Lejčís komentáře u knih

Nepamatuju si, kdy jsem měla z knihy naposledy tak rozporuplné pocity jako teď. Královskou rodinu jsem nikdy moc nesledovala, když nepočítám ty největší kauzy/události, kterým se v médiích prostě nevyhnete, protože na vás zkrátka skáčou ze všech stran. Když ale vyšla Harryho autobiografie, která byla podle mnohých opět v princově stylu něčím kontroverzním, zatoužila jsem udělat si na tuhle osobnost konečně vlastní názor. Ale tak lehké to nakonec nebylo...
Překvapilo mě, jak moc mě Harryho vyprávění vtáhlo, jak moc lidsky působilo. Že to neměl v životě lehké, mi bylo vždycky jasné, ale ačkoli jsem s ním v průběhu čtení mnohokrát soucítila, zároveň se našla hromada momentů, kdy na mě vyprávění působilo až moc depresivně a nešťastně. Jako by být součástí královské rodiny byl spíš trest, který mu soustavně ničil život, a on teď měl potřebu obhajovat svá rozhodnutí před krutým světem, nemluvě o docela otevřené zpovědi ohledně vztazích v rodině, které mi místy přišly až moc soukromé. Cítila jsem se jako bych neměla právo je číst, protože pochybuju, že když to Harry psal, ptal se své rodiny na svolení se zveřejněním. Někteří kostlivci by možná měli zůstat zavření ve skříni, obzvlášť když ta skříň patří královské rodině. Ale vlastně proč ne, je to také jen člověk, má právo si vylít srdce a říct i svůj úhel pohledu, ale pokud si knihu přečtete, zjistíte, že je občas těžké vyvarovat se aspoň rámcovým soudům, byť ho teď vnímám mnohem více jako člověka než kdy předtím.

3 09.06.2023

První část knihy se tak neskutečně táhla, že ačkoli je kniha poměrně útlá, musela jsem ji na nějakou dobu odložit, protože jsem měla pocit, že se dřív unudím, než ji dočtu. Jak jsem byla ráda, když to druhá část vyšvihla na kvalitu prvního dílu, přibylo akce a moc jsem si oblíbila scény s Esem i samotný závěr knihy, který mě neskutečně nalákal na poslední díl série, ačkoli jsem zprvu myslela, že se do něj snad ani nepustím. Zvědavost je ale holt silnější.
Stejně jako u prvního dílu mě ale mrzí nevyužitý autorův potenciál. On totiž píše opravdu skvěle, dokáže se dostat do nitra postav, vyšperkovat to celé uvěřitelnými detaily, nicméně některé věci jsou tak smutně do očí bijící, že boří celý ten pečlivě vystavěný domeček z karet a vytváří z něj až příliš nereálný obraz světa. Sama jsem zvědavá, jak se s tím popere v posledním díle a doufám, že mě závěr nezklame jako u série Remade.

09.06.2023

Dlouho jsem nečetla tak dobrou a originální pohádkovou knížku! Aleš Hejna má neskutečný dar vyprávět, pohádky jsou aktuální, aluzivní, čerpají nejen z lidové tvořivosti, ale především z moderního světa, který mistrně vykreslují, mají pro něj pochopení a zároveň ho umí s pokorou i pěkně zkritizovat. Autorův styl mi připomínal nejen pohádky Karla Čapka, ale také ztřeštěné pohádky Pavla Nováka, navíc má velmi vytříbený jazykový styl plný neologismů, dialektismů či dětského/školního slangu. Oceňuji také poznámky pod čarou, které neznámá slova vysvětlují, případně dávají tipy, jak lze s pohádkami dále pracovat. Za sebe musím nejvíc vyzdvihnout Lední medvědy na Jadranu a Tajný život kompostu, které s lehkou a velmi milou nadsázkou řeší životní prostředí, a i přes své poněkud těžké téma dokážou pohladit po duši.

