Liss93
komentáře u knih
Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie
Karin Lednická
Životice se od Šikmého kostela znatelně odlišují a to převážně historickými zkazky, uváděním jmen konkrétních lidí a událostí. Zatímco Lidice zná každý, o Životicích slyšel málokdo. Životice sice zůstaly stát a část obyvatel v nich také zůstala, ale to nemění nic na faktu, že je postihla tragédie, která ovlivnila mnoho životů i generací.
Prokletý kraj
Michaela Klevisová
Kniha není detektivkou v pravém slova smyslu, ani thrillerem. Je příběhem o prolínání minulosti a současnosti, o rodinných tajemstvích a zajímavých životních osudech. Jen je potřeba si dělat poznámky, protože ke konci knihy máte (tedy aspoň já) v postavách trochu zmatek.
Tchyně
Sally Hepworth
Tchyni jsem četla jen pár dní po Nepříliš šťastné rodině, proto jsem se nevyhnula srovnávání. Ovšem obě knihy jsou dost rozdílné, jedinou společnou věcí, je mrtvá žena a podezření ulpělé na jejích dětech a jejich partnerech. Kniha je psaná jiným stylem, víc rozvíjí psychologii postav a vysvětluje jejich jednání. Máme zde pohledy tchyně a snachy, vnímaní různých situací a chování, které mělo své opodstatnění, ač ho ta druhá nechápala. Čtivý příběh o jedné rodině, kde každý něco tají a každý po něčem touží.
Listopád
Alena Mornštajnová
Jsem narozená v roce 1993, takže doba socialismu mi byla už v době mého narození vzdálená. A jsem ráda, že jsem se narodila do svobodné země. Ale tenhle náhled do alternativní reality je velmi zajímavý a poučný, takové české 1984. Zbývá jen doufat, že nic takového v budoucnu nenastane.
Nepříliš šťastná rodina
Shari Lapena
Shari Lapena je mou už pravidelnou dovolenkovou záležitostí. Napětí, podezřívání, očekávání, překvapení. To vše člověk od thrilleru očekává a taky to dostane. SL je sázka na jistotu.
Mlčící pacientka
Alex Michaelides
(SPOILER) První polovina knihy mi neubíhala, ačkoli byla proložena zápisky z deníku. Od začátku jsem tušila, že Aliciin osud je nějak propojen s Theem, ale že takhle mě napadlo až před koncem. Styl jakým je kniha psaná (střídání současnosti v léčebně, minulosti Alicie a minulost Thea) není originální a člověk má pocit, že už něco takového četl, což je víc než pravděpodobné. Knihu bych hodnotila lépe, nebýt konce, který byl nedomyšlený a i lehce uspěchaný. Proto bohužel 3 hvězdy, ale neznamená to, že bych Mlčící pacientku nedoporučila. Doporučila, ale varovala bych před koncem, který může lehce zklamat.
Sběratel kostí
Jeffery Deaver
Knihu jsem začala číst v rámci Čtenářské výzvy, ale jelikož je kniha v mém oblíbeném žánru, nebyl to žádný problém. Matně jsem si vybavovala filmové zpracování, které se od knihy samozřejmě liší, ale nedá se to srovnávat. Pokud vám nevadí brutální vraždy a neméně brutální popisy provedení těchto vražd, tak se vám kniha bude líbit, dá-li se to tak vůbec říct.
Bez šance
Neal Shusterman
Knihu jsem měla v hledáčku již od jejího vydání, ale pořád jsem ji odkládala, až jsem se k ní díky Čtenářské výzvě dostala. Jde ovšem poznat, že jde o knihu určenou mladším čtenářům, co se stylu psaní píše. Nic to ale neubírá na zajímavosti tématu a jeho rozvoji v průběhu celé knihy. Jde o oblast, o které se můžeme jen dohadovat, spekulovat, ale můžeme jen doufat, že se děj nepřenese i do reálného života.
Lov
Bernard Minier
(SPOILER) Když jsem viděla nízké hodnocení, tak mě to sice trochu zarazilo, ale neodradilo, protože Minier je přece Minier. Lov působí jako úplně jiná kniha a ne jako pokračování Servazových "dobrodružství". Nebýt posledních pár stran, dala bych o něco vyšší hodnocení. Celkově je téma zkorumpovaných poldů, kteří berou spravedlnost do vlastních rukou poměrně profláklé, nic nového pod sluncem. Z popisů scén bylo patrné, že autor by svou knihu rád viděl zfilmovanou, jenže v knize tyto popisy působí strojeně. A jak už jsem zmiňovala, konec bohužel celý příběh zkazil. Četbu další Minierovy knihy si hodně rozmyslím.
Dokonalý zločin
Helen Fields
Hodně lidí zmiňuje, že jim vadí romantická linka. U mě je to naopak, na vývoj vztahu Avy a Luca jsem dlouho čekala a spíš mě štve, že z toho zase nic není. Případ samotný byl zajímavě propletený, vraha jsem odhalila poměrně rychle, ale neubralo to na napětí. A Lucova minulost je konečně dořešena, takže teď už se jen soustředit na přítomnost a budoucnost.
