Lejčís komentáře u knih

Dlouho jsem nečetla tak krasný a důstojný závěrečný díl série. Jedná se převážně o retrospektivní vyprávění vedlejších postav příběhu - rodičů a prarodičů Samuela a Patricie, kteří měli na jejich životy zásadní vliv. Díky jejich pohledu máte možnost poznat jejich skutečnou osobnost a zjistit, že nic není černobílé. I vedlejší, do jisté míry záporné, postavy tak dostaly prostor nebýt ploché a ukázat nám, že ani ony to neměly v životě lehké, protože každý si neseme nějaké své trápení. Autorka zároveň krásně ukazuje, že nás nemusí formovat chyby nebo chování našich rodin, protože rodinu si tvoříme sami, jak dokládá Samuelův vztah s nevlastními syny, vztah nevlastních bratrů Olivera a Patricka nebo vřelý vztah Emmy s jejím tchánem. A je to právě Emma, ta stěžejní postava celé knihy, kterou poznáváme detailně, zjišťujeme, jak se vyrovnává se svým smutkem, hledá sebe sama, až nakonec zjišťuje, co je v životě opravdu důležité. A s jejím zjištěním nemůžu než souhlasit.
Příběh mě pohladil, obejmul a stejně jako mnoho dalších čtenářů jsem se v jeho stránkách našla, protože autorka nám předkládá tak velké množství skvěle propracovaných postav, že se zkrátka nemůže stát, aby Vám ani jedna nebyla aspoň trošku podobná. V postavách se navíc neztratíte, i když je jich hodně, protože je to celé podané krásně přehledně, navíc máte na vnitřní straně desek k dispozici rodokmen.
Ze závěrečného dílu jde také cítit, jak moc se autorčin styl psaní vyvinul a dotvořil. Jemné nenásilné vyprávění, které nabídne dostatek popisů, přesto nezpomaluje děj. Stručně, přesto výživně vypráví s milým smyslem pro humor a nápaditými obraty. Její schopnost pochopení a přesvědčivého vykreslení tolika věkových kategorií mě opravdu ohromila. Neskutečně jsem si to užila, děkuju za krásný zážitek a moc doporučuju!

3 31.01.2024

Jedná se už o druhou knížku, kterou jsem od autora četla, nicméně mě tentokrát nadchla víc, ačkoli jsem to v průběhu čtení opět vůbec nečekala. Prvním příběhem pro mě byla Poslední dívka, která mě vůbec nebavila a strašně jsem se u ní nudila zhruba do dvou třetin, kdy se to zlomilo a já byla nadšená, že jsem čtení nevzdala. Pak totiž přišly ty zvraty a konec, který mě tak překvapil!
Podobné to bylo i u této knížky, s tím rozdílem, že jsem se tentokrát nenudila, jen mi zkrátka první dvě třetiny nepřišly nijak extra poutavé, místy trošku zdlouhavé a klišoidní, takový ten horor o strašidelném domě, který už jsem prostě četla/viděla mockrát. Mimochodem mi to v mnohém připomnělo Baladu pro Emily, která vyšla loni na podzim, hodně motivů se opakovalo. Jenže pak přišly ty zvraty! Doslova jeden za druhým a já se nestačila divit, kolikrát se to celé převrátilo. Na tohle je autor zkrátka mistr, takže i když ta první půlka by snesla trošku víc akce, druhá to vždycky vynahradí natolik, že mě to zkrátka moc baví a určitě se pustím i do dalších jeho thrillerů. Čeká na mě Zamkni poslední dveře!

