Balada pro Emily
Jarmila Stráníková
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/523644/bmid_balada-pro-emily-651aacbee77fc.jpg
4
165
60
Psychologický thriller inspirovaný skutečnými událostmi. Kamila slíbila své matce, že se postará o úklid a prodej starého domu, v němž před mnoha lety společně bydlely. S vidinou snadno získaných peněz, díky nimž by si mohla splnit své sny, odjíždí do pohraniční sudetské vesničky, aby se pustila do práce. Netuší však, že špína, zatuchlost a tajemně popsané stěny jsou tím nejmenším zlem, které tady na ni číhá. Opuštěný dům má totiž velice pohnutou historii a Kamilin příjezd v něm probouzí něco, co zde přebývá už hodně dlouho a co nehodlá jen tak zapomenout na dávné křivdy. To něco Kamilu volá to něco na ni celý ten čas čeká a teď, když se konečně vrátila, už ji to jen tak nepustí.... celý text
Přidat komentář
Velmi dobře napsaný duchařský thriller, bála jsem se. Kamila jde vyklízet starý dům a tam se dozvídá stará tajemství nejen ze své minulosti. Sama tomu všemu nechce uvěřit a i když se bojí, jen tak utéct nedokáže. Kniha je doplněna ilustracemi a v závěru i fotografiemi, které podkládají skutečnou linku příběhu. Příběh přeskakuje v různých letech, vidíme ho z pohledu několika aktérů příběhu a to podle mě dodává na napínavosti.
Doporučeno v rámci rodiny a hodně dobré. Velmi dobře se to čte a opravdu to vyvolává tísnivé pocity. A špatně se od toho odtrhává.
Kam se hrabe Darcy Coates se svými strašidelnými domy na Jarmilu Stráníkovou a Sedmidvory!
Je to čtivé, je to napínavé, je to opřené o skutečná svědectví o existujícím tajemném domě (ty fotky v závěru knihy!), je to psané hned ve třech (a malinko i ve čtyřech) časových rovinách, je to příběh na pozadí historie naší země.
Našla by se ale i slabší místa, zůstávají hlavně otazníky ohledně osudů mužských postav - Otta a Matěje. Nejslabší linka byla pro mě ta Veroničina, nejvíc se mi líbila asi ta současná, protože Kamila i Erik se chovají přirozeně, jednají systematicky, jsou sympatičtí a hezky to mezi nimi jiskří. (Na rozdíl od iracionálního jednání většiny hlavních hrdinů v sérii Darcy Coates, které mě vždycky rozčiluje.)
Z knihy mám hodně rozporuplné pocity. Na jednu stranu se perfektně četla. Zajímavá byla dějová linie z minulosti. I tu duchařinu bych brala, ale nepochopila jsem některé souvislosti. Třeba Matěje, to asi nebyl ten desátník? Čekala jsem, že se pak třeba do sousedního domu přestěhoval nebo nějakou jinou souvislost. Byla to ale asi jen shoda jmen. Také psychická nemoc matky celý děj zbytečně komplikovala, člověk pak z příběhu nepochopil, co je realita a co matčin blud. Bylo v domě více duchů nebo jen ten Clařin a Emilin? Nesrovnalostí tu bylo více než dost. Nakonec tedy hodnotím třemi hvězdami.
Příběh o soužití Čechů a Němců v pohraničí napsaný trochu jinak, než jsme zvyklí. Je zde dávné tajemství, podivné jevy v dlouho opuštěném domě a také trochu lásky. Samozřejmě horor, možná duchařina a hodně napětí z nadpřirozena. Cenná je skutečná kostra událostí na Šumpersku těsně po válce. Přikláním se tedy ke kladnému hodnocení většiny zde komentujících.
Román Jarmily Stráníkové jsem začínal číst s velkými rozpaky. Horrorový žánr, říznutý navíc duchařením, není opravdu mým šálkem kávy. Očekával jsem spoustu klišé, objevujících se takovýchto knihách, těch jsem se ale naštěstí nedočkal. S přibývajícím počtem přečtených stran mě příběh doslova vtáhl do sebe a nechtěl mi dovolit přerušit čtení. Temná a ponurá atmosféra, umocněná velice zdařilým prolnutím několika časových dějových linií nenechá snad žádného čtenáře lhostejným k tomu, co je v knize popisováno. Historické tragické události, spojené se starým domem směřují pomalu po mnoha letech ke svému rozuzlení.
Paní Stráníkové patří můj upřímný dík za krásný čtenářský zážitek a její knihu považuji za jeden z nejlepších literárních počinů loňského roku. Pro mně velice milé překvapení. Všem doporučuji.
