To
kniha od: Stephen King
https://www.databazeknih.cz/https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/309645/bmid_to-XNX-309645.jpg
4.4
4616
Bylo jich sedm a byli velmi mladí, když se jejich první klopýtnutí změnilo v horor. Jako dospělí se teď rozprchli do světa, aby v něm dosáhli úspěchu a štěstí. Minulost je ale stále živá – živější, než by si přáli. Nikdo z nich se nemůže ubránit síle, která je táhne zpátky na ono zvláštní místo jejich dětských let, do městečka Derry, kde se před lety spojili, aby čelili nezvladatelnému zlu. Vracejí se tedy, aby stanuli tváří v tvář noční můře bez konce a beze jména… Dokážou se jí postavit i dnes?... celý text
Literatura světová , Horory , Romány
Vydáno: 2016 , Beta-Dobrovský
Originální název:
It , 1986
více info...
Komentáře (866)
Komentáře 866 Recenze 24
Při prokousávání se prvními dvěma sty stránkami knihy mi nejčastěji na mysl přišla legendární hláška ze sklepovských Mlýnů: To je debil, to je debil! (Myšleno autor). Omlouvalo by ho jen to, kdyby byl placen za každé napsané slovo. Pak jsem si přečetl místní komentáře a po zjištění, že za a) jsem teprve v první pětině knihy a za b) těchto prvních 200 stránek mají být ty napínavější a né tak zdlouhavé, knihu z mobilu mažu a už se k ní nikdy nevrátím. Ano, Verne nebo Hugo měli ve svých knihách taky zdlouhavé pasáže, ale popisovali do podrobností zajímavé věci a né takové banality jako tenhle exot.
(SPOILER)
Když jsem si to stáhnul jako audioknihu, trochu ve mě hrklo když jsem uviděl celkový čas 49 hodin :D Jestli někomu přijde, že King má někdy pomalý rozjezd, co asi řekne na tohle? Skoro celá kniha je rozjezd :D.
Ale sakra krásnej. Atmosférou mi to připomínalo povídku Tělo. Taková ta zlatavá nostalgie a dětské problémy. A že jich je. První dva dny jsem měl problémy se vyznat v dějových liniích a hlavních postavách, ale tak dlouho mi je vtloukal do hlavy, že nakonec jsem si nejen zapamatoval, ale i měl rád všech 7. Kingův popis postav a jejich životů tady dostal další rozměr, protože je to kniha fakt obrovská. Tady na tom se musel fakt vyřádit, člověk měl fakt pocit jako by je osobně znal.
A celý příběh byl temný a uvěřitelný. I s nahledem toho jak to všechno začalo a jak to skončilo. Někdy jsem si říkal, že napětí nechává gradovat zbytečně dlouho, ale kvůli amnézii hlavních postav to vlastně nevadilo, protože ani oni si nebyli jistí, co se vlastně stalo.
Kniha o síle dětství a přátelství bez toho aby to byla přesládlá slátanina. Kniha o přelomu dospívání a o zlu. Krásná kniha.
P.S. jediné co mě vytočilo byl překlad "kanál street" a "kostelo street" to mě vždycky dostalo.
P.P.S. docela mě baví tady ty pohoršený komentáře ohledně hromadný scény na konci v kanále. Utržená hlava nebo dítě umlácený kladivem jsou v pohodě, udušený novorozeně taky, ale bůh chraň aby si parta puberťáků trochu zařádila :P jako popravdě mi to taky připadalo zbytečný, a asi by stačilo kdyby se před nima svlíkla nebo tak ale...v klidu, je to jenom kniha...