1 27.01.2024

Co si budem, je to takové přeslazené a nereálné klišé, přesto má zkrátka svoje kouzlo, obzvlášť pro nás Češky! Nádherná obálka i grafické zpracování navodí tu správnou mrazivě hřejivou zamilovanou atmosféru, nemluvě o všech těch milých zmínkách a chvále na české jídlo, pití a nádherné pražské památky, které všichni tak dobře známe. Nebudu lhát, mám zase chuť se do Prahy mrknout, samozřejmě i se svou láskou :)

2 27.01.2024

U prvního dílu této volné série mě mrzel velmi krátký rozsah, který nedovolil autorce proniknout hlouběji do nitra postav a celý příběh tak spíše klouzal po povrchu. Já však potřebovala, aby šel mnohem více do hloubky, a toho jsem se dočkala právě u dílu druhého.
Ačkoli i tady mám malé mrzeníčko ohledně toho, že postavy Bena je zde opravdu pomálu, velmi to vynahrazuje skvěle propracovaná postava Nely, které tentokrát autorka věnovala zasloužený prostor a já jí mohla nahlédnout do duše. Nejenže jsem ji najednou mnohem lépe chápala, ale začla jsem s ní i sympatizovat. Příběh tak není pouze o nevšední lásce, ale především o tom, jak se vyrovnat s předsudky, které takové lásce nepřejí. Obdivovala jsem přístup rodin obou hlavních hrdinů, kteří jejich lásce otevřeně napomáhali a moc bych si přála, aby to takhle fungovalo i ve skutečnosti. Zejména Nelin vztah s jejími syny, především vyspělým Matějem, mě nesmírně dojal.
Autorka zakomponovala do myšlenkových pochodů Nely opravdu hodně důležitých, mnohdy poetických, ale hlavně pravdivých myšlenek. I každá kapitola je uvozena nějakým citátem, ať už některé z postav, autorky samotné či nějaké slavné osobnosti. Zejména citáty Exupéryho se mi trefily do vkusu. Moc krásně však Zuzanka dokázala v jedné z posledních a velmi dramatických scén knihy vystihnout, co to opravdu znamená někoho milovat. Promluvila mi z duše tak, jak bych si to sama přála umět zformulovat, takže děkuju.
Ačkoli je knížka poměrně útlá, zazní všechno podstatné, aniž by bylo něco uspěchané nebo zbytečně natahované. Navíc je to skutečně čtivé, takže jsem knížku slupla během dvou dnů za pár hodin. Jedinou výtku bych si dovolila ke zbytečnému přerušování souvislé přímé řeči, která se často opakuje. Řeč jedné postavy je sice běžné rozdělovat do více odstavců, když je delší, ale není nutné, aby každý odstavec začínal a končil novými uvozovkami. Chvílemi mi to dělalo problém orientovat v tom, která postava zrovna mluví. Jedná se však více o redaktorský, než autorský prohřešek. :)

2 27.01.2024

Dostala jsem sice něco trošku jiného, než jsem čekala, ale přesto jsem jednoznačně nadšená. Každý z nás chtěl někdy vědět, co obnáší práce kriminalisty a obzvlášť z úst takové kapacity jako je Josef Mareš to zkrátka chcete slyšet. Dozvíte se nejen pikantnosti ze zákulisí takového povolání, ale také zajímavosti ze života samotného Mareše a podrobnosti z nechvalně proslulých českých případů vražd včetně těch orlických nebo únosu malé Aničky Janatkové. Není překvapivé, že se opravdu nejedná o lehký poslech, přesto dokázal Mareš své vyprávění pojmout i s nadsázkou a okořenit občasnými "nelichotivými" slovy, která v podání audioknižního interpreta Miroslava Hanuše působí vskutku geniálně. Ačkoli jsem to nečekala, mnohokrát jsem se usmívala. Moc doporučuju :)

