Řbitov zviřátek

Přečteno s odstupem času již podruhé…poprvé jako člověk, který nemá děti, ale má kočku a podruhé s dětmi ( holka, kluk) a stále s kočkou (jinou)…mezitím zkouknutí filmu v kině… jako velký milovník S. Kinga hodnotím kladně, jako skoro vždy:-) … ačkoli vím , že jakmile jsou v příběhu děti, je to skoro vždycky jasné, jak se to bude odvíjet…každopádně opět autor přesvědčil o jeho talentu na “něco “ které v jeho příbězích prostě vždycky bude stát za přečtení…a rozhodně doporučuji nejdřív přečíst.

06.05.2026

Poslechnuto ve slovenštině.
Jedna ze starších a stále znovu vydávaných"Kingovek". A není divu, protože z lásky špatná rozhodnutí jsou vděčné téma. Rodina se stěhuje do nového domu, brzy se seznámí se staršími sousedy. Mezi nimi vede velmi rušná silnice, kde zahynul nejeden domácí mazlíček. A právě silnicí to všechno začíná a zlo už zatíná své drápy.

05.05.2026

Ne ne! Tak tahle "Kingovina" se mi vůbec nelíbila a nesedla mi. Takové skvělé komentáře všude kolem ale já asi nejsem ještě dost zralá na tento konkrétní horor. Za mě tedy určitě ne. Škoda

Jsem zvyklá na úplně jiné žánry, ale tato první "Kingovka" mě úplně pohltila. Celý příběh byl napínavý, svérázný a strašidelný. První ale rozhodně ne první kniha od tohoto autora. Na můj vkus trochu těžší na čtení, ale stejně doporučuji!

Když Stephen King říká, že Řbitov zviřátek je jeho nejstrašidelnější kniha, stojí za to zbystřit. Nejde o souboj s klasickým monstrem, ale o příběh, který staví na obyčejném rodinném životě — a na jednom rozhodnutí, které všechno změní. A také na myšlence, že některé věci by možná měly zůstat pohřbené.

Dr. Louis Creed se s rodinou přestěhuje do malého městečka v Maine, aby začali novou kapitolu života. Jejich dům však stojí u silnice, kde auta jezdí až příliš rychle, a za lesem se ukrývá podivné pohřebiště domácích mazlíčků. Když rodinu zasáhne tragédie, Louis odhalí temné tajemství toho místa — a rozhodne se ho využít.

Při čtení jsem se nebál tolik, jak jsem původně čekal, protože kniha nestaví na lekačkách, ale na postupně houstnoucí atmosféře a psychologickém tlaku. Místo rychlého děsu jde hlouběji – k tématu ztráty a k tomu, jak snadno může zoufalství převzít kontrolu nad rozumem. Úvod je klidnější a místy se lehce vleče, ale díky tomu mají postavy prostor vyrůst a pozdější rozhodnutí působí o to uvěřitelněji. Druhá polovina nabírá na intenzitě a směřuje k finále, které patří k těm, na které se nezapomíná.

Pokud se náhodou najde někdo, kdo Řbitov zviřátek ještě nečetl, rozhodně doporučuji.

Kniha byla dvakrát zfilmována – poprvé v roce 1989 a znovu v roce 2019. Starší verzi sice poznamenal zub času, ale i tak bych doporučil spíš tu. Je věrnější knižní předloze a lépe vystihuje její temnou atmosféru.

Po dlouhé době King
I když je na knize vidět, že spoustu věcí na některých "děsivých" témat zestárlo, některé jsou stále aktuální a velmi nepříjemné, hlavně ty co se týče rodiny hlavního hrdiny
Velmi tísnivá atmosféra od cca poloviny knihy velmi rychle vygraduje v drsné finále
Hvězdu snad strhávám jen za pomalejší rozjezd

Opět klasický King, 300 stran se nic pomalu neděje, vypráví se o všem možném, co zas tak s hlavním příběhem nesouvisí, a to, na co čekáte celou dobu se odehraje na posledních pár stránkách, příčemž tam hodí ještě něco, co nesouvisí, protože jste si přeci nemysleli, že už to bude jen samá akce.
Jakože mně se to celkem líbilo, ale fakt mě zklamalo, že se ta akce odehraje reálně na 40 stranách.

