pedroK
komentáře u knih
Mluví k vám kapitán
Martin Moravec
Jakoukoli chválu tu napíšu, už psali jiní dřív. Takže já tleskám panu Moravci, že tak skvěle vybral osobnost a profesi, která zaujme mraky lidí, protože Češi rádi lítají a zjevně i o lítání rádi čtou. Musí to být fantazie létat..ačkoliv osobní život jde do kopru. Odvrácená strana ráje. Ale zas cením, že pan kapitán to zcela upřímně doznal.
A teď už mě čeká doktor na vrtulníku, těším seee.
Edit: důkazem toho, jak jsou knihy pana Moravce nakažlivé, je fakt, že po přečtení obou jsem zhltla 1.všechny seriály o 1.oddělení, Sametové vrahy, Metanolovou aféru atd., abych doplnila to, o čem pan Mareš vyprávěl, a 2. Letecké katastrofy apod., o kterých vyprávěl pan Hecl!! Lze předpokládát, že po panu Dvořákovi si pustím Sanitku?? :D
Malé pikantní vraždy
Jussi Adler-Olsen
Zábavné, krátké čtení, líbilo se mi to. Jednomu bylo líto, že je tak brzy konec. Ačkoliv oba příběhy je nutno brát s nadsázkou, pobavilo. Jussi psát umí. Tak příště něco nad 100 stran, prosím:)
Já Tituba, černá čarodějnice ze Salemu
Maryse Condé
Rozhodně zajímavé téma, ale styl vyprávění mě jaksi nevtáhnul. Dobové reálie taky místy zaskřípaly, ale to mohlo být tím, že starý příběh vypráví novodobá Tituba s ohledem na běh času. Ale bylo to psáno čtivě, mohu doporučit jako čtení na víkend, neboť skutečné zacházení s otroky zde není popsáno úplně reálně a detailně, nejsou zde emočně vypjaté prožitky bolestí a utrpení. Vyprávění je spíše poetické, místy hořké.
Listopád
Alena Mornštajnová
Velice tísnivá atmosféra. Rozhodně si to neberte na dovolenou. Při čtení jsem si pořád musela připomínat, že TO už není! Vždyť to není k žití! Tak sugestivně podaný příběh plný politického a současně lidského hnusu to byl. Příběhy odloučení dětí od rodičů obecně nesu velmi těžce a tady to prostředí bylo vykresleno tak, že jsem si chvílemi připadala skoro jako v KLDR, donášení, kriminály, všudypřítomný strach. Zase si dám na oddych nějaký krásný horor od Kinga, kde se nemusím bát, že mě v noci skřísne upír nebo duch. Těch se člověk nebojí, zlých lidí ano.
Vyhořet může každý
Aleš Cibulka
V knize jsou uvedeny tři příběhy celebrit, kterým došly síly. Není to pohodové čtení, pokud máte vy sami potíže. Ale rozhodně můžete najít radu, která vás třeba nasměruje k záchranné brzdě. V knize je uvedeno pár testů pro vaši orientaci, jak jste na tom. A důležité resumé pro všechny: tělo má své limity, překročíte je a pak už řešíte, jak moc nenapravitelné škody vznikly a zda zisk za tuto cenu stál..tady mi Olinka Šípková otevřela oči.
Rosemary má děťátko
Ira Levin
Velice mě bavila ta psychohra, napínavé a strašidelné. Ira je můj člověk. Je to příběh, který si po letech vychutnám zas.
Zahrada
Petra Dvořáková
Chytlavé od první stránky. Je to tak ožehavé téma, že se zdráháte hlavnímu hrdinovi držet palce,protože má stigma darebáka, a přece to děláte, protože vám předkládá svoje nitro, kde je uvědomění a sebereflexe a vám se ho nechce tak šmahem odsoudit. Příběh, který by jistě nepokračoval úplně vesele, končí pozitivním momentem, a to je za mě dobře. Jarkova horská dráha nejela jenom dolů.