Zvláštní kapitolou jsou nesmírně originální ilustrace, se kterými jsem se ještě nikde jinde nesetkala. Obrázky má na svědomí Ester Tajrychová, která je vytvořila technikou vyšívání a textilní koláže, jež ve spojení s pohádkami působí přímo úchvatně. Tahle kniha se prostě neskutečně povedla a já doufám, že se brzy dočkáme pokračování :)

6 09.06.2023

Nádherná kniha plná originálních pohádek, která potěší děti a pobaví dospělé :)

09.06.2023

Dlouho jsem říkala, že povídky moc nemusím, takže je ani moc nečtu.. ale za poslední 2 roky jsem jich četla hned několik, dvě jsem dokonce poslouchala jako audio a ačkoli to bylo velké vystoupení z mé komfortní zóny, jsem za to neskutečně ráda, protože mě donutily změnit na tento žánr názor. A právě z Pera knihomolů je jednoznačně nejlepší novodobá sbírka, kterou jsem četla!
Jako v každé antologii zde najdete povídky, co se Vám budou zamlouvat více než jiné. Zde to platí dvojnásob, protože povídky nejsou tematicky příliš propojeny. Mají společné hlavně to, že jsou všechny napsané knižními bloggery, což mi vzhledem k tomu, jak je tato komunita v posledních letech rozšířená, přijde jako naprosto perfektní nápad. Nebylo by to ale YAčtu, kdyby nepřišlo ještě s něčím navíc - ta sbírka má naprosto precizní grafické zpracování promyšlené do nejmenších detailů, což je něco, čeho si na malých nakladatelstvích neskutečně vážím: že sice vydávají omezené množství publikací, zato každá z nich je zkrátka dokonalá :)

Z hlediska obsahu chci za sebe vyzdvihnout 4 povídky.
První z nich je od Zuzky Žáčkové (@zuzka_mezi_knihami), jejíž povídky obecně zbožňuju a neskutečně mi sedí její styl psaní. Povídka Neklidné duše je velmi originální hlavně díky svému námětu z prostředí dětského domova, které není v knihách vůbec obvyklé.
Druhou povídkou je Roztáhnout křídla od Alenky Štraubové (@zpet_ke_knize), která mě nadchla svou atmosférou cirkusu a neuvěřitelně autentickou zpovědí v oblasti rozporu mezi tím, co člověk dělat opravdu chce a co od něj očekávají rodiče.
Velmi mě oslovila taky povídka Adélky Rosípalové (@adelle_bookworm) [elen]a, která pojednává o tom, jak těžké to je, když Vás Vaši nejbližší nechtějí přijmout takové, jací jste. Oslovila mě dokonce natolik, že si rozhodně chci přečíst autorčinu knihu Zlomky nekonečna :)
A byť jsou všechny povídky něčím ojedinělé, jako poslední bych chtěla vyzdvihnout Květ ze všech nejkrásnější od Ley Stehelové (@ela_and_books), která neuvěřitelně vytříbeným jazykem vypráví o lásce mezi mytologickým bohem a mladým princem. Vůbec jsem to nečekala, ale neskutečně mě dojala :)

23.04.2023

Kniha Dočti to! přibližuje 12 klasických děl české i světové literatury vhodných pro menší čtenáře. Tato díla jsou krásnou bohatě ilustrovanou formou přiblížena vždy na 4 stránkách a snaží se děti nalákat k přečtení si celého příběhu, proto se zdárně vyhýbají všem spoilerům. Následuje vždy interaktivní dvojlist plný hlavolamů, doplňovaček či křížovek, které nenásilnou hravou formou prověřují znalost příběhu. Velkou výhodou však je, že pokud čtenáře nějaký příběh nezaujme, toto krátké shrnutí mu o něm dá alespoň poměrně obsáhlé povědomí, čímž si přesto, že příběh nečetl celý, rozšiřuje literární znalosti. Většina z 12 příběhů má také filmovou adaptaci, takže se se zbytkem příběhu mohou případně seznámit alespoň prostřednictvím starších filmů, protože např. k takovým starším snímkům jako Pipi Dlouhá punčocha nebo Robinson už to dnešní děti samo od sebe asi nepotáhne.
Jak motivovat děti ke čtení, to je dnes docela rozšířené, diskutované a poněkud problematické téma. A jak motivovat ke čtení starších klasických děl, to už bývá jen těžko představitelné. Tahle knížka je však důkazem, že nějaká cesta se vždycky najde, a v tomto případě by to mohla být dokonce cesta správná. Až mě trošku mrzí, že podobná kniha neexistuje i pro dospělé :)

