Lejčís komentáře u knih
Přenádherná kniha! Krásně napsáno a autentičnost podtrhuje i obrovské množství dobových fotografií.
Velmi netypický a hlavně útlý King.. přečteno za dvě hodinky, zanechalo to ve mně spoustu nádherných pocitů. Vůbec bych se nezlobila, kdyby King produkoval více takových knih, jde mu to :)
Skvělé a roztomilé jako vždy, těším se na další díl :)
Na těchto komiksech a ještě komiksových stripech Peanuts jsem vyrůstala :) je to vtipné a moc se mi líbí postupný vývoj postav, jak se karta nakonec obrací :) jako malá jsem si je musela půjčovat, protože byly drahé a rodiče mi je nechtěli kupovat, nicméně v dospělosti jsem neodolala a pořídila si celý tenhle set, který vyjde o poznání levněji :) pro holky na základce, co moc nečtou, je to ideální záležitost :)
Neskutečně mě nadchly filozofické a teologické dialogy o svobodě, o lásce, o rozdělení společnosti Bohem, jež bylo předkládáno jako tzv. učení o trojím lidu… o víře a sedmi smrtelných hříších, k nimž je přidělena lhostejnost jako hřích osmý.
Kniha není z těch, kterou byste přečetli jedním dechem, protože je zapotřebí nad ní přemýšlet. Ale pokud máte rádi historické romány a postmodernistický styl vyprávění, rozhodně se jí nevyhýbejte :)
knížka řeší řadu závažných témat počínaje smrtí blízké osoby, přes alkohol a konče řízením auta nezletilých. Přesto však nečekejte nějaké bouřlivé emoce nebo zvraty, což je ale za mě tím největším plusem knihy. Čekala jsem tradiční odhalovací scénu, kdy se na sebe hlavní hrdinové naštvou, když zjistí, s kým si celou dobu dopisovali, chvilku se nebudou bavit, a pak z toho bude láska na zbytek života. To se díkybohu nestalo - žádné scény, žadná dramata, žádná přehnaná klišé. Ten příběh mě pohladil po duši a nakonec i slzička ukápla. Je to psáno se zvláštní rozvahou, která přímo odkazuje na lidi, kteří si něčím prošli a změnilo je to, což přidává knize na čtivosti.
Zuzanin dech je mým prvním setkáním s Jakubou Katalpou. Její styl psaní je něco, co jsem nikdy dřív nezažila. Věty jsou velmi krátké, útržkovité, příběh je vyprávěn er-formou a Vy máte pocit, že jen nakukujete pod pokličku skutečných pocitů uvnitř postav. Jste vzdáleným pozorovatelem, znáte postavy důvěrně, přesto jim tak úplně nerozumíte. Nevyskytují se zde žádné přímé řeči a postavy jen zřídka vedou nějaké dialogy, přesto je kniha komunikačně velmi bohatá. Najdete zde množství historických událostí zakomponovaných do děje, nádherně vykreslenou atmosféru první i druhé republiky a toho, co Židé zažívali po válce.
Na vyprávěcí styl jsem si chvilku zvykala, ale když jsem se začetla, nemohla jsem přestat. Je to krásná kniha, přesto velmi drsná. Citlivá, přesto velmi surová. U některých scén jsem se přistihla, že lapám po dechu, mám tendenci se odvracet a zavírat oči, jako by se přede mnou odehrával nějaký film. Možná kniha evokuje představu, že se bude jednat o nějaké svědectví o hrůzách války, ale to není tak úplně pravda. Najdete zde spíše témata jako vyrovnání se se smrtí blízké osoby, snahu začít znovu žít nebo domácí násilí.
Dokážu si představit, že ta kniha nenadchne každého, ale ve mně něco zanechala.
Hlavní hrdinové mi bohužel nebyli sympatičtí a nenašla jsem si k nim cestu.. snad příště :)
Kdo by čekal, že Colleen napíše perfektní psychothriller..
Tahle kniha je nádherným a zároveň hrozně smutným příkladem toho, co se může stát, když dítě dlouhodobě nedostává lásku a podporu od těch, kteří mu mají být nejbližší.
