Zvuk slunečních hodin

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Debutový román Hany Andronikové spojuje několik časových rovin - Prahu v době okupace nacisty, Baťův Zlín, Indii třicátých let 20. století a americké Colorado „současnosti“. Ústředním motivem je příběh Tomáše Kepplera, za první republiky pracujícího pro firmu Baťa, a jeho ženy Rachel, židovské dívky, viděný jejich synem Danielem. Daniel po 2. světové válce emigroval do Spojených států amerických, kde se v Coloradu, v předvečer silvestrovské noci, setkal s majitelkou hotelu, starší ženou Anne, jež poté, co přežila koncentrační tábory Terezín a Osvětim, opustila Československo. Oba nečekaně zjišťují, že se jejich životní osudy v minulosti velmi prolnuly. Hana Andronikova za tento román získala Literární cenu Knižního klubu (2001) a cenu Magnesia Litera v kategorii Objev roku (2002). Dílo bylo přeloženo do čtyř jazyků....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/35_/35576/zvuk-slunecnich-hodin-mKf-35576.jpg 4.7681
Žánr:
Romány, Válečné, Literatura česká
Vydáno:, Knižní klub
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (164)

Kniha Zvuk slunečních hodin

Přidat komentář
Klobouková
23. března

Komentář píšu až dva dny po dočtení, musela jsem tuto knížku v sobě nechat doznít... Je neuvěřitelná a úžasná. Skutečně krásná kniha. Úplně mě fascinuje, kolik příběhů, kolik časových a geografických pásem dokázala autorka do nijak obsáhlé knížky nacpat tak, aby se vše příjemně prolínalo a nic podstatného nebylo ošizeno. A nebýt čtenářské výzvy, úplně bych tento literární skvost opomenula a možná nikdy jej nepřečetla. Prostě jsem jen zoufale hledala nějakou knihu s oxymórem v názvu... Čtenářská výzvo, díky!

kkackah
20. března

Má vůbec nejoblíbenější kniha.
V průběhu čtení jsem pociťovala tolik emocí, od radosti, smutku, zvědavosti až po neskutečné napětí, které mě (již dvakrát) nutilo knížku přečíst za pár dní.. Opravdu moc mě bavilo propojení jednotlivých rovin a připadalo mi, jakobych se na daném místě skutečně nacházela, zejména v barevné a pestré Indii. Dala bych 10*, pokud by to bylo možné, protože u knih moc často nebrečím..

Tarrei
18. března

Zvuk slunečních hodin je jasný případ toho, proč jsem se do knížek zamilovala. Postavy mi přirostly srdci, zprvu matoucí kompozice zapříčinila, že jsem hltala slovo za slovem a autorčiny popisy se mi zjevovaly před očima jako skutečnost.

jaja1953
01. března

Fantatické propojení života v Československu, Indii a v koncentračních táborech.

dewey
24. února

Nádherná a silná kniha. Zhltnete ji a nedá vám spát. Díky střídání rovin vypravěčský vlak nikde nezpomalí. Řítí se dál. Chcete číst dál, chcete vědět víc, i když moc dobře víte, že na další straně nic hezkého nečeká. Ten jazyk, ten styl! Úsporný a současně mazlivý a poetický. Z pasáží o Indii kapou barvy a život.

Kopretina
08. února

Jsem přejedená knih o válce, tato je však trochu jiná, a pro mě často nepochopitelná. Často jsem musela číst mezi řádky, jak to vlastně autorka myslela.
Malý citát, s. 267: "My jsme příběhy. My jsme mýty a pohádky. Jsme poezie. Naše životy jsou knihy. Knihy plné listů popsaných rukopisem vlastního štěstí a smutku, vlastních úspěchů a porážek."

Toffee
31. ledna

Když čtete knížku, v níž se objevuje i téma holokaustu, víte, že to nebude dobré, a nejde jen o smrt. Prostě špatný čas, místo, špatná rozhodnutí.... Zvuk slunečních hodin byl přesto jiný. Snad tím, že v žádném ohledu nehrál na city. Střídají se vypravěči, časové roviny, realita se proplétá s příběhy z mayských a jiných mýtů, šedost Protektorátu (o koncentrácích nemluvě) střídá zářivá a pestrá Indie. Uprostřed láska, tak silná, jako z těch dávných velkých příběhů. A tohle všechno zabaleno do krásného, místy neobvykle poetického jazyka. Je to hodně, hodně dobrá knížka.

