mol378 komentáře u knih

Po dlouhé době jsem četla nově vyšlou českou knihu, která vypráví o těžkém životě našich předků a drsných stránkách dějin a není přitom sentimentální. Je to kniha velmi uvěřitelná, jistě také pro poctivost rešerší, které si autorka evidentně udělala. Dozvěděla jsem se mnoho zajímavého o životě česko-polské komunity a o sedmidenní a následně občanské válce na Těšínsku, o které jsem dosud měla jen mlhavý pojem. Navíc se kniha výborně čte, použití nářečních výrazů je autentické a přirozené a mohu ji doporučit všem, kdo se zajímají o život svých předků; byť i pocházeli z jiného prostředí, starosti a úděl měli podobné. Vzepřít se, či nevzepřít? Přijmout menší zlo? A co když není na výběr? Je to kniha smutná i optimistická, s přesahem, výborný moderní realismus. Čtěte.

46 24.06.2020

Čteno poprvé ještě jako zakázaná a těžko sehnatelná kniha. Bylo nám z ní tehdy úzko, vztahovali jsme ji skutečně k roku obsaženému v názvu. Čas oponou trhnul, jak praví klasik - a po nějaké době pocitu, že tohle se přece nevrátí, nám to tak nějak přiletělo z nečekané strany a je nám trochu úzko zase...

45 07.06.2021

Jako hodně lidí mé generace nemám ze známých důvodů k Rusům právě pozitivní vztah (mám ho ale ke klasické ruské literatuře a hudbě, aby nebylo mýlky, a k některým filmům). Ze světa literárních postav jsem dosud měla ráda jen dvě - milovaného něžného Ilju Iljiče Oblomova a sexy Azazela z Mistra a Markétky (ale to nebyl tak úplně Rus, žejo) – a teď se k nim přiřadil Američanem stvořený prototyp ruského šlechtice - noblesní, vzdělaný, vtipný, šarmatní a moudrý hrabě Rostov. Když pominu příšernost jeho trestu, který měl za cíl vymazat jej ze světa a nechat jej mimo proud žití, je to kniha nádherná, plná šťavnatých charakteristik postav kladných i veskrze záporných, hnusných i dojemných, plná tak věrných popisů míst, že jsem tam prakticky prožila pár dní. Ten ruský esprit, kaviár, vodka a bliny, bojaři, velkovévodové, staré ruské šlechtičny, francouzská výchova! Též ovšem povýšení neotesaní mužici, kterým dala revoluce právo rozhodovat o věcech, o kterých nic nevěděli a které nemohli zvládnout, a také o osudech lidí, které nenáviděli z podstaty věci. Pasáž s včelami chovanými na střeše a voňavým medem mě fascinovala, promyšlené tahy hraběte Rostova na osvobození své "dcery" napínaly a nečekaný závěr úplně rozsekal, taková v něm byla skrytá moudrost. Hotel Metropol je snad jediným místem v Moskvě, které bych chtěla vidět na vlastní oči. Knihu si koupím, abych po ní mohla s jistotou sáhnout a zajít s hrabětem Rostovem a personálem kuchyně na soukromou večeři.

38 31.03.2021

Zneklidňující, depresivní, pohlcující. Ani závěrečný náznak, že vše se možná v dobré obrátí, neuklidní. Hned na začátku mě fascinoval hlavní postavou objevovaný fenomén čtení, poznávání světa skrze slovo. Slovo se zde vpravdě stává skutkem, věcí, celým lidským poznaným světem, jakkoli to zní až biblicky, tak to prostě je. Lidé bez komunikace a vyjádřených (a pojmenovaných) emocí přestávají myslet, být lidskými bytostmi, je možné je snadno ovládat, namluvit jim ve jménu jejich pomyslného dobra, pohodlí, zdraví a blahobytu cokoli. Sci-fi mě v poslední době překvapuje svojí pro mě nečekanou hloubkou. Marlowe, děkuji za doporučení. Stálo to za to.

35 20.12.2021

Kdo by tuhle knihu neměl rád? Čteno poprvé v dětství, pak jsme se u toho s kamarádkou královsky bavily hlasitým předčítáním na vysoké - to už člověk dokázal dobře odhalit skryté rysy rodičovských postav a na základě zkušenosti z vlastní rodiny je náležitě zkritizovat; dnes čteno pro vzpomínky na dětství a taky s pochopením právě pro ty rodiče kdysi kritizované. Nadčasové, pro všechny věkové kategorie, pro čtenáře, které těší kouzelný ojedinělý autorův jazyk a rádi na sebe nechají dýchnout atmosféru prvorepublikového maloměstečka.

