Milan Kundera
česká, 1929 - 2023
Nová kniha
![Unesený Západ Unesený Západ](https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/513937/uneseny-zapad-bht-513937.jpg?v=1680109180)
Unesený Západ - Milan Kundera
Unesený Západ, osmý svazek esejů Milana Kundery, obsahuje dva texty: Nesamozřejmost národa, projev Milana Kundery na sjezdu Svazu československých spisovatelů v... detail knihy
Související novinky
![Žebříček nejprodávanějších knih (29. týden)](https://www.databazeknih.cz/img/news/zebricek-nejprodavanejsich-knih-29-tyden.jpg?v=1721848935)
Žebříček nejprodávanějších knih (29. týden)
Žebříček nejprodávanějších knih (beletrie) minulého týdne (15.-21.07.) je právě tady.
Ani minulý týden neproběhly v prodejnosti změny, na špici se stále drží t... celý text
Populární knihy
/ všech 36 knihNové komentáře u autorových knih
![Totožnost Totožnost](https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/540281/totoznost.png?v=1719212767)
„Zajímavé téma je rozpor mezi tělesností a duchem, který se projevuje v erotickém vztahu. Plus Kunderova typická témata: osamělost, neschopnost přiblížit se k druhému (totožnost je zrazována proto, že o druhém máme mylný dojem - tvoříme si falešné obrazy atd.). Kundera se coby implicitní autor štítí světa, štítí se společnosti, sdílení, růstu i rozpadu. Vlastně se štítí jakékoli proměny a sdílení - je duchem trochu jako Platón, protože považuje za úctyhodné pouze to, co je nehybné, neměnné a osamělé. Zároveň jej ovšem tělesnost vzrušuje, takže k tomu přistupuje s libertinským étosem: jeho hrdinové (v tomto případě hrdinka) využívají sex perverzně - odmítají jeho plodivou a vztahovou funkci a přijímají ho v jakési osamělé, melancholicky tragické slasti (melancholicky tragické proto, že vědí, že jim vykoupení nepřinese).
Kundera je zajímavý autor. Vychází z určitých existenciálních předpokladů – ztráta objektivního smyslu a hodnot, nepřekročitelná hranice mezi subjektem a světem – a na základě toho sem tam vyvozuje nečekané spojitosti. První polovina knihy se mi v tomhle smyslu líbila a nevadilo mi, jak moc je nepřátelská k tělesnosti a že její morálka je taková, že by si sice přála být libertinská, ale nakonec spíš připomíná sv. Augustina. Specifikum Kundery je, že na základě několika postřehů utváří docela radikální zobecňující závěry. Což by vlastně nebyl problém, kdyby nešlo o jednoduché a opakující se rámce, takže ve výsledku čtenáře kniha nejprve baví a zajímá, ale záhy přestane překvapovat a začne být trochu banální. Přijde mi, že Kundera nějak pojal svět, interpretoval jej, načež byl se vším hotov a už tedy nebyl schopen nebo ochoten svůj pohled příliš rozšiřovat, takže jej v pozdním díle pouze opakuje – proto se možná Totožnost tolik podobá povídce Falešný autostop – nepřijde mi ovšem, že by měl autor od té doby na srdci něco příliš nového: Lidé mají falešné představy – o sobě i o tom druhém + žárlivost, manipulace aj.
