Lejčís
přečtené 369
Okamžiky
2022,
Veronika Jonešová
Dlouho jsem nečetla tak krasný a důstojný závěrečný díl série. Jedná se převážně o retrospektivní vyprávění vedlejších postav příběhu - rodičů a prarodičů Samuela a Patricie, kteří měli na jejich životy zásadní vliv. Díky jejich pohledu máte možnost poznat jejich skutečnou osobnost a zjistit, že nic není černobílé. I vedlejší, do jisté míry záporné, postavy tak dostaly prostor nebýt ploché a ukázat nám, že ani ony to neměly v životě lehké, protože každý si neseme nějaké své trápení. Autorka zároveň krásně ukazuje, že nás nemusí formovat chyby nebo chování našich rodin, protože rodinu si tvoříme sami, jak dokládá Samuelův vztah s nevlastními syny, vztah nevlastních bratrů Olivera a Patricka nebo vřelý vztah Emmy s jejím tchánem. A je to právě Emma, ta stěžejní postava celé knihy, kterou poznáváme detailně, zjišťujeme, jak se vyrovnává se svým smutkem, hledá sebe sama, až nakonec zjišťuje, co je v životě opravdu důležité. A s jejím zjištěním nemůžu než souhlasit. Příběh mě pohladil, obejmul a stejně jako mnoho dalších čtenářů jsem se v jeho stránkách našla, protože autorka nám předkládá tak velké množství skvěle propracovaných postav, že se zkrátka nemůže stát, aby Vám ani jedna nebyla aspoň trošku podobná. V postavách se navíc neztratíte, i když je jich hodně, protože je to celé podané krásně přehledně, navíc máte na vnitřní straně desek k dispozici rodokmen. Ze závěrečného dílu jde také cítit, jak moc se autorčin styl psaní vyvinul a dotvořil. Jemné nenásilné vyprávění, které nabídne dostatek popisů, přesto nezpomaluje děj. Stručně, přesto výživně vypráví s milým smyslem pro humor a nápaditými obraty. Její schopnost pochopení a přesvědčivého vykreslení tolika věkových kategorií mě opravdu ohromila. Neskutečně jsem si to užila, děkuju za krásný zážitek a moc doporučuju!... celý text
Dvě prázdná místa
2023,
Zuzana Holčíková
U prvního dílu této volné série mě mrzel velmi krátký rozsah, který nedovolil autorce proniknout hlouběji do nitra postav a celý příběh tak spíše klouzal po povrchu. Já však potřebovala, aby šel mnohem více do hloubky, a toho jsem se dočkala právě u dílu druhého. Ačkoli i tady mám malé mrzeníčko ohledně toho, že postavy Bena je zde opravdu pomálu, velmi to vynahrazuje skvěle propracovaná postava Nely, které tentokrát autorka věnovala zasloužený prostor a já jí mohla nahlédnout do duše. Nejenže jsem ji najednou mnohem lépe chápala, ale začla jsem s ní i sympatizovat. Příběh tak není pouze o nevšední lásce, ale především o tom, jak se vyrovnat s předsudky, které takové lásce nepřejí. Obdivovala jsem přístup rodin obou hlavních hrdinů, kteří jejich lásce otevřeně napomáhali a moc bych si přála, aby to takhle fungovalo i ve skutečnosti. Zejména Nelin vztah s jejími syny, především vyspělým Matějem, mě nesmírně dojal. Autorka zakomponovala do myšlenkových pochodů Nely opravdu hodně důležitých, mnohdy poetických, ale hlavně pravdivých myšlenek. I každá kapitola je uvozena nějakým citátem, ať už některé z postav, autorky samotné či nějaké slavné osobnosti. Zejména citáty Exupéryho se mi trefily do vkusu. Moc krásně však Zuzanka dokázala v jedné z posledních a velmi dramatických scén knihy vystihnout, co to opravdu znamená někoho milovat. Promluvila mi z duše tak, jak bych si to sama přála umět zformulovat, takže děkuju. Ačkoli je knížka poměrně útlá, zazní všechno podstatné, aniž by bylo něco uspěchané nebo zbytečně natahované. Navíc je to skutečně čtivé, takže jsem knížku slupla během dvou dnů za pár hodin. Jedinou výtku bych si dovolila ke zbytečnému přerušování souvislé přímé řeči, která se často opakuje. Řeč jedné postavy je sice běžné rozdělovat do více odstavců, když je delší, ale není nutné, aby každý odstavec začínal a končil novými uvozovkami. Chvílemi mi to dělalo problém orientovat v tom, která postava zrovna mluví. Jedná se však více o redaktorský, než autorský prohřešek. :)... celý text