(SPOILER) Četla jsem 3 týdny o dovolené a nevycházela jsem z údivu nad Kingovou fantazií a vůbec schopností vytvořit tak rozsáhlé dílo a všechny části udržet při sobě. Navíc způsobem, který mě nijak nenudil - kdykoli jsem knihu otevřela a začala číst, byla jsem plně v příběhu a nechtělo se mi ho opouštět. Dlouho jsem se té knihy bála, ale jako horor se mi to nezdálo tak strašné, spíše to byl hluboce psychologický příběh rozebírající mnoho životních témat, nejen sílu přátelství a víry v dobro, ale i vztahy mezi rodiči a dětmi, násilí, rasismus, byla to zajímavá sonda do těch dvou časových období v Americe, atmosféra z toho přímo sálala. Vůbec popisovaný způsob výchovy dětí byl někdy neuvěřitelný v porovnání s nynějším světem. Úplný závěr se mi zdál trochu utahaný, i když dlouho se to drželo v zajímavém stylu, kdy se střídaly kapitoly popisující finální boj "tehdy" a "teď", navíc pár kapitol i z myšlenek "zla" bylo úplně super. Nejvíce mi asi vadila ta sexuální vsuvka mezi dětmi v úplném závěru, to bylo pro mě přes čáru. Celkově ale monstrózní dílo perfektně vyladěné a obdivuhodně zpracované, podle mě se ale musí číst po větších kusech, aby se v tom člověk neztratil....
Byla to pro mě výzva. Kniha poměrně objemná, v některých pasážích by se dala kniha zkrátit, jelikož se stávaly nudnými. Jinak zajímavě zpracované téma boje se zlem a vlastním strachem.
Dôkaz, že King vie písať aj telenovely. Hororové telenovely. Úžasne prepracovaný príbeh s množstvom vedľajších príbehov. Pár krát má aj zamrazilo, pár krát som bola prekvapená, jeden raz znechutená (asi všetci viete kedy) a po celý čas som bola v napätí. Jednoducho King
Můj první román od Kinga, až mi je líto, že jsem se k němu dostal tak pozdě. Určitě sáhnu i po dalších Kingových knihách.
Neskutečně roztáhlé, plno dokonale popisných částí, desítky na první pohled naprosto zbytečných odboček. Mohlo by se to zkrátit o dobrých 500 stran, ale pak by to už nebyl King, ale jakýkoliv běžný autor.
Román se odehrává ve dvou časových liniích, v roce 1985 a v roce 1958. Více mě bavila ta část v 50. letech. Líbilo se mi, jak jednotliví Smolaři vzpomínali na 50. léta, po návratu do Derry viděli zarostlá hřiště, opuštěné domy. Připomínalo mi to mě, když se v roce 2023 vracím do svého rodného města, kde jsem v 80. letech prožil dětství a najednou je zde vše jinak.
V roce 1985 mají Žid Stanley Uris, hvězda radia Richard Tazier, architekt Ben Hancom, astmatik Eddie Kasbral, spisovatel hororů Bill Denbrough a tyranizovaná Beverly Roganová telefon od knihovníka Mike Henleyho, který jin připomene starou dětskou přísahu a informuje je, že To se vrátilo. Všichni jsou v šoku, vrací se jim vzpomínky, převrací život a Stanley dokonce páchá sebevraždu. Ostatní se vrací do Derry zabít To, protože se jim to v dětství nepodařilo.
V Derry vládne zlo. Dospělí ho nevidí, děti mizí a jedině děti se mu umí postavit. Je zde krásně popsané kamarádství, život o prázdninách, jízda na kole. King tady vzpomíná hlavně na své zmizelé dětství. Paráda.
Nesedělo mi, ale jak mohli vše zapomenout. A nad sexuální orgií jedenácti-dvanáctiletých dětí v závěru jsem se nestačil divit.
Doporučuji k přečtení. A kdo četl toto, měl by rozhodně sáhnout po románu Temné léto od Simmonse.
Poslouchal jsem jako audioknihu a z nedostatku času se mi to neuvěřitelně táhlo. Zároveň jsem ani nechtěl aby příběh skončil, tak se to táhlo o to dýl.
Jako vždy u Kinga, je to naprosto skvělé a odporné zároveň.
Moc jsem se bál pustit do poslechu. Asi v 7 letech jsem zahlédl kus filmu v televizi a od té doby pro mně bylo To jedou z nepřekročitelných met strachu. Většinu jsem jich už dávno překročil, ale pár jich pořád zbývá a vždycky se zpětně divím jak jsem se takové blbosti mohl bát, pohled dítěte je opravdu jiný než dospělého, i když ten dětský může ovlivnit celý život.
