O psaní: Memoáry o řemesle

Pěkné, poučné, a pro mě jediné, co si od Kinga přečtu.
Páč horory můj nervový systém nedává.

Hezké čtení pro Kingovi fanoušky a to i ve chvíli kdy nemají - stejně jako já - ambice stát se spisovateli. Životopisná část je velmi čtivá, upřímná a King v ní dokáže bez zbytečné vaty vypíchnout ty nejzásadnější momenty svého života včetně problémů s alkoholem, drogami nebo zázračné přežití dopravní nehody (samozřejmě je třeba brát v potaz že od napsání uběhlo už čtvrt století a tak to není úplně aktuální) . Část s radami pro mě byla přeci jen o něco slabší vzhledem k tomu že jsem spisovatelem nikdy být nechtěl, ale i ta je psaná s nadhledem a vtipem a i nespisovatelé si z ní mohou odnést pár funkčních rad do běžného života. Ale samozřejmě také nemusí a můžou tuhle knihu brát jen jako zajímavé zpestření Kingovi spisovatelské kariéry...7/10

Tenká kniha od Stephena Kinga o jeho životě a o jeho psaní a rady, jak psát. Určitě zajímavé pro fanoušky tohohle krále hororu a také pro ty, kteří chtějí být spisovateli.
Dozvěděla jsem se o jeho životě věci, které jsem určitě nevěděla a jsem za to ráda.

V této knize dozvíte střípky ze života Stephena Kinga, ale také dostanete rady, jak správně napsat nejen knihu, ale také článek, fejeton, pojednání, recenzi, závěrečnou nebo jen slohovou práci. Řekla bych, že je na místě si od PANA spisovatele brát tyto rady k srdci, protože ví o čem mluví, jak víme. Kniha se čte lehce, je humorně psaná a zajímavá, mistr hororů nám odkrývá zážitky a vzpomínky, které jen tak někde nenajdete. Určitě doporučuji každému, kdo se pere s psaním jako takovým, nebo třeba jen tomu, kdo se chce u knížky zasmát.

Kniha o psaní i pro Ty, co nikdy psát nechtěli a troufám si říct, že po jejím přečtení chtít budou. Není to životopis, je to vzpomínání na důležité události v životě, které Stephena jako spisovatele formovaly. Vzpomínky na svá stěžejní díla, na to jak vznikala a velmi milé vyprávění o manželce, díky které by jinak Stephen jako spisovatel nejspíš ani neexistoval. Děkujeme Tabitho!

Tuhle knihu by si měl přečíst každý milovník nejen Stephena, ale knih. Nové vydání je navíc doplněné o novou předmluvu a design knihy je vymazlený do detailu.

Jasně, spoustu z Vás se bude ohánět tím, že Stephena miluju a že žádnou jeho knihu nezhatím, ale tohle si opravdu prosím přečtěte :)

„Každá kniha, kterou vezmete do ruky, vás může něco naučit, a poměrně často vás špatné knihy naučí mnohem víc než ty dobré."

Tato kniha mě velmi mile překvapila. A předem upozorňuji, že dnes to bude krapet delší, jelikož těch citátů z knihy bude krapet víc, protože vybrat jen jeden, dva bylo zcela nemožné :-)

Jak již zmiňuje anotace, kniha je vyváženou kombinací Kingova životopisu, rad ohledně psaní a letmý vhled do jeho tvorby - cca do roku 1999. Nejvíc mě potěšila pasáž ohledně knihy Svědectví - jelikož ta je moje nejoblíbenější :-) Co jsem ovšem nevěděla bylo, že zrovna tato kniha mu dala velmi zabrat a chybělo málo a vůbec by nevyšla.

Shodou okolností chybělo také velmi málo a nenapsal by kvůli hloupé nehodě už vůbec nic :-( Já tedy doufám, že vedle svého psaní vynalezl také lék na nesmrtelnost anebo má doma alespoň bezedný šuplík plný rukopisů, protože si nechci vůbec představit co bude, až tohle jednou skončí :-(

„Symboliku máme, abychom s ní přizdobovali a obohacovali, ne abychom vytvářeli umělý dojem hlubokých myšlenek."

Nejvíc se mi líbila asi první část s životopisem, i když závěr byl také velmi čtivý. Přiznám se, že část přímo o psaní byla pro mě zajímavá tak napůl. Jelikož nemám a nikdy jsem neměla spisovatelské ambice, bylo pro mě tohle téma vcelku vzdálené, ale věřím, že začínajícím spisovatelům může právě tato část poskytnout spoustu cenných rad :-)

„Rozesílat dílo bez znalosti trhu je jako házet šipky ve tmě – možná se vám čas od času podaří trefit terč, ale nijak jste se o to nezasloužili."

