Milan Kundera citáty

česká, 1929 - 2023

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Citáty (161)

„... Prostý a jasný. Ale co je to prostý a jasný? Je to všechno o tom, aby člověk byl takový, jaký je, nestyděl se chtít to, co chce, a toužit po tom, po čem touží. Lidé bývají otroky předpisů. Někdo jim řekl, že mají být takoví a takoví, a oni se snaží takovými být a do smrti se sami o sobě nedovědí, kdo byli a kdo jsou. Nejsou pak nikým a ničím, jednají podvojně, nejasně, zmateně. Člověk především musí mít odvahu být sám sebou. (Žert)“

„"...naše já je jen pouhé zdání, neuchopitelné, nepopsatelné, mlhavé, zatímco jediná skutečnost, až příliš lehce uchopitelná a popsatelná, je náš obraz v očích jiných. A nejhorší je, že nejsi jeho pánem. Nejdřív se ho snažíš sám malovat, pak ho chceš aspoň ovlivňovat a kontrolovat, ale marně..."“

„"IDEJE Nechuť, kterou chovám pro ty, kteří redukují dílo na ideje. Hrůza, kterou mám: být zatažen do toho, co se nazývá "débats d´idées", ideový spor. Beznaděje, kterou ve mně vzbuzuje epocha oslněná idejemi, lhostejná k dílům."“

„"V této zemi si lidé neváži rána. Probouzejí se násilně pomoci budíku, který rozbije jejich spánek jak rána sekyrou, a odovzdají se rázem truchlivému spěchu. Řekněte mi, jaký je to pak den, který začína takovým násilným aktem!? Co se musí dít s lidmi, kteří dostávají denně pomocí budíku jeden malý elektrický šok! Jsou každý den přivykáni násilí a každý den odnaučování rozkoši. Věřte mi, že o povaze lidí rozhodují jejich rána."“

„"Vy si, Alžběto, nedovedete představit, že byste milovala někoho tak strašně moc, že byste se právě proto s ním nemohla vyspat?" Alžběta prohlásila, že ne.“

„"Vzápětí nato se poděsila své nenávisti a řekla si: svět se dostal na pokraj jakési hranice; když ji přestoupí, všechno se může proměnit v šílenství: lidé budou chodit po ulici s pomněnkou v ruce anebo se budou na potkání zabíjet. A bude stačit málo, jedna kapka vody, pro kterou přeteče sklenice: třeba že bude na ulici o jedno auto, o jednoho člověka nebo o jeden decibel víc. Je tu nějaká kvantitativní hranice, která nesmí být překročena, jenomže ji nikdo nestřeží a možná nikdo ani neví, že existuje." (Nesmrtelnost)“

„“A proč nepoužiješ síly někdy proti mně?” Protože láska znamená zřeknout se síly.”“

„“Anyone whose goal is 'something higher' must expect someday to suffer vertigo. What is vertigo? Fear of falling? No, Vertigo is something other than fear of falling. It is the voice of the emptiness below us which tempts and lures us, it is the desire to fall, against which, terrified, we defend ourselves.” - The Unbearable Lightness of Being“

„„A co je v tom případě SAMOTA? Břemeno, úzkost, zlořečení, jak nám to chtěli kdysi namluvit, anebo naopak ta nejcennější hodnota, která je dnes drcena všudypřítomnou kolektivitou?““ — Zneuznávané dědictví Cervantesovo

„„A odkud bereme jistotu, že srdce je eticky nadřazeno mozku?““ — O hudbě a románu

„„Ale kdo nemyslí na své tělo stane se o to snadněji jeho obětí.““ — Nesnesitelná lehkost bytí

„„Ale ta hrůza jenom potvrzuje, že člověk může být sněden, rozžvýkán, spolknut, proměněn v exkrementy.“ (S125)“ — Nevědění

„„Ale to se nikdy neví v přítomné chvíli, zda skutečnost je sen nebo sen je skutečnost.““ — Život je jinde

„„Básníkova pýcha je něco docela jiného než obyčejná pýcha. Jen básník sám ví o ceně toho, co píše. Ostatní to pochopí mnohem později než on, a třeba to vůbec nikdy nepochopí. Básník je proto povinen být pyšný. Kdyby nebyl pyšný, zradil by své dílo.““ — Kniha smíchu a zapomnění

„„Bylo to ticho mlčících ptáků ve vrcholcích stromů.““ — Nesmrtelnost

„„Copak je láska myslitelná bez toho, že úzkostně sledujeme náš obraz v mysli milovaného?“ „Ve chvíli, kdy se už nezajímáme, jak nás vidí ten, koho milujeme, znamená to, že ho už nemilujeme.““ — Nesmrtelnost

„„Čím pozorněji a umíněněji upíráme pohled na nějakou skutečnost, tím více chápeme, že vůbec neodpovídá tomu, za co ji všichni mají.““ — Kastrující stín svatého Garty

„„Čím více jsou státní záležitosti neprůhledné, o to průhlednější musí být záležitosti jednotlivce; byrokracie; i když představuje veřejnou věc, je anonymní, utajená, kódovaná, nesrozumitelná, zatímco soukromý člověk je povinen odhalit své zdraví, své finance, svou rodinou situaci, a jestliže tak rozhodl mediální verdikt, nenajde okamžik intimity ani ve své lásce, ani ve své nemoci, ani ve své smrti.“ (S40)“ — Slova, pojmy, situace

„„Člověk existuje jen ve svém konkrétním věku a s věkem se všechno mění. Pochopit jiného člověka znamená pochopit věk, jímž právě prochází.“ (S77)“ — Slova, pojmy, situace

„„Člověk nikdy neví, co má chtít.““ — Nesnesitelná lehkost bytí

„„Člověk si přeje svět, kde by dobro a zlo byly zřetelně rozlišené, protože je mu vrozena nezkrotná touha nejdřív soudit a pak teprve chápat.““ — Zneuznávané dědictví Cervantesovo

„„Člověk touží po věčnosti, ale může mít jen její náhražku: moment extáze.““ — O hudbě a románu

„„Existenciální hádanka se ztratila za politickou jistotou a jistoty kašlou na hádanky. To je důvod, proč lidé, navzdory bohatství prožitých zkušeností, vycházejí z historických zkoušek vždycky stejné hloupí, jako když do nich vstupovali.““ — Zahradou těch, které mám rád

„„Francouzi, víš, ti zkušenost nepotřebují. Soudy u nich zkušenost předcházejí.“ (S110)“ — Nevědění

„„I největší láska končí zredukována na kostru chatrných vzpomínek.““ — Zneuznávané dědictví Cervantesovo

„„Ironie popuzuje. Ne proto, že se vysmívá a útočí, ale že nás zbavuje jistot a odhaluje svět jako mnohoznačnost.““ — Slova, pojmy, situace

„„Jakoby, pláč duše mohl být utěšen jen necitovostí přírody.““ — O hudbě a románu

„„Jeho žal si žádal samoty a tmy.““ — Život je jinde

„„Jsou situace, kdy jsou lidé odsouzeni hrát divadlo.““ — Nesnesitelná lehkost bytí

„„Kniha je produktem jiného já než toho, které vychází najevo v našich neřestech, spisovatelské já se vyjevuje jenom v knihách.““