Hana Andronikova

česká, 1967 - 2011

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Zvuk slunečních hodin Zvuk slunečních hodin

Pěkný, silný příběh. Ale zpracování takový trochu zmatek. Chvílemi jsem vůbec nevěděla, kdo zrovna příběh vypráví ani kde a kdy se zrovna nacházím. Ani ten květnatý jazyk mi moc neseděl. Střídá se několik časových rovin a míst. Československo v době okupace. Hned jste ve Zlíně, hned zas v Praze, Olomouc, nechybí Terezín, posléze Osvětim. Chvílemi jste v Indii ve 30.letech minulého století. Ty sny a vzpomínky mě nebavily vůbec. A ta třetí časová linie je Amerika, konec roku 1989. Ještě příběh vypráví víc osob. Normálně s tím problém nemám, ale tady mi to nějak nesedlo. Příběh je fikce, ale historické události v knize jsou skutečné, tak jako místa a některé postavy, které se prolínají s těmi smyšlenými postavami. I tak doporučuji... celý text
Doubravka1975


Zvuk slunečních hodin Zvuk slunečních hodin

"To vzpomínky dělají. Vracejí se v podobě snů, zrazují a popírají samy sebe, vysmívají se paměti. Ve spánku se mozek proměňuje ve zmatenou telefonní spojovatelku, která strká kolíky s telefonními hovory do nesprávných dírek,, spojuje lidi, kteří spolu nechtěli a neměli mít nic společného. Vznikne zmatek, zašmodrchaný chumel, který nerozluští ani ti nejlepší vykladači snů." Kniha mě mile překvapila, na českou autorku (bohužel již nežijící) hezký jazyk, příběh z různých koutů světa... pokud by to bylo "jen" o holokaustu, asi bych to ani nečetla. Díky autorce na mě opravdu dýchlo kouzlo Indie. Bohužel se nemůžu ubránit dojmu, že od Ráchel byl návrat a setrvávání v Československu před válkou čirý nerozum... ale asi si ani v nejdivočejších snech nedovedla představit, co ji čeká. Moc jsem si přála šťastný konec.... celý text
jopp


Zvuk slunečních hodin Zvuk slunečních hodin

Příběh začíná v Americe, krátce po Sametové revoluci v Československu. Daniel v Coloradu na zimní dovolené náhodně potkává krajanku z Českoskovenska, která znala jeho matku Ráchel. Vzápětí se propadáme časem - do třicátých let dvacátého století a sledujeme Danielova otce, stavebního inženýra Tomáše Kepplera, a jeho začátky v Baťových závodech ve Zlíně a v Otrokovicích, i jeho pracovní pobyt v Indii, kam se k němu později připojuje i jeho žena Ráchel. Následně do osudů dvojice razantně zasáhne druhá světová válka, se všemi hrůznými atributy jako byly rasové čistky a holokaust. Pořád jsem se při čtení vztekala stylem „proč v té Indii, sakra, nezůstali?“ Autorka popisuje postavy, jejich motivace, radosti i velké utrpení tak věrohodně, až z toho mrazí. Jak se příběh rozvíjí, časové roviny se proplétají, což mi připomíná podobné žonglování, jaké můžeme zažít třeba v románě Očista od Sofi Oksanen (nedávno jsem se o něm zmínila), a jak tam i zde je to ku prospěchu věci. Je velká škoda, že autorka a velká spisovatelka Hana Androniková zemřela tak mladá.... celý text
miroslava0880



Zvuk slunečních hodin Zvuk slunečních hodin

Výborná kniha! Před 21 lety získala Magnesii literu za objev roku. Celý příběh se odehrává na několika místech - začínáme v Americe, pak se přesouváme do Olomouce, do Zlína, do Indie, do Prahy, do Terezína, do Osvětimi. Autorka neotřelým způsobem a velmi bohatým jazykem popisuje život Tomáše Keplera - baťovského stavitele a jeho nespoutané a paličaté ženy Ráchel a syna Daniela. Část příběhu sledujeme právě očima Daniela. Rodina přesídlí do Indie, kde Tomáš dohlíží na stavbu továrny a prodejen Baťa. Části z Indie jsou neuvěřitelně barevné a nádherně popsané a dávají celé knize "něco navíc". Rodina se ale po několika letech na popud Ráchel vrací do Československa. Ráchel je Židovka a časem dostane předvolání k transportu do Terezína. Tomáš s Danielem zůstávají bez Ráchel jako bez duše. Daniel už jako dědeček a americký emigrant potkává v Coloradu paní Anne, která znala Ráchel právě z Terezína a Osvětimi a pomůže Danielovi doplnit mozaiku příběhu o jeho matce. Strašně se mi líbil způsob, jakým je kniha napsána, jak autorka vykreslila vztah Tomáše a Ráchel. Pokud někdo tuhle už starší knížku nečetl, nenechte si ji ujít... "Zavřel svůj svět jako okenice. Ano, jistě, pan opatrný. Když konečně vystrčil hlavu, malinko pootevřel dveře, jen na dva prstíčky, v euforii se k němu přihnala. Zbrkle se na něj vrhla - a on vyděšeně zalezl. Tvrdý krunýř, tvrdá ulita. Citový přizdisráč." "Váránasí je starší než Jeruzalém, říkal táta. Město, které bylo staré už v době, kdy zakládali Řím. Nejsvatější místo na Ganze, střed světa. Mikrokosmos. Zemřít ve Váránasí znamená splynout s vesmírem." "To takoví jako ty, seriózní a uvážliví, vymysleli všechny tyhle nesmysly! Pravidla, daně, náboženství i ty kravaty, co se v nich tak nenuceně škrtíš!" "Přestaň myslet. Jedině tak najdeš to, čemu říkáš Bůh."... celý text
Ivule9


Zvuk slunečních hodin Zvuk slunečních hodin

Jsem opravdu nadšená, kniha má krásný, leč smutný, dojemný příběh, avšak nejvíc mě dostal bohatý jazyk, poetický sloh a moudrost skrytá mezi řádky. Zaujala mě práce s reáliemi a časovými rovinami, které mě v jiných dílech mírně obtěžují, ale tady byly geniální. Jedná se o dílo vysoké literární hodnoty, je mi líto, že už se žádného dalšího nedočkáme. Za mě opravdu objev, škoda, že jsem autorku a její tvorbu nepoznala dřív.... celý text
julifox3