23.04.2023

Weirův Marťan je moje velká láska jak v knižní, tak ve filmové verzi. Artemis pro mě byla oproti němu velkým zklamáním, o to jsem radši, že Spasitel se k marťanské kvalitě vrátil, možná ji dokonce překonal :)
Nečekaný spojenec z anotace je nečekanější, než jsem čekala... :) Ale je tak úžasný, že jsem si ho zamilovala na první dobrou. Dokonce natolik, že když jsem knihu přečetla, pořídila jsem si i audioknihu, aby mi ho přečetl ještě někdo jiný a já si tak příběh užila ještě víc než napoprvé. Spasitel je bezesporu tím nejlepším vesmírným dobrodružstvím, jaké jsem kdy měla možnost prožít. Obdivuju, do jakých detailů má Andy své příběhy promyšlené, a to tak, že jsou veskrze reálné, byť se jedná o fikci. Navíc umí vše tak vysvětlit, že to pochopíte, i když jste třeba na fyziku a techniku stejně blbí jako já. A to chce fakt talent..
Dlouho jsem se nesetkala s takovými zvraty, které by mi vyloženě pozastavily srdce, a že je jich v knize požehnaně! Vždycky, když to vypadalo nadějně, že už zachrání planetu, přišel nějakej takovej zvrat, kterej vyústil v bezvýchodnou situaci, ale hlavní hrdina se svým spojencem to pokaždé vyřešili, aby mohla přijít nějaká další bezvýchodná situace. Ve výsledku jsem tak prakticky nebyla schopná se od příběhu odtrhnout. Samotný závěr, ke kterému jsem se tak i přes značnou tloušťku knihy dopracovala poměrně rychle, mě natolik dojal, že jsem brečela a usmívala se zároveň, naprosto emočně vyčerpaná a spokojená.

Pokud jste fanoušci sci-fi nebo Vás jen láká nějaké dobré sci-fi zkusit, s touhle knihou nesáhnete vedle. Já si ji pravděpodobně dám brzy potřetí, protože tohle je zatraceně jedna z nejlepších knih vůbec :)

23 19.04.2023

Ještě před 10-15 lety by byla tahle kniha pěkný sci-fi, dneska je to bohužel krutá realita. Nejednou jsme se už setkali s aplikacemi, které vyžadují po svých uživatelích plnění diskreditujících či životu nebezpečných úkolů, mnohdy dokonce i mezi dětmi. Nepřekvapivě se toto téma objevuje i ve filmech, patrně však ještě dlouho neomrzí, obzvlášť, když je takto originální.
Jak jsem nepřišla na chuť polským autorkám erotických thrillerů, polský autor u mě zvedl laťku na vyšší úroveň. Přesto se však stále držíme v lepším průměru, což může být způsobeno taky mými velmi vysokými očekáváními od této knihy, která však nebyla naplněna. Příběh má bezesporu potenciál, je neotřelý, aktuální a fakt megačtivý. Autenticitu mu dodávají i statistické poznámky spojené se sexuálními praktikami v úvodu každé kapitoly, které mě nejednou překvapily a zarazily. Velkým minusem jsou však nesympatické postavy, zejména pak hlavní hrdina Lukáš, který se mi v průběhu tak zprotivil, že jsem mu vydírání od sexuální aplikace vlastně i přála.
Vzhledem k napínavosti celého příběhu, kterou podněcují velmi krátké kapitoly, jsem prakticky nebyla schopná přestat číst, dokud jsem se nedozvěděla závěr. Ten skutečně byl do jisté míry děsivě reálný, ale neohromil mě, jak jsem čekala. Plusové body však přičítám za samotné vyústění, protože právě to mi do příběhu sedlo perfektně a taky jsem díky němu měla Lukáše o zlomek víc ráda.
Pokud Vás baví psychothrillery s erotickými prvky, pak by Vám tento rozhodně uniknout neměl už kvůli své aktuálnosti. V každém případě od něj ale nečekejte přelomový román, spíš nepříjemně napínavého společníka na dvě líná odpoledne. :)