Celou knihu ovšem hodnotím velmi pozitivně a bylo pro mě fascinující dozvědět se další střípky ze zákulisí Stephenova života. Jeho rituály, styl výstavby celého příběhu, jakým způsobem k němu postavy promlouvají a nakonec kolik on do nich vložil sám ze sebe. Nebylo to vždy asi úplně jednoduché do nich promítnout své démony, alkohol, drogy...anebo naopak nejspíš to zabralo jako terapie a to mu pomohlo se z toho vyhrabat :-)

Takže pokud máte autora a jeho tvorbu rádi, nebo máte spisovatelské ambice, věřím, že si z knihy vezmete to, co zrovna potřebujete, stejně jako já :-)

„Při psaní nejde o vydělávání peněz, o slávu, o randění, o sex ani o navazování přátelství. Nakonec jde vždycky o to, abyste obohatili život těch, kdo budou vaše dílo číst, a stejně tak i svůj vlastní."

Ak máte spisovateľské ambície, piate, rozšírené vydanie tejto kultovej knihy vám môže pomôcť. Kniha je rozdelená na dve časti. V prvej nám autor odkrýva svoj život od detstva po dospelosť cez rôzne prekážky. V druhej sa venuje samotnému písaniu a cez konkrétne príklady a odkazy na iných spisovateľov ponúka praktické rady, ako si vytvoriť správne prostredie a čomu sa pri písaní vyhnúť.

Vďaka autorovej úprimnosti a schopnosti podať aj tie najťažšie chvíle s nadhľadom robia z tejto knihy nielen príručku pre potenciálnych spisovateľov. Je to pútavý autobiografický príbeh, v ktorom sa autor otvorene delí o svoje skúsenosti. Knihu odporúčam nielen fanúšikom Stephena Kinga, ktorí sa chcú o ňom dozvedieť viac, ale aj tým, ktorí sa zaujímajú o písanie. Možno sa po jej prečítaní na knihy začnete pozerať inými očami a všímať si detaily, na ktoré autor upozorňuje. A ak máte od autora niečo načítané, o to lepšie. V knihe totiž spomína niektoré zo svojich starších diel. Ja som si po prečítaní tejto knihy autora obľúbil ešte viac.

Za knihu ďakujem:

Viac v recenzii.

O psaní je kniha, kdy Stephen vzpomíná na své dětství, mládí a spisovatelské začátky. Vypráví jak se ke psaní dostal, kolik utržil za první knihu a jak moc těžké bylo stát se spisovatelem. Tak skvělým jako je právě on. Líbilo se mi, jak v knize psal o manželce, která to s ním rozhodně neměla jednoduché. Vzpomíná na svá významná díla, např. Carrie a Misery. A celkově nás docela dost pustí do svého soukromí. Do svých veselých i smutných let a vášni pro psaní.

Druhá polovina knihy se věnuje hlavně spisovatelskému umění. Stephen ukazuje na jedné z povídek, jak moc ji musel přepracovat než byla dokonalá. Kolik práce to dalo, čeho by se měl spisovatel vyvarovat a co by měl upřednostnit. Je to spousty zajímavých informací, které jsou pro každého začínajícího autora určitě velice přínosné.

Ať už jste Kingovi pravidelní čtenáři, kterým neujde žádný román či povídka, nebo jeho dílo, jako já, teprve načítáte, anebo se zkrátka chcete dozvědět jen něco zajímavého o spisovatelském řemesle, neměla by tato kniha chybět ve vaší knihovně. Já jsem byl z O psaní: Memoáry o řemeslu velice nadšený. Dozvěděl jsem se nejenom mnoho zajímavých informací z autorova života, ale také jsem dostal poctivou rad a tipů, jak psaní posunout o o kousek dál. I proto vím, že se ke knize budu pravidelně vracet, neboť jde o velice inspirativní záležitost.

Skvělá kniha, nejen tím, jak je napsaná, ale i svými praktickými návody. Obdivuju i autorův nadhled a humor, se kterým popisuje svůj život.

A překladatel dostává 7 hvězdiček za větu: "To kafe je dnes nějak hořké", řekl Vávra otráveně.

Jo a mám starší vázané vydání, které se rozpadá. Takže nakladateli Beta - Dobrovský mínus dvě hvězdy, protože dneska je už čtení technicky velmi náročné.

