Velké maličkosti

od:

Velké maličkosti

Ruth je zkušená sestra pracující na novorozeneckém oddělení. Svého syna vychovává sama, neboť je vdovou po válečném hrdinovi. Nyní stojí před soudem, protože ji obvinili ze smrti novorozence – syna bílého amerického fašisty. Ruth je totiž černoška. Je však v tomto případu důležité, jakou má kdo pleť? Nebo je to jenom zástěrka pro předsudky a přesvědčení, které řídí životy nás všech?...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/34_/349796/velke-malickosti-2Kx-349796.jpg 4.4395
Originální název:

Small Great Things (2016)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Pro ženy
Vydáno:, Ikar (ČR)
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (149)

Přidat komentář
Lotka
15. září

Námět zajímavý, ale čekala jsem něco víc. První půlka se četla velice dobře, ale pak měl děj dost upadal do zdlouhavých pasáží a závěr pak celou knihu úplně “zabil”.

pobresita
13. září

Kniha je velice čtivá... ze začátku jsem si říkala, že má velký potenciál, ale posledních 150 stránek utrpení, konec hodně patetický, tím kniha ztratila moje sympatie...

Jiparis
09. září

Velmi odvazna a otevrena kniha.Je tezke priznat si predsudky.

Lucibuska
07. září

Moc se mi líbila kniha Vypravěčka, ale tato kniha mě teda neoslovila. Po půlce jsem se trosku nudila a když jsem knihu konečně docetla, nebyla jsem ohromená a kniha ve mě nezanechala žádný velký dojem. Tema rasismus je určitě zajímavé tema, ale v tomto případě nebylo v mých očích moc poutavě zpracované a chvílemi to připomínalo klišé. Bohužel jen jedna hvedicka.

Zrzavá_Tereza
01. září

Moje první setkání s Judi a rozhodně ne poslední! Úžasný příběh i skvěle vykreslené postavy, těším se na další knihu od autorky!

JankaV80
31. srpna

Kniha Velké maličkosti se mi líbila, ale rozhodně mě nestrhla tolik, jako kniha Je to i můj život. Je nesporný, že rasismus je problémem, ale po přečtení této knihy má člověk pocit, že rasista je úplně každý a nejvíce ti lidé, kteří tvrdí, že ne.
Úplný konec knihy (týkající se Brit a toho, kdo je její matka), který by měl čtenáře ohromit, je podle mého mínění už trochu přes čáru.
Kniha má okamžiky, kdy se od ní nemůžete odtrhnout. Bohužel ale i okomžiky, kdy je zbytečně roztahaná.

Chytuš
23. srpna

POZOR, MŮŽE OBSAHOVAT LEHKÉ SPOILERY!!! Knížky Jodi Picoultové miluji. Těším se na ně, jak malé děcko na bonbon. I tenhle román je správně po picoultovsku zpracovaný - plný emocí, které vás na různých místech stoprocentně dostihnou. Slzy v očích jsem v průběhu čtení celé knížky měla docela často, zvlášť u situací, které nebyly až tak černo-bíle (tedy rasově) vyhrocené, ale odrážely vztahy v různých rodinách, myšlenkové pochody Ruth i Kennedy a konec konců i Turka - co je dovedlo až tam, kde se zrovna nacházeli... Tenhle zvláštní propletenec bylo skvělé sledovat skoro až do konce... Jenže - samotnou nevýhodou celého skvělého příběhu byl prostě konec... Kvalitní román se změnil na neuvěřitelnou pohádku, kdy se z vcelku reálných hrdinů staly princové a princezny, kteří žijí šťastně až na věky a zřejmě nejvíc záporná postava musela jít z kola ven... Vím, že Jodi má na víc, u jiných autorů bych to asi přešla víc potichu, ale tady mě to prostě zklamalo.

Nessta
21. srpna

Mrzí mě to, ale celé to bylo jedno velké klišé ve stylu hollywoodské kinematografie. Škoda, knížka je psaná hezky, dobře se čte a děj se svižně posouvá dopředu. Stále jsem doufala, že mě konec nějak příjmně překvapí, bohužel tenhle konec tomu jen nasadil "korunu". Těžko věřit, že stejná autorka napsala i výtečnou Vypravečku....