19.04.2023

Dlouho jsem se snažila porovnávat knihy a filmy, ale myslím, že u 6. dílu už je načase to vzdát. Každé je trochu jiné, ale obojí má něco do sebe a obojí zkrátka neskutečně zbožňuju.
V případě Prince dvojí krve mi kniha film v mnoha ohledech doplnila - ve filmu se třeba vůbec nedozvíte, proč si takhle Princ říká. Oproti 5. dílu má celý příběh spád, neustále se zde něco děje, takže jsem se ani chvilku nenudila. Velkým plusem jsou taky scény s prvními láskami, nejvíce jsem si užívala linku Harryho a Ginny, která ve filmu není příliš rozvinutá a která mě ke konci dojala až skoro k slzám. Jak všichni milovníci HP víme, není to však to jediné, co v tomto díle čtenáře rozesmutní, a je tak pravdou, že "už nic nebude stejné jako dřív." Samotný závěr pak působí již velmi uvědoměle, dospěle a stává se úctyhodnou přípravou na závěrečnou poslední bitvu s Voldemortem.
Tento díl se tak pro mě naprosto nečekaně stal jedním z vůbec nejlepších dílů celé série a rozhodně se k němu ještě hodněkrát vrátím :)

8 19.04.2023

Je milé vidět, že tradice foglarovek stále žije stejně jako legenda v této knize. Stříbrná parta je milý dobrodružný příběh, který potěší děti 10+ a dospělým poskytne možnost zavzpomínat na svá dětská léta.
Věřím, že dějiště příběhu Jáchymov je určitě opředeno spoustou legend, a nápad zpracovat taková témata do dětských knih mě vždycky moc potěší. V tomto případě bych však sázela na známou mantru "méně je někdy více", protože v knížce je těch legend dohromady nějak moc, takže v důsledku ubírají prostor hlavní dějové lince. Celé vyprávění tak může místy působit trošku chaoticky a roztěkaně, kniha proto vyžaduje spíše pozornější malé čtenáře, kteří už mají v žánru trošku načteno. Zejména tyto čtenáře může zaujmout nenásilné zahrnutí mobilů či internetu, takže příběh opravdu působí jako taková moderní foglarovka, což jistě ocení jak děti, tak rodiče. Objevují se i nová slovní spojení vzešlá z moderní doby, jako např.: "být modrý jako Avatar" :)
Celá kniha je doprovázena množstvím krásných detailních ilustrací, které též působí jako by vypadly z komiksů Rychlých šípů, navíc krásně doplňují a oživují příběh, který díky nim není jen jednolitým textem. Děj tak příjemně ubíhá před očima.