Skvělá a inspirativní kniha, která se vám jistě bude líbit, pokud taky píšete a nebo i jen pokud jste fanoušek jeho knih. Jeho život, smysl pro humor a láska k manželce a rodině jsou tak inspirativní!

O psaní jsem četla už před spoustou let, ale dodnes si mnohé poučky z ní pamatuju. Tehdy jsem ji nečetla jako učebnici a návod jak psát, v těch šestnácti, nebo kolik mi bylo, jsem byla přesvědčená, že píšu skvěle. Knihu jsem si přečetla, protože miluju Kinga.
Jenže když jsem se pak po přečtení dala do vlastního psaní, tak mi najednou na mysli vytanulo, to či ono - a já podle toho začala psát. Dneska mám na kontě vlastní knihu a pořád se držím těch jednoduchých pravidel, se kterými mě seznámil mistr hororu a navedl mě tak, jak ze zajímavého námětu, udělat dobře napsaný příběh.

Pokud se někdy rozhodnete psát, vykašlete se na všechny možné poučky a přečtěte si tuhle jednu. Bude vám stačit!

O psaní jsem si přečetla proto, že čtu Kinga. Mým záměrem nebylo "naučit se psát", nevěřím, že se to dá jen tak naučit - chce to trochu talentu a spoustu píle - a nevěřím na příručky. Ale víte co? Ta Kingova vám vážně něco dá. Dodnes, když čtu nějakou knihu a moc se mi nepozdává, rozsvítí se mi v hlavě obličej Kinga a tahle kniha a já si řeknu: sakra, ten člověk by si měl něco nastudovat.

Tahle malá knížka mi dala hrozně moc a je takovým mým rádcem v posuzování knihy. Jestli chcete psát, nezatěžuje se příručkami, ale tuhle Kingovu knihu si přečtěte!

Po předešlé zkušenosti s jinými tvůrčími příručkami jsem došel k závěru, že "O psaní" na nějakou dobu odložím. Měl jsem pocit, že návodů "jak napsat dobré dílo" bylo dost a že se stejně nic nevyrovná učení se z vlastních chyb. Byl to však úvod, nesoucí se v duchu deníkových zápisku, který mě přinutil číst. V první polovině se King zaměřuje na reflexi vlastního života, v němž hledá volné příčiny toho, proč se stal spisovatelem. V kontextu jiných příruček se jedná o velmi osvěžující přístup, který vám o řemesle sice tolik nepoví, ale pochopíte, že cesty k autorství dokáží být nepředvídatelně spletité. King, světoznámá literární hvězda, sdílením svých nezdarů získává trochu lidštější tvář. Druhá polovina už pár praktických rad obsahuje. Jsou však podány velmi jemně a s důrazem na to, že "to nejdůležitější se stejně nedá naučit". Svižně odvyprávěna kniha, která nesdělí nic převratného, ovšem dodá kuráž k tomu, proč jste ji nejspíše vůbec otevírali - ke psaní samotnému.

PS: Nejsem fanoušek Kinga a o jeho životě jsem před čtením nic nevěděl.

Ďakujem pánovi spisovateľovi Kingovi, že nám takto jemne a citlivo pootvoril dvierka do svojho života - toto pozvanie si veľmi vážim!

Chvíľu som sa síce bál, že sa bude (navzdory názvu) jednať čisto "iba" o beletrizovaný životopis, ale nakoniec sa tých pár skvelých rád predsa-len našlo a ja sa ich s radosťou poväčšine držím.

Veľké "klobúk dolu" za objasnenie okolností nehody, ktorá tak radikálne zmenila Stevov život, ako aj za úžasné pasáže o vzniku niektorých vybraných diel.

Kniha, ku ktorej sa začas určite rád vrátim.

Mistr King má u mne nějakých 50 zářezů, takže tohle okénko do jeho soukromí a tvorby jsem si rozhodně vychutnala. I když z části, kde popisuje neblaze známou autonehodu, mě až mrazilo... Moje pisatelská duše taky zaplesala - ještě v žádné knížce se mi netřepotalo tolik samolepicích značkovačů. A ke svému překvapení jsem zjistila, že velkou částí jeho rad se už dávno řídím, aniž by mě to kdo učil. Neuvěřitelně mě to povzbudilo. Perfektní jednohubka nejen pro fanoušky nebo aspirující spisovatele.

Něco ze života mistra Stephena Kinga podáno tou nejvtipnější a nejpřátelštější formou + nějaké ty rady pro začínající spisovatele.

