To
Stephen King
Bylo jich sedm a byli velmi mladí, když se jejich první klopýtnutí změnilo v horor. Jako dospělí se teď rozprchli do světa, aby v něm dosáhli úspěchu a štěstí. Minulost je ale stále živá – živější, než by si přáli. Nikdo z nich se nemůže ubránit síle, která je táhne zpátky na ono zvláštní místo jejich dětských let, do městečka Derry, kde se před lety spojili, aby čelili nezvladatelnému zlu. Vracejí se tedy, aby stanuli tváří v tvář noční můře bez konce a beze jména… Dokážou se jí postavit i dnes?... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2016 , Beta-DobrovskýOriginální název:
It, 1986
více info...
Přidat komentář
Kingův majstrštyk. Většinou (právem) vnímaný jako geniální horor, ale za mě hlavně nejautentičtější popis dětství, opravdový a syrový, ne kašírovaný jako v jiných knihách. Ráda se ke knize vracím.
Od Kinga jsem už jeden kolos četl a tím kolosem bylo Svědectví. Co se od Štefana Kingů dá očekávat je, že je to vypsaný spisovatel něco za sebou má a psát umí ale jestli konkrétně tento počin potřeboval celých 1092 stran to netuším, pojďme tedy na to. "To" jako takové zná v dnešní době snad každý a to i díky nedávnému dvojdílnému filmu od kterého jsem viděl jen part jedna a to nutno podotknout před přečtením knihy. Věděl jsem tedy do čeho nejspíš jdu,ale to co jsem dostal není ani polovina mého očekávání."To" je totiž festival všeho možného jen né hororu, chcete-li to nějak jasněji definovat nazval bych to fantasty pro dospělé kde jsem se nebál ani vteřinu.Postavi mě bavily, líbily se mi hlavně různé back story(Černý flek, vystřílení gangsterské rodinky apod.), tématika rasismu, šikany, domácích násilí,vliv výchovy na dítě to všechno máme na skladě,ale horor nikde. A když už konečně na konci to mohlo vyvrcholit kosmickým hororem ala Lovecraft tak tudle,nic nebude, uděláme z toho pohádku už úplnou a okořeníme jí klasickým Kingovským chozením za hranu kde se s Beverly jednou z hlavních postav......ale co přečtěte si to sami.Posledních padesát stran jsem už byl v agonii a teď přijde pravej kosmickej horor dámy a pánové, já těch posledních padesát stran knihu zavřel, dal do obalu a dal do knihovny. Ano nedal jsem to, nebavilo mě to.1050 stran jsem zvládl ale úplný finish mne nezajímal bohužel, víc potopený potenciál jak zakončit knihu nějakým pořádaným mindfuckem jsem nezažil,škoda,příště raději hrábnu po tenčí knize od Štefka protože ty mu jdou.
Jeden z vůbec nejslavnějších hororových příběhů všech dob jsem viděl už ve filmové podobě před několika lety, ale jako neznalce předlohy mě oba filmy zase tolik neuchvátily, byť jsem alespoň skrze postavu klauna Pennywise registroval, že jde o poctivé dílo. A když konečně nastala příležitost přelouskat knižní předlohu, ani v nejmenším jsem netušil, do jak čtivé záležitosti se vrhám, jak extrémně mě vtáhne zde budované napětí a jak mi ve finále ani trochu nepřijde, že jsem právě dočetl prozatím svou vůbec nejdelší knížku. Bylo to místy tak nervydrásající, že bych si dal nášup.
Nikdy jsem nechápala, co lidi na Kingovi vidí. Viděla jsem obě filmové adaptace a z obou jsem byla rozpačitá, tak jsem si řekla, když mě nebude bavit ani kniha už se od Kinga nebudu pokoušet nic číst. Ale o můj bože tohle je tak dobrá kniha, najednou jsem pochopila v čem je to tak zajímavý autor ( je horor ta příšera co běhá po Derry nebo manipulující/chladní/násilní rodiče?)
Délka knihy je naprosto odpovídající dějí a je tam všechno co má být, nemám pocit že by tam bylo cokoliv navíc.