9 24.01.2024

Do ironizujícího vyprávění Fredrika Backmana jsem se zamilovala na první dobrou, takže ani tato, pro mě v pořadí již třetí jeho kniha, určitě nebude mou poslední. Je jen málo příběhů napsaných tak dobře, že z nich na jedné straně umíráte smíchy a na druhé slzíte dojetím. Autorův neskutečný talent vykreslit i nesympatickou postavu tak, že ji milujete, chápete a souzníte s ní, je zkrátka geniální.
Muž jménem Ove je jednou z těch knih, které Vás přinutí k zamyšlení nad vlastním životem, uvažováním, chováním či manželstvím, případně mezilidskými vztahy. A právě příběhy s takovým přesahem jsou hlavním posláním literatury, pokud u čtení nechcete pouze odpočívat nebo se vzdělávat.
Lehce napsaný, vtipný, přesto hluboký a důležitý příběh zahřeje u srdce každého, kdo ví, jak těžký umí život někdy být..

16 24.01.2024

Pokud jste "fanoušky" lágrové literatury, tato kniha Vám pravděpodobně nepřinese příliš mnoho nových poznatků. Zážitky z koncentračních táborů byly již mnohokrát zpracovány rozsáhleji a v mnoha ohledech možná i lépe. Přesto má i tato útlá knížečka co nabídnout - především zmínku o ne příliš známém dětském bloku 66 v Buchenwaldu, za jehož vznik se zasloužil český komunista Antonín Kalina, o kterém se toho obecně moc neví, ačkoli díky své odvaze zachránil více než 900 židovských chlapců. Je velmi dojemné, s jakou úctou na něj Moše ve své knize vzpomíná, a jsem ráda, že autorka plánuje vydat knihu i přímo o něm.
Vyprávění je vcelku strohé, ne příliš zaujaté. V doslovu autorka zmiňuje, že Moše sám měl po přečtení pocit, že se nejedná o jeho život, ale spíše o film o jeho životě. Přesně tak to i působí, nicméně právě takto si představuji vyprávění devadesátiletého muže o hrůzách jeho dětství, na které jistě nevzpomíná rád. Co už mi však moc blízké nebylo, je Mošeho silný, ač samozřejmě pochopitelný židovský nacionalismus, ke kterému si sám našel cestu zpět až po letech, neboť se netají tím, že po prožitém traumatu na boha na nějakou dobu zanevřel. Opakované vzývání Izraele včetně zdůrazňování důležitosti lásky ke své vlasti a národu zejména v souvislosti s židovskou mládeží se mě zkrátka nedotklo, je nicméně hezké, že mu na předání tohoto poselství tolik záleží. Některé opakující se části už však působí poměrně rušivě, nemluvě o docela velkém množství chyb a překlepů.
Ráda bych vyzdvihla bohatou fotodokumentaci a také fakt, že kniha není jen dalším z mnoha přeložených svědectví hrůz koncentračních táborů, ale že má i poměrně silnou vazbu na naši zemi, neboť Moše vyrostl v Podkarpatské Rusi, která patřila před druhou světovou válkou k našemu území (později k Maďarsku, dnes k Ukrajině).
Je obdivuhodné, jakou lásku k životu si Moše dokázal zachovat po všech útrapách, o nichž lze jen stěží uvěřit, že je tak mladý chlapec dokázal vůbec vydržet. Snad si z toho dokážeme vzít poučení :)

24.01.2024

Pokání jsem viděla první jako film, ale protože mám díla McEwana moc ráda, sáhla jsem alespoň po audioknize. Překvapilo mě, jak věrně se filmová adaptace držela předlohy. V průběhu poslechu jsem se však nemohla zbavit dojmu, že některé části díla byly zbytečně natahované. Tím spíš jsem byla ráda, že jsem knížku poslouchala, protože kdybych ji četla očima, nejspíš bych měla tendenci ji často odkládat. Příběh jako takový je však opravdu dojemný a má velký potenciál chytit za srdce.