Strach je silná emoce, dokáže zhmotňovat i největší noční můry. A příšerám, o nichž si myslíme, že jsou blízko, je lepší nevěnovat pozornost. Pak totiž odejdou...Musí odejít, protože je nekrmíme svým strachem.
Jsem posera, horory a hororové knihy nemám ráda. To každopádně nic nemění na tom, že tato kniha se četla sama a ač jsem si na začátku myslela, že jsem záhadě přišla na kloub, opak byl pravdou. Tři časové linie mě moc bavily a ten konec...přečtěte!
Na tajemno moc nevěřím, ale knihu jsem si koupila proto, že moje máma ve Vernířovicích vyrostla a máme to tu blízko. Líbila se mi.
Strach je silná emoce, dokáže zhmotňovat i největší noční můry. A příšerám, o nichž si myslíme, že jsou blízko, je lepší nevěnovat pozornost. Pak totiž odejdou...Musí odejít, protože je nekrmíme svým strachem. Strach vás zbrzdí a ochromí a rozhodně nikam neposune..
Buch...Buch...Buch...
Trojí zabouchání nevěstí nic dobrého...Tato kniha je jako břečťan, který vám vrůstá pomalu pod kůži a pomalu se rozrůstá v těle. S každou kapitolou víc a víc, dokud vás úplně nepohltí. Po dočtení příběhu z vás ten břečťan opadne... Jen ne zcela, něco ve vás zůstane. To co se zdá být fiktivním příběhem inspirovaným skutečnými událostmi, nemusí být vždy fiktivní protože člověk je vždy člověk a člověkem zůstává. A my jako lidé jsme toho co se v příběhu odehrává schopni. A právě to dělá příběh příběhem.
Náhodně jsem tuto knihu objevil a díky za to, veliké díky za to.
Jarmila Stráníková je velkým překvapením a pevně doufám, že bude takhle pokračovat. Skvěle napsaný příběh doplněný parádními ilustracemi a ten konec...Na ten si počkejte
Buch...
Buch...
Buch...
Chtěla jsem vědět, zda je příběh opravdu ve stejném stylu jako knihy Darcy Coates, ty strašidelné domy. A musím říct, že ano. Kamila slíbila své matce, že zařídí prodej rodinného domu, o kterém ani nevěděla, že jej mají. Hned od příjezdu bylo jasné, že z domem není něco v pořádku. Napřed jsem se bála jako že fakt bála. Ale když jsme začali hopkat mezi třemi časovými úseky, tak strach přešel v mrazení. Bohužel nemohu napsat, že bylo kdovíjak příjemné. Ty hrůzy po skončení války v roce 1945 jsou základem příběhu. V roce 2003 tytéž hrůzy zničily život Kamilině matce. Sama měla dost svých problému a problém domu jí dorazil. Rok 2021 je rok rozhodný. Kamila potká pomoc ve formě přitažlivého mladého muže a kruh se uzavře. Tajemné atmosféře dost pomáhají ilustrace tužkou. Není jich mnoho, ale stojí za to. Konec taky stojí za to. Posledních pár kapitol čtete úplně bez dechu, něco očekáváte a nic. Rozhodně si dejte i doslov.
Knížka je tajemná a mě se styl ve třech časových rovinach moc líbil.Naše rodina si asi před 20 lety pronajala jednu chalupu na dovolenou,ovšem z důvodů nevysvětlitelnych jevů,jsme museli předčasně odjet,bylo to tak strašidelné,že v knize obdivuji všechny,kteří se nebáli a neutekli taky hned.
Mrazivé, napínavé. Trochu mi vadilo to přeskakování v čase, ale asi to bylo nutné. Rozhodně však stojí za přečtení, i když u toho vlastně ani moc přemýšlet nemusíte, rozhodně pocítíte jistou dávku strachu.
Já jsem nadšená!
Je pravda, že horory čtu zřídka a nejsem znalec. Ale tato kniha o záhadných událostech spojených s jedním domem mi sedla. Jedná se o 3 propojené příběhy ze 3 časových období, které na sebe navazují. Autorce se podařilo perfektně vyladit atmosféru, a to jak neudržovaného a zanedbaného domu, tak i okolí a krajiny a vlastně i záhadných mlh a tmy. Takže ponurost na všech frontách.
A pak to, co je k domu připoutáno... a proč... a co s tím...
V podstatě se jedná o duchařinu, což asi ve spojení s domem nikoho nepřekvapí. Kniha je doplněna krásnými ilustracemi (což je za mě super a udělalo mi to velkou radost) a když dočtete do konce, narazíte i na reálné fotografie. Jak tu ArwenAragorn skvěle podrobně vylíčila, dům opravdu existuje! Nádhera!
