Rybí krev ekniha

od:


KoupitKoupit eknihu

Románem Rybí krev pokračuje Jiří Hájíček ve své linii venkovských próz (povídkový soubor Dřevěný nůž, romány Zloději zelených koní a Selský baroko) a zavádí nás tentokrát na jihočeský venkov přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století. Po patnácti letech strávených v cizině se Hana v roce 2008 vrací do polozatopené vesničky na břehu Vltavy, kde vyrůstala, chtěla se vdát a být učitelkou ve zdejší jednotřídce. Ale všechno je jinak - na vylidněné návsi stojí sama. Má však odvahu podívat se zpátky, má odhodlání ptát se sama sebe i lidí, kteří pro ni kdysi mnoho znamenali. Člověk po čtyřicítce si chce udělat pořádek sám v sobě, uzavřít konečně staré záležitosti a bolesti, říká Hana, když se po dlouhých letech setkává s otcem, bratrem a kamarádkami z dětství. Po úspěšném románu Selský baroko (Magnesia Litera 2006 za prózu), který tematizoval rozpad tradičního venkova v padesátých letech minulého století, zkoumá autor dál českou vesnici. Rybí krev je především příběhem rozpadu jedné rodiny a vesnice za již zcela jiných společenských okolností. Téma vysídlování a bourání obcí, aby na jejich místě mohla stát jaderná elektrárna, se zdá veskrze současné, nevyhnutelné i dnes, kdy je nejistý osud dalších vesnic, například kvůli těžebním limitům v hnědouhelné oblasti severních Čech. Rybí krev však není nějakým „zeleným románem", je to především poutavý lidský příběh tří kamarádek z malé vesnice, které osud rozprášil do světa, příběh, v němž se silně ozývá touha po rodinné soudržnosti, a také příběh o síle lásky a odpuštění....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/126269/big_rybi-krev-OL5-126269.jpg 4.41346
Nahrávám...

Komentáře (343)

Kniha Rybí krev

KlaraD.
24. ledna

Nevím no, hlavní postava není příliš sympatická. Tajemství neudrží déle než hodinu, naivní a umanutá. Neschopna přijmout cizí, odlišný, názor či to, že názor změní. Bohužel ani téma vysídlení příliš nezapůsobilo. Z knihy vyplývá, že nikoho, krom vysídlovaných, příliš nezajímalo. A i většina vysídlených to bez boje vzdala. Kniha není vůbec špatná, to ne, ale ani mne nenavnadila si od autora přečíst něco jiného (zvlášť, když ji tady spousta čtenářů označuje za nejlepší Hájíčkův román)

Martinique
27.12.2021

Jsem ráda, že nejsem jediná komu to připomnělo Lenku Lanczovou. Postavy nesympatické, vyprávění nudné. Tuhle knihu jsem měla téměř povinnou, jelikož žiji v Temelíně.


E_Lan
15.12.2021

Hezký smutný příběh. Zajímavé prolínání časových linek, dobře popsaná nálada v zanikající obci a bez přehnaného dramatu zobrazené životní příběhy a někdy i chyby. Po přečtení knihy mám pocit, že tak trochu tuším co lidé kolem Temelína mohli cítit. A za to ten čas nad knihou opravdu stál.

Marcik7
08.12.2021

Příběh, ve kterém rezonují důležité až přelomové okamžiky 20. století na českém venkově, konkrétně v jižních Čechách, ať už šlo o kolektivizaci zemědělství, znárodnění, rok 1968 a pak 70. léta až po Sametovou revoluci. Hlavním problémem je zde stavba atomové elektrárny v Temelíně a s tím související zatopení několika vesnic. Prožíváme určitě těžké chvíle lidí, kterým za směšnou cenu vykoupili jejich rodné domy, ve kterých žilo už i několik generací, pole, zahrady či louky. Hlavní hrdinka Hana se vrací po řadě let na místa svého dětství a mládí, potkává se se svými tehdejšími kamarády i sousedy...

Ada0004
07.12.2021

Asi nejoblíbenější kniha od pro mne blízkého a výjimečného autora. Velice silný příběh o skutečných událostech, které probíhaly v době mého dospívání za humny a já o nich neměla ponětí. Vyhledala jsem poté dokumenty o zaniklých místech a když tam člověk dnes prochází mrazí ho při vzpomínce jak kruté to muselo být pro všechny, kteří to prožívali.Je mi jich moc líto. Zajímalo by mne divadelní zpracování, kterého se chopilo JD, ale kvůli covidu asi mnozí nemohli vidět snad ještě bude možnost. Autor píše velice zajímavé poutavé a hlavně naprosto vystihující příběhy z našeho kraje. Pojďte jeho prostřednictvím k nám ochutnat!

Gustikis
27.11.2021

Kniha mě vlastně docela zklamala. Takový románek od Lenky Lanczové, co jsme četly na základce. Pořád jsem čekala, kdy už přijde nějaké to dramatické zauzlení, ty osudové zvraty, a ono nic, pořád jen červená knihovna pro náctileté. Asi mi vadilo to naivní vyprávění hlavní hrdinky.

regulax
24.11.2021

Hájíčka jsem objevila v Plachetnici na vinětách. Ale toto je jiný fičák. Skvělé! Určitě na Rybí krev nezapomenu, ukápla nejedna slza, je to vryté memento něco jako Hana od Aleny Mornštajnové.

Ctucomamrada
16.11.2021

Cokoliv, co jsem kdy vzala od Hájíčka do ruky, bylo čtivé a chytré. Tuhle knihu mám od něho ale nejradši. Mám ráda, když o ženách píše chlap, mám ráda, když se do nich umí vcítit bez patosu a přece věrohodně, což se zde povedlo.

1 ...