34 29.03.2021

O půlnoci dočtu Sítě, chvíli čumím do prázdna. Otřesu se, utřu čelo a vidím na stolku Vrány. Nu což, říkám si, stejně teď neusnu, tak dám si na uklidněnou pár stran... Ve tři ráno zavírám celá vytřeštěná přečtenou - zhltnutou - knihu s tím, že komentář k ní napíšu hned na Databázi. Ovšem - trvalo mi to pěkně dlouho, musela jsem ten nářez strávit. A teď mi chybí hvězdy. Ta knížka je vynikající, strašně smutná, ale vynikající. Krásná. Rodiče, prosím, čtěte, čtěte a přemýšlejte! Přemýšlejte, jak se chováte k sobě, jak se chováte ke svým dětem, co vlastně chcete? Chcete jim rozumět, nebo chcete jakési otisky svých představ, svých předsudků, toho, co vidíte jinde v jiných rodinách a pokládáte za jediné možné? Knížku nakupuju ve velkém a rozdávám - rodičům i nerodičům, starým i mladým. Nechte své bližní žít a mějte je hlavně rádi.

34 22.01.2021

Mám tuhle sérii moc ráda a plný počet hvězd dávám proto, že mě nikdy nezklame. Je drsná, jednotlivé díly jsou z různých prostředí, sympatický vyšetřovací tým, zábavná a příjemná - i když tak trochu proti své vůli - šéfka toho týmu. Tenhle díl řadím k těm lepším a je to možná tím, že jsem na něj dlouho čekala, díly předchozí jsem přečetla v dosti rychlém sledu. Tentokrát mě moc zajímal i paralelní případ. Dva v jednom, to se vyplatí!

31 08.03.2022

Kniha o řadě nedorozumění, která mohou být fatální. Zároveň o porozumění, lásce, jakkoli mnohdy nepochopitelné, vlídnosti, přátelství. Kniha s několika nečekanými rozuzleními. Kniha i trochu napínavá. S francouzským šmrncem. A ten šmrnc má i knihou prostupující funerální esprit. Moc pěkná pomalá četba s přemýšlením, návratem do vlastních vzpomínek a velkou nadějí. V příštím životě bych byla ráda správkyní hřbitova.

29 19.06.2023

Lehká četba pro letní pohodu i o Vánocích. Odpočinek, lehký úsměv, vůbec neškodí, že film vidím skoro každý rok. Ahoj Rusalko! Ahoj Macháčku! Paradoxem je, že toto mladistvé čtení jsem si zapůjčila při návštěvě Domova pro seniory v tamější knihovničce. Brzo vrátím, myslím, že dost omlazuje!

29 29.12.2022

Chudák holka. Docela drsně realistické čtení - nikdo vám nevěří, když jste mladí a vaši obecně respektovaní rodiče vás obviňují a trápí. Nikdo nezjistí pravý stav věci, nikdo vás neposlouchá, nikdo se nezastane, neporadí - jaký div, že vám z toho hrábne. Skoro jako Do tmy od Anny Bolavé, jen explicitnější a o něco méně tíživé, ale podstata stejná - každý má ten život nějak podělaný, tak nesuďme. Kdyby to jen člověk vždycky dokázal.

29 10.09.2020

Vesměs chytré, úsměvné, vtipné, roztomilé, místy nostalgické pro naši generaci, prostě jako Marek Eben sám. Avšak - nenadužívat. Poslechnout si to v jednom zátahu je místy až kontraproduktivní, stejně jako nedávné šílenství nasazovat Marka Ebena k moderátorství kdejaké tchořoviny jako záruku jejího povznesení. Myslím ale, že se tomu poslední dobou sám efektivně brání a dobře dělá. Je totiž také moudrý, což se i v této knize sem tam nevtíravě projeví. Ano, potěšil mě - opět.

28 14.06.2021

To je pecka, přečteno v jednom zátahu za pár hodin s vytřeštěnýma očima, co bude dál. Ale nějaký prudký akční děj nečekejte, děje se toho sice strašně a zhuštěně moc, ale spíš v mysli a vztazích hrdinky. Moc se mi to líbilo. Na letošní besedě říkala autorka, že teď píše horor - a já se ptám, co je tohle? Hororový přídech má i její druhá próza Ke dnu. Doporučuju obojí!