Když napíše knihu o psaní člověk, kterého vyhledávají davy čtenářů, jeho knihy se prodávají a sklízejí úspěchy, potom má taková kniha opravdu váhu. Z literárního hlediska kniha nepokulhává, ale kulhá. Doslova a do písmene (kdo četl, ten ví a chápe proč).
První část je výborná, čtivá, strasti života líčí odlehčeně, se smyslem pro humor a je velice svěží, svižná.
Na to navazuje druhá část o psaní knih, která byla utrpením jak pro samotného autora, tak je lehce i utrpením pro čtenáře. Čte se krkolomně, úplně z toho cítíte ten autorův nedostatek vzduchu, bolest a nepohodlí. Nicméně i ta mě potěšila, protože přináší mnoho dobrého. Bavila mě část o gramatice, o stylistice, stejně jako o přímé řeči a další. Pro českého čtenáře je trochu nadbytečná část o vydávání knih v Americe, ale ani ta mi nevadila.
Líbí se mi, s jakým sarkasmem hodnotí King díla mnohých autorů, aniž by je urazil. Dělá si legraci i sám ze sebe, poukazuje na různé chyby, kterých se autoři dopouští. A dokáže ocenit skutečné literární velikány. "A nad námi všemi stojí Shakespearové..."
Kniha se mi zaryla pod kůži, budu o ní dlouho přemýšlet. Zvlášť o zápletce v podobě sbíječky, protože kdo někdy učil sloh v rámci českého jazyka, ví, jakou strast zápletka přináší.

Tuto knihu napsal S. King evidentně pro své fanoušky: aby je potěšil, aby jim nějak zpříjemnil, vyvážil a možná i vysvětlil ten zážitek jakéhosi děsivého "temna", jehož se ve svých knihách tak často až fyzicky dotýká. Ale hlavně ji napsal kvůli sobě, aby ulevil svému svědomí a zároveň i odhalil svou vnitřní "temnotu", s níž se potýká. A hlavně aby se to dobře prodávalo, neboť jeho jméno bylo již v době vydání značkou, která vydělává, a on prostě ví, jak to má zařídit.
Již ten název je matoucí: v knihovnách je kniha řazena mezi literární vědu, přestože tam vlastně nepatří: většinou jde o zápisky ryze memoárového charakteru, které se ovšem poněkud zvrtnou a najednou se ubírají cestou ke zcela jinému žánru: tvůrčímu psaní. A jakmile spisovatel odkryje své karty, začne sem otevřeně vkládat daleko více "poučených" rad a mouder o tom, jak správně psát, hlavně dialogy... jak "lepit a skládat" součástky textu tak, aby vůbec držel pohromadě... to vše bohatě prokládané jeho osobními zkušenostmi, a své výlevy ještě zaštítí celou řádkou slavných jmen...
Tak tohle teda NE. Už jen ta opovážlivost, s níž hodnotí /a kritizuje/ díla slavných autorů, jimž nesahá ani po kotníky. Tváří se, že vstupuje na pole literární vědy, ovšem celý text je pouze o jednom jediném - o jeho osobě. Podává nám o sobě obraz, jaký chce, abychom si o něm udělali. Taková šikovná manipulace čtenářovou myslí - vždyť v tom je profesionál.
Jeho knihy jsem četla v době dospívání, v určité fázi mého života patřily k mému "čtenářskému vývinu" stejně tak, jako dobrodružné romány a Mayovky předtím kralovaly mému dětství. Časem mi ovšem přestaly stačit, můj čtenářský zájem se přesunul zase někam jinam. Někdo u jeho knih zůstává, musí je číst opakovaně a zároveň sleduje jeho další produkci /vždyť se jedná o velmi plodného autora, navíc se světovým renomé/, někdo z nich vyrůstá jako ze střevíců, které mu jsou náhle malé, a obojí je zcela přirozené. Neupírám mu bohatou fantazii, tvůrčí potenciál s talentem od Boha, ale větší dávka skromnosti by mu rozhodně neuškodila.
Tato kniha je navíc koncipovaná pro americké reálie, kvůli čemuž nám spousta souvislostí zbytečně uniká, bohužel se v ní objevují i odkazy na téměř neznámé spisovatele.
Nečetla jsem ji celou - nechtěla jsem "zabíjet čas" tak zbytečně dlouhým textem, který mne nijak neoslnil, natož aby mne nějak obohatil. Spíš se jednalo jen o jakési "listování", hledání toho, co mne zaujme - občas se zadařilo, většinou však ne. Vybrala jsem si ji kvůli letošní ČV, bylo to trochu "násilné", neboť díla Kinga a Austenové mě zcela míjejí.