Potkáme se v Praze
2023,
Julie Caplin
Co si budem, je to takové přeslazené a nereálné klišé, přesto má zkrátka svoje kouzlo, obzvlášť pro nás Češky! Nádherná obálka i grafické zpracování navodí tu správnou mrazivě hřejivou zamilovanou atmosféru, nemluvě o všech těch milých zmínkách a chvále na české jídlo, pití a nádherné pražské památky, které všichni tak dobře známe. Nebudu lhát, mám zase chuť se do Prahy mrknout, samozřejmě i se svou láskou :)... celý text
Poslední, kdo zůstal
2021,
Riley Sager (p)
Jedná se už o druhou knížku, kterou jsem od autora četla, nicméně mě tentokrát nadchla víc, ačkoli jsem to v průběhu čtení opět vůbec nečekala. Prvním příběhem pro mě byla Poslední dívka, která mě vůbec nebavila a strašně jsem se u ní nudila zhruba do dvou třetin, kdy se to zlomilo a já byla nadšená, že jsem čtení nevzdala. Pak totiž přišly ty zvraty a konec, který mě tak překvapil! Podobné to bylo i u této knížky, s tím rozdílem, že jsem se tentokrát nenudila, jen mi zkrátka první dvě třetiny nepřišly nijak extra poutavé, místy trošku zdlouhavé a klišoidní, takový ten horor o strašidelném domě, který už jsem prostě četla/viděla mockrát. Mimochodem mi to v mnohém připomnělo Baladu pro Emily, která vyšla loni na podzim, hodně motivů se opakovalo. Jenže pak přišly ty zvraty! Doslova jeden za druhým a já se nestačila divit, kolikrát se to celé převrátilo. Na tohle je autor zkrátka mistr, takže i když ta první půlka by snesla trošku víc akce, druhá to vždycky vynahradí natolik, že mě to zkrátka moc baví a určitě se pustím i do dalších jeho thrillerů. Čeká na mě Zamkni poslední dveře!... celý text
Josef Mareš - Moje případy z 1. oddělení
2022,
Martin Moravec
Dostala jsem sice něco trošku jiného, než jsem čekala, ale přesto jsem jednoznačně nadšená. Každý z nás chtěl někdy vědět, co obnáší práce kriminalisty a obzvlášť z úst takové kapacity jako je Josef Mareš to zkrátka chcete slyšet. Dozvíte se nejen pikantnosti ze zákulisí takového povolání, ale také zajímavosti ze života samotného Mareše a podrobnosti z nechvalně proslulých českých případů vražd včetně těch orlických nebo únosu malé Aničky Janatkové. Není překvapivé, že se opravdu nejedná o lehký poslech, přesto dokázal Mareš své vyprávění pojmout i s nadsázkou a okořenit občasnými "nelichotivými" slovy, která v podání audioknižního interpreta Miroslava Hanuše působí vskutku geniálně. Ačkoli jsem to nečekala, mnohokrát jsem se usmívala. Moc doporučuju :)... celý text
Chlapec z bloku 66
2023,
Limor Regev
Pokud jste "fanoušky" lágrové literatury, tato kniha Vám pravděpodobně nepřinese příliš mnoho nových poznatků. Zážitky z koncentračních táborů byly již mnohokrát zpracovány rozsáhleji a v mnoha ohledech možná i lépe. Přesto má i tato útlá knížečka co nabídnout - především zmínku o ne příliš známém dětském bloku 66 v Buchenwaldu, za jehož vznik se zasloužil český komunista Antonín Kalina, o kterém se toho obecně moc neví, ačkoli díky své odvaze zachránil více než 900 židovských chlapců. Je velmi dojemné, s jakou úctou na něj Moše ve své knize vzpomíná, a jsem ráda, že autorka plánuje vydat knihu i přímo o něm. Vyprávění je vcelku strohé, ne příliš zaujaté. V doslovu autorka zmiňuje, že Moše sám měl po přečtení pocit, že se nejedná o jeho život, ale spíše o film o jeho životě. Přesně tak to i působí, nicméně právě takto si představuji vyprávění devadesátiletého muže o hrůzách jeho dětství, na které jistě nevzpomíná rád. Co už mi však moc blízké nebylo, je Mošeho silný, ač samozřejmě pochopitelný židovský nacionalismus, ke kterému si sám našel cestu zpět až po letech, neboť se netají tím, že po