Balada pro Emily

Kniha pracuje se třemi dějovými liniemi – Emily, Veroniky a Kamily. Nejlépe zpracovaná mi přišla linie Emily, která je silná hlavně tím, že děsí spíš lidským zlem než nadpřirozenou rovinou. Ostatní linie na mě působily slabším a místy zdlouhavým dojmem. Přesto nejde o vyloženě marnou knihu – téma je zajímavé, jen by příběhu prospělo zkrácení, svižnější tempo a hutnější zpracování.

Příběh jsem poslechla jako audioknihu. Děj je ve 3 časových rovinách, kdy bohužel současnost je z nich nejslabší. Hvězdy dolů dávám za zbytečně ,,strašidelné ‘’ scény, které byly podle mě dost na škodu, jinak byl námět hodně zajímavý. Interpretka Anežka Saicová odvedla skvělou práci a mě osobně její přednes vtáhl do děje.

Já vlastně nevím, co si o knize myslet. Asi jsem čekala něco jiného. Chování postav bylo podle mě nelogické a nepochopitelné.

11.12.2025

Tak tohle je jedna z těch knih, u které se shodnu na hodnocení snad se všemi...

Před příběhem však začnu hodnocením audioknihy, která je "šíleně" načtená. Nechci nějak urazit interpretku, ale takhle dramaticky načtenou knihu jsem snad nikdy předtím neposlouchal. Interpretka neustále vříská, brečí, křičí a zpívá a to už podle mě není audiokniha, ale prostě dramatizace díla. Osobně se mi to nelíbilo a dost mě to rušilo. Na druhou stranu, alespoň to posluchače udrží u poslouchání...

Příběh samotný (jak říkají ostatní recenze) je něco jako knihy od Darcy Coates (série Strašidelné domy), ale myslím, že o dvě úrovně dál. Stejně jako u D. Coates i zde se hlavní hrdinka dostává ke strašidelnému domu, který musí připravit pro prodej (přiznám se, že tohle jsem nikdy nepochopil, ale ve fikci se to děje dost často, takže hádám, že se to tak dělá) a zjišťuje, že v něm možná není sama. Od začátku je jasné, že se jedná o nadpřirozeno, což osobně nemám rád, ale jde jen o mě. Co však nemůžu svést pouze na sebe, tak to že začátek není vůbec zajímavý a ještě k tomu naprosto neoriginální (stíny a chladný závan větru).

Když se příběh rozjede, tak to začne být zajímavé. Autorka píše ve třech časových rovinách a každá má něco do sebe (ta ze současnosti mě bavila nejméně). Vyvrcholení příběhu poté přináší vysvětlení toho, co se v domě stalo - opět mi přišlo, že část ze současnosti byla nejslabší (a myslím si, že by to v tomto konkrétním příběhu takhle nemělo být).

Vlastně nejde o nějak špatný příběh - je obyčejný a podle anotace i obálky jsme očekával něco mnohem lepšího, ale vážně je to Darcy Coates, ale v Česku. Knize by prospělo, kdyby byla kratší (400 stran mi na tento příběh připadá až moc). Bylo to fajn, ale znovu bych si to nepustil/nepřečetl a asi nemám potřebu číst něco dalšího od autorky.

Pozn. Kniha je označovaná jako thriller - není, je to horor
Kniha by měla být podle skutečných událostí, ale myslím, že to bude podobné jako hororové filmy - takže skoro vůbec
V knize se nachází několik scén, které nejsou vhodné pro každého (minimálně v audioknize chybí jakékoliv varování)

Na tuto knihu jsem před nějakým časem zaznamenala vcelku pozitivní ohlasy, takže když jsem narazila na audioknihu, rozhodla jsem se vyzkoušet. A byla to velice dobrá volba, tohle jsem si dost užila.
Jedná se o velmi napínavý příběh s prvky psychologického thrilleru, historického románu a duchařiny. To se může zdát jako nesourodá kombinace, ale překvapivě to tu funguje velice dobře. Příběh sám o sobě je dost neutěšený a tíživý, stejně jako ta atmosféra, do níž se noříme s každou stranou čím dál hlouběji, a stejně jako to prostředí, v němž se děj knihy odehrává. Myslím, že do toho pošmourného počasí, které v těchto dnech panuje, je to skoro jako stvořené.
Příběh se nám tu proplétá ve třech různých dějových liniích, které se tu navzájem doplňují a které tu čtenářům s přibývajícími stránkami skládají zajímavou mozaiku několika pohnutých lidských osudů. Postavy si tu procházejí peklem a vy víte, že jim nedokážete pomoct, i když byste sebevíc chtěli.
Líbilo se mi, jak autorka umí skvěle vykreslit plnohodnotné plastické postavy. Stejně tak vylíčit tu atmosféru, která je mrazivá a místy nepříjemná. Pointa za mne uspokojivá, v jednom bodě trochu i překvapivá.
Poslouchala jsem to jako audioknihu, která mi v tomto ohledu velice seděla. Poslouchalo se to velice dobře. Myslím, že se skvěle podařilo zachytit tu atmosféru a vybudovat napětí, že jsem chvílemi ani nedutala a byla do toho příběhu neuvěřitelně vtažená.
Celkově hodnotím velice vysoko, tohle se mi moc líbilo. Prozatím 4,5 hvězdy, možná časem ještě zvednu na 5.