Kamys
20. ledna

Za mě někde mezi 4 a 5 hvězdičkami. Hodně dobré čtení, dobře popsané barevné, plastické prostředí. Ráchel i Tomáš jsou postavy, které by si čtenář přál poznat osobně. Autorka nezůstává jen u obvyklého příběhu druhé světové války, zasazuje ho do předválečného i poválečného kontextu, o to je příběh vlastně v důsledku drásavější, staví do kontrastu zážitky ze šťastného předválečného období s válkou i poválečnými traumaty těch, co přežili. To je pro mě asi nakonec z knihy to nejsilnější, to uvědomění si, že válka může skončit, ale tu bolest nesou všichni přeživší s sebou dál, nejde jen tak otočit list a být vděčný, že je pryč.

Emily82
16. ledna

Ke knize jsem se dostala díky čtenářské výzvě. Obal trochu evokuje červenou knihovnu, ovšem po přečtení pár stránek mi bylo jasné, že obsah tak růžový nebude.
Začátek mi přišel díky prolínání několika časových rovin vcelku složitý. Autorčin vyzrálý styl psaní se mi však líbil a druhou polovinu knihy jsem doslova hltala. Kniha mi stylem i obsahem trochu připomínala "S Baťou v džungli", zde je ovšem baťovské expanze popisována ne v Brazílii, ale v Indii. Určitě si od autorky přečtu i jiné knihy a děkuji za výzvu, bez které bych se k ní nedostala.

KURACHJO2018
04. ledna

Nádherně napsán velice smutný příběh. Nádherná kniha, u které se mi chce dát hodnocení to nejvyšší, ale něco mi našeptává, není to na 5 hvězd. To by nebylo spravedlivé k ostatním knihám. Občas jsem přeskakoval stránky- a to u 5 hvězdiček přeci nikdy nedělám.

JointlieKat94
01. ledna

Byl to krásný příběh, i když dost smutný. Chtěla jsem dát po 4* ( je šílený, hodnotit něco takového "hvězdami" ) a to z jednoho důvodu. Ztrácela jsem se v čase a místě. I v tom, kdo zrovna vypráví. Usoudila jsem, že dám hvězd 5, a ještě si to někdy přečtu.

Stále jsem čekala šťastné setkání.

maja2712
13.12.2018

Nádherná kniha. Po dočtení jsem hledala vše, co bylo dostupné o autorce a dalších jejích knihách. Velmi mě bavil popis vztahu rodičů chlapce. A také děj, který je zčásti zasazen do Baťovského Zlína, odkud pocházím. Velice hezké pasáže jsou také z Indie a místních poměrů v době před druhou světovou válkou. Ke knize mám jen jednu malinkatou výtku: někdy jsem se ztrácela v místě a čase. Vše ale vyvážil silný příběh, který i po dočtení hodně dlouho dozníval a ještě ani teď nedozněl....

Werčíík
09.12.2018

Po dočtení poslední stránky jsem se rozbrečela. Nikdy se mi to u knížky nestalo. Myslím, že to mluví za vše.
Tuto knihu jsme měli na výběr k maturitní četbě, ale tehdy jsem si ji nevybrala- ve chvíli, kdy je něco "povinná četba", tak mě to až tak neláká. Naštěstí jsem si ke knize stejně cestu našla, hlavně pro to, že popisuje mě tak dobře známý Zlín a že autorka studovala na našem gymnáziu. A dostala mě.
Trochu mi připomíná Hanu od A. Mornštajnové, která se mi taktéž nesmírně líbila a taktéž jsem měla pocit, že je až nefér dávat jí jen pět hvězdiček. Takže si u mého hodnocení domyslete šestou hvězdu, kterou bych tady na DK potřebovala v případech, kdy mě kniha úplně strhla, dojala a zanechala mi na srdci šrám.

Sarah01
16.11.2018

Bylo to těžké na čtení, zvláštní a neobvyklý sloh, na který jsem si musela zvyknout. Téma ale pěkné, i když celkově smutné. Moc zajímavé mně přišly pasáže ze života v Indii, válečný deník jsem naopak přeskočila, nevydržela jsem to. Ovšem ta láska mezi rodiči, krásné, moc krásné....