Když přehlédnu všechny tragické události, příběh smolařů je asi nejlepší prázdninové dobrodružství jaké děti můžou zažít. Když přihlédnu k tomu že King musí být psychopat, s tím jak rád trápí děti, je až neuvěřitelné že tu zbyl prostor i na trápení dospělých a na víc než 1000 stránkách je toho trápení opravdu hodně. Ale stejně tak je tu i naděje a té je taky dost, navíc skoro nezvykle je tu i jakýsi happyend bez nějaké výrazné pachutě jak je u autora zvykem.
2023: Třetí re-reading a pořád je to skvělé. Je to rozvláčné se spoustou zbytečných odboček? Jo. Má to zbytečně 1092 stran? Jo. Miluju to? Jo. Prostě Kingova grafománie v plným rozkvětu. Tenhle počin od Kinga mám moc ráda, příběh o dětství, překlenu do dospělosti, vše je to silně prodchnuté nostalgií. Jo a do toho hnusnej, odpornej klaun, kterej vraždí děti a zadělal¨mi na trauma...Před dvaceti lety.
Jako devítiletá jsem se omylem přimotala k VHS kazetě, na které byl nahraný film TO z 1990. Nedokázala jsem se přestat koukat a jako hypnotizovaná sledovala klauna v podání Tima Curryho, jak si postupně vydobývá čestné místo v nočních můrách malé holky. Od té doby nesnáším klauny :)
Jako kontrast k dlouhé knize to vezmu tentokrát heslovitě:
První dějová linie - klasický King... druhá časová linie - klasický King (až to člověka překvapuje, že ho to nepřestává bavit)... několik side story... střídání časových linií, ačkoli stále přehledné... sem tam někdo něco vypráví... Ještě nebude konec, jen nedokončená odbočka... Tohle se do filmu nedostane!... párkrát tam a zase zpět v čase... ááá konečně konec.
Bylo to fajn :-) 1096 stánek a stejně má člověk pocit, že tam každá patří.
Je neskutečná škoda, že To nedostalo trochu větší redaktorskou a ediční péči. Více než polovinu knihy totiž tvoří vata, balast a nadbytečnosti, které naprosto devalvují děj a pracně budovanou atmosféru. Výsledný čtenářský zážitek nezlepší bohužel ani naprosto fantastické postavy, jejich minulost, přítomnost, povaha, charaktery se autorovi neskutečně povedly, ani propracované dějové propojování minulosti a přítomnosti. V jednu chvíli jsem si připadala až skoro jako u četby nějakého iniciačního románu. To mě na jednu stranu napínalo jako kšandy, na straně druhé to vždy spolehlivě kazilo autorovo grafomanství. Velká škoda.
Nebojím se klaunů, jen je nemám ráda. Ani v dětství mi nepřišli vtipní.
Pennywise není vyjímka, dokonce je dost hnusný...
Ale nadchl mě příběh jako takový, těch 1092 stran jsem přelouskala s otevřenou pusou.
Je to moje nejmilejší "kingovka". Na konci mi bylo líto, že už je konec.
Jo, a ať jdou do háje s filmem z roku 2017, ten nemá s knihou moc společného, pravda viděla jsem jen kousek a stačil.
Naopak film z roku 1990, ten se docela povedl.
Nemám "klaunofobii," vím, že se to jmenuje jinak, proto mě klaun ve filmovém zpracování neděsil, i přestože "To," bylo po "Věci," jednou z děsivých filmových představení mého... dospívání, dejme tomu.
Knižní "To" je zajímavě hnusně a hnusně zajímavé. Je hluboké - a ne tím, že leze z kanálů. A jednoduché - ne tím, že jeho podobu interpretují divoké dětské smysly, které mu daly jasné tvary. I teď by mě dokázal slušně vyděsit mrtvě vypadající hnusák lezoucí ze sklepního okénka, vlkodlak, nebo hlasy z odtoků, světla v kanále, krev, kterou vidím jenom já a fujky ve stínech.
Knižní "To" má tvar. A nemá ho. Má původ, stejně tak se dá považovat za bezďáka. A lehce laškuje s filosofickými otázkami o vzniku vesmíru. Pohrává si s nekonečnem a nesmrtelností. Slibuje jako ďáblík a kňučí bolestí, když trpí. Smlouvá a vzteká se v jednu chvíli. A je připraveno vás sežrat.