Půlnoční knihovna
Matt Haig
Ne, pro mě to bylo povrchní, nudné. Námět dobrý, zpracování tak pro YA. Možný spoiler:
Nora je neustále nespokojená, fňuká jak puberťačka, musíme se proplétat jejími zmatenými životy s nezralými závěry. Výběr možných životů je taky takový pubertální. Nebavilo mě to a od půlky už jsem jen ztrácela čas a dočetla jen kvůli dceři. Ten boom kolem toho nechápu. Líbil se mi citát " Otázka není, na co se díváš, ale co vidíš ". Zazněl několikrát jako i jiné. I dialogy měly takový dost opakující se charakter. Nora se dostane do příběhu, je v něm jak cizinka, nic a nikoho si nepamatuje, nepoznává. A v každém příběhu totéž. Dialogy byly díky tomu opravdu chabé. To už byla nuda a otrava.
Dalo se to uchopit podstatně lépe a nemuset pořád opakovaně číst výčet toho, co Nora neodžila..plavání, rocková hvězda, ledovce, Austrálie..citáty a výstřelky z filosofie to taky nezachránily.
Colorado Kid
Stephen King
Tady mě jen napadá..toto menu jsem si neobjednal. Příběh je čtivý, chytne vás, postavy dobře rozpracované a.. konec.
Ačkoliv autor na konci vysvětluje, proč je příběh psán takto, neuspokojilo mne to. Proto čtu jeho knihy, protože příběhy jsou hluboké, složité a konce nečekané. Zde se nic z toho neuskutečnilo. Za mne -další takovou už ne. Napadá mě, vydal by to někdo, kdyby pod tím byl podepsán neznámý autor?
A jak psala Metla níže, ta obálka knihy s dějem souvisí jak???
Nadobro ztracený
Harlan Coben
Bylo to čtivé. Bavilo mě to. Ano, asi tam o celou jednu zvratovou linii mohlo být méně, jak píší ostatní. Ale co mi vadilo, byl jeden nesmysl..že se z potenciálního hrdiny vyklube napřed oběť, pak darebák, se stává, ale že druhý je "z krvavého vlka citlivka beránek", to už moc reálné nebylo. Tady hvězda dolů. Závěr nebyl špatně vymyšlený, ale v tomto ranci převratů už to bylo příliš. To si měl pan Coben schovat do další knihy. Přesto knihu doporučuji, k odreagování dobré, ikdyž za pár měsíců už si nic z ní pamatovat nebudu.
Jeden z nás je na řadě
Karen M. McManus
Z Kareniných knih za mne nejslabší, ale i tak dobrá YA detektivka.
Dva tajemství neudrží
Karen M. McManus
Klasická Karen, čtivé a poutavé až do konce! Měla jsem pár teorií a úplně jsem to netrefila. Ach ti muži...Akorát jsem úplně nepochopila název. No nic.Naštěstí mám hned další Karen doma, jdu se bavit.
Jitra v Dženínu
Susan Abulhawa
Už dlouho jsem nečetla nic tak totálně neobjektivního. Vyprávění palestinského děvčete by člověk pochopil, dítě nemůže vidět svět a politiku objektivně. Ovšem hrdinka dospěla, studovala na západě, v USA, strašný nepřítel, a neustále hořekovala nad útlakem Palestiny a násilím páchaném Izraelci. Jen tak mimochodem zmínila nějaký ten drobný palestinský či libanonský terorismus,ale ten jako nehrál roli. Čím dál příběh postupoval, tím více se vyprávění dostávalo do pověstného arabského melodramatu, např. při porodu hlavní hrdinky: objevovala se hlavička, trhala mé tělo a já jsem při tom myslela na Fatimino tělo rozřezané nožem vraha. ...tlačila jsem silněji a silněji, abych rozervala své tělo stejně, jako bylo rozpáráno její..při vší úctě tady už bylo opravdu dramatu až příliš.