Za sebe nemůžu než doporučit malým i velkým dobrodruhům :)

19.04.2023

Nádherný průvodce pro všechny věkové kategorie, který jednoznačně oceníte, ať už máte nebo nemáte děti. Stačí, pokud rádi cestujete nebo byste rádi vyzkoušeli zajímavá tradiční jídla jednotlivých krajů.
V knížce najdete pro každý kraj 2 recepty a 14 tipů na výlety, které jsou vybrány opravdu pečlivě a rozmanitě, takže každého něco osloví. Pokud už ve svém nebo sousedním kraji nevíte, kam byste se ještě mohli podívat, protože máte pocit, že už jste vše viděli, mohl by to pro Vás být velký pomocník. Nemluvě o tom, že jednotlivé tipy jsou představeny velmi milou a přívětivou formou, ze které jde cítit, že autorka skutečně ví, o čem mluví, takže se nejedná jen o suché popisy.
Oceňuju taky krásné grafické zpracování, ilustrace a perfektní přehlednost, díky které se velmi rychle a snadno zorientujete a nemusíte tak nic dlouho hledat. Ke knížce se budu rozhodně ráda vracet vždy, když pojedeme do nějakého nového a pro nás neznámého kraje :)

1 11.03.2023

Petronie & Ptáčník je originální příběh plný akce a ptáčků, který zaručeně potěší malé i velké. Autor si precizně vyhrál s vykreslením konkrétních ptáčků a do jejich dialogů zakomponoval nejen jejich chování, ale i nejrůznější dialekty či novotvary, které jsou vtipné a zároveň zvukomalebné.
Příběh je poměrně krátký, přesto není uspěchaný, ovšem také zde není prostor pro nějaké hlubší detaily. Díky této jednoduchosti je knížka vhodná už pro začínající čtenáře z prvních tříd, protože je členěná na krátké a napínavé kapitoly, které podněcují ve čtení. Kromě toho je protkána nádhernými barevnými celostránkovými ilustracemi, které příběh krásně doplňují a oživují.
Už samotný název a zároveň dovětek evokují, že se bude pravděpodobně jednat o volnou sérii, takže věřím, že se dočkáme i dalšího ptačího příběhu :)
Vytkla bych jen, že se knížka nesnaží odradit od krmení ptáčků pečivem, což mě docela mrzí... ale jinak opravdu skvěle napsané milé dílko :)

2 11.03.2023

Tohle je přesně ten prototyp knihy, která je zkrátka pro každého. Na své si přijdou milovníci cestopisů i ti, kteří s nimi chtějí teprve začít, protože právě pro ně může být tato kniha skvělým odrazovým můstkem. A pokud jdou cestopisy mimo Vás, objevíte tu zajímavé rozhovory nejen se známými herci či moderátory, ale i vědci, fotografkou nebo třeba s pilotem. Kromě samotných rozhovorů Vám kniha nabídne i dovětky zpovídaných o tom, co se u nich od rozhovoru změnilo či událo, a Honza Čermák připojuje také své dojmy z hovoru a samotných osobností.
Osobně mě paradoxně nejvíc zaujaly rozhovory ne se samotnými cestovateli, ale právě s lidmi, kteří s cestováním buď spíše začínali nebo o něm mluvili z úplně jiného pohledu než toho cestovatelského. Například s Martinem Písaříkem o pořadu Po jedné stopě, s lingvistou Miroslavem Černým o mizejících jazycích menšinových afrických kultur, s pilotem Davidem Heclem, který mě nalákal k přečtení samostatné knihy, již má na svědomí Martin Moravec. Největší požitek a zároveň i poučení pro mě však byl jako pro milovnici zvířat rozhovor se zoologem Tomášem Jůnkem.
Hovory o světě jsou krásnou a pestrou sbírkou různorodých českých pohledů na svět a cestování, ke které asi nebudete mít zrovna touhu se neustále vracet, ale kromě toho, že Vám má co předat, má hlavně potenciál vzbudit zájem o konkrétní cestopisy či problematiku, kterou rozebírají odborníci. Strávila jsem s ní pár hezkých večerů a mám zas chuť se někam vydat :)