Děti zabíjejí klauna, vlkodlaka a svoje démony. Dospělí můžou "To" vnímat jako špatnosti páchané v pozdějším věku. Jako duši pošpiněnou bezprávím na druhých, prohnilostí osobnosti, prohnaností a zlobou.
Knižní "To" je tu furt.
Autor knihu "nějak" ukončil. Filmové zpracování je takové povrchní, i když pro pochopení stačí.
Knížka je topka, pecka, mazlík na dlouhé večery, když zhasnu a "To" zašramotí ve skříni, pod postelí, ZA TEBOU :))!
To je svým rozsahem a pojetím takřka neposatelný, na každý pád vynikající, román. Podle mě to ani tak není horor, jako spíš Kingova osobitá interpretace pojetí a vyrovnávání se s dětstvím; možná snad s autobiografickými prvky. Na každý pád dílo obsahuje spoustu nesmírně zajímavých myšlenek, které ve mně budou ještě dlouho rezonovat. I přes značný rozsah kniha nenudí, a po dočtení si myslím, že každý jistě uzná, že k plnému odvyprávění Kingova sdělení byla přesně takováto délka potřeba. Rozsah navíc dává čtenáři možnost se s protagonisty skutečně seznámit, takže po 1000 stranách se vám již všichni zdají jako staří známí. Pasáže vyprávěné z dětského pohledu mě bavily o trochu více než dospělé, bez nichž by ale kniha stejně prostě nebyla ono, takže si nestěžuji. Ke konci možná už To nebylo tolik děsivé jako na začátku, protože už přirozeně po tolika stranách ztratilo něco ze své tajemnosti, ale jak jsem psal, To jednoudše nevnímám jako čistý horor, ale spíš jako jeden komplexní příběh o odvaze, lásce a touze, takže mi to ani nevadilo. To je rozhodně skvělá kniha, která definitivně stojí za přečtení.
Na horory moc nejsem, ale Kingovy příběhy jsou velmi profláknuté a tento kousek znám hlavně z TV. Resp. vím, že existuje filmová verze a že jde o klauna, který nějakým způsobem terorizuje malé městečko někde v Americe. Knihu bych četla ještě dnes a do kabelky se moc nevleze abych ji mohla vytahnout třeba v MHD. E-knihám neholduju a tak často sahám po audio verzích. Tak jsem učinila i v tomto případě. Příběh se místy táhl, někdy jsem se ztrácela v postavách, ale pak to dostalo spád a bylo mi vždy líto, když jsem musela nahrávku zastavit. Těšila jsem se na pokračování. Před spaním jsem to však raději neposlouchala, měla bych pak ošklivé sny.
Tak jsem pokořila svou osobní výzvu a přelouskala tuto monstrózní knihu. Bála jsem se, protože horory vůbec nečtu, ale ve výsledku to nebylo až tak moc děsivé, spíše to bylo napínavé čtení.
Kniha určitě patří mezi díla, která stojí za to a budou existovat ještě dlouho.
Některé části se četly svižně a vtáhly a některé části byly nudnější. Oceňuji rozsah a popis děje do nejmenších detailů, promyšlenost postav a celkově dobrou myšlenku.
Jediné co bych tedy vytkla a hodně mě to nešlo přes mysl je postava Beverly, která je jako jediná holka ze skupiny popisována dosti zvláštně a autor z nějakého prapodivného důvodu neustále potřebuje poukazovat na její sexualitu a vlastně skoro nic jiného, na rozdíl od jiných postav, u ní neřeší. Stejně tak vůbec nemohu přenést poslední scénu dětí v kanále. Brr.
Vyjma tohoto je to opravdu nadčasové čtení.
