pedroK komentáře u knih

Četla jsem před léty a dodnes si pamatuji, jak emotivní zážitek to byl. Zamilujete si je všechny, já teda Toma nejvíc :)) Druhý díl není slabší! Doporučuji oba!

To vám takle sedíme u oběda a děti zlobí o něco víc než obvykle. Tak nějak že ještě chvíli a šly by z okna. Ale protože by mi pak asi chyběly, rozsadila jsem je a říkám: „za trest vám povím strašidelnou historku"...a povyprávěla jsem jim povídku Nekuřáci, a.s. Seděly jak přimrazené, dojedly a schovaly se pod dekou. Nakonec dcera křičí: „řekni, že je to celý vymyšlený!!!"..a hned pak:„ říkej další!" :-)
Některé povídky jsou slabší, některé pobaví, některé se vyryjí pod kůži tak, jak to umí zařídit jen mistr King!
Moje nej: Prokletí jeruzalémské, Ŕímsa, Nekuřáci a.s., Kostlivec, Na dobrou noc

15 21.04.2020

Bez výhrad pět hvězd! Bezvadně se čte. Příběh dvojčat a fetu. I slza ukápla.

Spoiler: Víte, mohlo by se otevřít dilema kolem Sabinina postoje vůči Malce. Měla právo od ní dát ruce pryč v takovém absolutním rozsahu? Měla právo Malku tajit před maminkou? Měla právo odmítnout jí informace o Běle? Kde končí její právo na vlastní ochranu jakožto bývalé fetky a kde začíná právo Malky na informace..a tím myslím morální právo opuštěné duše. Jak věděla, že existence vnučky by mamince spíš ublížila než hojila rány po ztrátě Běly? Nakolik v tom hrála roli soutěživost či žárlivost? Nakonec jsem s ní nijak nesympatizovala.

8 19.04.2020

Námět skvělý, ale z 250 malých stran jich bylo až příliš příliš popisných.. oceán, historie výzkumu solaristiky apod. Ten psychologický příběh až s náznakem hororu byl úplně zastíněn. Dočítala jsem z povinnosti, nebavilo mě to. Toto je asi to pravé sci-fi, pročež nejsem jeho fanynka.

3 12.04.2020

Jsem zklamaná navzdory 85% hodnocení DK. Překlad hrozný, souvětí kostrbaté, nenavazující zájmena, chaotický převod vykání/tykání.. Nadto prvních tak 180 stran nuda, kdy si říkáte, že policii by mohli klidně zrušit, vzhledem k neschopnosti. Pak se děj rozjede, ale zase jaksi účelové nezjišťování stop. Vyšetřovatelka nepřirozeně bez emocí, vyšetřovatel divný s chabým vysvětlením příčiny divnosti až na konci. Některým čtenářům vadí brutalita, ale s tou se v severské krimi musí počítat. Mně vadil děsný překlad a nerovnoměrnost děje. Nejen že si nevezmu další knihu páně Sveistrupa, ale ani na jinou krimi už nemám chuť. Po dočtení si říkám, že toto odložit a neztrácet čas na dočtení, by nebyla žádná škoda. Přesto dávám nějaké hvězdy za druhou půli, která už trochu nabrala spád.

4 30.03.2020

Takový syrový průvodce prožitým traumatem..styl vyprávění sestry nás opět vrací do knihy Skoncovat s Eddiem B., kde je velmi reálně popsáno prostředí, ze kterého Eddie pochází. Přála bych mu najít klid.

3 17.03.2020

Ze začátku mě ten styl YA trochu nudil. Ale ta představa sucha je tak reálná, že chcete číst dál. Celou dobu se vám trochu svírá žaludek, jak se to vyřeší, jak se lidem pomůže, jaké budou následky.. konec byl strhující. Tak strašně si přejete happyend...

8 14.03.2020

První povídka mohla mít o půlku méně stran a byla fajn, ačkoliv terapeut byl dost zpozdilý diagnostik, to mě dráždilo. Vypadalo to pak jen jak hon na počet stránek. Další dvě povídky byly skvělé. Trochu se mi vnucuje srovnání s některými knihami Zdenky Frýbové a ty bych označila za propracovanější. Ale dávám čtyři hvězdy a ještě další knihu paní Dvořákové zkusím.

7 03.03.2020

Jedním slovem: strhující! Nevěděla jsem o Hasilovi ani ň. Nějaký příběhy tajných agentů, partyzánů a tak jsem vždy považovala za literaturu pro kluky/muže... ale beru všechno zpět! Dovíte se, jak to tu chodilo po válce, jak moc mezi námi bylo udavačů, práskačů a navzdory tomu kolik hrdinů! Jak těžká to byla doba, jaké štěstí máme, že už žijeme ve svobodné zemi, jak se některé věci nemění, co svět světem stojí, zejména když se zamiluje ženská, když se zamiluje chlap anebo když má někdo modrooké charisma, to a mnohem víc je psáno na 400 stránkách, které vřele doporučuji přečíst!

13 27.02.2020

Nejsem fanoušek sci-fi, ale chytlo mě to od samého začátku! Škoda, že jsme se nedověděli pozadí zelených komet. Škoda, že jsme se nedočkali nějakého fíglu jak na trifidy. Bylo to tím reálnější, tím syrovější. Žádný happyend..brrr.. ještě že je v tom sci-fi to fi..fiction. uuuf

28 22.02.2020

Čtivé, zajímavé, reálné. Otevřený konec tu spoustě lidem vadí, ale mně nepřišel otevřený. Eliška jela dál ve stejných kolejích jako celou knihu. Bohužel. Smutný příběh děvčete poznamenaného rodinnou tragédií.