Psáno čtivě, ale určitě to nemá historickou výpovědní hodnotu. Nebudu rozebírat, kdo nadělal více zla, zda Arabové nebo Izraelci, ale v teto knize zadání: Izrael vinen, splněno na 200%. To mě zklamalo, začínalo to dobře.
Sedm manželů Evelyn Hugo
Taylor Jenkins Reid
Kniha je psaná velmi povrchně, s emocemi, charaktery si autorka moc rady nevěděla, a tak si často protiřečily, přeskakovaly, jak zrovna potřebovala. Evelyn ať ve 14 nebo v 50 premýšlí jak nevybitá třicítka, vykreslení postav fakt za nic nestojí. Příběh nijak duchaplné hvězdy, která si pro kariéru kamkoli lehla, ve své naivitě (nebo prostotě?) si furt myslela, že nedělá nic špatného. Už v půlce jsem si říkala, že nic lepšího z toho nebude a ztrácím čas. Ke konci pokus o drama s nehodou byl vyloženě plytký a trapný. Příběh Monique byl rovněž neucelený, nezvládnutý. Ani jako oddechovku bych to nikomu nedoporučila, nenapadá mě, proč bych měla. Bylo to hloupé.
Skořápka
Ian McEwan
Velice originální pohled na zločin. Chvílemi mě mrazilo, sem tam ironický vtip. Oceňuji ten nápad, tady nikdy McEwan nezklame. Četlo se velice dobře. Otevřený konec..více či méně otevřený, proč ne.
Kdybyste někoho chtěli otrávit nemrznoucí směsí, "zmrzlina nepřipadá v úvahu. Kdo by se dělal se zmrzlinou z nemrznoucí směsi.."
Vlaštovčí kopec
Donna Everhart
Ani ne v půli jsem odložila a jdu si vybrat hlubší četbu. Anotace nám čtenářům tvrdí, že existuje podobnost mezi Raky a touto knihou. Ovšem podobnost je pouze v růžové obálce. Tento příběh má zajímavý námět a začátek. Tečka. Dál už se rozjíždí nereálná červená knihovna plná chyb, překlepů. Hrdinka uvažuje někdy jak vyděšené koťátko, které je třeba chránit a objímat, někdy jak neohrožená, ale moc nemyslící, pistolnice Calamity Jane. Úplně uvěřitelné nebylo chování nikoho z postav krom Sweenyho, agresivní sviňák se chová stejně dnes jako před sto lety. Nejsem fanoušek plytkých romancí, takže nemarním čas a knihu vracím do knihovny.
Josef Mareš - Moje případy z 1. oddělení
Martin Moravec
Fakt to neodložíte. Čtete a čtete a chvíli vás i zamrzí, že vy jen sedíte v nudném kanclu. Určitě další na řadě bude kniha s panem kapitánem Heclem!
Jako zabít ptáčka
Harper Lee
Velice milé čtení o životě na americkém jihu ve 30. létech 20.století. Příběh vypráví osmiletá Čipera, kluk v sukních, tím je příběh prosycen dětsky nevinným smýšlením a city. Přecejen se našli i lidé se srdcem v hrudi a nejen s pusou plnou bílé arogance.
Princezna Sultana - Život pod závojem
Jean Sasson
Četla jsem poprvé asi v 18 letech, nyní podruhé a zase to ve mně zanechalo trpkou pachuť přezajímavého Orientu. My si ani neumíme představit míru nesvobody, v jaké jsou saudské ženy vychovávány, míru krutosti, s jakou jsou souzeny, míru přezíravosti, jak jsou ženy vnímány a nazírány. Naše zlatá křesťanská střední Evropa.
Slib
Sharon J. Bolton
Tak tohle bylo dobré! Bavilo mě to, čtivě napsané, žádný krvechrlič. Když už máte dramat a psychodryjáků příliš, toto jako oddechovka byl dobrý nápad. Příběh se odehrává v Anglii, furt tam prší, stejně jako zde, takže atmosféra jak hrom. Doporučuji a vezmu od madame Bolton zase další kus.