2 05.03.2023

Povídkám jsem nikdy moc neholdovala, ale poslední dobou vychází sborníky s tak originálnímí náměty, že stojí za to občas po nějakém sáhnout, a tohle je jeden z nich :)
Ty povídky jsou nesmírně různorodé, každá jiná, osobitá, originální jak stylem psaní, tak výběrem žánru či mnohdy i mixu žánrů. Některé jsou temnější, jiné vtipné či záhadné. Logicky vám určité z nich sednou více než jiné podle toho, co máte zrovna rádi, ale co jsem tak procházela recenze, každý má jiné oblíbence, což mě jen utvrzuje v tom, že všechny ty povídky opravdu stojí za přečtení.
Mou top trojku tvoří Spiknutí, Nejezte želvičky a Kočička a dírka, které se mi přesně trefily do vkusu žánrem, osobitým humorem a také správnou dávkou té psychotické stránky věci, jakou jsem od sborníku vzhledem k jeho názvu očekávala.
Mrzí mě, že sbírka není doplněná nějakou předmluvou či doslovem, proč bylo zvoleno zrovna tohle téma. Stejně tak mi trošku vadilo, že povídky nejsou řazeny tak, jak se umístily v soutěži, ale různě na přeskáčku. Jinak však nemám co vytknout :)

3 19.02.2023

Příběh Eriky a její rodiny není čtení na jeden večer, i když se jedná o vskutku krátké dílko. Celé je to totiž velmi smutné a tíživé, takže jsem si musela dávat pauzičky. O to více však oceňuju sílu Jiřího Ventluky, který se rozhodl Eričin příběh sepsat a vydat.
Nečekejte žádné umělecké vyprávění, jedná se skutečně o subjektivní zpověď otce formou spíše útržkovitých vzpomínek na jeho těžce nemocnou dceru, jejíž diagnóza je velmi vzácná. Eričin přístup k životu, byť byla velmi vážně a nevyléčitelně nemocná, je však nesmírně inspirující a poučný v mnoha ohledech.
Ačkoli jsem byla několikrát skutečně deprimovaná z přístupu lékařů a jejich neuvěřitelné neochoty o vzájemnou spolupráci s jinými lékaři ohledně Eričina případu, který prakticky nemá precedens, zároveň jsem se musela několikrát upřímně usmát. Fascinuje mě a dojímá, že ta kniha, byť jsem to vlastně čekala, není žádnou hanou na ty "špatné" lékaře či lidi nebo stěžováním si na nespravedlnost světa. Naopak se jedná o velmi milou vzpomínku na dívku, která pro své blízké znamenala neskutečně mnoho, o jistou formu poděkování lékařům a sestrám, kteří jí zpříjemnili už tak dost těžké dny v nemocnici a snažili se jí pomoci, jak to jen šlo. Z díla nesálá nenávist ani výčitka, spíše snaha poukázat na to, co mohlo být provedeno lépe. Troufám si říct, že kniha může vyznít i jako jistá forma smíření nebo alespoň snaha o minimálně částečné vyrovnání se se smrtí milovaného dítěte, což je to nejhorší, co může rodiče vůbec potkat.
Usmívala jsem se se slzami v očích a přála bych si, aby si tahle kniha našla více čtenářů, protože má skutečně hodně co předat.

19.02.2023

Je smutné, že ještě v dnešní době dochází ke znevažování psychických nemocí, poruch a problémů, a to dokonce i ze strany mnoha zdravotníků. Že o tom společnost stále není dostatečně informovaná, že si lidé stále myslí, že mít dobrou náladu je volba. Stejně jako sexuální orientace, ani nastavení mysli však není volba a rakovina duše je stejně tvrdá a nekompromisní jako rakovina těla.
V dnešní nelehké, uspěchané a náročné době existuje jen málo vyvolených, kteří nikdy netrpí úzkostmi, silnými pocity nejistoty či strachu. Málokdo si však dokáže představit, jaké to musí být, kdyby tyto pocity a úzkosti prostě neodešly, třeba vůbec nikdy. Říká se, že s fyzickou bolestí se člověk naučí žít, že si časem zvykne a už mu to nepřipadá tak hrozné, jako když to zažil poprvé. Na psychickou bolest se však zvyknout nedá - jakmile přijde znovu, je stejně intenzivní, ne-li ještě intenzivnější.
Kniha Život na houpačce není jen seznámením s hraniční poruchou osobnosti. Je o pohledu na život očima lidí, kteří skutečně vědí, jaké to je trpět, přesto stále neztrácejí naději, ačkoli se může zdát, že už pohasla. Síla těchto příběhů spočívá nejen v nabídce porozumění někomu, kdo se s HPO potýká ať už přímo či zprostředkovaně přes své blízké, ale i ve velmi důležité osvětě laické veřejnosti v oblasti psychických nemocí a přístupu k nim ze strany zdravotníků, mimo jiné zejména v době covidu, což se netýká pouze HPO.
Není to lehké čtení, ale je to velmi důležité čtení a pokud zrovna úzkostí netrpíte, měli byste po něm sáhnout :)

