Skleněný pokoj

Skleněný pokoj https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/139575/bmid_skleneny-pokoj-pEo-139575.png 4 2791 2791

Nevšedním způsobem vyprávěný příběh vzniku světoznámé vily Tugendhat. Na pozadí dvacátého století vypráví britský autor příběh mladého manželského páru, který se nechá v 30. letech okouzlit moderní architekturou a zcela propadne touze po "vznášejícím" se domu. Román však postihuje nejen životní historii hlavních hrdinů, ale i politické změny v nově vzniklém Československu, později příchod nacistů, aby nakonec příběh ukončil počátkem 90. let 20. století. Osudy lidí spojených s vilou se napříč léty proplétají, někteří se nenávratně ztrácejí, vila však neochvějně zůstává. Autor velmi dobře vystihl předválečné Brno i prvorepublikovou atmosféru.... celý text

Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: , Kniha Zlín
Originální název:

The Glass Room , 2009


více info...

Přidat komentář

Věra91
13.05.2024 5 z 5

Moje hodně oblíbená kniha, především z důvodu vily Tugendhat, ve které jsem byla před lety a rozhodně se tam chci jednou ještě podívat. Rozhodně silný příběh, který stojí za to.

zuziV
22.04.2024 3 z 5

Zajímavé informace o Vile Tugendhat, určitě se objednám na prohlídku. Příbeh majitelů, rodiny Landauerových a dalších hlavních postav byl poutavě převyprávěn, ale dle mého názoru zbytečně ochuzen kvůli nepodstatným (či ne úplně dotaženým) dějovým linkám a dalším nadbytečným postavám. Třeba úplně odříznutý architekt Rainer von Abt - tak moc jsem doufala v rozvinutí pokračování v USA a to se bohužel nekonalo. Hodnotím 3*


Barbora412
22.04.2024 2 z 5

Velmi dobře napsaná a poučná kniha.

eva3992
07.04.2024 5 z 5

Román inspirovaný skutečným osudem vily Tugendhat. Vila postavená na míru novomanželskému páru si užije jen pár let se spokojenou rodinou atmosférou. Když přijde druhá světová válka je rodina nuce opustit dům i naši zemi. Vila se tak dostane do rukou nacistů a její zdi jsou svědky i pozdějších nelehkých let.

Již před pár lety jsem viděla stejnojmenný film, který mě úplně neoslovil, a proto jsem se knize dlouho vyhýbala. Nakonec mi ji známá doporučila, že si myslí, že se mě bude líbit, a měla pravdu.

Od prvních řádků mě bavilo číst o tom, jak krůček po krůčku vila vznikala. Nejprve myšlenka, pak první plány, základy, zdi. Dohledávala jsem si fotografie vily Tugendhat, abych se mohla podívat, jak vypadá ve skutečnosti.

Období druhé světové války mě nikdy nepřestane udivovat. Ač už jsem o něm četla tolikrát, vždy mě ničí bezmoc běžných lidí, když nevěděli, co přijde a pak utrpení během války. Neskutečné.

Jsou tu skvěle vylíčeny lidské osudy. Ukázány problémy smíšených manželství, emigrace, síla přátelství i zrada. Silný příběh, jehož konec jsem probrečela. Navíc mě velmi bavil autorův styl a věřím, že i díky překladu se kniha četla s lehkostí.

Po dočtení mám chuť se podívat znovu na film, myslím si, že by mě teď mohl více oslovit, protože jsem si v knize našla cestu k jednotlivým hrdinům.

TessieB
14.03.2024 5 z 5

Velmi čtivý příběh. Některé kapitoly (hlavně ke konci) tam byly možná trošku zbytečné, ale celkovému vyznění to neuškodilo. Do vily se po přečtení určitě musím podívat, úplně mě ten prostor v knize nadchl.

Marekh
09.02.2024 4 z 5

Román je inspirovaný skutečným osudem vily TUGENDHAT. Má 5 částí. Kniha je poměrně obsáhlá a v tomto románu vystupuje hodně postav. Nalezneme zde prvky LGBT.

Hlavními postavami jsou VIKTOR (Žid) a jeho manželka LIESEL. V období první republiky požádají architekta RAINERA VON ABTA, aby jim postavil vilu v Brně poblíž obydlí rodičů od Liesel. Abt pracuje na tomto projektu a následně je vila postavena. Je tvořena sklem a betonem a je to velmi zajímavý architektonický počin, který vzbuzuje údiv. Má rozlohu kolem 500 m2. Jelikož se schyluje k válce, vila přechází do rukou Němců, následně do sovětských rukou až se nakonec vrátí do majetku Československa.