Ainyska
11.11.2018

Kniha je velmi čtivá, až mě to překvapilo. Popravdě jsem od toho moc neočekávala, když jsem se dozvěděla, že se tam budou prolínat časová období. V mnohých knihách to působí spíš zmateně a nedá se v tom vyznat. Ze začátku to byl i tento případ.

Knihu jsem odkládala a nemohla se začíst, ale jakmile se tak stalo, neodtrhla jsem se. Prolínání časových linek funguje a v průběhu knihy se dozvídáme, jak je ten svět malý, nebo to byl osud? Osud, který dovedl hlavního hrdinu k někomu, kdo mu odpoví na otázky, které ho po celý život tak tížily? Nevím, možná. Každopádně i přes pomalejší rozjezd se mi kniha líbila a jsem ráda, že jsem ji četla.

cérka
22.10.2018

Krásná, tíživá, barevná, smutná a opět z části válečná, ale napsaná krásným jazykem. Jazykový poklad po všech stránkách (už chápu proč se kniha objevila v doporučené četbě). I já doporučuji.
Nicméně. Čekaly jsme na sebe strašně dlouho, nakonec to byla čtenářská výzva, která mě donutila konečně se rozhoupat. Části knihy, které popisovaly Terezín a Osvětim, mě nutily neustále k myšlence, že už to číst fakt nechci, že už toho lidského utrpení a nespravedlnosti je na jednu dušičku moc. Vím nebo snad tuším, že paní Androníková je v tom nevinně. V roce 2001 byla vlaštovkou, to až teď se roztrhl pytel a válka se na mě valí ze všech stran.
Moc se mi líbila dějová linka věnující se vzpomínkám na Indii a Baťovský Zlín před válkou.

Renatecka
21.10.2018

Trochu nechápu to vysoké hodnocení. Téma těžké a pro mě zajímavé, ale příběh napsaný tak těžkopádně a zmateně, že mě to málem od dočtení odradilo. Moc se mi to nelíbilo.

a.k
14.10.2018

V knize se prolíná několik časových i dějových linek, které jsou prezentované různými vypravěči. Ukazují nám budování Baťovy výroby v Indii ve 30. letech minulého století, anexi Československa, zážitky z fronty, Terezínské ghetto, nebo život v Osvětimi.
Knížka se nečte lehce. Není to jen těžkým tématem, ale i způsobem podání. Někdy bylo složité zorientovat se, kde a kdy se zrovna nacházíme. Komplikovanost střídání míst, přeskakování v čase oběma směry i střídání vypravěčů kompenzuje ale vytříbenost jazyka. Barvité líčení míst, pocitů, prožitků bylo výborné a moc se líbilo.

Aerine
04.10.2018

WAU. Tak krásný jazyk, to bylo pohlazení po mé čtenářské duši. I přes náročnější téma musím říct, že jsem si knížku moc užila. Líbila se mi rámcová kompozice, propracované střídání míst, vypravěčů. Na tomto románu jsem nenašla jednu jedinou věc, kterou bych autorce vytkla.

Jirinamac
01.10.2018

Krásně napsaná a dojemná knížka. Stačilo pár rychlejších okamžiků a mohlo být všechno jinak

Evina16
17.09.2018

Knižní skvost, který jsem objevila díky Čtenářské výzvě. Nemohu říct, že je tato kniha krásná. Pasáže o hrůzách války, koncentračních táborů a toho, co člověk dokáže udělat druhému člověku, jsou strašné. Ale kniha je krásně napsaná. Veliká škoda, že paní Androniková již další knihu nenapíše. Ještě dlouho budu "slyšet" Zvuk slunečních hodin.

hapac
12.09.2018

Krásná. Opravdu. Příběh Toma a Ráchel plný spousty vzájemné lásky a porozumění, kdy tak nějak tušíte, že to nedopadne dobře, hodně zajímavých informací o Zlíně, Baťovi a jeho podnikání, ještě víc o životě v Indii a pak také o holokaustu. Příběh, který se pomalu rozplétá a kruh se uzavírá. Je to kniha, které ráda udělám místo ve své knihovně. Tam někam nahoru posílám autorce poděkování za krásný čtenářský zážitek.