Velmi jsem se těšila na interpretaci Taťjany Medvecké, kterou mám jako herečku moc ráda. Přesto jsem však z jejího hlasu nebyla tolik nadšená, jak jsem čekala. Místy působila trošku monotónně, způsob frázování občas neseděl přesně k tomu, jaké pasáže zrovna četla (př. některé dojemné scény působily v jejím přednesu lhostejně). Až na tyhle části se mi ale její hlas poslouchal velmi dobře, nicméně to patrně není audiokniha, ke které bych se ještě někdy vrátila. Nelituju ale, že jsem se do ní pustila :)

3 09.01.2024

Znáte ten pocit, když se Vám nějaká kniha tolik líbí, že zkrátka nenacházíte slova, kterými byste ji popsali? Tak přesně takhle se cítím ohledně TOho.

Stephen King je pro mě mistrem svého žánru, Pan spisovatel, který umí naprosto precizně vykreslit svět a jeho postavy do takových detailů, že z toho mrazí. Na tisíci stranách Vám představí neexistující město s celou jeho historií, popisem, kam která silnice z města vede, dokonce i jak dlouho tam ta silnice je a jaké trable provázely její výstavbu. Charaktery Vám vykreslí s neuvěřitelným smyslem pro detail, takže přesně víte, kdo byli, jsou a kým chtějí být a proč. Miluju jeho styl psaní, protože mě dokáže pohltit tak jako nikdo jiný.

TO jsem četla už podruhé a byla z něj nadšená snad ještě víc než poprvé. Stejně tak jsem byla i víc dojatá. Partu looserů vnímám jako své přátele z dětství a i podruhé se mi s nimi strašně špatně loučilo, takže jsem si jistá, že se za nimi za pár let zase podívám. Jejich loajalita a schopnost držet při sobě je obdivuhodná, čistá a okouzlující. Nikdy mě nepřestanou bavit. O málokterém autorovi můžete říct, že byste si po přečtení tisíce stran nejraději přečetli tisíc dalších. A právě tím autorem je pro mě King!

11 11.12.2023

Z druhého dílu série Hodinky jsem měla milý pocit, že autorčino psaní se vyvinulo, což u začínajících autorů neskutečně oceňuji. Minutky byly skutečně poutavější a realističtější, byť je příběh stále do jisté míry velmi jednoduchý a až takový pohádkový. Pokud ho ale s tímto vědomím čtete a zvolíte si ho ve chvíli, kdy na něj máte opravdu chuť, v nejmenším vám to nebude vadit.

Nedokážu říct, že bych s veškerým chováním či reakcemi postav na určité události souhlasila. Na druhou stranu, kdyby takhle svět opravdu fungoval, bylo by v něm krásně. Patricie, Samuel, jejich děti a vnoučata jsou prototypy krásných duší, které bych s radostí přivítala ve svém životě. Tím spíš kontrastovaly se zkaženými povahami některých dalších vedlejších postav a tento kontrast mi místy trošku vadil. Přála bych si, aby byla kniha delší a charaktery všech postav propracovány víc do hloubky, abychom mohli skutečně nahlédnout do jejich nitra, pochopit je - ne s nimi jednoduše pouze sympatizovat nebo je naopak odsoudit a nemít rádi. Autorčin styl psaní je totiž nesmírně čtivý, poetický, milý, zkrátka chcete pořád číst dál, takže jsem si jistá, že kdyby byla knížka delší, příběhu by to jen prospělo a posunulo to celou sérii na mnohem hlubší a zároveň vyšší úroveň.

Přesto však klobouk dolů, že autorka zvládla vytvořit tak krásnou a milou sérii hned napoprvé. Oceňuju také závěr druhého dílu, který mě sice neskutečně rozesmutněl a dojal, ale zároveň realisticky ukázal, že život opravdu není fér.
Je vidět, že byl na příběhu opravdu odveden velký kus práce a já se těším, až se v předvánočním čase začtu do posledního dílu. Věřím, že celou sérii krásně uzavře. :)