(SPOILER) Příběh se hodně pomalu rozjíždí. Potom hlavní hrdina jde na hřbitov a oživuje tam mrtvoly, či co. Kniha je pro mě zklamání.

Nádherná, ale velmi smutná kniha.
Ano, jistá předvídatelnost tam může být, už samotný název mnohé prozradí, stejně jako přítomnost kočky a brzké rozhovory s Judem o hřbitově. To ale vůbec nevadí. Kniha je totiž napsaná velmi krásně a poutavě, až má člověk pocit, že si s Judem a Louisem povídá osobně.
Velká část příběhu je spíše rodinným dramatem než hororem, což ale rozhodně není na škodu. Postupný pád Louise do šílenství je smutné sledovat. Zpovzdálí si sice můžeme říkat, že dělá naprosto zjevnou hloupost, ale kdo nebyl v kůži rodiče, který prošel takovou ztrátou, ten jen těžko může soudit, jaké pocity se v člověku odehrávají.
Prostě krásná kniha. King umí.

Miluju jaký má Louis vztah s Judem, jak spolu pijí pivo a neskutečnou atmosféru když cigareta na verandě svítí do tmy. Jakoby se autor trefoval přesně do těch mých správných strun. intuice. Tady dostává velmi konkrétní a zcela hmatatelnou formu. A “ vnitřní” hlas říká víc než jen nápovědy. Někdy je snad asi lepší nečíst něco, co už vím jak bude dál. Od prvního slova jsem jak tětiva a nemůžu to vydržet, zvlášť u tohohle žánru. Moc jsem si přála, aby mi Jud zůstal archetypem. Fakt jsem nikdy nepochopila, proč má ten film z devadesátek tak nízké hodnocení, je skvělý a má tu pravou Kingovskou atmosféru přece.

Moje nejmilejší kniha od Kinga, která se zároveň odvíjí od jeho velkého traumatu a otázkou, co by kdyby. King totiž dostal nápad na zápletku knihy potom, co jeho syn Owen málem vletěl do rušné silnice a kdyby ho nebyl táta chytil... no, však víte. Kniha se tak dá vyložit jako reakce po dost stresující situaci, která by zanechala šrámy na nejednom rodiči. Příběh je vlastně metafora pro nedořešené generační trauma, které nakonec zapříčiní rozpad rodiny.
Doktor Luis, jeho paní Rachel, děti Ellie a Cage a kocour Church se přestěhují na venkov, spřátelí se s místním staříkem Judem, který se stane dobrým rodinným přítelem. Jednoho dne, jako na potvoru, kocour chcípne po srážce vozu, a jelikož maminka Rachel má trauma ze smrti z dětství a tudíž i problém vysvětlovat tohle těžké téma dětem, rozhodne se Luis dát na radu Juda a pohřbít kocoura na tajemném, prastarém pohřebišti indiánského kmene Mikmak, což by teoreticky tenhle menší problém mělo vyřešit. Nu, nevyřeší. Naopak, rodina se stane terčem prastaré entity, která jí nedá pokoj, dokud celá nebude rozervaná na cáry a rozdrcená na padrť. Bohužel, u mrtvého kocoura nezůstane...

(SPOILER) Hodně předvídatelné...SPOILER. Od samého začátku, kdy se rodinka přestěhuje k nebezpečné cestě, bylo naprosto jasné, že jejich milovanou kočku přejede auto. To by si mist King přece nenechal ujít, takovou příležitost. Otázka byla, kam až bude schopen zajít a ano, stalo se. Samozřejmě. To by nebyl King, aby nezemřelo dítě... a co víc, jeho smrt se bude pěkně rozpitvávat do podrobností a to opakovaně, aby si každý přišel na své... Jakmile se hlavní postava dozvěděla o hřbitově, ze kterého vstávají mrtví, bylo o osudu knihy rozhodnuto. Děj směřoval tím nejpředvídatelnějším možným způsobem vpřed...