Emily, Veronika, Kamila... kniha se odehrává ve třech časových liniích a setkáváme se zde se třemi ženami a jejich vztahu k domu s v pohraničí.
Příběh je zajímavý, ale místy mu chybí propojení. Na 400str. je příliš "vaty" a hodně se stále opakující duchařiny a hororových míst. Části s Veronikou v době kdy dům obývá se svou dcerkou, mi přišel až příliš rozvláčný a dost mimo.

Spíš než příběh na mě udělaly dojem dvě jiné věci a) přednes audioknihy b) politická angažovanost autorky
Ad A) není úplně ideální, když vám narátorka (ano tak se ten člověk nazývá), brečí do uší a popotahuje. Že začátku mi vadil naivní hlas, I když jsem si zvykla, ne dobrý dojem z příliš divadelního přednesu zůstal.
Ad B) to fakt už je na palici. Mladá nadějná spisovatelka aspuruje na Magnezku, po vzoru Tučkové, nebo snad až k pozvání na hrad od Rozvědčíka to chce dotáhnout?
Pokud schovávate vojáky vermachtu po válce. Tak porušujete zákony, a i z hlediska vyššího principu mravního jste zločinci nejvyššího řádu. Že odsun nebyl příčkou nikdo netvrdí. Dostali, co si zasloužili. Čeho se Tatínek od Emily tak bál, že si na něho někdo vzpomene? Co vyvaděli Emiliiny rodiče? Určitě nebyli v odboji, to by měli kontakty a mohli by i zůstat. Boj o minulost probíhá každou minutu, a napsat knihu o tom, jak špatní byli Češi, jen tak bez príčin a následků je za mě vlastizrada. Ale Posselt zatleskal. Jo a nebála jsem se. Ani v noci na procházce lesem. Tolik k příběhu. Jo a naprosto nedůvěryhodné chování Matěje. Jdyby u toho byl aspoň vožralej, sloužilo by to jako varování před alkoholem. Takhle zas nic


.

Tohle bylo opravdu děsivé. Po dlouhé době kniha, která mi vlezla pod kůži. Jednu konkrétní scénu, vy co jste četli, asi víte, jsem dlouho nemohla dostat z hlavy.

Poslechnuto jako audiokniha. Ze začátku jsem měla problém se zaposlouchat a říkala si, že by to měl načíst spíš mužský hlas, ale potom mě to pohltilo. Interpretace malé Kamilky byla opravdu děsupná. Příběh se mi moc líbil a opravdu to pro mě byla jedna z těch strašidelnějších duchařských knih.

Posloucháno jako audio. Zatím asi nejlépe namluvená kniha, co jsem poslouchala. Moc jich nebylo, ale víc podskechů nedokončím než dokončím… Pořád mi to nesedí. Proto to u téhle cením na plný počet. Kniha samotná - rozhodně zajímavá a poutavá, po čase už ale překombinovaná. Za mě stačilo jednodušeji, zápletka by i tak byla poutavá.
A nejak přemýšlím, co konkrétně bylo inspirováno skutečnými událostmi. Jestli válečné období (to by ale nestálo za zmínku), nebo děsuplný dům (to se mi ale nezdá).

Kdo má rád trillery, duchařinu doporučuji.
Omlouvám se, mně ta knížka děsila , ne, fakt, opravdu . A to si o sobě myslím, že se nebojím,/_asi si moc fandím/.

Psychologický thriller Balada pro Emily od Jarmily Stráníkové je temný, znepokojivý a hluboce atmosférický příběh o návratu, vině a dávných křivdách, které odmítají zmizet. Hlavní hrdinka Kamila přijíždí do starého domu v pohraniční sudetské vesnici, aby splnila matčin slib – uklidila a prodala rodinné sídlo. Jenže místo poklidné práce se ocitá v labyrintu vzpomínek, nevysvětlitelných jevů a děsivých tajemství. Dům se stává symbolem minulosti, která nelze zapomenout, a připomínkou, že některá místa si svou bolest pamatují.
Stráníková píše s pozoruhodnou jistotou a citem pro detail. Z prostředí pohraničí vytváří živý, tísnivý obraz, v němž se realita prolíná s nadpřirozenem a psychologické napětí stoupá s každou stránkou. Nepodléhá lacinému strašení – děs se zde rodí z atmosféry, neklidu a postupného poznání. Kniha tak překračuje hranice běžného thrilleru a nabízí hlubší zamyšlení nad vztahem člověka k místu, historii i vlastní minulosti.
Audioknižní verze v podání Anežky Saicové posouvá příběh na ještě vyšší úroveň. Její interpretace je precizní, emotivní a dokonale podtrhuje napětí i psychologickou hloubku textu. Spolu s promyšlenou režií Miloše Vrány vytváří takřka filmový zážitek, který čtenáře vtáhne a nepustí. Balada pro Emily je působivý příklad moderní české literatury, která dokáže spojit napětí, emoce a literární kvalitu do jedinečného, mrazivého celku.