4 26.11.2023

Pokud jste příznivci huňatých tlapek, určitě s touto knížkou neuděláte chybu. Moc jsem si oblíbila nejen zvířecí hrdiny, ale také obětavou a dobrosrdečnou milovnici zvířat - tetu Helen. Pravda, ze začátku jsem trochu bojovala s dětskými hrdiny. Hamish na mě působil jako typické dítě z bohaté městské rodiny, ale nakonec si mě získal svými nápady a tvořivým duchem. A z Izzy se i přes její uštěpačnost a nevraživost vyklubala milá mladá slečna, která by se pro zvířata rozdala.
Příběh nezachází nijak do hloubky, je poměrně jednoduchý, ale velmi milý a srdečný a krásně ukazuje, že milovníci zvířat mají srdce na správném místě. A co víc, Domov U Huňatých tlapek se nachází na skotské vysočině, v krásné přírodě, kam bych se ihned s chutí přestěhovala. Koneckonců, máte ji vyobrazenou na té nádherné obálce, kdo by tam nechtěl žít? :)

1 04.11.2023

Tak nádhernou, hřejivou a srdečnou knihu jsem hodně dlouho nečetla. A rozhodně nikdy jsem ji nečetla z pera českého autora, v tomto případě autorky.

Jednoduše jsem se zamilovala... jemný poetický nádech těchto otázek a odpovědí, jež potěší duši dětí i dospělých, je provázen nádhernými ilustracemi, které pro změnu potěší oči. S radostí bych takovou knihu četla jako mladší, když jsem měla spoustu otázek o světě, do kterého jsem se narodila, a začala si v něm hledat místo. Se stejnou radostí jsem ji četla dnes, kdy na spoustu otázek stále nemám odpovědi. Nebo teď už ano?

Jak vznikl svět? Může být bůh medvídek koala? Kde končí nekonečno? A jaký je smysl života? Kdo ví, možná je to přecejen tučňák v bílém fráčku... :)

1 28.10.2023

Ještě nemáte své čtení na Halloween? Tady máte jeden skvělý tip!

Příběh se odehrává ve třech časových liniích, které pojí události jednoho děsivého domu obce Věrnířovice. Zážitek ze čtení je umocněn především tím, že ten dům tam opravdu stojí. Byť je vyprávění postaveno z velké části na autorčině bujné fantazii, má reálné a velmi smutné základy.
Dlouho jsem nečetla knihu, od které bych se tak moc nedokázala odtrhnout, ačkoli by mi nejspíš nevadilo, kdyby byla trošku kratší. Nemůžu však autorce upřít neuvěřitelný smysl pro detail v popisech děsů a děsuplných situací a budování napětí, které z knihy přímo sálá. Vyprávění je protknuto také notnou dávkou reálných historických prvků a zvrácených scén, které mi nejednou připomněly mistra hororu Stephena Kinga. Patrně proto mě kniha i tolik nadchla a úplně pohltila.

Víc než za psychologický thriller bych ji označila spíše za horor s prvky psychologického thrilleru, ale jako milovníkovi hororů mi to vůbec nevadilo. Docela dobře bych si dokázala představit příběh i zfilmovaný, protože přesně tohle je duchařina podle mého gusta. Nutno podotknout, že ačkoli jsem měla různé teorie, jak by to mohlo skončit, závěr jsem neodhadla, a to je aspoň za mě vždycky velké plus.

Pokud se u knih rádi bojíte a baví Vás tematika strašidelných domů, rozhodně nesáhnete vedle. :)