Kniha se celkově četla dobře. Některé okamžiky byly docela překvapivé, ale působilo to celkem uvěřitelně. Autor poměrně dobře vykreslil první republiku, období před 2. světovou válkou, 2. světovou válku a poválečné období v Československu až do roku 1990.

V románu byly zajímavé postavy: HANA, která byla přítelkyní Liesel, Němec (vědec) STAHL, TOMÁŠ, ZDENKA a další postavy.

V románu se nachází smutné okamžiky. Je zde zmínka také o brněnské hudební skladatelce a dirigentce VÍTĚZSLAVĚ KAPRÁLOVÉ.

iz67
03.02.2024 1 z 5

Blábol, který znásilnil vilu Tugendhat, aby se z naprosto stupidní červené knihovny stalo Něco. Ale ono nestalo. Nuda k uzoufání!

Dona1981
28.01.2024 4 z 5

V knize me extremne drazdily lesbicke sceny... Za to hvezdicka dolu. Jinak byla ctiva a kupodivu me nejvice bavily popisy domu. Jeste ocenuji, ze o vsech postavach se nakonec ctenar dozvedel, co se s nimi stalo. Pro dum dobra reklama - nalakala me se vypravit na prohlidku. Celkove to citim spis na 3.75 hvezdicky :-).

Ayame420
20.11.2023 2 z 5

(SPOILER) To jsem se zas jednou nechala natáhnout bestsellerem. Taková hitparáda, jak recenze knihu opěvují, to opravdu nebyla. Prvních sto stránek jsem četla se zaujetím a nadšením, vypadalo to vážně dobře. Za to dávám hvězdu. Druhou přidávám za děj v Brně, které je mi blízké, tudíž jsem si dobře dokázala představit konkrétní místa dění.

Postavy - jediný, kdo mě trochu oslovil, byl (možná pro jiné čtenáře paradoxně) Viktor a jeho vídeňská milenka. Hana mě rozčilovala snad úplně od začátku, pocity z Liesel byly jak na horské dráze. Z toho je vlastně relativně v klidu ze zjištění nevěry svého manžela (no aby ne, když dělala to samé s Hanou), z toho chytne amok během cesty do Španělska, kdy se Viktor svou milenku snaží zachránit. Jediné dvě postavy, které tak dle mého stojí za to, mají utnutý příběh kdesi na hranicích a pravděpodobně na moři/lodi bez jediné zmínky navíc.

Co se týče lechtivých scén - proboha proč tolik (v půlce knihy mi to začalo připomínat Vieweghovy Účastníky zájezdu - tam hlavní mužská postava taky o*anovala tak často, že jsem měla pocit, že si šel autor jen do textu vybřinkat přirození) a proboha proč jak z Bravíčka (neopomenu snad ještě dodat snovou scénu s přirovnáním semene padajícího na účastníky k rozhazování rýže na svatbě - PROČ?!).

Děj - jak jsem psala, první čtvrtka knihy zajímavá, nadchla mě. Zajímavá byla poměrně i část válečná. Část "komunistickou" už jsem jen přejížděla očima. Tamten chrápe s tamtou a ona s támhletím - nic zajímavého, nic děj nějak zvlášť rozvíjejícího, jakýsi mrtvý bod). Objevuje se Hana, která ze sebe udělala chudinku příběhu, přestože si chováním a řečmi celou dobu koledovala o průser.

Nebylo mi nějak proti srsti téma útěku bohaté rodiny. Každý žil v poměrech různých stejně jako v jakékoliv historické epoše. Snad jen scéna, kdy při nástupu do vlaku vypravěč kňourá nad vybavením kupé. Tady bohužel zbytečně promítl povrchní "starosti" zbohatlíků. Na světě zuří válka a rodina je zděšena, že nejede první třídou s polstrovanými postelemi a nepodává se kaviár a šampaňské.

Autor zakončuje knihu dramatickým sekáním jedné z dcer rodiny prapůvodního příběhu a dcery Viktorovy milenky. Jak nečekaně - ve vile Landauer. Drama, kapesníčky. Dámy a pánové, tohle jsem skutečně nečekal.

Knížku s radostí vracím do knihovny a sama opět odcházím s poučením, že nemám dávat na "vyhajpované" příběhy. Minimum z nich se setkalo s kvalitou. Tenhle nebyl výjimkou.