25.10.2025

Knihu jsem zaznamenala již před delší dobou a uvažovala jsem o jejím pořízení. V tomto roce jsem ale propadla kouzlu audioknihy, takže když jsem ji objevila v této formě, okamžitě jsem po ní sáhla. Mimo jiné se mi hodila do záříjového thrillerového binga. Řídila jsem se hlavně anotací a myslím, že byla celkem výstižná. Příběh byl napínavý, historická linka na mě ale zapůsobila více, než linka ze současnosti, kde mi přišly některé situace až moc nahodilé. Je to silný příběh, s více motivy, s kořeny hluboko v minulosti. Dlouho jsem přemýšlela nad tím koncem, ale dospěla jsem k závěru, že byl logický. Mohu doporučit jak k poslechu, tak k přečtení.

Česká Darcy Coates - akurát, že oveľa napínavejšia a drsnejšia.
Nebyť linky z 2. svetovej by to bola len ďalšia kniha o strašidelnom dome, kde sa zrejme nedá vymyslieť už nič skutočne originálne :( toto dielo nebolo výnimkou, hoci musím uznať, že autorka sa toho zhostila výborne.

Na rozdiel od Darcy bol tento príbeh pomerne strašidelný (pre niekoho nenavyknutého na horory verím, že aj veľmi strašidelný), napínavejší a záhadnejší. Aj keď skutočne nič originálne, 100x obohraný motív...preto nerozumiem tunajším recenziám o originalite a šokujúcom závere...

Stráhávam jednu hviezdičku za spomínanú neoriginalitu, záver (bez HE - tuto mi Darcy naopak chýbala), a predovšetkým pre môj subjektívny problém sa do knihy začítať. Väčšinou sa mi stáva, že je kniha veeeľmi čtivá, ale chýba kvalita príbehu, avšak pri Balade pro Emily to bolo naopak. Príbeh dobrý, ale strašne ťažko sa mi čítala z hľadiska textu. Jazykom to nebolo, pretože som zvyknutá čítať v češtine. Niektoré vety som čítala aj 2x a do polovice knihy som sa do čítania musela nútiť, čo sa mi vôbec nestáva, zvlášť pri horore.

Ano, není to nic, co by tu v určitých obměnách nebylo již tisíckrát, ale pokud je příběh strašidelného baráku napsaný tak, aby se člověk u něj bál, tak proč ne, mileráda si něco takového vždy přečtu/poslechnu... A tohle mě prostě a jednoduše bavilo.

Více mých dojmů v záložkách recenzí od Knižních střípků

Audiokniha :
Kniha byla velmi dobře načtena , včetně vytvořeného tajemna v pozadí. Načteno Anežkou Saicovou. Kniha je vyprávěna ve 3 dějových linií, což není špatné. Nedokážu si moc představit, co bylo podle skutečných událostí. První půlka knihy mě hodně bavila, ale jak se do knihy vpravila duchařina, tak to bylo na mě už moc. Knihy o duchařině nečtu a asi i u toho zůstanu. Není to můj šálek kávy.

Duchařský příběh založený na skutečné události, poslouchala jsem jako audioknihu a dramatizace byla úžasná. Ale musím říct, že všeho moc škodí. Člověk nemá šanci polevit v napětí a to je možná škoda, protože napětí musí trochu polevit, aby mohlo opět vygradovat.

Miluji knihy o strašidelných domech a tato je fakt super. Zpočátku to začínalo tak, že jsem si říkala: "A sakra, to se podobá klasickým americkým filmům o strašidelných domech...!" No ale když čtete dál... prostě bomba. Skvěle napsané a naprosto vás to vtáhne a nepustí. Jednu scénu jsem musela rozdýchávat, protože taková scéna se takto autenticky a surově nikdy ve filmech neobjeví (tak jen upozorňuji budoucí čtenáře).

(SPOILER) Přečetla jsem to velmi rychle, čtivé to opravdu je. Dala jsem na doporučení a bylo to dobře. Jenom bych knihu nepovažovala za psychologický thriller, ale už jako za horror. Některé části byly zajímavější (nejvíc mě bavily části z roku 1945), jiné jsem občas jen tak přelétla. Hlavní hrdinka mě chvílemi rozčilovala. Na konci mi celý příběh přišel vlastně jenom hrozně smutný - ať už kvůli tomu, jak dopadla skupina Němců, nebo matky hrdinek. Z konce mám rozporuplný pocit. Jsou věci, které jdou mimo mě, jako nadpřirozeno a duchovno, ale tohle mě bavilo.