5 10.02.2023

Když jsem na knížku poprvé narazila a prozkoumala anotaci, ihned jsem věděla, že si ji chci přečíst. Ne že by mě nějak zvlášť oslovil romantický příběh z maturitního ročníku, ale když ona je tam taková malinká nevýrazná zmínka o tom, že se to odehrává v okolí Olomouce, tak jasně, že jsem si to prostě musela přečíst! Téměř okamžitě jsem autorce napsala a knížku si koupila přímo od ní, takže ji mám i s nádherným věnováním, za což mockrát děkuju :)
První dvě třetiny knihy mě ale nečekaně neskutečně vtáhly, obracela jsem stránky jak na běžícím páse a nemohla přestat, strašně mě to bavilo. Když máte totiž báječný vzpomínky na střední a jste ve fázi, kdy máte za sebou už víc jak 4 roky na vysoké, přičemž na střední byste se okamžitě rádi vrátili, ta knížka je jako pohlazení. V představách jsem si vizualizovala, jak Elena chodí chodbami budovy mojí střední školy, byla jsem zase zpátky ve svých starých učebnách biologie a chemie a vzpomínala na nervy z maturity, která byla nakonec jedním z nejkrásnějších školních zkušeností mýho života vůbec. Díky té knížce jsem svůj maturitní ročník znovu prožila včetně těch popisovaných zamilovaných pocitů, které jsem prožívala v rámci tehdy už druhého roku vztahu, jenž k mému štěstí trvá dodnes a zvládl se mnou daleko náročnější zkoušky, než byla nějaká maturita. A za tenhle vzpomínkový návrat patří autorce můj obrovský dík!
Hlavní postavy knihy (Elenu, Jáchyma a Tadeáše) jsem si neskutečně oblíbila, o což se postaralo množství nápaditých a často vtipných a milých scén. Potěšilo mě, že dialogy nejsou ploché, naopak působí velmi autenticky a živě včetně střetu regionalismů.
Knížce bych vytkla jen dvě věci - jednak jsem z ní cítila poněkud silný vibe série After, kterou já zrovna nemusím, ale rozhodně si nemyslím, že by kniha tento námět nějak vykrádala. Autorka šla viditelně vlastní cestou, hlavní hrdinové jsou na rozdíl od těch z Afteru skutečně sympatičtí a hlavně zde nenajdete žádné explicitní nebo otevřené sexuální scény. No a tou druhou věcí je fakt, že mi zde chybělo víc atmosféry zmíněného prostředí Olomouce a jejího okolí, na které jsem se opravdu těšila.

