O knize Zvuk slunečních hodin

Debutový román Hany Andronikové spojuje několik časových rovin – Prahu v době okupace nacisty, Baťův Zlín, Indii třicátých let 20. století a americké Colorado „současnosti“. Ústředním motivem je příběh Tomáše Kepplera, za první republiky pracujícího pro firmu Baťa, a jeho ženy Rachel, židovské dívky, viděný jejich synem Danielem. Daniel po 2. světové válce emigroval do Spojených států amerických, kde se v Coloradu, v předvečer silvestrovské noci, setkal s majitelkou hotelu, starší ženou Anne, jež poté, co přežila koncentrační tábory Terezín a Osvětim, opustila Československo. Oba nečekaně zjišťují, že se jejich životní osudy v minulosti velmi prolnuly. Hana Andronikova za tento román získala Literární cenu Knižního klubu (2001) a cenu Magnesia Litera v kategorii Objev roku (2002). Dílo bylo přeloženo do čtyř jazyků.... celý text

Co říkají o knize uživatelé?

Kniha "Zvuk slunečních hodin" se vyznačuje jedinečným stylem a hlubokým obsahem. Čtenáři oceňují její vícerozměrné vyprávění, které se zaměřuje na osudy rodiny Kepplerových. Příběh se prolíná mezi různými časovými rovinami a místy, což dodává na jeho komplexnosti. Atmosféra je silně emotivní a dokáže zasáhnout čtenáře na mnoha úrovních. Postavy jsou pečlivě vykreslené a jejich osudy jsou pro mnohé čtenáře velmi osobní a skutečné. Celkově kniha nabízí nezapomenutelný čtenářský zážitek, který vyžaduje čas na zpracování a zamyšlení. Více v komentářích.

Komu by se kniha Zvuk slunečních hodin mohla líbit?

Čtenáři, kteří hledají hluboké a emotivní příběhy
Milovníci literatury s historickým kontextem
Ti, kteří ocení složité vyprávění a vícerozměrné postavy
Čtenáři, kteří se zajímají o osudy rodin během válečných období

Kniha Zvuk slunečních hodin v seznamech uživatelů

(aktualizováno 1x za hodinu)

v Právě čtených	34x
v Přečtených	1 986x
ve Čtenářské výzvě	497x
v Doporučených	262x
v Mé knihovně	404x
v Chystám se číst	1 051x
v Chci si koupit	165x
v dalších seznamech	25x

Koupit knihu

Citáty z knihy (2)

„S diplomacií se dá zvládnout každý mužský, to si pamatuj, Rejčko. Jenom žádné scény, žádný tyátr. S tím bys daleko nedošla. Rozčílená manželka, to je hotová pohroma. To nemají rádi. Nefunguje to. Jenom hezky pianko, všecko odkývat, ano, tatínku, máš pravdu, tatínku, ty to přece musíš vědět, tatínku. A pak si to udělat po svém. To je ženská diplomacie. (Zvuk slunečních hodin)“

„Nikoho z lidí, které doopravdy miluješ, nemůžeš nikdy ztratit. (Zvuk slunečních hodin)“