Ticiana
15.11.2023 5 z 5

Hodně hezky napsaný. Je jasný, ze je to fiktivní, ale stejně me to bavilo. I přes všechny události nebyla kniha vibec depresivní. Prave naopak, stále se něco dělo a bavilo me to.

SalemJohn
15.11.2023 3 z 5

Začnem trocha netradične. Odkedy Bratia Sistersovci v roku 2011 nezískali (podľa mňa nezaslúžene) hlavnú cenu prestížnej Man Booker Prize, sledujem práve tie knihy, ktoré sa ocitli v záverečnej finálovej nominácii. Jednou z takýchto kníh je aj Sklenený pokoj od Simona Mawera, ktorý sa síce v roku 2009 ocitol vo finálovej šestke MBP, ale (zaslúžene) nevyhral. Po pravde, proti Wolf Hall od Hillary Mantel nemal veľkú šancu. Mawer samozrejme písať vie a aj táto kniha sa číta vcelku fajn. Napomáha tomu aj fakt, že o našich lúhoch a hájoch a ich pohnutých dejinách píše cudzinec. Je to milé a sympatické ak človek zvonka má vzťah k niečomu čo je naše. V rámci čitateľskej obce mimo Česka a Slovenska celkom chápem nadšené ovácie i prijatie knihy, čoho dôkazom je i rýchla realizácia do filmovej podoby. Pozornejšiemu čitateľovi asi neunikne, že viac ako srdce cítiť z knihy marketing. Samotná vila i pohnuté časy v Československu využil autor iba ako kulisu svojho príbehu, resp. konceptu. Samozrejme spisovateľská zručnosť je zjavná a pútavosť samotnému príbehu nechýba, ale aj kvôli rodine Tugendhat (jej žijúcim členom) nemožno dať viac ako tri hviezdičky. Aj keď je román prezentovaný ako príbeh fiktívnej rodiny, jej vložením do konkrétneho objektu a množstvom spoločných rysov je jasné, že si ich čitateľ bude spájať s reálnymi postavami, napriek zmene mena i niektorých súvislosti. A tie z románu sa im nemusia práve páčiť.
PS. zaujímavosťou vily, ktorú už autor neriešil, je pre nás fakt, že práve ona bola svedkom a priamym účastníkom rozdelenia Československa v roku 1992.

Luteka
14.11.2023 5 z 5

Nádherně napsáno. Určitě na tom má vliv i překlad, který se moc povedl. Příběh je to bez debaty silný, klidně bych věřila, že to takto opravdu bylo. Moc mě bavila nejednoznačnost všech postav, důraz na lásku všech forem a čas a příběhy se krásně prolínali. Určitě si knížku přečtu znovu.

lenikhor
17.10.2023 4 z 5

Nejdřív jsem se nemohla úplně ponořit do příběhu, ale když jsem překonala tak 100 stránek, začínala být kniha čtivá. Autor se víc věnoval historii vzniku vily, trochu méně už pak pozdějším osudům. Ale i tak to je zajímavé pojetí, kdy na existenci jednoho domu lze přiblížit čtenářům různé dějinné epochy našeho národa.

zsykorova
16.10.2023 4 z 5

Zpočátku mi hrozně vadil styl psaní, ale když jsem si na něj zvykla, hezky to utíkalo. Konec za mě moc hezký.

Apo73
02.10.2023 4 z 5

Doporučuji nejprve zajet do Vily Tugendhat a hned na to si tuto knihu přečíst. Myslím, že hlavní síla té knihy funguje ve spojení s prostorovým a vizuálním zážitkem skutečně mimořádné stavby. V románu si její prostory člověk okamžitě "zalidni" a poněkud studený, ale vytříbený styl domu ožije. Tomu dávám o hvězdičku víc, než bych dal knize.
Otázka je, co tato kniha může říci bez tohoto propojení s realitou. Je to spotřební čtivo, které využívá peripetie Československa k tomu, aby zahraničnímu čtenáři představilo dynamiku malé země uprostřed Evropy, takže klouže po povrchu a banalitách. (V tom dost připomíná knihy A. Morštajnové.) Kniha nemá žádné výraznější roviny, které by se propojovaly, má několik oblouků, ale všem postavám ve všech dobách jde v podstatě jen o sex a jsou si navzájem nevěrní/é. To je trochu laciné. Ale chápu, že autor Angličan nemohl proniknout do "mentality" místa, musel zůstat u jednoduchoučkých schemat jako Němec-Žid-Čech-okupace apod. Paradoxně nejživější je pro mne postava Hany, která není sice hlavní postavou, ale je jako jediná vícevrstevná. Nechci románu ubližovat, napsaný je čtivě, důmyslně a je postaven na výborném nápadu. Podařilo se do něj dostat vždy něco zajímavého z dané doby (neříkám podstatného). Občas mě to ale svádělo k rychločtení, protože se člověk nemá myšlenkově o co opřít. Jsem rád, že ve spojení s životním zážitkem vily samotné, kterou jsem s rodinou teď v pátek navštívil, jsem si mohl tento román přečíst. Během dvou dnů.