Druhá polovina knihy mi přišla jako psychologicky vachrlatý a stylisticky plochý text dejme tomu jako od slabšího Miloše Urbana (i když Kundera chtěl asi spíš napsat něco jako Eyes Wide Shut, respektive Snovou novelu). V příběhu se nejprve rozvíjejí zajímavé motivy a souvislosti (např. reklama, která vizuální hříčkou spojuje sex a mateřskou lásku ke kojenci – to je jak od D. F. Wallace!). Kundera však hrdince přisoudí vyhrocené a podle mě nesmyslné jednání – Chantal je vlastně strašně neživotná a děsivá kreatura. Vlastně nesnáší tělesnost a sex (představuje si, že je vůně růže, která proniká světem mužů, tj. bez náležitého tělesného dotyku – což se konkrétně projeví v několika jejích reakcích odporu), je zcela uzavřená do sebe, iracionální a necitelná. V jednu chvíli si uvědomí, že má vlastně radost ze smrti svého syna, protože díky ní může mít láskyplný vztah s Jeanem-Marcem. Pak však dojde na ony tajné dopisy a když se vyjeví, že jejich autorem byl Jean-Marc a že s ní vlastně hraje jakousi hru (a že se jí hrabal v podprsenkách, stejně jako ti rozmazlení spratci od její švagrové…), Chantal se cítí zrazena a rozhodne se tenhle skvělý vztah bez diskuze ukončit a z trucu odjede do Londýna na orgie – tam si ovšem uvědomí, že je raději onou vůní a že ji vlastně děsí sliny, což je na orgiích trochu problém, a začne panikařit. Nedokážu si moc představit, že by se tak nějaký člověk zachoval, pokud by netrpěl psychózou. Jenže samozřejmě nejde o realistický koncept, je to vlastně nakonec jen sen atd. Takže vůbec nejde o psychologický román, nýbrž o román filozofický – jde o ideje samotné, nikoli o realističnost jejich vtělení do jednání hrdinů. Bohužel se zde však demonstrují pouze ony Kunderovy základní existenciální východiska, z nichž vycházejí za vlasy přitažené konsekvence, které samy o sobě nejsou intelektuálně kdovíjak poutavé – člověk k druhým nepronikne, tělesnost je hnusná, svět je hnusný, spojení ducha a těla je však paradoxně vlastně vzrušující, takže vznikají urč. perverze atd. Celek vyznívá nihilisticky, což je za mě ok. V rámci autorovy stylistické stručnosti však jde o teze, jejichž vtělení do uměleckého textu nepůsobí příliš přesvědčivě.
Shrnul bych to tak, že Kundera byl zajímavý člověk (jeho interpretace světa byla intelektuálně zajímavá), který nebyl schopen svoji vizi dostatečně zajímavě umělecky zpracovat – alespoň tedy co se týče téhle jeho francouzské fáze. Oproti autorům jako Houellebecq, Céline nebo C. McCarthy, jejichž východiska byla v mnoha ohledech podobná, napsal Kundera spíš průměrný text s několika pozoruhodnými prvky a s poutavým námětem. Taky musím říct, že mě ta jeho stručnost a úsečnost vlastně docela sere (ano, nikoli irituje – sere mě, protože já nejsem žádný platonik ;-) ) – ono to funguje, když nechává autor interpretaci na čtenáři, ale u Kundery takto každá jeho zobecňující myšlenka působí jako jednoduchá a absolutní pravda, která přináší dojem, že svět je vlastně jednoduše pochopitelný a vysvětlitelný – což je ovšem tak trochu kýč, kterého se on sám tolik štítil.
Jinak doslov Jakuba Češky je vlastně korespondujícím způsobem průměrný – pár pěkných postřehů; neurazí, ani nenadchne.“... celý text
— 3497299
![Slavnost bezvýznamnosti Slavnost bezvýznamnosti](https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/451302/slavnost-bezvyznamnosti-8Xh-451302.jpeg?v=1598596105)
„Velmi kvalitní, byť hodně obtížné čtení. Prostě typický Kuderův styl.“
— Kabuky
![Kniha smíchu a zapomnění Kniha smíchu a zapomnění](https://www.databazeknih.cz/img/books/89_/897/kniha-smichu-a-zapomneni-BPq-897.jpeg?v=1584655396)
„Velmi zajímavé čtení. Kniha opět nezklamala. Přečteno jedním dechem.“
— Kabuky
![Unesený Západ Unesený Západ](https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/513937/uneseny-zapad-bht-513937.jpg?v=1680109180)
„Vynikající soubor esejů, které jsou velmi inspirativní.“
— Kabuky
![Nevědění Nevědění](https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/483655/nevedeni-Fjz-483655.jpg?v=1636012231)
„Kupodivu pasáže, které nevyprávěly příběh, byly nejlepší. Rozhodně ne špatné. Ale jsou i silnější kunderovky.“
— Kopta
Milan Kundera - knihy
2023 |
![]() |
2006 | ![]() |
1969 | ![]() |
1970 | ![]() |
1979 | ![]() |
1993 | ![]() |
1981 | ![]() |
2021 | ![]() |
1997 | ![]() |
2020 | ![]() |
Žánry autora
Literatura světová Divadelní hry Fejetony, eseje Povídky Romány Literatura česká
Štítky z knih
eseje sex nevěra povídky láska Morava zfilmováno rozhovory Ostrava erotika
Kundera je 898x v oblíbených.