Ráda čtu knihy, které pojednávají o dětství nebo vypráví děj z pohledu dítěte. A zároveň mám ráda knihy o ,,mnoha" stranách. V tomto případě se mi dostalo obojího. Poutavý příběh dětí o jejich společném boji proti zlu, sledujeme až do dospělosti hlavních hrdinů. Knížka potvrzuje i moji zkušenost, že pevná přátelství vznikají v dětském věku a právem si zaslouží 5*.
tak jo...to byl děs...zlaté filmy oproti tomuhle....nepopírám, že S. King má svoje kvality....ale tohle fakt ne :( abych se moc nerozepisovala tak to popíšu v bodech:
-popisné části!!!! bože to bylo strašné...některé popisné sekvence jako například jízda na kole trvala i přes 3! stránky....jako fakt ne
-bez těchto popisných částí si troufám tvrdit, že by kniha byla klidně o 400 stran menší a vůbec by to neuškodilo
-podle popisů se mi Pennywise nezdál tak strašidelný jak by měl být (ani žádná jiná jeho forma)...prostě jsem to nežrala a to mám fakt velkou představivost
-čtení této knihy bylo zdlouhavé a namáhavé - fakt fyzicky jsem z toho byla vyčerpaná....přemýšlím, že to asi tak i S.King zamýšlel....je to horor...asi to i má být obtížné, má to být náročné....ale na mě to mělo asi jiný účinek...
Závěrem: To už nikdy v životě nepřečtu, jsem ráda, že už to mám za sebou, ale i tak se těším na další díla S.Kinga protože pořád doufám, že už to tak hrozné jako v To nebude ;)
Jedna z postáv tohto románu povedala (citácia nemusí byť presná): "Nemôžu byť občas knihy proste tým čím sú? Obyčajnými pribehmi?". Tu niekde je skrytá podstata toho, prečo sa ku Kingovi stále vraciam, a budem vracať. Nie každá kniha musí mať skryté posolstvo, presah, odkaz na historické udalosti. Niekedy stačí, aby bola kniha proste príbehom. A tým sú pre mňa Kingove knihy. Príbehy, ktoré bavia, pri ktorých nemusím uvažovať nad hlbokými posolstvami, ktoré proste s chuťou zhltnem, a zostane mi vo mne pocit silného, emotívneho zážitku.
Klauny nemusím obecně, tohle mě ale kdysi dostalo. Výhrady bych měla snad jen k přílišnému používání vulgárních vyrazu.
Kniha se četla sama, je plná napětí a strachu. Viděla jsem i film, také pěkně strašidelný.
Takové klauny nemusím.
Tato kniha byla napsána rok před mým narozením, poprvé jsem ji četl, když mi bylo 12 let.
Tenkrát to byl děsivý příběh s klaunem, s partou dětí mého věku, které podnikly děsivé dobrodružství a vyhrály navzdory všem předpokladům. Ta část s dospělými, kterou si pamatuji, mě moc nebavila. Internet v roce 1998 ještě nebyl tolik dostupný, takže většina dětí mého věku trávila hraním venku, stejně jako děti v knize. To nás docela spojovalo.
Nyní, po přečtení po 23 letech, jsem ve věku dospělých hrdinů knihy a zkušenost byla docela jiná. V životě se toho stalo hodně, některé věci jsem viděl a zažil, vnímám je úplně jinak než v době, kdy jsem byl dítě a rád bych řekl, že je ve mě také mnohem více moudrosti, ale nejsem si jistý. A díky tomu všemu, by zážitek z knihy docela jiný.
První čtení nebylo tak strašné. Ale tentokrát to hrůzné bylo město Derry a jeho bigotismus a rasismus maloměsta v USA v 50. letech, byl to Eddie, který se dusil příliš milující matkou, byl to bláznivý otec Beverly a všechny ty jizvy, které mohou rodiče a dospělí způsobit na svých dětech... a že po letech jsou ty čisté děti předurčeny je nějakým způsobem opakovat.
Také jsem měl to štěstí, že jsem strávil nějaký čas v Nové Anglii, většinou v New Havenu, takže známost měst Nové Anglie ve mně docela rezonovala. I když hry, které děti hrají, jak se děti chovají, jsou všude dost podobné.
Jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četl....jednou se do Derry opět vrátím a jsme zvědav jak budu knihu vnímat tentokrát...