Nádherně ilustrovaná publikace, klasika, co potěší malé i velké :)
pokud chcete lépe porozumět sobě či svému protějšku, pak rozhodně nesáhnete vedle :)
Přemýšleli jste někdy nad tím, na co všechno denně používáte vodu? Vaření, sprcha, záchod, pračka.. a teď si představte, že byste neměli ani tolik, abyste se mohli napít, natož abyste dali napít Vašim čtyřnohým mazlíčkům. Vzpomeňte si na největší žízeň, jakou jste kdy v životě měli. Jak dlouho to tehdy bylo, co jste se nenapili? Bolela Vás hlava? Měli jste sucho v puse? Teď si představte, že byste bez jediného doušku vody měli vydržet třeba celý den.. nebo dva.. tři.. Vaše tělo je ze 60% tvořeno vodou. Jak bude vypadat, když mu tu vodu nedáte? Jak se budete cítit? Co všechno byste byli schopní udělat pro kapku vody? Pro přežití.. jaké to je, když jste natolik zoufalí, že chcete jen plakat, jenže ani to bez vody nemůžete?
Tahle kniha je dojemná, smutná, plná hrdinství, nečekaných zvratů a pravdy. A co je na tom nejsmutnější? Že jednou se nám všem možná bude hodit.
Velmi zajímavá a ojedinělá utopie. Donutí k zamyšlení, Shusterman prostě opět nezklamal.
Nádherná scifi série, kde si snad každý přijde na své. Jen mě zamrzel ten konec, čekala jsem víc.
Jedno uzavřené město, jeden týden, jedna továrna na drogy, jedna náboženská rádiová stanice, jeden zvrhlý manipulátor, příběh a úhel pohledu zhruba šedesáti postav z cca dvou tisíc obyvatel městečka nacházejících se „pod kupolí“ – tohle najdete v Kingově „mistrné psychologické studii lidské bezmoci, arogance a násilí" .
Poklidné a vcelku obyčejné městečko Chester’s Mill je jednoho podzimního dne zničehonic odříznuto od okolního světa – a to doslova! Neviditelná kupole při dopadu na město rozřízne svými hranami vše, co se pod nimi zrovna v onu chvíli nachází – zvířata, rostliny, lidské končetiny… a jelikož je průhledná, v rychlém sledu umírá také vše, co do ní narazí – ptáci, auta, letadla… Americká vláda nemá nejmenší tušení, co se děje, a všechny pokusy o proražení kupole jsou marné. Kdo mohl takovou odpornou věc provést nevinným lidem? A proč? Vojenský experiment? Boží trest, apokalypsa? Mimozemšťané? Teorií je spousta… Postupně se zhoršuje kvalita ovzduší, dochází zásoby a v takových chvílích se ukazuje pravá tvář všech obyvatel. Situace využívá druhý radní „Velký“ Jim Rennie a nastoluje v městečku svou vládu založenou na bezpáteřní manipulaci. Hraje si na Pastýře-Spasitele a ze svých voličů si dělá slepé stádečko ovcí. Jsou tu ale také lidé, kteří s Rennieho nadvládou nesouhlasí. Podaří se jim Velkého Jima svrhnout? Nebo se jich Rennie nenápadně zbaví stejně jako každého, kdo se mu postaví do cesty?
Stephen King je prostě mistr svého řemesla – kniha má přes tisíc stran, přesto Vám ani na chvíli nedovolí se nudit. Postavy jsou tak dokonale vykreslené, že tisíc stran je málo – chtěla jsem víc. Mnohem víc. Málokterý spisovatel Vám nabídne tolik emocí. A hlavně začnete přemýšlet sami nad sebou. Nad tím, co byste dělali Vy, kdybyste se ocitli „pod kupolí“ jako mravenci pod lupou. Protože každý má jiný pohled na to, co je správné.
King mě opět nadchnul svým smyslem pro detail – místa i charaktery postav má tak propracované,až Vás mrazí a máte pocit, že je to reálné... a Rennie je bezesporu největší záporák, s jakým jsem se doposud setkala.