit směšných lásek. Povídky excelentní, ovšem ze všech tří sešitů nejslabší. Ale i tak stále geniální a každá povídka měla něco do sebe. V první povídce tu uvidíme zamilování starých lidí, které už nemůže nic překvapit, ale díky slovům zjistíme, že může. Tady je vidět že i slova, i když jsou jen dočasným prvkem mají obrovskou moc k činům. Dále se mi líbilo propojení postavy doktora Havla ve dvou povídkách (myslel jsem si že se jedná o shodu jmen, ale nebylo tomu tak, jelikož byl tam označován za toho kdo byl označen jako "smrt" v povídce Symposion), hlavně v povídce Doktor Havel po deseti letech, kde se seznámí s mladým redaktorem a rozumí si sním. Líbí se mi tento vztah kdy na věku nezáleží, člověk si nejlépe rozumí s člověkem, který má stejné city, postoje a stejné myšlení, a vůbec nezáleží v jakém rozmezí a věku se oba nacházejí. A povídka Eduard a Bůh nám zase ukazuje co dokáže s člověkem udělat víra, ve kterou sám nevěří, ale naprosto mu změní život a to vše za vidinou ženského těla. Tato povídka mi připomněla román Žert, je to taková odlehčenější verze, akorát s jinými prvky. Celkově se jedná o pěkné zakončení Směšných lásek.

Tak to vidíte sami, jak jsou tyto povídky vskutku geniální, každá má něco do sebe a v každé je jiný motiv který stojí za debatu. A to je v literatuře věc co naprosto miluji...

08.01.2025

Svobodné povídky z nesvobodné doby. Trošku návrat do dob minulých, ale Kundera psal tak nadčasově a s takovým přehledem o lidské povaze, duši...prostě o člověku, že jsou jeho knihy aktuální a čtivé. Nehledejte v jeho knhach jen tragiku té doby, tahle
kniha mě bavila a i když se jedná o trochu parodii života, který žijeme vsichni, alespoň se člověk vlastně směje sám sobě...a to si myslím, že takovou pouť do vlastní duše měl přesně Kundera tímto lehko-těžkým povídánim na mysli.