Radimka
30.09.2023 5 z 5

Moc se mi to líbilo a přála jsem si, aby i realita byla stejná, ale úplně to tak nebylo. Nicméně fakt zážitek. Teď ještě zajet do Brna.

loolee
22.09.2023 5 z 5

V průběhu čtení knihy jsem si nejen dopřála virtuální tour, která je k dispozici na stránkách vily, ale pídila jsem se po skutečných osudech jejích majitelů a hlavně proč se jim nevrátila. Po kolikáté už si říkám, kolika lidem válka nenávratně ovlivnila jejich život, jak se v tomto trendu pokračovalo po komunistickém převratu...co idejí bylo spojeno s obdobím před sovětskou okupací... A jak tenká linie je mezi láskou a nenávistí. Příběh, popsaný v knize, je třeba brát jako příběh, vymyšlený spisovatelem, nikoliv něco, co se skutečně stalo. Jde jen o inspiraci, byť styčné body se skutečností jsou. A vymyšlen je hezky, čtivě.


Ta vila je nádherná. Tak krásná, nadčasová, jednoduchá. Fascinující. Majitelé disponovali nejen penězi, ale také vkusem. Báječná kombinace.

Ajrad1981
15.09.2023 4 z 5

Vila Tugendhat je jeden z výletních cílů, které si dlužím, jako by těch 50 km byla nepřekonatelná vzdálenost. Po přečtení knihy mám k návštěvě ještě větší chuť.
Příběh jako takový je fajn, jen jsem si nedokázala najít cestu k žádné z postav. Život bohatých paniček z první republiky je pro mě nepochopitelný, měly chůvu, kuchařku, služku - co vlastně celé dny dělaly? Paradoxně nejblíž mi byla Hana, byť její životní postoje opravdu nesdílím. Možná ještě Zdenka na konci, ale ta nedostala moc prostoru, spíš jsem přemýšlela, proč tam vlastně je. Jenom proto, aby se na scénu mohla vrátit Hana?
Jinak mi vrtají hlavou dvě věci. Buď jde o nesrovnalosti, nebo jsem to nějak nepochytila. Za prvé, Kata a její zmizení. Ve Vídni ji přece Viktor marně hledal už před tím, než se v Brně začali objevovat uprchlíci, kde byla mezi tím? A za druhé Laníkova sestra. Měla se přece vdávat a odejít do Prahy, jako to, že byla pak v Brně a bez manžela? Kromě toho mě zarazilo použití slova robot ve Viktorových myšlenkách, ale Karel Čapek napsal R.U.R. v roce 1920, takže to možné bylo.
Jak jsem psala, kniha byla fajn a setkání ve vile úplně na konci na mě ani nepůsobilo nějak rušivě nebo kýčovitě, takže zasloužené 4 hvězdy.

nai.ivka
15.09.2023 3 z 5

Zaujala mě anotace a tak jsem si koupila e-knihu. Jenže pak jsem četla něco ne moc lichotivého o filmu. Také o tom, že ani kniha se rodině nelíbí a že je to fikce. Litovala jsem peněz, ale co už, nebude to poslední kniha, kdy sáhnu vedle. Hodila se mi do letošní výzvy a číst se dá, i když po osudech skutečné rodiny se budu muset rozhlídnout někde jinde.

Karolína18
04.09.2023 3 z 5

(SPOILER) Je zajímavé, jak se z knihy plné zajímavých historických, faktických i smyšlených reálií může stát něco, co je mi opravdu odporné. Možná jsem úzkoprsá, ale když už jsem dokázala vstřebat Viktorovi nevěru, pak i Lieselinu homosexualitu, tak musela přijít pasáž s Hanou a Stahlem. Tak kniha je z úplně všech hlediskem prostě splácaninou. Je šokující a možná, že právě to z ní dělá bestseller. Ale já si ji znovu už nikdy nepřečtu a dokonce mi zkazila i zážitek z prohlídky vily Tugendhat.