Olous1
09.09.2018

Knihu jsem si vybrala na základě čtenářské výzvy a musím říct,že jsem byla mile překvapena.Tento žánr obvykle nečtu,ale po této knize rozšířím svůj rozsah knih.Velice pěkná kniha,doporučuji.

hermína14
27.08.2018

Odstartovala zvědavý hlad po ostatních knížkách autorky...nebyla jsem zklamaná ani jednou..vlastně až nakonec tím, že už další nebude..

oskarka
24.08.2018

Velmi silný příběh. Knížka nešla odložit, přečetla jsem jedním dechem.

MíšaS.
21.08.2018

Už je to týden, co jsem knihu přečetla a stále nevím, co o ní napsat.
Na jednu stranu se mi příběh velmi líbil, propojení Baťovského budování, života v Indii, Terezíně, koncentračním táboře, a zobrazení osudové lásky Ráchel a Tomáš, ale na druhou jsem se nedokázala začíst. Pořád jsem se nutila, abych knihu vzala do ruky a posunula o pár stránek dál.

knihovnička007
21.08.2018

Co napsat... nad tím jsem přemýšlela celou dobu, co jsem knihu četla... Co říct.
Komentáře jsou k ničemu, to je potřeba přečíst...
Chvilku mi trvalo, než jsem si zvykla nad stylem autorčina psaní. Poté už bylo vše jednoduché. Člověk se vnoří do příběhu a ... během čtení jsem si pouštěla hudbu, která byla v knize zmíněna, vyhledávala jsem si jména, o kterých se psalo...

bohužel neskutečně smutné (jako všechny příběhy z té doby). Bohužel "kdyby" neexistuje. Kdyby Ráchel nebyla tak paličatá a nechtěla se vrátit a poslechla Toma... Často jsem musela knihu odložit a jít dělat něco jiného, na chvíli si od příběhu odpočinout.

Autorku jsem předtím neznala, ale její styl se mi moc líbí. Škoda, že už nic dalšího nenapíše...

Kočičáci
08.08.2018

Nádherná kniha. Silný příběh rodiny Kepplerových vás chytne a nepustí, zasáhne vás přímo do středu hrudi. Chvíli s nimi pobudete v Indii, chvíli ve Zlíně, bohužel také v Terezíně i Osvětimi. Ocitnete se i na frontě a na pláži v Normandii. Proč? Je to moc? Ano, je... ale nakonec pochopíte, kruh se uzavře.
Ústřední příběh Ráchel a Toma je smutný a plný lásky. Ale ani syn Daniel to neměl lehké, s ním jsem trpěla snad ještě víc...

"Máma byla samozřejmost. Jako vzduch. Jako chleba. Ještě naposledy jsem se k ní přivinul. Cítil jsem důvěrně známou vůni, kterou kolem sebe šířila.
- Pamatuj si, že nikoho z lidí, které doopravdy miluješ, nemůžeš nikdy ztratit."

Ach, kdyby to bylo tak jednoduché...

1casper
30.07.2018

Ze začátku jsem měla problém začíst se a zorientovat se. Styl psaní mi moc nevyhovoval, ta strohost, holé věty...
Postupně jsem se do příběhu dostávala hloub a nepustil mě.
Moc hezké čtení. Jen nevím, jestli se Ráchel s Tomášem ještě setkali, nebo ne...

Citace: "Tělo je vězení, ve kterém si odpykáváme trest za minulé životy."

"Když s někým jednáte jak s pitomcem, začne se tak chovat."

Knihu doporučuji, ač to není úplně jednoduché čtení.

wanella
23.07.2018

Skvostná kniha. Četla se s neuvěřitelnou lehkostí a velmi zajímavě propojuje mnoho témat.


Štítky

holokaust Indie láska Zlín (Gottwaldov) koncentrační tábory Magnesia Litera

Autor a jeho další knihy

Hana Andronikova

Hana Andronikova
česká, 1967 - 2011

všechny knihy autora

Podobné knihy

Kniha Zvuk slunečních hodin je:

v Právě čtených16x
v Přečtených913x
v Čtenářské výzvě217x
v Doporučených154x
v Knihotéce194x
v Chystám se číst520x
v Chci si koupit72x
v dalších seznamech10x