Kopretina_aku
20. srpna

Pro mne to bylo celé takové moc americké. Včetně předvídatelného konce. Nekonečně se to vleklo. Úplný závěr byl takový zbytečný patos, že mě to spíš rozesmálo. Myslím, že závěrečný epilog po šesti letech byl naprosto zbytečný a celý zdlouhavý příběh degradoval na pohádku.

tinka1974
20. srpna

Kniha mi uchvátila. již jsem četla od autorky jednu a laťka byla nastavená vysoko, ale ani tento příběh mě nezklamal. Docela mi překvapilo, jak se rasizmus v americe silně zakořeněný ještě dnes, když jsem zjistila, že se jedná o blízkou minulost. Za mě je to úžasná kniha. A abychom nebyli k rasistům nespravedliví a nevyzdvihovali jen Ruth, moc se mi líbil příběh Turka a jeho životní cesta. Díky ne moc povedenému děctví zabředl někam, kde možná ani být nemusel. Bylo zajímavé číst, jak byl vlastně vyhlídnutý a zmanipulovaný okolím možná jen proto, že chtěl někam patřit. Jeho pocity a následná cesta k toleranci, která byla nejspíš dost bolestivá. Vypověděla o tom vlastně jedna věta ze závěru, kdy říkal, že musel mlátit jiné, aby neublížil sám sobě. Zajímavé bylo také to, jak se do vleku rasismu a nenávisti dostal jeho tchán. Hodně mi to připomínalo u nás různé sekty, gurui.... Trochu mi tam chybělo těch šest let, mezi koncem procesu a poslední kapitolou.

roman9276
06. srpna

Naprosto skvělý čtení. Napínák od začátku do konce, prakticky hned mě to pohltilo a nepustilo do úplnýho konce, páč jsem byl celou dobu nervní jako prase, jak to s Ruth dopadne. Ukázka americký justice, kde ten jejich nastavenej soudní systém dokazování asi nikdy nepochopim. Když se člověk podívá kolem sebe, tak opravdu předsudky hejbou světem.

gudaska
04. srpna

Nemám slov, jak osud dokáže být někdy krutý.....

6355
02. srpna

Nepáčila sa mi, najsympatickejší mi bol nakoniec ten zlý a tá dobrá mi išla na nervy, nevedela čo vlastne chce. Menej černošskej otázky by prospelo.

Jitulle
31. července

Kniha se mi líbila, jen byla trochu zdlouhavá, trvalo mi dlouho než jsem se začetla, druhá půlka už byla fajn.

d.a.s.a
29. července

Tuto knížku nemůžu doporučit. Ruth mi nebyla sympatická, neustále na každé stránce si stěžuje na barevnost a je neustále ukřivděná. Nemají to lehké, ale už mě to opravdu otravovalo. Smutné, ale zdlouhavé, žádný děj, stále se dokola opakuje totéž. No a konec? Překombinovaný, až skoro trapně neuvěřitelný. Přeceněná kniha.

Dela111
28. července

Knihy Jodi Picoult se vždy dotýkají nějakého společenského tématu k zamyšlení, v tomto případě se jedná o rasismus. V knize je zajímavě popsaná dnešní situace ve Spojených státech. Je to stav, který má kořeny staré několik století. Postavy jsou skvěle vykreslené, děj jako vždy detailně propracovaný.
Tuto autorku jsem si oblíbila, mám přečtenou většinu jejích děl. Poprvé u její knihy mě napadlo, že střed je malinko natažený a popírá tím tu pověstnou čtivost autorčiných děl. Myslím, že uprostřed mohlo být tak o 50 stran méně a románu by to prospělo.
Ale samozřejmě doporučuji, knihy Jodi Picoult jsou jedinečné.

Danae001
23. července

Má první kniha od této autorky. Okamžitě mně uchvátil jak příběh, tak styl psaní, proto jsem si již objednala další spisovatelčiny knihy.
Začetla jsem se snadno, hltala obsah a zároveň knihu odkládala, ne proto, že by mně nudila, naopak, autorka vám nedovolí ani chvilku se nudit......ale přála jsem si aby nikdy neskončila a já mohla dlouho prožívat ten silný příběh.
Kniha mně donutila po přečtení přemýšlet nad rasismem, nad mým postojem k tomuto tématu, snažila jsem se vžít do postavení černochů v tomto světě, který, ať to jakkoli popíráme, si někdy my bílí uzurpujeme pro sebe, jako bychom na něj měli výsadní právo.
Ruku na srdce každý, ač nahlas voláme: "Ne, nejsem rasista!" ,tak jakpak je to v hloubi duše? No, je to velice těžké....
A tak to má být, každá kniha by měla nutit k zamyšlení i dlouho po přečtení a zanechat stopu v hlavě i srdci a to se autorce, myslím si já, podařilo.
Prostě skvělá knížka, doporučuji.

evask
21. července

Začetla jsem se rychle. Prostředek knihy se trochu vleče, to jsem vzala rychlejším, mírně přeskakovacím tempem. Závěr je hodně zajímavý, ten je na pět hvězd. Knížka se mně líbila.

Mona85
20. července

Moje první kniha od této autorky a moc se mi líbila...problematika rasismu,pracovní prostředí ve kterém se taky pohybuji obří víc mě to chytilo za srdce a občas i slza ukápla...za mě nádherná kniha a určitě přečtu i další.

anna_gun
20. července

Po Vypravecce je to opravdu zda se o dost slabsi. Hlavni postava Ruth mi proste neprirostla k srdci - naopak mi mista pripada az opravdu nesympaticka. Konec velice pohadkovy.