prožitém traumatu na boha na nějakou dobu zanevřel. Opakované vzývání Izraele včetně zdůrazňování důležitosti lásky ke své vlasti a národu zejména v souvislosti s židovskou mládeží se mě zkrátka nedotklo, je nicméně hezké, že mu na předání tohoto poselství tolik záleží. Některé opakující se části už však působí poměrně rušivě, nemluvě o docela velkém množství chyb a překlepů. Ráda bych vyzdvihla bohatou fotodokumentaci a také fakt, že kniha není jen dalším z mnoha přeložených svědectví hrůz koncentračních táborů, ale že má i poměrně silnou vazbu na naši zemi, neboť Moše vyrostl v Podkarpatské Rusi, která patřila před druhou světovou válkou k našemu území (později k Maďarsku, dnes k Ukrajině). Je obdivuhodné, jakou lásku k životu si Moše dokázal zachovat po všech útrapách, o nichž lze jen stěží uvěřit, že je tak mladý chlapec dokázal vůbec vydržet. Snad si z toho dokážeme vzít poučení :)... celý text
Muž jménem Ove
2014,
Fredrik Backman
Do ironizujícího vyprávění Fredrika Backmana jsem se zamilovala na první dobrou, takže ani tato, pro mě v pořadí již třetí jeho kniha, určitě nebude mou poslední. Je jen málo příběhů napsaných tak dobře, že z nich na jedné straně umíráte smíchy a na druhé slzíte dojetím. Autorův neskutečný talent vykreslit i nesympatickou postavu tak, že ji milujete, chápete a souzníte s ní, je zkrátka geniální. Muž jménem Ove je jednou z těch knih, které Vás přinutí k zamyšlení nad vlastním životem, uvažováním, chováním či manželstvím, případně mezilidskými vztahy. A právě příběhy s takovým přesahem jsou hlavním posláním literatury, pokud u čtení nechcete pouze odpočívat nebo se vzdělávat. Lehce napsaný, vtipný, přesto hluboký a důležitý příběh zahřeje u srdce každého, kdo ví, jak těžký umí život někdy být..... celý text
Pokání
2008,
Ian McEwan
Pokání jsem viděla první jako film, ale protože mám díla McEwana moc ráda, sáhla jsem alespoň po audioknize. Překvapilo mě, jak věrně se filmová adaptace držela předlohy. V průběhu poslechu jsem se však nemohla zbavit dojmu, že některé části díla byly zbytečně natahované. Tím spíš jsem byla ráda, že jsem knížku poslouchala, protože kdybych ji četla očima, nejspíš bych měla tendenci ji často odkládat. Příběh jako takový je však opravdu dojemný a má velký potenciál chytit za srdce. Velmi jsem se těšila na interpretaci Taťjany Medvecké, kterou mám jako herečku moc ráda. Přesto jsem však z jejího hlasu nebyla tolik nadšená, jak jsem čekala. Místy působila trošku monotónně, způsob frázování občas neseděl přesně k tomu, jaké pasáže zrovna četla (př. některé dojemné scény působily v jejím přednesu lhostejně). Až na tyhle části se mi ale její hlas poslouchal velmi dobře, nicméně to patrně není audiokniha, ke které bych se ještě někdy vrátila. Nelituju ale, že jsem se do ní pustila :)... celý text
Minutky
2021,
Veronika Jonešová
Z druhého dílu série Hodinky jsem měla milý pocit, že autorčino psaní se vyvinulo, což u začínajících autorů neskutečně oceňuji. Minutky byly skutečně poutavější a realističtější, byť je příběh stále do jisté míry velmi jednoduchý a až takový pohádkový. Pokud ho ale s tímto vědomím čtete a zvolíte si ho ve chvíli, kdy na něj máte opravdu chuť, v nejmenším vám to nebude vadit. Nedokážu říct, že bych s veškerým chováním či reakcemi postav na určité události souhlasila. Na druhou stranu, kdyby takhle svět opravdu fungoval, bylo by v něm krásně. Patricie, Samuel, jejich děti a vnoučata jsou prototypy krásných duší, které bych s radostí přivítala ve svém životě. Tím spíš kontrastovaly se zkaženými povahami některých dalších vedlejších postav a tento kontrast mi místy trošku vadil. Přála bych si, aby byla kniha delší a charaktery všech postav propracovány víc do hloubky, abychom mohli skutečně nahlédnout do jejich nitra, pochopit je - ne s nimi jednoduše pouze sympatizovat nebo je naopak odsoudit a nemít rádi. Autorčin styl psaní je totiž nesmírně čtivý, poetický, milý, zkrátka chcete pořád číst dál, takže jsem si jistá, že kdyby byla knížka delší, příběhu by to jen prospělo a posunulo to celou sérii na mnohem hlubší a zároveň vyšší úroveň. Přesto však klobouk dolů, že autorka zvládla vytvořit tak krásnou a milou sérii hned napoprvé. Oceňuju také závěr druhého dílu, který mě sice neskutečně rozesmutněl a dojal, ale zároveň realisticky ukázal, že život opravdu není fér. Je vidět, že byl na příběhu opravdu odveden velký kus práce a já se těším, až se v předvánočním čase začtu do posledního dílu. Věřím, že celou sérii krásně uzavře. :)... celý text
Domov U Huňatých tlapek
2020,
Megan Rix
Pokud jste příznivci huňatých tlapek, určitě s touto knížkou neuděláte chybu. Moc jsem si oblíbila nejen zvířecí hrdiny, ale také obětavou a dobrosrdečnou milovnici zvířat - tetu Helen. Pravda, ze začátku jsem trochu bojovala s dětskými hrdiny. Hamish na mě působil jako typické dítě z bohaté městské rodiny, ale nakonec si mě získal svými nápady a tvořivým duchem. A z Izzy se i přes její uštěpačnost a nevraživost vyklubala milá mladá slečna, která by se pro zvířata rozdala. Příběh nezachází nijak do hloubky, je poměrně jednoduchý, ale velmi milý a srdečný a krásně ukazuje, že milovníci zvířat mají srdce na správném místě. A co víc, Domov U Huňatých tlapek se nachází na skotské vysočině, v krásné přírodě, kam bych se ihned s chutí přestěhovala. Koneckonců, máte ji vyobrazenou na té nádherné obálce, kdo by tam nechtěl žít? :)... celý text
Do puntíku
2023,
Karin Bílík Vápeníčková
Tak nádhernou, hřejivou a srdečnou knihu jsem hodně dlouho nečetla. A rozhodně nikdy jsem ji nečetla z pera českého autora, v tomto případě autorky. Jednoduše jsem se zamilovala... jemný poetický nádech těchto otázek a odpovědí, jež potěší duši dětí i dospělých, je provázen nádhernými ilustracemi, které pro změnu potěší oči. S radostí bych takovou knihu četla jako mladší, když jsem měla spoustu otázek o světě, do kterého jsem se narodila, a začala si v něm hledat místo. Se stejnou radostí jsem ji četla dnes, kdy na spoustu otázek stále nemám odpovědi. Nebo teď už ano? Jak vznikl svět? Může být bůh medvídek koala? Kde končí nekonečno? A jaký je smysl života? Kdo ví, možná je to přecejen tučňák v bílém fráčku... :)... celý text
Balada pro Emily
2023,
Jarmila Stráníková
Ještě nemáte své čtení na Halloween? Tady máte jeden skvělý tip! Příběh se odehrává ve třech časových liniích, které pojí události jednoho děsivého domu obce Věrnířovice. Zážitek ze čtení je umocněn především tím, že ten dům tam opravdu stojí. Byť je vyprávění postaveno z velké části na autorčině bujné fantazii, má reálné a velmi smutné základy. Dlouho jsem nečetla knihu, od které bych se tak moc nedokázala odtrhnout, ačkoli by mi nejspíš nevadilo, kdyby byla trošku kratší. Nemůžu však autorce upřít neuvěřitelný smysl pro detail v popisech děsů a děsuplných situací a budování napětí, které z knihy přímo sálá. Vyprávění je protknuto také notnou dávkou reálných historických prvků a zvrácených scén, které mi nejednou připomněly mistra hororu Stephena Kinga. Patrně proto mě kniha i tolik nadchla a úplně pohltila. Víc než za psychologický thriller bych ji označila spíše za horor s prvky psychologického thrilleru, ale jako milovníkovi hororů mi to vůbec nevadilo. Docela dobře bych si dokázala představit příběh i zfilmovaný, protože přesně tohle je duchařina podle mého gusta. Nutno podotknout, že ačkoli jsem měla různé teorie, jak by to mohlo skončit, závěr jsem neodhadla, a to je aspoň za mě vždycky velké plus. Pokud se u knih rádi bojíte a baví Vás tematika strašidelných domů, rozhodně nesáhnete vedle. :)... celý text