Kdysi jsem četla, viděla filmy a nyní poslouchala jako audioknihu a tohle je koncert! Skvěle namluvená. Příběh sám o sobě fantastický, děsivý a neskutečně skutečný. Noční můra kam se podíváš. :) Co na to říct, Kingův styl psaní je až neuvěřitelně květnatý a zajímavý. Baví mě obrovsky, jak na papíře, tak v audiu.
King je prostě King, tam je to vždycky super čtení, ale za mě stále zůstává TOP jeho kniha Ústav
Knihu jsem přečetl tak pětkrát a ve třech jazycích. To byl úplně první titul, který jsem od Kinga četl a od té doby nemůžu přestat. Musím říct, tento je jedna z knih, která na člověka působí pokaždé jinak, zvlášť s měnícím se věkem, novými životními zkušenostmi a výzvami, sociálními rolemi.
TO zná asi každý. Je to ikona a není moc co k tomu dodat. Možná jen -> NESNÁŠÍM KLAUNY!
Prečítané po tretí krát, ako jediná kniha od pána Stephena, myslím si, že to hovorí samo za seba. Nie, táto kniha nie je pre mňa najlepšou od Kinga, ale detské hlavné postavy (neopakovateľná sila, ktorú v tom veku máme a postupne stratíme) a ich svet (detstvo vie byť krásne aj kruté zároveň) pán spisovateľ skutočne neskutočne napísal. Vôbec mi nevadilo, že kniha má 1050 strán, práve naopak, všetky som si užil, každú jednu. Na niektoré pasáže, ktoré mi utkveli v pamäti, som sa tešil, iné, ktoré upadli do zabudnutia, som nanovo objavoval.
Tak zas niekedy dovidenia, už teraz však viem, že to bude stretnutie príjemne mrazivé.
U této knihy se ukazuje, jaký je Stephen King spisovatel. Dokonale a nenásilně dokáže popsat každý detail a po celou dobu má kniha spád. Ano, některé pasáže jsou trochu (možná až zbytečně) zdlouhavé, ale napětím a příběhem samotným, nechává čtenáře stále v očekávání, jak se to bude vyvíjet dál.
Na konci knihy jsou části (Beverly), které mi, přinejmenším, překvapily a rozhodně jsem je nečekal, ale i to asi patří k době, kdy byla kniha napsána.
Závěrem bych snad jen dodal, že za přečtení kniha určitě stojí a zcela jistě to bude jedna z mnoha knih, které od tohoto autora budu číst.
Jak hodnotit toto Kingovo veledílo? Můžeme si ho rozdělit na jednotlivé části. Máme zde stěžejní motiv boje se strachem a jeho původem v naší hlavě. Máme tady myšlenku zapomínání. Vypravíme se do dětství a porovnáme ho s dospělostí. A hlavně se dočkáme mnoha kontroverzí. Domácí násilí se vším všudy? Jo. Rasismus a nenávist? Taky tu je. Za mě nejhorší téma jakési apatie vůči zlu, jeho ignorování a záměrná tolerance? Dočkáme se toho. A samozřejmě pak tu máme onu kontroverzi dětského... no, to tu spoilovat nebudu.
Podstatné je to , že nakonec je nejvhodnější hodnotit knihu ne jako integrální součet jejích částí, ale jako mocný celek. Vše do sebe zapadá, vše je spojeno se vším. King má můj velký obdiv, že na tak rozsáhlém díle dokáže udržet myšlenku, dokáže děj táhnout kupředu, dokáže se dotknout tolika závažných témat, nebojí se kontroverze a využívá své autorské tvořivosti tak, aby se čtenář dokázal zamyslet nad vším, co právě vstřebal skrz písmenka. Odkud pochází náš strach? Naše touhy, obavy, očekávání? Jaký je náš vztah k osudu? To tady není jen vraždícím klaunem, což by si pasivní příjemci filmové zábavy mohli myslet. To je to všechno a mnohem víc.