Kavárna v Kodani
Julie Caplin
(SPOILER) Čtenářská výzva donutí člověka vyjít z komfortní zóny. Ačkoli nejsem příznivcem červené knihovny, jednou za rok až dva si něco z tohoto žánru přečtu. Julie Caplin je dobře hodnocená, tak proč si něco od ní, co zapadne do čtenářské výzvy nepřečíst. Já vím, že od tohohle žánru nemám mít přehnaná očekávání, ale čekala bych méně klišé. Pozor, text obsahuje spoilery! Tak nejdřív hlavní hrdinka (po většinu knihy nesympatická) spí se svým kolegou, který si přivlastněním jejích nápadů zajistí povýšení. Ona pak odcestuje do Kodaně, kde se s novináři snaží pochopit koncept hygge. A samozřejmě je jeden z novinářů strašně krásný, ale stejně tak protivný. Dochází k mnoha nepříjemným situacím, dochází ke sbližování těchto dvou, ale jakmile najdou společnou řeč, už je zase něco rozdělí. Opakuje se cca 3x. No a konec je opravdu jak z příručky o happyendech, kdy je hlavní hrdinka na samém počátku těhotenství, ale všem to vyžvaní (osvěta o samovolných potratech se do hygge asi nehodí), jsou zde i další těhotenství, svatby, jednorožci prdící duhu a tak. No, malé bezvýznamné plus u mě mají zmínky o britské kultuře a to je tak vše. Tohle není nic pro mě.
Šikmý kostel 2
Karin Lednická
Náročné čtení. A to nemluvím o rozsahu. V ději se objevuje více postav než v předchozím díle, některé jsou však postupně "uklizeny" mimo centrum dění a objevují se jen sporadicky, což je dobře, jinak by kniha byla minimálně jednou tak dlouhá. Je symbolické, že začátek děje se odehrává během 1. světové války a kniha končí dopady té 2. Musím se přiznat, že jsem musela čtení na několik dní přerušit, protože se člověku začaly stírat rozdíly války co byla a války co teď je. Při čtení mi běhal mráz po zádech a napadlo mě, že lidé se nikdy nepoučí a na vše vždy doplatí hlavně nevinní. Samozřejmě by mě zajímalo další pokračování děje, ale i kdyby nebylo, tak si člověk může domyslet, jak vše skončilo a pro své oblíbené postavy vytvořit šťastné konce. Možná by to tak i bylo lepší.
Stařec a moře
Ernest Hemingway
Starce a moře jsem si chtěla přečíst už dlouho, ale stále jsem se k němu nějak nemohla odhodlat. Až čtenářská výzva mě donutila přestat čtení odkládat a já se do oceňovaného díla pustila. Velké plus je, že je dílo krátké a přečetla jsem ho tak poměrně rychle. Napjatě jsem očekávala jak starcova plavba dopadne. Příběh je o jisté lidské odhodlanosti, naději a vytrvalosti. Za to pravděpodobně dostal všechna ocenění. A já jako běžný člověk si z toho můžu vzít ponaučení, že nikdy není tak zle, aby nemohlo být hůř a že se nemám vzdávat, i když je vše proti mně.
Růže a tis
Mary Westmacott (p)
Není to typická Agatha. Nebo možná je. Ale za sebe můžu říct, že radši zůstanu u detektivek.
Nesnesitelná lehkost bytí
Milan Kundera
Tak nevím jestli je to mnou, autorem nebo knihou samotnou. Ale nesedli jsme si. Když si člověk odmyslí metafory, přirovnání a filozofická zamyšlení, tak mu zbyde obyčejný román s milostnou zápletkou na pozadí před a po sovětské okupace.
Propast smrti
Robert Bryndza
Bryndzu čtu ráda, je to oddechovka. A v tomto díle jsme neměla problém s poměrně rychlým odhalením vraha.
Výpadek systémů
Martha Wells
Už od začátku děj ubíhal, nebylo zde žádné prázdné místo. Bohužel celá zápletka zanikla, na konci jsem vůbec netušila, o co vlastně celou dobu šlo. Plusem je asi jen to, že kniha je krátká a vypravěč zajímavý.
Lovci hlav
Jo Nesbø
Kniha se rozjela slibně, bohužel dalším a dalším dějem se příběh stával víc a víc nerealistickým. V závěru jsou nesrovnalosti, které už ale nikdo neřeší. Docela škoda.
Ovšem
Karel Kovy Kovář (p)
Ač mi není ještě 30, tak nejsem správnou cílovou skupinou youtuberů. Nikdy jsem žádného nesledovala, považovala jsem to za ztrátu času. O Kovym jsem slyšela, že je prý jeden z těch rozumných a chytrých, ale jeho tvorbu jsem zatím neviděla. A co se týče (auto)biografií, tak ty také nejsou můj žánr. Naštěstí Ovšem není dlouhá, je proložená fotkami a obrázky, kapitoly jsou krátké a popisy událostí jsou podle konkrétní situace buď stručné a nebo naopak rozvětvené, ale nikdy do unylých a předlouhých souvětí a nudných popisů. Doufám, že Kovy zůstane tak milým a upřímným člověkem jakým je v téhle knize a možná se i na pár jeho videí kouknu, ať vím, co ty mladé bere :D
Šikmý kostel
Karin Lednická
Na Šikmý kostel jsem všude četla a slyšela samou chválu. Jenže české autory jsem příliš nevyhledávala. Ale díky Čtenářské výzvě se dostávám ke knihám, ke kterým bych se jinak nedostala. A to je moc dobře! Příběh popisuje málo knižně "oblíbený" přelom 19. a 20.století. A to ještě z pohraničí, které žilo vždy svým vlastním životem. Nedělaly se rozdíly mezi Čechy a Poláky, jediné na čem záleželo bylo těžit a uhlí a pokusit se přežít v "ďuře". Ovšem vznik nových států zasadil ránu do (i rodinných) vztahů. A jelikož jde o první díl, je jasné, že v dalším díle bude napjatá atmosféra pokračovat a i kdyby se vztahy podařilo napravit, tak to nebude na dlouho.