5 28.10.2023

Nádherný dojemný příběh pozapomenuté malířky Augusty Nekolové a její sestry Milady mě chytil za srdce od samého počátku a nepustil až do úplného konce.
Jako historička jsem vždycky zbožňovala silné příběhy podle skutečných událostí, tím lépe, když se odehrávají na pozadí historie, v tomto případě na počátku 20. století. V posledních letech je v kurzu spíše 2. světová válka, proto mě potěšilo, že knížka je v tomto ohledu milým oživením v rámci svého žánru.
Autorka si dala skutečně mravenčí práci, když z korespondence sester vytvořila takto celistvý příběh, který silně vystihuje jejich jedinečný vztah, sesterské pouto a lásku, která v sourozeneckých vztazích není tak běžná, jak bychom si přáli. Přesto kniha nemá ambice být memoárem či svědectvím, autorka nám předkládá přesně to, co zamýšlela - poutavý román se vším všudy. Budete se smát a budete také plakat. Budete si hledat díla Augusty Nekolové, obdivovat rozhodnutí její sestry, pozastavovat se nad nespravedlností dřívějších dob. A především dostanete příběh, na který jen tak nezapomenete..

4 11.10.2023

Příběh Lvářky mě zpočátku neskutečně vtáhl a svým způsobem mi připomněl Cizinku od Diany Gabaldon. Konfrontace našeho a minulého světa mě tak bavila, že jsem se stěží dokázala odtrhnout. Mě nadšení však záhy vymizelo, protože počáteční slibný rozjezd začal nějak stagnovat.. nebýt Báry Hrzánové, asi bych ve finále nebyla s poslechem tak spokojená, takže ze své zkušenosti doporučuju určitě spíš audioverzi :)

05.10.2023

Herce je občas těžké vnímat jako "normální" lidi. Obzvlášť herce bohaté a tolik slavné, jako je např. právě Tom Felton. Málokteří herci Vám navíc umožní do svých skutečných životů opravdu nahlédnout, a pokud ano, většinou sdílí jen to dobré, u těch mladých spíše prostřednictvím sociálních sítí, kde nemáte možnost ani nahlédnout výrazně hlouběji.
Tom Felton na to však šel jinou, ne tolik tradiční cestou, po které fanoušci tak touží - poskytl jim knihu. Ta kniha je upřímná, otevřená, nesmírně vtipná, kvalitní a velmi čtivá, přestože sám autor není žádný velký spisovatel. A k tomu všemu se nebojí otevírat vážná témata svých temnějších dnů a zkušeností, díky kterým získává celá autobiografie daleko hlubší význam: ta kniha je totiž v jistém smyslu terapeutická, a to nejen pro Toma samotného, ale také pro lidi, ať už jeho fanoušky či nikoli, kteří si něčím podobným jako on sami prošli.
Proč byste si tedy knihu měli přečíst, ať už jste nebo nejste fanoušky Toma Feltona? Protože se zde dozvíte spoustu vtipných historek z natáčení nejen Harryho Pottera, protože Vám povypráví o legendách britské kinematografie a protože Vám povypráví o pocitech, které občas zažívá každý z nás - že i když máte šťastný život, je v pohodě občas nebýt v pohodě...
A proč byste si měli poslechnout audioknihu? Protože ji načetli čeští dabéři Draca Malfoye a Hermiony Grangerové, a to je přece důvod, který mluví za vše, no ne? :)

15 05.10.2023

Kniha Hodinky je bezesporu tím nejlepším počinem na poli samonákladem vydaných knižních projektů, jaký jsem měla tu možnost číst. U takových knih totiž jen málokdy narazíte na skutečně kvalitní provedení, a to jak obsahově, tak redakčně či graficky. Ta knížka je opravdu nádherná - má krásnou obálku i vymazlené zpracování, na kterém je znát, že byl odvedený opravdu velký kus práce.