28 27.07.2019

Ty děsné stereotypy! Prostupují celou knihou. Není tam sympatické postavy, ale bohužel všechny jsou nesmírně lidské. Autorka jen zdůraznila jejich špatné vlastnosti, které ale jsou skryty v každém člověku. V zajetí stereotypů nás žije většina, kdo z nás si nevytváří předpoklady o druhých, domněnky, na základě kterých pak jedná? Brrr... Kulisy jsou venkovské, póti, zabijačke, chlívy, pole, konzum - ale lidi v těch kulisách mají tytéž vlastnosti jako všude jinde. To, že takto žijí a hlavně myslí jen na dědině, je taky jeden velký stereotyp. Závěrečné podobenství mladé Věry s kočkou, která podle ní nemá nikoho ráda a hledí jen na svůj prospěch, je přiléhavé. Ona si o sobě totéž rozhodně nemyslí, ovšem zvnějška pozorováno je to jednoznačné. Kniha je plná hořkého humoru. Audioverze je vynikající, všem doporučuji! Poslechnuto bez přestávky, i když se nejedná o dějovou knihu, chytne a nepustí. Ale upozorňuji, že povznesen nad všemožné špatné vlastnosti postav může být jen ten, kdo je přesvědčen o své bezchybnosti a v podstatě o tom nikdy nepřemýšlel.

27 05.05.2020

Poprvé poslechnuto před lety po vyjití jako audiokniha a úplně mě to fascinovalo. Žila jsem v zajetí té knížky, v jí popisovaném prostředí, žila jsem životy postav. Napínavé, dramatické, plné nových zajímavých věcí, drsný děj, ale i dojemný svým způsobem. Od té doby čteno několikrát - a stále to považuju za nejlepší knihu autora. Oba další díly série se mi také moc líbí, ale Skála je top.

27 25.02.2020

Nenazvu to zklamáním, protože jsem víc nečekala. První díl se mi velmi líbil víceméně proto, že mám ráda historii a dozvěděla jsem se z knihy úplně neznámé věci velmi přístupnou formou. Navíc bez přehnaného sentimentu, poměrně realisticky. Než jsem se dostala k druhému dílu (nijak jsem na to nespěchala), se mi názor vytříbil a usadil a když odhlédnu od zajímavého tématu, je kniha co se postav týče trochu plochá. Druhý díl je zjevně ambiciózní projekt. Autorku chápu. Po poměrně velkém úspěchu první části zapracovala neskutečně, objem informací je obrovský. Ale pojetí románu jako velkolepé rodinné ságy chce ještě něco trochu jiného. Postavy neprošly skoro žádným vývojem, jen tak žily, smýkány historickými skutečnostmi. Jedné každé byla autorkou přisouzena určitá jasná povahová charakteristika, v jejímž rámci se daná osoba velmi předvídatelně pohybovala a jednala. Budí to ve mně dojem, že aby bylo možno do románu všechny ty historické události dostat, musela ho autorka doslova narvat figurkami. I ta Halka tam jaksi proseděla celou dobu někde v koutě, aby na závěr... No, fakt tam nemuselo být touto formou vepsáno úplně všechno! Méně by bylo více. Notoricky známé skutečnosti by možná stačilo připomenout jen v náznaku, čtenář už leccos ví! Nicméně dějiny regionu mě velmi zaujaly! Hodnotím však průměrně, ocenila bych víc vypravěčského umu. Pouze spletitý děj a kvantum reálií mě neuspokojily.

26 11.06.2022

Historie, české dějiny, Habsburkové, belle epoque a Jaroslav Rudiš, ideální spojení pro moji čtenářskou a v minulosti se nimrající duši. Tolik informací a tak poutavě podaných _ i když právě lehce se to nečte, pozornost musí být napjatá a fantazie musí běžet na pořádné obrátky. Styl vyprávění starého Wenzela Winterberga v nepřetržitém proudu bez oddychu, zdánlivě bez ladu a skladu, připomíná trochu Hrabalovy knihy, jindy zas trochu pocitově Jáchyma Topola, Běguny taky trochu. Ten kolotoč útěku před minulostí a zároveň nutnost jejího pochopení a nutnost se s ní vypořádat, absurdní humory starého pána, které humorně myšleny nebyly ( bombaři nejsou hezké mrtvoly...), tohle všechno vyvolává ve čtenáři smršť emocí. A chuť vzít tu knihu, když v ní zmiňovaný baedekr už asi nesežene, a sednout na vlak...