O kvalitě knihy a zejména její schopnosti zaujmout a vtáhnout svědčí fakt, že jsem ji přečetla za cca polovinu dne, což se mi stane asi tak v průměru jednou za rok, takže to už o něčem vypovídá. Doporučuju a těším se na pokračování :)

2 28.01.2023

Pátý díl se nikdy neřadil k mým vyloženě oblíbeným, protože jeho filmové ztvárnění mi přišlo poněkud matoucí a vlastně jsem ho nikdy pořádně nepochopila natolik, abych byla schopná si otázky, které ve mně vyvolal, zodpovědět. V té knížce to ale všechno je! A nejspíš díky tomu jsem si tenhle díl nakonec i užila a poměrně dost mě bavil :)

Bohužel jsem ale měla pocit, že některé části byly opravdu zbytečně zdlouhavé a natahované.. na odpočinkové večery, kdy chcete jen vypnout a číst si o svém oblíbeném světě, to zase tak nevadí, ale až ke konci se objevil ten pro HP tak typický spád děje. Bohužel tu ale máme opět opakující se vzorec zakončení, tentokrát v podobě dlouhosáhlého rozhovoru s Brumbálem, což už mi přijde tak trošku jako vykrádání sama sebe, ale jako funguje to, tak asi proč ne :D Díky tomu obřímu rozsahu (nejenže to má 800 stran, tam jsou oproti předchozím dílům i výrazně menší písmenka) ale kniha obsahuje opravdu velké množství informací navíc, které ve filmu žalostně chybí, byť mnohdy nejsou pro pochopení zápletky nutné. Ale pro ten příběh prostě nutné jsou!

Je to taky první díl, kdy mi Harry a Hermiona nebyli tolik sympatičtí jako v předchozích dílech. A teda Umbridgeovou ve filmu nesnáším, ale to není nic proti tomu, jak jsem ji nenáviděla tady :D Nakonec mě ale překvapilo, že mám tendence se k té knize v budoucnu znovu vrátit.. holt pořád je to HP, i když mě to nevtáhlo tolik jako díly předchozí :)

6 24.01.2023

Asi jsem nakonec ráda, že jsem první viděla film, protože jinak by mi byla hlavní hrdinka asi docela nesympatická. Takhle jsem si ji aspoň představovala jako svou oblíbenou Chloe Grace Moretz a díky tomu jsem se s ní docela skamarádila :D Nevím, ale holka, která do té doby řešila maximálně nic moc vztah s mámou a zamilovanost do nejhezčího kluka ze školy, mi po tom, co ji potkalo po příchodu mimozemšťanů přišla až moc drsňácká a ostřílená a jednoduše jsem jí to úplně nevěřila. Ale ten její sarkasmus je mi docela blízkej, tak jsem ji nakonec vzala na milost. Stejně tak toho nejhezčího kluka ze školy a nakonec i přeslazenýho Evana Walkera, kterej mi ve filmu naopak nesedl vůbec (a tady nebyl o moc lepší). Ale když už mluvím o těch postavách, fakt skvělej byl Samík. Ten malej brouček mi přirostl k srdci a hlavně kvůli němu se těším na další díl.

Když ale pominu ty postavy, který asi mohly být lepší, hodně mě zaujal děj, protože pokud by k nám někdy přišli mimozemšťani a chtěli nás zrušit, aby si mohli přivlastnit planetu (vzhledem k tomu, co jsme té chudince provedli, bych jim to ani neměla za zlé a asi jim ji předala dobrovolně), nějak takhle bych si představovala, že by to mohlo proběhnout. Autor umí navíc velmi dobře vystihnout pocity postav svou propracovanou stavbou vět, takže to celé působí dost skutečně.

Kdybych to četla v pubertě, nejspíš bych z toho byla stejně hotová jako tenkrát z Divergence. Dneska už mě to zrovna do extáze nepřivádí, ale sakra - strašně mě zajímá, jak ten příběh skončí, takže si prostě musím přečíst celou tu sérii až do konce!

22.01.2023

Pokud jste stejně jako já postrádali v knížce další vývoj vztahu Cilky a Berta, tady na Vás ještě pár stránek čeká. A nejen to :) Konverzace autorky a redaktorky během příprav knihy jsou nejen originální, ale také ojedinělé, protože možnost nahlédnout do zákulisí vzniku dané knihy zrovna moc často nedostanete :)

3 31.12.2022