Samotný příběh je neskutečně milou prvotinou, která pohladí po duši a rozněžní srdíčko. Strávila jsem s ní pár moc příjemných večerů a bavilo mě poznávat hlavní hrdiny, jejich životy, vzájemné propojení a hlavně také vedlejší linky Samuelových dětí. Nutno zmínit, že ten příběh je do jisté míry opravdu nereálný, což způsobuje absence detailů, které by vyprávění dodaly na autentičnosti, ale pokud berete knihu čistě jako umělecké dílo a ne realitu, vlastně to není na škodu. První polovina knihy mě nesmírně vtáhla a prakticky jsem se od ní nedokázala odtrhnout, pak ale děj trošku zpomalil a já se dokázala znovu skutečně začíst až na konci. To však jen posílilo mou chuť pustit se do druhého dílu, abych našla odpovědi na spoustu nezodpovězených otázek. Už se nemůžu dočkat! :)

1 28.09.2023

Koloušek je v pořadí už 3. knížkou téhle milé české herečky, kterou jsem měla vždycky moc ráda. Pro mě však byla úplně prvním setkáním s autorčiným dalším talentem, kterým je psaní. A že je to talent opravdu velký, mě neskutečně překvapilo. Musím přiznat, že jsem to vůbec nečekala.
Hlavní hrdinku Lucku jsem si oblíbila na první dobrou - jak je trhlá a praštěná, bláznivá a vášnivá a zároveň tak milá a něžná. Komické situace, do kterých se pravidelně dostává, jsou zdrojem takového toho humoru z každodenního života, který zná každý z nás, a právě proto působí tak skutečně. Delší dobu jsem se u knihy nesmála nahlas a u téhle se.mi stalo hned několikrát. :)
Oceňuju, že autorka zakomponovala do příběhu i vážná témata, o kterých se nemluví tolik, jak by si zasloužila - výchova dětí ve střídavé péči, spojení mateřství s prací, odchod blízké osoby, krize vztahu před svatbou, a zároveň umí podmanivě rozjímat a filozofovat nad přátelstvím a životem jako takovým, obyčejným.
Jana Bernášková o sobě nerada mluví jako o spisovatelce a dává přednost spíše označení "autorka". Podle mě si ale titul spisovatelky právem zaslouží. Pokud hledáte lehké čtení, které Vás pobaví, ale zároveň nenásilnou formou otevře i lechtivá a vážná témata, která všichni známe, i když o nich moc nemluvíme, je tohle pravá knížka pro Vás.

A pokud se Vám nechce číst, maximálně doporučuju audioknihu načtenou božskou Jitkou Ježkovou, ke které se rozhodně ještě vrátím!

1 11.07.2023

Životní příběh paní Evy patří bezesporu mezi ty nejlepší knihy o zkušenostech z druhé světové války vůbec. Tím spíš, že to vlastně vůbec o druhé světové není. Je to vyprávění o nádherném dětství za 1. republiky, o naději, víře a smíchu, se kterými se dají překonat i ty nejhorší životní těžkosti, jaké si vůbec dokážete představit. O odvaze a životní síle, se kterou se přes vše špatné dostanete a i když k Vám život nebyl zrovna fér, poperete se s tím a něco dokážete. A Eva Smolková-Keulemansová toho dokázala víc, než kolik toho kdy o sobě budeme moct říct my.
Nádherná kniha, která potěší milovníky příběhů jak o 2. světové válce, tak i o silných a inspirativních příbězích, které Vám dokáží něco předat a zároveň pohladit. Děkuju za krásný zážitek :)
To jediné, co mě fakt štve a je to velká škoda, jsou chyby v textu a taky na obálce v názvu jednoho koncentračního tábora...

02.07.2023

Podle anotace jsem se docela bála, že to bude takové to typické zamilované puberťácké klišé, prostě slaďárna jak Brno a nebude mě to bavit. Vzhledem k tomu, že má ale knížka fakt hodně dobré ohlasy, rozhodla jsem se jí dát šanci a jsem moc ráda, že jsem to udělala. Jasně, trochu toho puberťáckého klišé tam najdete, je to přece jen romantická YA, ale krásně to vyvažuje množství vážných témat jako vztahy v rodině včetně úmrtí a ty nádherné popisy přírody a putování divočinou, to si jako milovníci přírody prostě chcete přečíst! Hned mě chytla chuť zase vyrazit někam do hor a lesů...

2 09.06.2023