Za nižší hodnocení může až moc pozvloný rozjezd knihy. Velmi rychle pak ale děj graduje, jakmile se ale představí hlavní podstata a dilema, které musí hlavní postava řešit. Hrůza, která poté následuje, určitě vyvolá ve čtenářích nejednu noční můru.

Řbitov zviřátek jsem četla poprvé na základní škole. A to už je víc jak dvacet let... Nebudu lhát, byla jsem z knihy úplně hotová. Byla to přesně ta kniha, kdy mi při čtení běhal mráz po zádech a byla tak "zvrácená", že člověk čekal něco a stalo se něco ještě horšího. Filmy byly hrozné. Kniha je působivá.
Dodnes si pamatuji poslední větu na poslední stránce a zamrazí mě: "Miláčku," řeklo to.

Nevěděla jsem o čem příběh je, neviděla jsem ani filmy, takže jsem opravdu do toho šla s čistým štítem a doufala jsem, že mě král hororu posadí na zadek. Bohužel se tak nestalo. Možná to bylo příliš vysokým očekáváním, možná jsem od toho měla jiné představy, ale prostě mi to nesedlo. Začátek mi přijde zbytečně zdlouhavý. Často jsem se přistihla, jak myšlenkami utíkám jinam a nesoustředím se na text, takže mě kniha nedokázala udržet. Musím se ale přiznat, že navzdory tomu, že mi ta kniha nepřišla děsivá, tak jsem asi dvě noci po sobě měla noční můry, takže nějakou reakci v mém mozku to asi vyvovalo. Každopádně nejlepší část knihy je asi posledních padesát stránek. Bum, bum, bum, je to úplně natřískaný tím nejlepším, co ze sebe mohl King dostat a mě mrzí, že taková není celá kniha. Rozhodně to s ním ale nezvdávám, je možný, že to byl jen špatný výběr příběhu a jiný mě třeba osloví víc.

Nejdříve jsem viděla filmové zpracování, a nakonec to byl pro mě spíše průměrný horor, který mě nějak nenadchl. Po přečtení knížky jsem však měla smíšené pocity až mi z toho bylo chvíli ouzko...
Místy to bylo trochu děsivé, s temnou atmosférou, zanechalo to ve mně rozporuplné pocity, znechucení... někdy je lepší, když věci zůstanou pohřbené...
Ale myslím si, že ve finále to nebylo tak hrůzostrašné, aby mě to donutilo ze strachu knížku odložit.
Nicméně dílo rozhodně doporučuji. Je to napsané vážně čtivě.

Dobře napsaný hororový příběh rodiny, ale s některými činy hrdiny jsem se nemohla ztotožnit, protože si zahrával se zlem, a to, myslím, musí vždy špatně dopadnout.
Taková krásná rodinka a že jim zahynul kocour , se otec - inteligentní lékař, zapletl se silami, které rodinu zničily,. To bylo drsné. V tom je ten horor. Známé přísloví říká: "Čím kdo zachází, tím také schází." Tak se to dalo čekat, ale autor se vyžívá na drsných obrazech, aby vzbudil hrůzu a někdo má rád.
Jistě, člověk, který někoho milovaného ve smrti ztrácí, touží jej dostat zpět. A autor nám ukazuje, že my tu moc nemáme rozhodnout o tom, zda bude někdo žít - i když ne kvalitním způsobem.
Jana"12 - 19. 9. 2022

Super čtivý horor s typickými kingovskými prvky - výborně promyšlený děj do nejmenších detailů, tajemná atmosféra, prostě horor dle mého gusta.

Začátek a konec skvělý, hlavně ten konec. Bylo mi až úzko. Střed knihy byl zbytečně zdlouhavý.