26 01.06.2022

Ačkoliv sci-fi není můj zvlášť oblíbený žánr a moc se v něm nevyznám, sem tam si něco střihnu a tohle mě pobavilo moc. Taková old school, slušná, nekrvavá, nehulvátská, hravá, napínavá tak přiměřeně. Atmosféra postupem času houstla, potěšili mě mrtví nemrtví tak trochu ve stylu K. J. Erbena nebo J. Havlíčka. A taky huňatá holčička. A ta věčná lidská touha po šťastném životě a schopnost přežít cokoli. Rusové překvapili! Asi od autorů ještě něco zkusím.

26 20.09.2021

Ale hrome kruci, ten konec! Nečekala jsem ho vůbec, takové konce nebývají v kriminálkách moc zvykem, spíš je považuju za pohádky pro dospělé, neboť dobro vítězí... Přesto se mi tento díl moc líbil. Mám strašně ráda kriminální příběhy z prostředí elitářských britských soukromých škol, všelijaké ty kluby a kroužky a společenství vybraných jedinců s různými rituály. Děcka dokážou být dost krutá (a nejen ta z dobře situovaných rodin). Pěkně a elegantně se autorka vyhnula explicitnímu popisu týrání zvířete - nepotřebuje takové berličky - jen nám ho naznačila pro dokreslení povahy jednoho privilegovaného spratka. Příběh je poměrně spletitý, sahá do minulosti a myslím, že autorka umí pěkně vyvážit témata, s jakými v jednotlivých dílech série pracuje. Takže gut. Navíc mám takový nejasný dojem, že je nám naznačováno, že rozhodně není ještě vše vyřízeno s odpornou sociopatkou Alex, kdepak, není. Máme se na co těšit, tak sem s dalším dílem, Angelo.

26 15.05.2020

Každý z těch příběh úplně reálný, tohle není možné si jen tak vymyslet. A výborně napsaný. Manipulace je všude kolem nás. Příběh o manipulaci prostřednictvím víry znám přímo ze svého okolí. Je neuvěřitelné, jaké zlo dokážou lidi páchat ve jménu dobra. Přečteno v jednom zátahu - nejde přestat v půlce...
Petra Dvořáková je pro mě jedna z našich nejlepších současných spisovatelek.

25 20.01.2021

Krásné. Fakt krásné, nemůžu to říct jinak. Pravdivé, syrové i něžné, se stopami humoru na pravých místech, smutkem i krutostí. Radost prožíváme jen občas, uměle se jí dosáhnout nedá, byť bychom třeba záměrně usilovali jen o ni. Nesmírně současná kniha, vystihuje kontrast mezi hrůzou válečné generace a blahobytem generací současných, které ani netuší, co jsou existenční problémy a zabývají se svými egy, avokádovými krémy a sójovými latté, správnými adresami, správnými auty (nebo spíš ekobicykly) a školami, hračkami a sponečkami do vlasů pro své děti těch správných značek (věcí i dětí), správnými přáteli; alternativci a pozéři, biomatky a biootcové, pro které láska, manželství, rodičovství je jen "vztah", který se udržuje tak dlouho, dokud nezačne obtěžovat, pak se korektně ukončí, mysli si o tom, co chceš, hlavně nedělej vlny, jsme přece moderní lidé! - já začínám znova s někým dalším a způsobím si další krátkodobou bezohlednou radost. Kontrast mezi pohledem z prosklené kanceláře s blahosklonností městského intelektuála na idylický venkov a nástupem do sadu k zabezpečení úrody v jakémkoli počasí, ať už na to člověk má chuť, nebo právě nemá. Kontrast mezi umanutostí prožít život pravdivě se vším, co přináší - včetně přijetí smrti, vytrvat - a klouzáním po povrchu. Ať si každý vybere, je-li toho schopen. Víc nenapíšu, nechám to v sobě doznít. Knihu musím mít v knihovně, vracet se k ní. Těším se na Polední hodinu, těším se děsně. Dávno mě žádná kniha tak nenadchla.

24 29.06.2021