Tak se pojďte bát a nebo si alespoň vychutnejte tajemný příběh se strašidelnou atmosférou a podivnými událostmi. Doporučuji.
(SPOILER)
Kamila před lety žila s maminkou v jednom domě. Teď, po letech tam jede, aby dům uklidila a připravila ho k prodeji. Jenže to není, jak se zdá, úplně obyčejný dům...
V knize sledujeme celkem tři časové osy.
Přítomnost, pak léta, kdy bylo Kamile pět let a s maminkou se do domu nastěhovala a ještě rok 1945. Je po válce a Emily se s rodiči ukryje v hospodě, kde je ubytují. Ano, v tom samém domě, který má nyní Kamila vyklidit. Dříve to byla hospoda.
Nejvíc mě bavila dějová linka Emily a pak ta z přítomnosti :)
Kniha je navíc doplněná ilustracemi a moc hezkými.
Veronika mě fakt štvala. Tyhle psycho pánbíčkáře izolovat od lidí, dělají jen zlo.
Každopádně kniha je duchařina, takže inspirace skutečnými událostmi ano (vojáci atd.), ale duchové, to fakt nee :)
A Erik? Jak jsem ho měla ráda, tak na konci mě pěkně naštval.
Horory já můžu a tahle kniha mi velmi dobře naplnila mé očekávání. :-) Fotky doplnily atmosféru a pak ty v závěru úplně... To, že takový horor napsala i česká autorka mi jaksi... Nadmulo hruď vlasteneckou pýchou, protože "my taky umíme!" Vřele doporučuji všem milovníkům duchařských hororů... :-)
Jeden starý dům, tři hlavní dějové linky, ve dvou z nich hraje prim Kamila, jednou jako pětiletá holčička, když se spolu s maminkou Veronikou do domu nastěhuje a podruhé jako dospělá žena, když má dům před prodejem vyčistit.
Třetí linka nám odhaluje šokující živoření německé rodiny těsně po válce, psal se rok 1945 a mladý pár se musel schovávat ve sklepě spolu se svou 13-letou dcerou Emily.
Postupně se nám odkrývá nešťastný osud této rodiny. Dějové linky se pravidelně střídají, vše má své vysvětlení, dozvíme se, co se v domě před léty stalo, kdo je viník a hlavně jak do toho všeho zapadá Kamila.
Pro mě byly upřímně nejvíc šokující ty dějiny, především chování českých lidí vůči civilnímu německému obyvatelstvu, ve jménu hesla oko za oko, zub za zub. To zlo, které bujelo a rozpínalo se mezi obyčejnými lidmi.
Vždyť nebylo tehdy toho zla už dost ? Lidé zdecimovaní válkou a bídou....jak se mohli lidé k lidem chovat takto, po všech těch hrůzách, které všichni zažili? :-( A věřím tomu, že němečtí civilisté se taky neměli jak v bavlnce :-( Celá válka byla hra mocnářů, na to, kdo je lepší, kdo má větší prostředky, větší moc, ale tito lidé nebyli potrestaní, potrestaní byli úplně obyčejní lidé, kteří jen chtěli žít v klidu se svými rodinami a přáteli. Ať už to byli Češi, Němci, Poláci....Bylo mi z toho hrozně smutno, nejhorší je, že dějiny se stále opakují ať už tak či tak :-(
Po přečtení knihy vám bude, stejně jako mně, naprosto jasné, jak je možné, že se na jednom místě nakupilo tolik zla. A to takového, že dokázalo škodit i desítky let poté.
Tato kniha je opravdu jedna z nejlepších, jaké jsem kdy četla, a nejen co se týče hororového žánru, protože promiňte vydavatelé / prodejci, ale mysteriózní thriller to není ani náhodou, ale jedna z nejlepších knih vůbec. V této knize si každý čtenář najde to své a mě velice těší, a jsem hrdá na to, že kniha vzešla z pera české autorky :-) Vše pak skvěle dokreslují nejen fotografie přímo z domu, ale také naprosto úžasné kresby pana Dvorského. Tohle se tedy opravdu povedlo :-)
Fuha! Tohle byla jízda. Čekala jsem vše, ale upřímně, toto ne. Mazec! Top kniha tohohle roku!
Kniha je prezentována jako psychothriller, což opravdu nechápu proč. Ocitáme se totiž v hotové noční můře, která je horor jako poleno.