Po třech přečtených titulech od tohoto autora jsem došel k závěru, že jsme si čtenářsky moc do oka nepadli
Od četby mě odrazovala ta velikost knihy, je to cihla, někde to s sebou vláčet je fyzicky náročné, číst to vleže nebezpečné, úder do nosu totiž bolestivý a současně hrozící, neb tak napínavé, aby nehrozilo usnutí, mi to nepřišlo. Na autorových knihách mám nejraději všechno, co nějak zobrazuje vztahy mezi dětmi, zákonitosti některých věkových skupin, iniciací a tuto linku. Ta je v knize silná, včetně ukázek všech možných vnějších vlivů, které charakter formují. O to divnější mi přišly některé vztahové pasáže, které nedávaly smysl a působily vytrženě z kontextu - zkrátka mi nebylo jasné, proč to tam je a co to má dokumentovat. Jistá nelogičnost konání, která nikam neposouvala děj, neměla žádný vliv na nic, kdyby tam nebyla, tak to nikdo nepozná...inu, mám to za sebou, ale vracet se k tomu, narozdíl třeba od Nadaného žáka, nebudu.
Přestože mám Kinga moc ráda, tentokrát jsme se prostě minuli.
Celá kniha mi přišla hrozně rozvláčná. Všechny ty vsuvky a mezihry byly tak podrobné a ve většině naprosto zbytečné. Ano, člověk má pocit, že ty postavy zná tak dobře, jako by je znal odmala, ale... Fakt se musíme dozvědět každou nepodstatnou hovadinu?
Škoda, všechny ty mini příběhy tu story úplně zadusily.
Štítky knihy
zlo přátelství klauni zfilmováno americká literatura horory příšery, monstra parta dětí Cena Augusta Derletha americké romány
Autorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2008 | Svědectví |
Tak už i já jsem se prokousal knihou, která svým názvem rozbíjí vyhledávání snad na všech knižních serverech. Na rozdíl od jiných knih pana Kinga nepovažuji TO za čiré zlato. Přesto jde o skvělou knihu, které dávám 5*, ačkoliv s trochu odřenýma ušima.
Tohle TO není váš klasický víkendový horor. Je to macek s mnoha dějovými odbočkami, tunou nedůležitých postav a tempem, které se umí táhnout, jako když teče med. Být to např. současné fantasy, vyjde minimálně jako dva svazky a sbírka novel k tomu. Velký důraz je kladen na vykreslení města Derry, života v něm a zejména pak na postavy, které jsou tak živé a realistické, jak to jen jde. Může to být označeno za typicky Kingův rozvláčný styl, který ne každému sedne. Mě však netypicky právě tohle bavilo. Bavilo mě Derry roku 58, bavil mě Henry Bowers a jeho pře s hlavní bandou. Bavil mě ústřední motiv síly kamarádství, pospolitosti a důvěry. Skvělá byla manifestace Toho ve formě klauna Pennywise. Výborné byly i některé mezihry rozšiřující scope knihy do epických rozměrů. Ať už jde o požár Černého fleku nebo šílený sekerník v hospodě. Oprvdu jsem měl pocit, že tady v jedné knize dostávám ze světa, postav i příběhu tolik, kolik spousta autorů nezvládne ani v celých trilogiích.
Za trochu slabší považuji části, kde hlavní parta je dospělá. Ne o moc horší, ale nedokázalo mě to tak úplně vtáhnout. Oceňuji styl, kdy se dvě časové roviny proplétají a chápu autorův záměr, nicméně si nejsem úplně jistý, jestli by se mi lineárnější pohled nelíbil víc. I když v takovém případě by části z roku 85 nejspíš trpěly ještě víc. Také nejsem úplně příznivcem závěrečné konfrontace v podobě rituálu chüd. Zbytečně abstraktní a chaotické.
Jsem moc rád, že jsem si To přečetl a považuji to za výborný Kingův počin, ač zdaleka ne nejlepší. Určitě to mohlo být o něco kratší, o něco méně kontroverzní a i o kousek tísnivější a hrozivější. Přes tohle všechno se autorovi povedlo postavy, prostředí i tajemného antagonistu zpracovat do úctyhodné hloubky. Hodnotím 4,5* se zaokrouhlením nahoru.