Každá postava je specifická a napsaná velmi kvalitně. Jednotlivé příběhy jsou propracované a navazují na sebe. Hlavní parta je sympatická a nelze jim nefandit. Tančící klaun je děsivý využívá každého primitivního strachu k mučení svých obětí. Promyšlená hra kočky s myší. Pennywise je symbolem dospělosti, která bere iluze a ideály. Je symbolem fantazie, která nás pomalu opouští. Přízrakem, který nám poodhaluje hříchy a tajemství dospělých a odmítá nás pustit na tu stejnou cestu. Co se týče druhé části, je to o stupeň lepší a propracovanější. Především pak volba partnerů, zaměstnání sny, které naší partu provázejí celý život a neopouští je ani v dospělosti. Především stojí za zmínku problematický vztah Beverly a jejího otce, což se ukáže jako zásadní pro její budoucí život - respektive pro volbu budoucího partnera. Myslím, že ve druhé části zmizel primárně proto, že ona se vrátila k určitému "vzdoru", který v dětství prokázala a její otec také zmizel, nezemřel ale zmizel z příběhu. Kniha nám nabízí spousty momentů k přemýšlení a hledání různých teorií. Je příjemné nad hlavními hrdiny přemýšlet.
(SPOILER)
Tak přečtení této knihy byl z mé strany trochu hec, kniha s takto krátkým názvem, ale neskutečně dlouhá a propracovaná. Databáze knih mi ji odmítala najít, že mám zadat tři písmena se slovy "Hledaný výraz musí mít alespoň 3 znaky". Četl jsem ji možná měsíc, příběhy sedmi hlavních hrdinů propracované do nejmenších detailů, kde na sebe navazovaly a vracely se navzájem jeden do druhého, myslím si, že není moc autorů, kteří by byli schopni napsat takto komplexní a propracovanou knihu, také King ji psal 4 roky.
Bohužel se styl knihy, pohádky, s nádechem fantasy a hororů až tak nepotkal s mým vkusem, často jsem nechápal smysl toho všeho, popis jakésy příšery, která je někde pod městem a jednou za čtvrtstoletí vyleze a vraždí, trochu jsem čekal, nějaký smysl, závěr, proč to tak je, spíš mi to přišlo, jak silný příběh v okamžiku, který ale tak nějak se motá a nikam nesměřuje, příšera je na konci zabita, půlka Derry spadla, ale co je jinak, co skončilo? Myslím si, že podobný efekt by šel napsat v knize kolem 350 stran, spousta bočních linek, kde jsem čekal nějaký wau efekt nikam nevedla. Proč se Stan Uris tak bál, že spáchal sebevraždu, co viděl navíc? Proč se tam Beverly musela se všema vyspat, jaký účel to mělo? Sex jedenáctiletých dětí mi přijde silně perverzní a pokud to tam nemělo jasný účel, tak to tam být nemělo. Jakou roli tam měl manžel Beverly Tom? Myslel jsem, že když už ho tam autor vymyslí a pošle do Derry za Beverly, že tam bude mít nějakou roli, minimálně jako Audra, Billova žena, něco se stane, ale on prostě zmizí. Takových věcí, které mi tam úplně nezapadají, ale přesto jsou podrobně rozepsané a propracované je spousta a trochu mají pachuť, proč jsem nad touto knihou strávil tolik času, nic to ale nemění na tom, že to je jeden z nejkomplexnějších románů, co jsem kdy čet a tak trochu mám radost, že po letech obcházení jsem To přečetl.
Ještě jedna věc tam ve mě rezonovala, moc s tím nesouvisí, ale pro pobavení ji tam dopíši, King asi nikdy nečetl Foglara a možná ani neví, že existoval, ale podoba sedmi statečných dětí s Rychlými Šípy a zároveň partičky Henryho Bowersem s bratrstvem kočičí pracky byla takřka dokonalá. :-)
No teda to byla jízda, ještě teď mám z něčeho husí kůži. Jelikož jsem teda viděla film, tak jsem věděla do čeho jdu. A za mě bomba i když musím přiznat, že některé části byly moc zdlouhavé a zbytečné jinak ale paráda.
Moje první knížka od Kinga a rozhodně jsem s ním ještě neskončila .