Tři dějové linky, každá svým způsobem strašná, každá odhalující něco jiného. V jedné jsme v době po druhé světové válce, při odsunu Němců. V druhé v roce 2003, kde hlavní postava prožívá útlé dětství v domě spolu s matkou. A v třetí, současnosti, kdy Kamila přijíždí dům zrenovovat a prodat.
V každé knize je nějaká linka maličko nudnější a nějaká zábavnější. Tady ne, hltala jsem každou stranu.
Já si knižní horory zakážu vidět, prostě si to něco nevizualizuji, ale to nám tady autorka nedovolí, jelikož příběh doplňují hrůzostrašné, ale i jiné (a z těch mě mrazilo ještě víc) ilustrace.
Myslela jsem, že už nemůže přijít nic horšího... a pak přišla strana 339...nebudu vám říkat, co se stalo, ale tohle mě rozsekalo a myslela jsem, že příběh nedočtu.
O knize bych upřímně mohla mluvit hodiny, ale řeknu to ve zkratce - tohle chcete. Jen čekejte horor a ne thriller. A čekejte fakt hrůzu. Myslím, že tohle otřese každým. Doporučuji na 100%!!
Moje první " duchařina" ...Kniha je napsána podle skutečných událostí, konec 2.světové války, kdy se vše obrátilo...teď se ubližuje" vrací" Němcům ...I těm kteří nikdy nikomu neublížili...
Neskutečná mateřská láska, která se snaží chránit za každých okolností i po smrti....
Bravo, bravo p. Straníková
Jestli mi nějaká kniha utkví v paměti navždy, tak je to právě tato. Dlouho jsem se u knihy tolik nebála. Ta atmosféra je tak neuvěřitelně dobře popsána a navíc celý příběh provází naprosto dokonalé ilustrace, z kterých běhá mráz po zádech.
Tři časové linie, příběhy, které mrazí a děsí. Co se v tom domě stalo? A co ten dům vedle? Kdo je ta tajemná postava zjevující se v okně? Kdo na Kamilu neustále ťuká a čí zpěv to slyší? Může člověk zapomenout na minulost, tak jako Kamila?
Nedokážu jako rodič pochopit jednu věc. Proč Kamily matka poslala svou dceru do domu po tom, co v něm sama zažila.
Kniha byla neskutečně silným zážitkem a teď vím, že mě kromě klaunů, panenek děsí i medvídci.
Štítky knihy
tajemství Jeseníky strašidelné příběhy české horory podle skutečných událostí Šumpersko
Balada pro Emily
Kniha Balada pro Emily je v
| Právě čtených | 10x |
| Přečtených | 206x |
| Čtenářské výzvě | 37x |
| Doporučených | 10x |
| Knihotéce | 104x |
| Chystám se číst | 218x |
| Chci si koupit | 43x |
| dalších seznamech | 4x |
Balada pro Emily je knihou, která mě zaujala z recenzí. Říkala jsem si, že to bude ideální čtení na podzim, bohužel mi to nějak časově nevyšlo a já se do ní pustila až teď, na jaře. Ale na atmosféře knihy to nebylo znát. Stačilo několik stran, a už mě mrazilo!
.
Možná mě trochu z počátku odrazoval rozsah knihy. 416 stran není úplně málo a já byla trochu rozpačitá. Pak jsem si řekla, že už prostě musím a dala se do čtení.
.
Netrvalo dlouho a já se začetla. Je to duchařina, a zároveň tu zabíháme i do historie do druhé světové válce... To není kombinace, která by mi vždycky vyhovovala. Ale v momentě, kdy se děj rozjede už nebylo cesty zpět.
.
Kniha je vyprávěna v několika časových rovinách. Ty umí při čtení zamotat hlavu! Zároveň nutí ale bystrého čtenáře, aby si souvislosti skládal dohromady.
.
Balada pro Emily mě pořád hnala dopředu. Ale nebyly to postavy (těm jsem moc na chuť nepřišla), které mě popoháněly. Strašně moc jsem toužila pochopit zápletku, souvislosti... Propojení.
.
Nejvíc mě překvapilo to, že je kniha založena na skutečných událostech. Mrazí mě při představě toho, co se v daném domě muselo dít. O to víc, když autorka na konec knihy přiložila fotky, přímo z místa!
.
Příjemným zpestřením byly ilustrace, dokreslující některé scény!
.
Tohle bylo... Wow. Jsem překvapená, z knihy, z její čtivosti a autorka je pro mě veliký objev. Balada pro Emily se mnou nestrávila ani polovinu týdne, a já měla dočteno. Rozhodně se těším, že nás autorka zase něčím překvapí!