12 08.02.2020

Čekala jsem, že to bude kniha o homosexuálech, ale mnohem víc to je kniha o sociální, ekonomické a intelektuální spodině francouzské společnosti. Asi bysme takovou společenskou vrstvu našli v každé zemi. V takovém prostředí to měl spočítáno každý, ani nemusel být homosexuál. A právě díky morálním stereotypům této společnosti měl Eddy tak těžké dětství, dospívání i sebepřijetí. Kniha je psána stylem, který vám ji nedovolí odložit. Čiší z něj utrpení, zklamání z přístupu nejbližších i zklamání ze sebe sama. Marný boj stát se někým jiným vedl k jen větší a větší frustraci. Bylo mi ho líto, ne proto, že je gay, ale proto v jak necitlivém prostředí rostl. A o to víc jsem mu fandila při pokusu o útěk a nový začátek.

13 30.01.2020

Nejsem úplně objektivní hodnotící zejména, protože jsem Brňák a protože miluju vilu Tugendhat. Číst o tom, jak vznikala, bylo pro mě jak pohlazení po duši. On je příběh rodiny Landauerů jiný než Tugendhatů, ale je napsaný velice čtivě a emotivně. Užívala jsem si každou stránku. Glasraum je skvostné místo a dá se říct, že tam se nic špatného prostě ani stát nemohlo. Pulsuje mírumilovnou energií, kterou do něj vsadil architekt Miese van der Rohe, v knize pojmený Reiner von Abt, a jeho obyvatelé. Za celé roky, kdy Němci a posléze komunisti zničili desítky kulturních památek, se vile podařilo do značné míry uchovat svou noblesu a dokonce mnoho jako zázrakem zrekonstruovat v novém tisíciletí do téměř původní podoby. Vřele doporučuju učinit ten krok a rezervovat si vstupenky na půl roku dopředu. Nechte se tím místem očarovat a pak znovu knihu přečtěte, to je pak krásný zážitek povýšený na skutečný prožitek.
V jednom místě si autor spletl ulice Drobného a Dobrovského. Brňák se na chvíli zarazí, jiný si nevšimne. Cítím v tom to obrovské "doma"...

21 28.01.2020

Napsáno čtivě, konečné pocity rozporuplné. Dlouho jsem s Ruth sympatizovala, jenže čím déle jsem četla, tím víc jsem získávala pocit, že je hrozně ukřivděná, že nevidí svou společnost, ve které žije, v celkovém kontextu. To, co se jí stalo, bylo bezesporu špatně. Ale ona sama se svou bojácností dostala do vnitřního konfliktu, který měl následky, udělala základní chybu, kterou bych fakt u člověka s 20-letou praxí nečekala. Takže konec už mi přišel jak na objednávku multikulti zadavatele, který v tomto duchu razí povinnost býti v prvé řadě politicky korektní. Určitě jsem na toto téma četla už lepší příběhy.

13 20.01.2020

Na rozdíl od jiných čtenářů, já mám výhrady. Tak emotivní téma jako je ničení střechy nad hlavou mnoha lidí kvůli tak kontroverzní záležitosti, jako je atom, a tak plytce emoce vyjádřené... Mnoho lidí v knize mlčí, nechce komunikovat, a tak se spousta emocí odehrává jen v náznaku. To tam vážně nikomu pořádně neruply nervy krom Oliny kvůli nevěrnému příteli? Ne, za mě kniha není zcela vypovídající o lidských prožitcích těžké doby, která měnila osudy. Možná ani neměla být, kdo ví.

9 30.12.2019

Kniha o lidech, kteří se za každou cenu odmítli podvolit nacistické zlovůli. Kniha o loučení, umírání, shledávání, které vám vehnalo slzy do očí úplně stejně. Vážná kniha. Zůstává smutek a jakési smíření, že život byl takový, jaký byl a pro mnohé musel skončit. A pro část lidí šel život dál.

18 20.12.2019

Je to čtivé, místy smutné, když si uvědomíme, že je to každodenní situace v Afg., Celý personál musí být složen z mistrů světa v práci pod tlakem. Jejich výkony jsou fakt neuvěřitelné. Tomáš píše otevřeně, nic nepřikrášluje. Já jemu i ostatním dobrodruhům, co jedou zachraňovat životy, tleskám.

5 16.12.2019

Návod, jak zlikvidovat lidskou duši. Autorka píše čtivě, nechtělo se mi knihu odložit. Těžké téma. Škoda otevřeného konce, chtěla jsem vidět naději na šťastnější pokračování příběhu.

16 23.11.2019

Kniha o člověku, který by zasloužil denně rány holí za to, co provedl svým dětem a jejich matce. Příběh je strhující a nervy drásající. Člověk se jen těžko vžije do situací, které Miriam, Zana a další děti prožívali, jestli se mělo něco udělat jinak. Opakovaně jsem byla šokovaná drzostí a proradností jemenských státních činitelů, kterým nebyla žádná špína cizí. Fér jednání neexistovalo. Dlouho si nic takového zase nepřečtu. Depresivní, bezvýchodné jen při čtení, natož k žití.

4 18.11.2019

Už jsem knih s tématem holocaustu přečetla nespočet. A stejně jsem se při čtení přistihla, že doufám ve šťastný zvrat. Tak krásně sugestivně je kniha napsaná. Byla jsem s Kepplerovými v dusné, špinavé Indii, doma ve Zlíně i jinde. A hrozně jsem si přála šťastný konec. A řeknu vám, Toma Kepplera bych za muže chtěla taky!
Sundavam jednu hvězdu dolů za občasný zmatek v kapitolách, kdy jsem nevěděla, kterým příběhem navazuju na předchozí.

10 04.11.2019