Tak toto není horor ani omylem :) Toto je psycho. Úlet. Prasárna. Úchylárna. Toto je ale ovšem nejdokonaleji popsaná scenérie, jakou jsem kdy četl. King popsal každej doslova prd z dané situace, že jsem nechápal, že je to možné :) Občas je to tak nechutný, že jsem fakt myslel, že hodím šavli. Občas je to jak erotickej román, občas jak učebnice slangu nějakýho gheta. Chtěl jsem dám jen 4 hvězdy, ale dám nakonec všech 5 - ta pátá je pro mě ;) 1092 stran, 1 hodina denně na cestě do/z práce = 2 měsíce mít tuto bichlu na zádech v batohu. Kdo nečetl, tak tomu doporučuji. Budete se asi hodně divit!
Po dvou měsících přečteno !!!....málo času nebo nezáživnost. Mám stejný názor jako Tereza137. Kniha se mi začala líbit asi od strany 650. Nevadí mi knihy o hodně stránkách, ba naopak, ( poslední dobou si pořizuji knihy, které mají 500 a více stran ) ale musí mě to bavit.
Já už opravdu nevím, jak mám korektně napsat, že tato kniha je děsná blbost, ve které se autor vypisuje ze svých niterních frustraci.
No a můžete mi to smazat potřetí.
(SPOILER)
Lidé odjakživa rádi svádí své nedokonalosti a viny na někoho jiného, nejsnáze samozřejmě na někoho neexistujícího, případně na nějakou nadpřirozenou sílu a omlouvají tím svá selhání. Asi aby se za sebe nemuseli stydět. King ve své epické hororové alegorii ukázal, že největším zlem pro člověka je člověk sám.
Kniha se kromě sedmi kladných hrdinů hemží množstvím hnusných kreatur, přetéká spoustou zdlouhavých popisů a děsí nechutnými scénami. A přesto jsem z té plejády odporností byla asi nejvíc otřesená popisem, kdy psychopatický mladík několik dní ve staré lednici zabíjí štěně. Popisem tak příšerně realistickým, až jsem uvažovala, že knihu odložím. Další perličkou byla banda 11letých děti, souložící v zabahněném podzemí města a to celé prezentované jako boj proti zlu.
No, nakonec jsem to dočetla, ale celkově tento kultovní počin Kinga považuji za TOtální hovadinu, která prvoplánově útočí hlavně na nejnižší lidské pudy a strachy.
Suma sumárum: je to opravdu hodně košatý brak se spoustou zakomplexovaných postav a rozvláčných popisů, kam naprosto nesedí ten hořkosladký “happyend”. A právě tak jako ve mě klauni odjakživa vzbuzují pocit trapnosti, probouzí ve mě podobné pocity i tato kniha. Dávám max. 1,5* za příběh o přátelství, víc ale dát nemohu.
Je spousty knih, které mají 300-400 stran a zdá se mi, že je čtu věčnost. Tohle je asi moje nejdelší kniha, kterou jsem přečetla a to čtení tak rychle uteklo, že určitě budu číst znovu. Jedna z mých TOP knih :)
Jako milovnice Stephena Kinga jsem nemohla tuto jeho ikonickou knihu vynechat. A jsem moc ráda, že jsem se k ní dostala (ačkoli mě trochu odrazoval počet stránek). Ale! To by byla veliká chyba nechat se odradit jejím rozsahem, protože King je prostě excelentní vypravěč, který sice zabředá do detailních popisů, ale právě to dodává jeho knihám to kouzlo, kdy se naprosto necháte pohltit vyprávěným příběhem. Hlavní hrdiny si úplně zamilujete, protože King umí opravdu bravurně vykreslit charaktery postav. Klub Smolařů je prototypem pevného přátelského pouta a celou dobu, kdy tato parta přátel bojuje s potutelným zlem v podobě klauna Pennywise jim držíte palce a vše prožíváte s nimi. Autor umí skvěle vykreslit temnou, strašidelnou, ponurou atmosféru příběhu, při čtení jsem měla kolikrát husí kůži a tajila dech. Městečko Derry jsem viděla před očima, jako bych tam se Smolaři byla taky. Stephen King není nadarmo označován za mistra horroru a musím uznat, že opravdu právem. Skvělá kniha, kterou si znovu ráda přečtu (až mi bylo líto, když jsem dočetla poslední stránku knihy, tak moc jsem se s partou Smolařů sžila). Rozhodně kniha, kterou si milovníci horroru musí přečíst!