Petra186
16. července

Hezky zpracované téma rasismu, ze začátku trochu táhlé, ale od půlky jsem se nemohla odtrhnout a úplně jsem se vžila do děje. Určitě ještě sáhnu po dalších knížkách této autorky.

Barbora216
12. července

Moje první kniha od Jodi Picoult a hned mi bylo jasné, že od ní musím přečíst další knihy. Líbí se mi, jakým způsobem řeší problematiku rasismu, že poukazuje, jak těžký je běžný život Ruth (u nás se s tím tak často nesetkávám, bylo pro mě překvapující, i když pochopitelné, že v USA je to velké téma). Také se mi líbilo, že přibližuje myšlení lidí "z druhé strany", tedy rasistů. Co člověka vede k nenávisti a strachu, jak je rasismus absurdní a stejně je to tak závažný problém. U Jodi mě fascinuje, jak dokáže popsat různorodá témata, jakoby je sama celý svůj život žila. Ruth mi přišla někdy trochu přehnaná, ale věřím, že na Americké poměry to nebylo přehnané vůbec. Kniha mě absolutně vtáhla do děje, hledala jsem každou volnou chvilku na čtení, ačkoliv konec mě trochu zklamal. Stejně dávám pět hvězdiček.

Shinju
11. července

Další úžasná kniha! Pro mě velmi silné téma, protože mě občas při čtení této knihy zabolelo u srdíčka, ale vždycky se objevila naděje.

hanča34
08. července

líbilo se mi to a hotovo

Lkova
05. července

Za mě teda velké ne. Hlavní postava Ruth mi byla nesympatická velmi a už mi to asi mělo dojít z té anotace, ale naivně jsem si myslela, že nebudu muset její stížnosti na "barevnost" číst na Úplně. Každé. Stránce. Začalo mě to otravovat celkem brzo, ale pak už to byl extrém a skoro celý střed knihy jsem přeskočila, abych se mohla dostat k tomu soudu.
Jediná postava, kterou si tady může člověk oblíbit, je asi Davis. No dobře, a taky Kennedy, její manžel Micah a syn Ruth Edison. Hodnocení je jednoduché, jedna hvězdička za začátek, člověk se snadno začte. Další hvězdička za ten soud, ten se mi taky líbil.
A proboha, ten konec. Matka Brit? To bylo stejně zbytečné, jako ten "epilog" z pohledu Turka.

1casper
05. července

Po Vypravěčce jsem se těšila na další knihu od této autorky. Téma je to těžké, překvapilo mě, jak hodně moc se rasismus v USA dodnes řeší.
Nicméně, kniha klidně mohla být o třetinu kratší, nic by tomu nechybělo.
A konec byl, aspoň za mě, takovy moc hrr....i když jsem ráda, ze Ruth je tam, kde je....nechci psát spoilery...

kasavubu
02. července

Další z Jodiných knížek, na kterou jsem se moc těšila. Nebyla vyloženě špatná, ale na to jak její anotace vypadala slibně, mě trochu zklamala. Děj byl místy příliš rozvleklý a vlastní závěr knihy včetně výsledku soudu mi připadal bohužel až moc neuvěřitelný. Určitě ale knížku hodnotím pozitivně ve smyslu hlubšího zamyšlení nad rasismem v dnešní době.

Dandiela83
01. července

Další skvělá kniha od této autorky, kterou jsem, stejně jako čas odejít nebo Prostá pravda přečetla za dvě noci. Opět kontroverzní téma, které nutí k zamyšlení a opět krásný konec. Za mě top.

martinka07
01. července

Velké maličkosti byla má první kniha od této autorky. Kniha mě bavila od samého začátku. Téma rasismu bylo krásně popsané a v mnoha směrech mě donutilo k zamyšlení se sama nad sebou. Za mě opravdu velice povedený a propracovaný příběh. Určitě si od autorky zase něco přečtu.

cérka
29. června

Opravdu nevím jak knihu hodnotit. Je to má druhá kniha od této autorky a opět velmi těžké téma. Téma, které mi absolutně nesedlo (i když vím jak je hlavně v poslední době aktuální), které je pro mě velmi těžce uchopitelné a o kterém se mi těžce čte a mluví. Nenávidím pokud je druhým lidem bezdůvodně ubližováno, na druhou stranu nemám ráda pokud určitý druh lidí zneužívá systém, nepracuje, kvůli dávkám rodí jedno dítě za druhým a nakonec z nich vychová ty samé lidi.
Během čtení jsem se strašně trápila, knihu odkládala a zase se k ní vracela. Čtení mě bolelo, ale stále jsem doufala ve spravedlnost a věřila na Boží mlýny.
Nakonec jsem závěr proplakala, smrt maminky mi připomněla ztrátu té vlastní, zdraví a štěstí dětí jsem si promítla do toho svého. Asi mi bylo souzeno se s tímto románem potkat a "prokousat" se jím, ale nevím zda mi to pomohlo.