Moja prvá a nie posledná kniha od Kinga. Asi som to pojal trošku sebavedomo nakoľko som sa pustil do 1000 + stranovej knihy a celkovo do mojej vôbec prvej takto rozsiahlej knihy. Nebudem klamať, čítal som ju možno aj pol roka. Ja proste knihy čítam dlho a to z dôvodu, že si jednotlive kapitoly nechávam uležať v hlave a obzvlášť pri Kingovi. Koľko som už toho napísal pod hodnotenie knihy a vôbec som sa k nej samotnej ešte nedostal. Áno, aj takto nejako vyzerá IT a knihy od Kinga. IT alebo TO je jedna krásna, dlhá rozprávka pre dospelých. Knihu som bral do rúk, lebo to bolo opisované ako najlepšia hororovka od majstra pera. Ako som ju začal čítať, hneď som mal pocit že v tom Derry som aj ja. A všetky tie udalosti prežívam s hlavnými aktérmi. Je to dlhé a občas náročné čítanie, ale aby ste pochopili všetky súvislosti a pochopili povahy každého z detí a dospelých, musíte to prečítať všetko. Vrátite sa späť do svojich detských čias. Táto kniha by mala byť podľa mňa na poličke každého veľkého čitateľa. Ten kto knihu čítal vie, že sú tam aj niektoré pasáže, ktoré pôsobia rušivo a či za to môže Kingov vtedajší stav je otázkou, ale aj napriek tomu to pôsobí tak, že to tam proste musí byť a bez toho by nebolo IT tým pravým IT-TOm.
Chápu, že tohle je naprosto zásadní kniha, ze které jsou všichni hotoví, ale já mezi ně nepatřím. Krásný příběh o přátelství, strachu i nenávisti, tohle je super. Že je King mistr slovního průjmu, za což ho někdo miluje a jiný nenávidí, to je vlastně taky fajn. U téhle knihy to ale už bylo příliš. Bez problému mohla být o tři sta stránek kratší. Dokonce si i troufnu říct, že nejde o horor,nebo aspoň já se nebála. Nicméně i přesto je to podle mě povinnost pro každého fanouška mistra Kinga.
Dobrý príbeh nikdy nezanikne, príde nový...
Kniha TO bola v mnohých kapitolách pre mňa zvláštna - pristihla som sa viac krát pri myšlienke že: " Taký knižný halucinogén som ešte nečítala"
5 z 5 dávam za bravúrne prepracované prechody medzi kapitolami, minulosťou a prítomnosťou, v rozsiahlych opisoch ktorými "Števko" nešetril dokáže z bielych stránok a čiernych písmeniek vytvoriť farebné obrazy v mysli čitateľa - v tom Kinga iní autori budú ťažko prekonávať... Ale s pribúdajúcimi stranami deja, som sa začala strácať v bludoch, absurdnostiach až halucináciách Kinga, o tom čo je TO, že som z fleku a bez výčitiek strhla 2 a to som bola ešte k nemu dobrá. Zaujímalo by ma, na čom King "fičal" keď Toto písal??? 7 dní v "zajatí" Kingovej fantázie mi nateraz stačilo, medzi horor by som to vôbec nezaradila, nebolo tam nič čo mne spôsobuje zimomriavky, ale pri posledných 200 stranách som začala vnímať fantómové pachy, a to bolo nepríjemné... že by sa mi nakoniec Mr. King predsa dostal do hlavy? Takže hoci sa teraz vrátim do svojej komfortnej zóny späť ku krimi, ktoré mi sedí najlepšie, určite si ešte nejakú Kingovku prečítam...
Odchádzam z Derry, a ak bol toto príbeh, píšeme pár posledných strán; onedlho odložíme knihu na policu a zabudnete na ňu. (myslím, že ja nie).
Štítky knihy
zlo přátelství klauni zfilmováno americká literatura horory příšery, monstra parta dětí Cena Augusta Derletha americké romány
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 2010 | Pod kupolí |
| 1993 | Osvícení |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Kniha To je v
| Právě čtených | 275x |
| Přečtených | 6 485x |
| Čtenářské výzvě | 737x |
| Doporučených | 661x |
| Knihotéce | 1 959x |
| Chystám se číst | 1 519x |
| Chci si koupit | 308x |
| dalších seznamech | 40x |